Situace na dluhopisových trzích se stále více vymyká normální logice. Běžně, když někomu půjčíte peníze, chcete po něm nějaký úrok. Ten slouží jako kompenzace rizika, které nesete. Rizika, že vám dlužník nevrátí zpět půjčené peníze. Čím větší vyhodnotíme pravděpodobnost, že dlužník nedodrží své závazky, tím vyšší úrok požadujeme. To je selská logika u jakéhokoliv úvěru včetně dluhopisů.
Standardně tedy dluhopisy s delší dobou do splatnosti nesou vyšší úroky než dluhopisy s kratší dobou do splatnosti; protože čím delší doba, tím je větší riziko, že se něco stane a že dlužník nedodrží své závazky. Dnes to ale mnohde neplatí.
Jan Traxler je privátní investiční poradce a ředitel společnosti FINEZ Investment Management.
Prosazuje férovou provizi podílem na zisku. Zastánce dlouhodobých strategií s value přístupem. Preferuje investice, které generují pravidelný výnos a jejich hodnota dlouhodobě roste, tedy zejména kvalitní nemovitosti a dividendové akcie. Všechny jeho publikace najdete na www.finez.cz.
Kontakt: jan.traxler@finez.cz
Speciálně v USA nebo také v České republice jsme dnes v inverzní situaci, kdy krátkodobé dluhopisy nesou vyšší úroky než dluhopisy s delší dobou do splatnosti. Za tímto paradoxem stojí očekávání, že centrální banky budou v dohledné době snižovat úrokové sazby. A tak třeba tříměsíční americký dluhopis nese ještě úrok 2,1 %, zatímco tříletý už pouze 1,8 %.
Standardně také čím zadluženější dlužník je, tím větší je pravděpodobnost, že své dluhy nesplatí – tudíž po něm chceme vyšší úrok. Ani to dnes ale na dluhopisových trzích úplně neplatí.
Méně zadlužené státy platí často mnohem vyšší úroky než nejzadluženější Japonsko a evropské země. Kupříkladu mezi nejméně zadlužené státy patří Rusko s veřejným dluhem jen kolem 15 % HDP. Ale u státních dluhopisů platí roční úrok přes 7 %. Podobně i Indonésie platí u dluhopisů úroky kolem 7 %, ale její veřejný dluh je méně než 30 % HDP. Chile a Peru mají veřejný dluh kolem 25 % HDP, ale jejich dluhopisy nesou úroky 3 a 5 %.
Klesající úroky dluhopisů pravděpodobně sníží cenu hypoték. A konzervativní podílové fondy, včetně těch z penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, vynesou víc. Jenže efekt bude krátkodobý. A navíc se taky zastaví růst úroků spořicích účtů, inflace jim zase daleko uteče.
Vysoký výnos a nízké riziko. O tom možná sníte, když uvažujete o investici do firemních dluhopisů. Poradíme, co dělat, aby se ze snu nestala noční můra.
Naproti tomu Japonsko s veřejným dluhem téměř 240 % HDP neplatí u dluhopisů úrok žádný, japonské státní dluhopisy nesou dokonce záporné úroky (paradox, ke kterému se záhy ještě vrátíme). Ale podobně třeba i Francie či Belgie s veřejným dluhem kolem 100 % HDP mají dnes u dluhopisů záporné úroky. A dokonce i Itálie s dluhem přes 130 % HDP si na dva roky půjčuje peníze bez úroku a u desetiletých dluhopisů má úrok pouhých 1,5 %. A Řecko s dluhem přes 180 % HDP platí u desetiletých dluhopisů úrok kolem 2 %.
Celý dluhopisový trh je neskutečně pokřivený politikou centrálních bank, speciálně Evropské centrální banky a Bank of Japan, které drží záporné úrokové sazby a skupují z trhu prakticky veškeré státní dluhopisy. Ano, je to jakési veřejné tajemství, že ultimátním cílem těchto institucí je skoupit co nejvíce „problémových“ státních dluhopisů, aby pak bylo snadnější dluhy odepsat a nemělo to tak drastický dopad na úspory obyvatel. A v mezidobí díky záporným úrokům umožňují státům dál žít na dluh, i když by jim v dané situaci normální smrtelník dávno nepůjčil.
A tak jsme svědky prazvláštní situace, kdy si polovina států Evropy půjčuje peníze, a ještě na tom díky záporným úrokům vydělává. Také byste určitě chtěli půjčit Německu peníze na deset let a za tuto úžasnou možnost mu zaplatit úrok 0,4 % ročně. No, neberte to.
Jinými slovy: investujte dnes jeden milion eur a za deset let dostanete zpátky 960 tisíc eur. Super investice, že? Ale kam se hrabe na švýcarské dluhopisy. Když půjčíte na deset let peníze Švýcarsku, tak vám jeden milion franků „zhodnotí“ na 930 tisíc. To už by člověk byl opravdu hlupák, kdyby takovou „příležitost“ nevyužil.
Záporné výnosy do splatnosti desetiletých státních dluhopisů | |
| Švýcarsko | -0,73 % p.a. |
| Německo | -0,39 % p.a. |
| Dánsko | -0,33 % p.a. |
| Nizozemsko | -0,28 % p.a. |
| Rakousko | -0,18 % p.a. |
| Finsko | -0,16 % p.a. |
| Francie | -0,14 % p.a. |
| Japonsko | -0,14 % p.a. |
| Belgie | -0,08 % p.a. |
| Švédsko | -0,07 % p.a. |
| Slovensko | -0,02 % p.a. |
| Zdroj: TradingEconomics, data v lokálních měnách, data platná k 29. 7. 2019 | |
Hned deset evropských zemí už má u desetiletých dluhopisů záporné úroky, a to včetně Slovenska. Na pětiletém horizontu nesou záporné úroky dokonce i dluhopisy Španělska či Portugalska. A jak jsem zmínil, do dvou let mají záporný úrok i dluhopisy italské. Do party už chybí jen Řecko.
Bože, kam ten svět spěje. Za chvíli si budeme snad brát hypotéky, a ještě nám za to banka dá úrok navíc. Kdežto kdyby si nějaký lotr chtěl do banky peníze uložit, tak ho hned potrestáme záporným úrokem, nebo jinak zdaníme jeho úspory. A moc se nesmějte, o takovém scénáři se v ekonomicko-politických kruzích již nějakou dobu vedou seriózní diskuze a někteří to myslí opravdu vážně. To teprve bude Kocourkov.
Jan Traxler
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
31. 7. 2019 23:02, Drak
Tak to hlavně nikomu neposílejte a neříkejte. Kdyby se o to začalo zajímat moc lidí tak by to ztratilo důvěru. A když už to funguje přes 40 let tak by to byla škoda zničit.
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.