Snaha dohnat a předehnat USA se Evropě nevyplatila

František Mašek | rubrika: Rozhovor | 1. 3. 2010 | 21 komentářů
Snaha dohnat a předehnat USA se Evropě nevyplatila
Česko je uzavřené proti vlastním podnikatelům a investorům, zahraničním ale vychází vstříc. Měli bychom se raději poučit z vývoje malých států, podporovat přímou demokracii a nezávislé odborníky, říká profesor Fordham University Milan Zelený v další části rozhovoru.

Evropská ekonomika či Evropa často působí vedle USA jako chudý příbuzný. Proč?
Důvodů je celá řada: pokračující socialistické tradice, nepružnost pracovních sil, nedostatek podnikavosti, nespolupráce s USA a Čínou, nepraktické a nepodnikatelské vzdělávání, ale také větší důraz na záchranu existujících pracovních příležitostí než na tvorbu nových. Navíc je tu i nízká produktivita práce, přebujelá byrokracie, ideologizace, partajnictví, státní intervencionismus a spokojenost s „dobrým bydlem“, jakož i nakažlivě dynamizující fenomén PIGS (Portugalsko, Irsko, Řecko a Španělsko). Tedy ekonomik žijících na dluh a na úkor ostatních ekonomik. To může vést ke konečnému rozklížení EU, izolaci Německa a dalším problémům.

Dají se tyto „evropské“ problémy překonat?
Malé a slabé ekonomiky se nesmějí chovat jako velké. Chyby státních intervencí a masivní finanční pomoci si mohou dovolit USA, Japonsko nebo Čína, ale ne rozpolcená a slabá Evropa. Nástup Číny, Indie a Brazílie mění globální přerozdělení sil, které již Evropa kvůli bláhové snaze „dohnat a předehnat“ USA dokonale propásla. Malé a slabé ekonomiky se musí chovat jako malé a slabé ekonomiky, viz třeba Finsko, Dánsko, Singapur nebo Tchaj-wan. Klíč je ve vzdělání, které podporuje podnikatelského ducha, inovace, národní kapitalismus i prospěšné strategické aliance s velkými globálními hráči. Rovněž v nabídce specializovaných technologií a znalostí, jako jsou třeba ekotechnologie, originální expertízy. Důraz by měl být spíš na hlavičky než ručičky, jakkoliv „zlaté“.

Narážíte na českou ekonomiku. Lze odhadnout, jaký bude v nejbližších letech její růst?
Spolehlivě se to bohužel odhadnout nedá, protože struktura české ekonomiky není autonomní, ale chaoticky importovaná a závislá na chování okolních ekonomik. Meziročně jsme klesli o 4,2 procenta. A zatím se u nás neděje nic, co to může výrazně změnit. Musíme čekat na impulzy zvenčí, nemáme kritickou masu vlastních výrobků a služeb, jsme hlavně námezdní síla pro zahraniční outsourcing.

Jaké jsou bariéry tohoto růstu?
Vidím je především v tom, že pracujeme na dovezených procesech s nízkou přidanou hodnotou. Máme slabé instituce i díky státní korupci a mafiánství, slabé inovace a ochabující vzdělávání. Patří k nim i přílišné zadlužování, státní podnikání a intervence, plýtvání penězi daňových poplatníků, zameškávání nastupujících technologií, spíše námezdní než podnikatelské myšlení a schopnosti. Politické strany navíc fungují živelně, ze dne na den, ode zdi ke zdi, bez trvalejší hospodářské a politické strategie či alespoň vize. Nezáleží přece na tom, co říkají, ale jen na tom, co dělají. Lidé je ale bohužel střídavě volí s podivnou vytrvalostí a nepochopitelným „dobráctvím“. Vytratila se politická stabilita a permanence, nutná pro úspěšné podnikání Baťova typu.

Přečtěte si více:

První část rozhovoru o globální a americké ekonomice s profesorem Milanem Zeleným si přečtete v článku Proč prezident Obama Američany zklamal. 

Lze přesto očekávat, že se bude růst české ekonomiky postupně zrychlovat?
Po odeznění krize a nastavení nových úrovní a standardů zažije ČR řadu krizí místních. Ty vyplývají z monokulturního zaměření ekonomiky, soustředění na činnosti s nejnižší přidanou hodnotou, zahraničního vlastnictví kapitálu, zmeškání přechodu na ekologické výrobky a služby, ztráty potřebných znalostí a dovedností a úpadku kvality vzdělávání. Po těchto krizích, pokud se podaří obnovit fungování svobodných trhů, zbavit se socialismu některých partají a politiků a zamezit odlivu nejlepších národních kapitalistů, by měla růst každá ekonomika, tedy i ta česká.

Hovoří se o silné závislosti malé české ekonomiky na zahraničí a silné roli zahraničního kapitálu. Jak by se s tím mělo Česko nejlépe vyrovnat?
Česká závislost na zahraničním rozhodování a strategiích je až fatální. Nemáme vlastní autonomní ekonomiku, nemůžeme strategicky ovlivňovat sami sebe. Máme jen své nadmíru autonomní politiky. To je velmi nezdravý koktejl. Kvůli rostoucímu zadlužení jsme tak na cestě do klubu PIGS (Portugalsko, Řecko, Itálie, Španělsko). Jsme malá, ale ne otevřená, ekonomika. Mýtus o otevřené ekonomice šíří politici a platí jen vůči zahraničí, které má všechny výhody, úlevy, zvláštní režimy a dotace. Vůči vlastním podnikatelům, kapitalistům a investorům jsme ekonomika uzavřená dovnitř. Je sebezničující zvýhodňovat zahraniční podniky za cenu škrcení těch českých, protože pak nemůže vzniknout potřebná vrstva národních kapitalistů. Je to jakási hospodářská „Berlínská zeď“. Nebrání cizím ve vstupu dovnitř, ale brzdí národní konkurenceschopné výstupy ven do světa.

ČR se snaží oživit ekonomiku. Měla by ale také snižovat vysoké zadlužení, což může růst brzdit. Jak to udělat, aby se vlk nažral, a koza zůstala celá?
Nevím, jak lze oživit ekonomiku postupným zadlužováním státu. Umělý růst na dluh je přesně to, co krizi způsobilo. Doufat, že růst obnovíme ještě větším zadlužením, nás vede do říše divů a za zrcadlo. Což je perfektní tautologie - zadlužení lze snižovat jen růstem, ale růst lze zvýšit pouze zadlužením. Takovéhle uvažování musí přivést do bankrotu každou rodinu, podnik nebo ekonomiku. Vždy je lepší dělat správné věci špatně, než nesprávné věci dobře. Z toho prvního se lze alespoň poučit, naučit se dělat je lépe. Dělat ale nesprávné věci lépe a lépe je cesta do neznáma.

Na co by se měla zaměřit nová česká vláda po květnových volbách?
Nová česká vláda bude vláda stranická a nemůže se zaměřit na nic jiného než na plnění ukvapeně populistických slibů. Bude tudíž dál zadlužovat stát, dusit růst a deformovat signály svobodného trhu. Řešit problémy nebo úspěšně podnikat se v takovém prostředí nedá. Lze se ale poučit z amerického hnutí „Tea Party“ a podpořit přímou demokracii, nezávislé a nestranické kandidáty odborníky. Tím lze zlomit mrtvý bod dvou silných stran, které se chovají stejně a z dobráků voličů si opakovaně utahují. Jen tehdy by se s řešením závažných problémů dalo konečně pohnout. Strany již dokázaly, že na problémy státu jejich zastaralé ideologie levice a pravice prostě nestačí a bez zdravého rozumu a zcela nezávislých odborníků to nepůjde.

První část rozhovoru vyšla pod názvem Proč prezident Obama Američany zklamal.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+46
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 21 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

2. 3. 2010 20:42, Dotaz

Ano, neuvádím žádné argumenty, ani nepředjímám a nekritizuji vaši politickou či jinou příslušnost. Ani se nikoho nepokouším urazit. Narozdíl od Vás, pane Luboši. Jen se pořád ptám, abych se něco dozvěděl. Vážně věříte tomu, že když si manažeři neefektivních podniků v USA rozdělí na odměnách státní dotace určené na restrukturalizaci firem, že to pomůže zvýšit konkurenceschopnost tamního průmyslu? Aby bylo z čeho uhradit ty obrovské dluhy a ztráty, které v minulosti tak šikovně rozšířili do celého světa pomocí líbivě pojmenovaných finančních balíčků? A co asi udělají takoví manažeři, až při EXITu bude třeba stáhnout ty miliardy vypůjčených dolarů? Opravdu se to podaří, když je nyní používají na poněkud pochybné účely?

A nyní pár velmi nepřesných faktů: planeta Země existuje několik stovek milionů let. V tomto srovnání je USD bankovka či mince z r. 1920 velmi nedávná minulost. A co bude za rok, to není budoucnost, ale už vlastně přítomnost. A co dělají v USA proto, aby odstranili skutečné příčiny krize? Státní správa tam přerozděluje peníze podobně jako kdysi u nás komunisti a přes akcie vpodstatě zestátňují (znárodňují?) neefektivní firmy. A je snad nějaký stát dobrý hospodář - lepší než soukromý majitel? Krize v USA nezmizí dokud se neodstraní její skutečná příčina: blahobyt v USA je vytvořen na dluh a dokud tam budou mít vyšší životní úroveň, kterou nedokáží svou produkcí zaplatit, tak bude krize trvat. Musí přestat žít nad poměry, na které si nevydělají. A proto si z nich nemůžeme brát příklad a snažit se je dohnat. Přesně tak, jak se píše v článku. Naopak musíme žít tak vyváženě, abychom se do podobné situace (dikatura peněz) pokud možno nedostali. Protože např. nadbytek potravin je i v EU, ale aspoň z toho umíme uvařit něco k jídlu, narozdíl od typického stravování v USA. Kdybych chtěl použít Vaši logiku, vzal bych kurs USD/CZK z r. 1990, 2000 a 2010 a mohl bych z toho spočítat, kdy asi bude 1 USD za 1 CZK. Ale bylo by to stejné hausnumero, jaké produkují různé instituce v zemích jako USA nebo třeba Řecko. Zkrátka to musíme dělat jinak nebrat si různé tzv. světové velmoci (ať už USA nebo třeba Rusko) za vzor. Co kdybychom pak náhodou skončili jako světová velmoc? :-)))

+6
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

1. 3. 2010 19:44, Jaroslav Neugebauer

Je k neuvěření, co píše pan profesor Zelený. Vždyť on sám se vlastně podílel na bankrotu dolaru v rámci svých přednášek o ekonomice, a teď bude něco radit nám v Česku, jak to máme dělat a svádět všechno na levici! Od takových profesorů a bankéřů, kteří finanční kolaps pomohli uskutečnit, se držme co nejdále! J.N.

-7
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (21 komentářů) příspěvků.

Oblíbená témata

Milan Zelený, USA

A tohle už jste četli?

Rok v krizi aneb podívejte se, jak svět prošel recesí

15. 9. 2009 | Jan Stuchlík

Rok v krizi aneb podívejte se, jak svět prošel recesí

Černé září 2008 uvrhlo svět do jedné z nejhorších finančních krizí. Krachy a zestátní velkých bank a pojišťoven v USA krizi odstartovalo. Světové burzy se propadly, cena zlata vystřelila... celý článek

Pád Lehman Brothers: Co poslalo svět do finanční propasti

14. 9. 2009 | Jan Stuchlík | 9 komentářů

Pád Lehman Brothers: Co poslalo svět do finanční propasti

Před rokem, v neděli 14. září odpoledne, zkrachovala jednání o záchraně investiční banky Lehman Brothers. Tento největší bankrot v dějinách Spojených států pak na dlouhé měsíce uvrhl... celý článek

Den, kdy došly prachy, aneb jak krize mění chování lidí

20. 8. 2009 | Věra Tůmová | 8 komentářů

Den, kdy došly prachy, aneb jak krize mění chování lidí

Krize nemění jen stav na účtech a majetek lidí. Mění i jejich přístup k práci, k zábavě, jídlu či k sexu. Ovlivňuje vztahy i gangstery a přináší zbrusu nové trendy v chování. Taková... celý článek

Čína půjčuje Americe, sama hledá věřitele těžko

22. 7. 2009 | Jan Stuchlík | 15 komentářů

Čína půjčuje Americe, sama hledá věřitele těžko

Čínské devizové rezervy letos překročily dva biliony dolarů. Třetinu z této sumy Čína investuje do amerického státního dluhu. Sama přitom obtížně hledá kupce pro vlastní dluhopisy.

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.