Proč prezident Obama Američany zklamal

František Mašek | rubrika: Rozhovor | 26. 2. 2010 | 4 komentáře
Proč prezident Obama Američany zklamal
Za 40 let života v USA nepamatuji prezidenta, jehož skluz v popularitě a důvěryhodnosti byl rychlejší či strmější než v případě Baracka Obamy. Pochybuji ale, že by byl býval McCain přinesl něco výrazně nového, říká v rozhovoru profesor Fordham University Milan Zelený.

Má již globální ekonomika to nejhorší za sebou?
Nejhorší z globální krize máme za sebou, ale to nejhorší z ekonomicko-společenské transformace nás ještě čeká, hlavně v oblasti zaměstnanosti. Řada ekonomik bude ještě procházet krizemi odvozenými, spuštěnými nezdravou ekonomickou strukturou a neudržitelnými strategiemi (či spíše nestrategiemi). I v globální ekonomice reagují různé země různě: některé bankrotem, jiné inovacemi a růstem. Nezodpovědné a bezprizorné ekonomiky Evropy čeká ještě mnoho krušných chvil. Ale i po oživení přijde inflace a splácení dluhů, často po celá desetiletí. Zaměstnanost se bude regenerovat velmi pomalu, hlavně v rozvinutých ekonomikách hrozí riziko vleklé stagnace či dalšího poklesu. Nelze také ignorovat fakt, že kromě krize probíhá i zásadní a radikální transformace ekonomického chování.

Životopis

Milan Zelený (*22. 1. 1942, Klucké Chvalovice)
Po studiích na pražské VŠE pracoval v Ekonomickém ústavu ČSAV. Od roku 1967 žije v USA, kde v roce 1972 získal doktorát na  University of Rochester. Jako profesor zaměřený na globální problémy působí na Fordham University v New Yorku a v CAEV Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Přednáší také na Xidian Univesity v Xi´an, Fu Jen University v Taipei, Indian Institute of Technology v Kanpuru a IBMEC v Rio de Janeiru. Již 30 let je šéfredaktorem mezinárodního časopisu Human Systems Management. Napsal řadu  knih a publikoval přes 400 odborných článků. Je nejcitovanějším českým ekonomem.

Největší ekonomika světa, tedy ta americká, roste. V loňském 4. čtvrtletí podle předběžných dat za čtvrtletí posílila o 5,7 procenta. Znamená to, že již v USA recese skončila?
Růst americké ekonomiky je spíše „fata morgana“ makroekonomiky, protože agregátní hrubý domácí produkt příliš neznamená, jestliže je zdrojem růstu prostá obnova zásob po měsících výprodejů a svátků. Důležitá je efektivní poptávka, a nikoliv neefektivní nabídka. Mnohé podniky dosud nejsou schopny pružně reagovat na potřeby zákazníků například zavedením just-in-time systémů (výroba zboží v určeném množství a čase dle požadavků zákazníka) a práce na zakázku a musí svůj kapitál dlouhodobě vázat ve skladech. Bez poptávky, nikoliv umělého „šrotovného“, výroba opět klesne a nezaměstnanost vzroste. Nepomáhá tomu ani rozsáhlé využití počítačů a automatizace, které ubírají dříve existující pracovní místa.

Americká ekonomika tak ztratila přes 8,4 milionů pracovních míst (a do dubna přijde 2,7 milionů Američanů o své podpory), státní deficit činí 10,6 procenta HDP a podle oficiálních odhadů má do roku 2020 vzrůst na 64 až 77 procenta, inflace se stává reálnou hrozbou a je makroekonomicky podpořena dalšími miliardovými injekcemi. Až přijde, bude pozdě. Ekonomie není o minulosti, ale o budoucnosti.

V čem vidíte přednosti a slabiny americké ekonomiky?
Předností USA je a zůstane podnikatelský duch a výkonnost malých a středních podniků. Již dnes dochází k transformaci podnikatelských modelů, zavádění nových výrobků a služeb, nástupu nových technologií a prosazování kvality nad kvantitou ve vzdělání. Jejich slabinou je současná arogance vlády, keynesiánští poradci, hrubé zásahy do fungování svobodného trhu, plýtvání státními penězi, propojení bankovnictví s politikou, rostoucí stranické zneužití moci a očividná neschopnost pochopit dynamiku zaměstnanosti ve vyzrálé ekonomice. Tvorba úřednických míst ve státním aparátu neumožňuje vytvářet přidanou hodnotu, jen se tak spotřebovává hodnota již vytvořená.

Krátkodobá investice do prověřených faktur – výnos až 16 % p.a.

Jak hodnotíte opatření týmu prezidenta Baracka Obamy k oživení ekonomiky USA?
Přinesla rekordní zadlužení a nezaměstnanost, pokus o vládu jedné strany a naprostou ztrátu důvěry občanů (přes 80 procent Američanů dnes pokládá vládu a celý politický systém za dysfunkční). Obamovi hrozí ztráta většiny v Kongresu již v listopadových volbách. Klesají i jeho naděje na znovuzvolení. Ukazuje se, že tento „Velký komunikátor“ neumí komunikovat. I to se může stát. Vládní úředník by ovšem neměl řídit americkou ekonomiku. To je hlavní role trhu. Za 40 let života v USA nepamatuji prezidenta, jehož skluz v popularitě a důvěryhodnosti byl rychlejší či strmější.

A dokážou Obamova opatření skutečně řešit problémy americké ekonomiky?
Již jsem zmínil velký počet nezaměstnaných i těch, kteří brzy přijdou o podpory v nezaměstnanosti. Skutečná nezaměstnanost v USA je ale mnohem vyšší, protože miliony lidí již opustily fond pracovní síly a přestaly hledat práci či pobírat státní podpory. Odhady dosahují kolem 15 až 20 procent práceschopných. Jsou to nic neříkající agregáty: není přece job jako job. Začíná být ale zřejmé, že jde o významnou transformaci samotného ekonomického modelu, způsobu života a politického i ekonomického myšlení.

Bylo při řešení finanční krize a následné recese možné využít tradiční ekonomické recepty (keynesiánské či friedmanovské)?
Tyto paleo-recepty fungují částečně, a to jen v ekonomice založené na průmyslu, když je rozvoj sféry služeb v počátcích a představuje zaměstnaneckou „pojistku“. V ekonomice služeb (80 procent pracovní síly v USA) to ale možné není, protože když klesne zaměstnanost ve službách, není „kam jít“. Průmysl a zemědělství již negenerují nové příležitosti a zbývá jen státní služba, státní podniky, armáda a nezaměstnanost, tedy sektory spotřebovávající státem vybrané daně, které netvoří novou hodnotu. Navíc jsou platy v byrokratických sektorech nepoměrně vyšší než v těch, které testuje trh. USA jsou v dosud nepoznané situaci. Rekordní růst produktivity snižuje a bude snižovat zaměstnanost v zemědělství, průmyslu i službách. Za těchto podmínek je jakékoliv keynesiánství či friedmanovství, neboli větší či naopak minimální státní intervence v ekonomice, irelevantní. Potřebujeme ekonomii odpovídající 21. století, tj. nové paradigma, ne jen to staré.

Druhou část rozhovoru o české ekonomice s profesorem Milanem Zeleným si přečtete v článku Snaha dohnat a předehnat USA se Evropě nevyplatila.

Co tedy tato krize či recese změní v ekonomice, managementu a v podnikatelské sféře?
Krize spouští necyklickou transformaci, která mění podnikatelské modely a pravidla podnikání. Budeme se muset naučit více spoléhat na moudrost tržních mechanismů než státních institucí. Je třeba vypracovat nové teorie, napsat nové učebnice a zakládat nové univerzity. Musíme opustit makroekonomii agregátních veličin a jít cestou mikroekonomických motivů a lidského konání. Středobodem ekonomického zkoumání by se znovu měl stát člověk a jeho chování, lidské rozhodování a jednání. Ne nic neříkající makročísla průměrů a agregátů. V tomto ohledu Česko zřejmě opět propáslo svou příležitost, protože nástup nových technologií je vždy pomalý, vleklý, zdánlivě váhavý a pak se náhle rozšíří jako lavina.

Jaké by to bylo, kdyby vyhrál prezidentské volby John McCain?
Osobně pochybuji, že by McCain přinesl něco výrazně nového. Byl jedním z prvních, který podpořil nesmyslný stimulační balík na podporu americké ekonomiky (TARP) a přerušil kvůli tomu i předvolební kampaň. Spolu s Bushem a Obamou podlehli volání bank po záchranných injekcích, které skončily proplácením nemravných platů a bonusů. Nechali se vystrašit makropanikáři a selhali v ochraně svobodného trhu, který udělal z USA nejsilnější světovou ekonomiku. Možná by McCain přišel k rozumu dřív než Obama, protože není obklopen tak neschopnými poradci, ale to již je opravdu spekulace.

(Pokračování - na téma české ekonomiky - naleznete na stránkách Peníze.cz 1.3. 2010)

KREDITNÍ KARTA SMART

KREDITNÍ KARTA SMART

Získejte nyní 5 % zpět z každého tankování

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

-61
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 4 komentářů

Oblíbená témata

ekonomika

A tohle už jste četli?

Rok v krizi aneb podívejte se, jak svět prošel recesí

15. 9. 2009 | Jan Stuchlík

Rok v krizi aneb podívejte se, jak svět prošel recesí

Černé září 2008 uvrhlo svět do jedné z nejhorších finančních krizí. Krachy a zestátní velkých bank a pojišťoven v USA krizi odstartovalo. Světové burzy se propadly, cena zlata vystřelila... celý článek

Pád Lehman Brothers: Co poslalo svět do finanční propasti

14. 9. 2009 | Jan Stuchlík | 9 komentářů

Pád Lehman Brothers: Co poslalo svět do finanční propasti

Před rokem, v neděli 14. září odpoledne, zkrachovala jednání o záchraně investiční banky Lehman Brothers. Tento největší bankrot v dějinách Spojených států pak na dlouhé měsíce uvrhl... celý článek

Den, kdy došly prachy, aneb jak krize mění chování lidí

20. 8. 2009 | Věra Tůmová | 8 komentářů

Den, kdy došly prachy, aneb jak krize mění chování lidí

Krize nemění jen stav na účtech a majetek lidí. Mění i jejich přístup k práci, k zábavě, jídlu či k sexu. Ovlivňuje vztahy i gangstery a přináší zbrusu nové trendy v chování. Taková... celý článek

Čína půjčuje Americe, sama hledá věřitele těžko

22. 7. 2009 | Jan Stuchlík | 15 komentářů

Čína půjčuje Americe, sama hledá věřitele těžko

Čínské devizové rezervy letos překročily dva biliony dolarů. Třetinu z této sumy Čína investuje do amerického státního dluhu. Sama přitom obtížně hledá kupce pro vlastní dluhopisy.

Partners Financial Services