Kryptoměny jsou nesmrtelné. Leda vypnout internet

Ondřej Tůma | rubrika: Rozhovor | 5. 8. 2017 | 14 komentářů
S hlavním ekonomem společnosti Cyrrus Lukášem Kovandou jsme si povídali o přeregulovaném světě, ve kterém mají stále větší moc centrální banky, a o šancích sdílené ekonomiky a kryptoměn tenhle stav změnit.
Kryptoměny jsou nesmrtelné. Leda vypnout internet

Náš rozhovor vznikal ještě před posledním zasedáním bankovní rady České národní banky, na kterém se guvernér Jiří Rusnok a spol. rozhodli po takřka deseti letech navýšit úrokové sazby. K tomuto kroku, který zřejmě povede ke konci aktuálního trendu levných peněz, se ČNB odhodlala jako první centrální banka v Evropské unii. Nic to nemění na tom, že ekonom Lukáš Kovanda patří mezi nejhlasitější kritiky českých centrálních bankéřů.

V posledních letech často kritizujete Českou národní banku. Někoho možná napadne, že jste si na centrální bankéře zasednul…

Nehledejte v tom osobní zášť. V řadě ohledů za ČNB stojím. Třeba, když se do ní naváží prezident Zeman nebo když se debatuje o bankovní dani, která je nebezpečný nesmysl.

Kapacity pro vás rozpitvaly

Očima expertů

Zdaníme banky, beztak vydělávají až moc. A spousta peněz z nich odtéká do zahraničí. Premiér Bohuslav Sobotka má jasno v tom, jak zaujmout voliče. Co jeho nápadu říkají ekonomové?

Bankovní daň jako past na voliče?

V ČNB pracují kvalitní analytici, jde o mozkové centrum domácího hospodářství. Vadí mi ale, že centrální bankéři při obhajobě svých rozhodnutí vybírají jen fakta, která jim hrají do karet a zbytek zamlčují. Existuje přitom řada relevantních a často úplně opačných ekonomických přístupů. Pokud na to někdo poukáže, hned ho označují za demagoga nebo za nedovzdělance.

Vždycky budu také upozorňovat, že centrální banky dnes zasahují do našich životů víc, než je zdrávo. To není problém jen Česka, ale celého světa.

Je šance, že se na tom v dohledné době něco změní?

Obávám se, že ne. Všechno naznačuje, že tenhle trend, který výrazně zesílil po finanční krizi, bude pokračovat. Z centrálních bank se stávají mocnější a mocnější instituce. A to není dobře. Jsou to netržní subjekty, které v každodenním ekonomickém dění nejdou s kůží na trh. Nikdo tam neriskuje ztrátu, nikdo se nesnaží dosáhnout zisku. Lidi by si měli uvědomit, že bankovní radní nejsou bankéři v pravém smyslu. Jsou to státní úředníci. Nechci, aby měli v ekonomice rozhodující vliv ti, kteří nejsou zdravě motivováni.

Centrální banka je potřebná, ale pouze v situaci, kdy je trh v panice, kdy je zamrzlé úvěrování. To se stalo například při ekonomické krizi po pádu Lehman Brothers. V takové chvíli je prospěšné, aby zasáhl netržní hráč, který dokáže trh postupně rozhýbat. Nesmí se z toho ale stát mánie. Centrální banky zůstaly na trhu mnohem déle, než bylo potřeba. Ukázkový příklad byly intervence ČNB vůči koruně, které začaly v době, kdy už naše ekonomika rostla.

Naši centrální bankéři stojí za tím, že šlo o správný krok…

Tohle je přesně ukázka jednostranného ekonomického myšlení, o kterém jsem mluvil před chvílí. ČNB nám tvrdí, že neexistuje dobrá deflace. Z jejího pohledu je problém, když ceny padají o desetinu procenta, nebo dokonce když je inflace dlouhodobě mezi nulou a jedním procentem. Ovšem například významný britský ekonom Arthur Pigou, který kritizoval Keynese, upozorňoval na ozdravný vliv deflace. Pokles cen podle něj umožňuje spotřebitelům nakoupit víc i v době ekonomického útlumu, díky tomu se může ekonomika oživit. Přesně tomuhle procesu se naši centrální bankéři zuby nehty bránili.

ČNB se ale přece musí nějak rozhodnout. Ať už dá na Keynese, nebo Pigoua, těžko půjde nějakou střední cestou…

Mně ale vadí snaha indoktrinovat veřejnost tím, že šlo o jedinou možnou a správnou cestu.

Je tahle indoktrinace úspěšná? Spousta lidí dnes ČNB chválí za hladké ukončení intervencí…

Neříkejme hop, dokud jsme nepřeskočili. Spekulativní kapitál tady pořád je. Podívejte se na vysoký podíl státních dluhopisů v držení zahraničních subjektů. Spekulanti stále čekají na příležitost, kdy realizují zisk. Teprve potom bych hodnotil. Každopádně souhlasím, že bezprostřední ukončení intervencí proběhlo lépe, než čekali analytici a možná i samotná ČNB.

Kde jsou?

Dluhopisy na zahraničním zájezdu

České státní dluhopisy kupovali v době intervencí zejména zahraniční investoři. V roce 2013 jich měli deset procent českých dluhopisů, dneska je to padesát procent! Spekulanti v dluhopisech zaparkovali korunovou hotovost. Koruna byla několik roků odhadem deset procent pod tržní cenou. Až posílí a dluhopisy budou splatné, inkasují investoři jejich nominální hodnotu, která bude po posílení koruny reálně mnohem vyšší.

Co Andrej, problém s dluhopisy máme všichni!

Nezvýší to chuť centrálních bankéřů ještě víc zasahovat do ekonomiky?

Jestliže byly intervence tak úspěšné, jestli vytvořily tolik pracovních míst a přinesly takovou stabilitu, jak ČNB říká, proč neoslabila korunu ještě víc? Myslím, že centrální bankéři jsou si moc dobře vědomi negativ, které intervence přinesly. Že o tom nemluví, je věc druhá. Ale určitě si pořádně rozmyslí, než se znova pustí do podobného dobrodružství.

Co je z vašeho pohledu hlavní problém slabší měny?

Slabá měna vede k tomu, že ekonomika zůstává na nižším vývojovém stupni. Například jedna studie ze Švýcarska, která se zaměřovala na souvislost mezi posilováním a oslabováním měny a zaměstnáváním vysoko- a nízkokvalifikovaných pracovníků, ukazuje, že při posilování měny roste zaměstnanost vysokokvalifikovaných, zatímco klesá zaměstnanost nízkokvalifikovaných. Celková úroveň zaměstnanosti ale zůstává stejná. A právě to česká ekonomika potřebuje a ČNB tomu tři roky bránila. Potřebujeme se posunout ze stádia montovny, ve kterém se stále nacházíme.

Přinesly intervence opravdu tak velké zbrzdění?

Hodně lidí si neuvědomuje, kde dnes koruna mohla být, kdyby intervence nepřišly. Nechci spekulovat, ale rozhodně by byla mnohem silnější. Klidně kolem 24 korun za euro. A to už je pořádný rozdíl.

ČNB se v poslední době hodně angažuje v oblasti hypotečních úvěrů. V jednom ze svých komentářů jste napsal, že centrální bankéři ženou lidi do pasti drahého bydlení. Jak jste to myslel?

Psal jsem o tom, že kvůli opatřením ČNB klesá dostupnost hypoték a rostou ceny nájmů. Nepříjemné je to hlavně pro mladé rodiny. Národní banka vyvolala nízkou cenou peněz na mezibankovním trhu silnou spekulativní poptávku po nemovitostech. Byty v Česku začali ve velkém nakupovat i zahraniční investoři. Logicky pak roste jejich cena.

Je vtipné, že bývalý guvernér Singer říkal chvíli po začátku intervencí, abychom kupovali auta a byty, protože jejich cena poroste. To je důkaz, že centrální banka chtěla, aby šly ceny nemovitostí nahoru, jen se jí to vymklo z rukou. Samozřejmě by byl nesmysl, kdybychom všechno svalovali na ČNB. Na zdražování nemovitostí se velkou měrou podílí i dlouhá stavební řízení, což znemožňuje developerům pružně reagovat na zvýšenou poptávku. 

Takže nesouhlasíte se zákazem stoprocentních hypoték, případně se zpřísněním v pásmu osmdesáti až devadesáti procent LTV?

Nechápu, proč centrální subjekt tímhle způsobem zasahuje do hypotečního trhu. Máme velice kvalitní bankovní soustavu, která nepotřebovala v době krize jako jedna z mála v celé Evropě dotovat ani jednou korunou z veřejných peněz. Často to zdůrazňuje i ČNB. Jestliže jsou naše banky odpovědné, nevidím důvod, proč jim nedůvěřovat při poskytování úvěrů na bydlení. Banky mají dostatek možností, aby si každého žadatele dostatečně prověřily a pak usoudily, jestli mu půjčí. Neměla by o tom od stolu rozhodovat ČNB, která se tím snaží o návrat centrálního plánování.

Řada ekonomů ale upozorňuje na přehřátí trhu. Půjčku na bydlení dostávají i lidé, kteří by mohli mít s jejím splácením v době ekonomické recese velké problémy. Na splátku hypotéky české domácnosti vynakládají kolem čtyřiceti procent svých čistých měsíčních příjmů, o rok dřív to přitom bylo jen přes třicet procent. Není to důvod, aby se šláplo na brzdu?  

Souhlasím, že se na hypotečním trhu objevují prvky přehřívání. Je taky pravda, že spousta lidí jde při splácení úvěrů až na krev. V Česku máme fetiš vlastnického bydlení, lidé se kvůli tomu zadlužují na desítky let a dávají všechna vajíčka do jedné ošatky, i když by si mohli investice rozvrhnout lépe. Nic to ale nemění na tom, že jde o věc banky a klienta. I pro banku je komplikované, když klient nesplácí, není v jejím zájmu půjčovat každému. Zkrátka bych hypoteční trh zbytečně nesvazoval regulacemi.

Celý náš rozhovor se zatím točí kolem regulací. Jak se díváte na snahu omezovat sdílenou ekonomiku?

Pokud máte na mysli regulace společností Uber a Airbnb, jde ze strany politiků o naprosté nepochopení stavu věci. Ani jedna z těchto firem totiž nepřináší novou službu. Nabídku organizované přepravy za peníze tu máme už několik stovek let, historie ubytovávání za úplatu sahá až do antiky. Změnilo se  to, že strana poptávky a nabídky může být propojena v reálném čase, neuvěřitelně levně a efektivně, stačí dvě kliknutí na telefonu. Sdílená ekonomika v téhle oblasti vede ke snížení plýtvání zdroji – ekonomickými i ekologickými.

Anketa

Jak jezdíte po městě? S uberáky a uberačkami?

Další nepochopení ze strany politiků je v představě, že se sdílenou ekonomiku může podařit potlačit. Když Uber nebo Airbnb úplně zakážou, vzniknou podobné platformy, jen budou fungovat na šifrované bázi. Bude tady rozsáhlá neviditelná ekonomika a stát z toho nebude mít vůbec nic. Politici by se měli snažit najít kompromis a zbytečně nepodléhat lobbingu taxikářů a hoteliérů. Navíc je zcela jasné, že spotřebitelé už dávno vynesli ortel.

Opravdu věříte, že si lidé ve větších městech přestanou kupovat auta a místo toho budou jezdit přes Uber, Liftago nebo carsharingové společnosti?

Nedávno jsem pracoval na studii, kde srovnávám, jestli je výhodnější  jezdit s Uberem, nebo vlastnit auto. Pro lidi ve velkých městech může být sdílená ekonomika opravdu výhodná. Samozřejmě při podmínce, že člověk nechce jezdit starou šunkou, ale novějším autem. Málokdo si uvědomuje, že během prvního roku, co vůz užíváme, ztrácí prostou amortizací 16 procent hodnoty. A to nemusí ani jednou vyjet z garáže. Když k tomu připočtete pneumatiky, benzin, parkování, pojištění a další věci, můžete ročně ušetřit až desítky tisíc korun. Tedy pokud auto využíváte hlavně na ježdění po městě.

Nepochybuju o tom, že si mladá generace uvědomí, jak to může být výhodné. Pro mladé lidi už auto přestává být statusovou záležitostí. Nepotřebují navíc tolik vlastnit, jako ještě předchozí generace. I proto je dnes populární operativní leasing.

A co zákonodárci? Pochopí, že sdílenou ekonomiku nemá smysl potírat?

Zatím mám pocit, že až moc dobře funguje bojovná lobby zavedených hráčů, kteří jen křičí, že sdílená ekonomika neplatí daně, že jí chybí licence a další byrokratické zbytečnosti, které dnes stejně postrádají smysl. Odstraňme regulaci i u zavedených služeb, pak ať spolu všichni férově soupeří. A pokud jsou teď taxikáři nespokojení a tvrdí, že má Uber takovou výhodu, ať jdou jezdit s ním.

Takže spíš počítáte s dalšími zákazy platforem sdílené ekonomiky?

Hoteliéři a taxikáři mají za ta léta u našich zákonodárců, ale i u komunálních politiků moc dobře prošlapané cestičky. Politici budou ještě nějakou dobu stát na straně přežitých struktur. Vezměte si, jak dlouho se v Praze bojuje s podvodnými taxikáři. Od devadesátých let je to jedna z největších ostud Česka. Kolik turistů už tady taxikáři okradli? A tenhle stav by nešel udržovat, kdyby taxikáři neměli krytí od politiků.

Teď se tady nabízí elegantní řešení v podobě Uberu. Pro zákazníka je všechno transparentní, od začátku ví, jakou bude mít cenu, může se podívat na hodnocení řidiče, všechna data jsou centrálně evidovaná a dohledatelná. Jiným slovy: jestli řidiči Uberu platí daně, nemám s nimi nejmenší problém. A čím agresivněji bude stát proti těmto službám postupovat, tím se zvyšuje pravděpodobnost, že budou fungovat v ilegalitě a platit se za ně bude jen bitcoinem.

Seriál

Seriál Krypto Josefa Tětka zkoumá odvětví, které nikdo nečekal, málokdo ho chápe a jehož další vývoj nelze předpovědět. Pojďte s námi objevovat úžasný, tajemný, nebezpečný a bláznivý svět kryptoměn. Přes prázdniny máme pauzu, takže máte čas dohnat, co jste zatím nečetli.

Když už zmiňujete kryptoměny, věříte, že se můžou stát v dohledné době mainstreamem, nebo to bude vždycky jen libůstka pro nadšence a ty, kteří chtějí platit mimo dohled?

Kolik lidí používalo v roce 1991 mobilní telefon? Bylo to drahé a nepohodlné. Dnes jsou kryptoměny pro většinu lidí záhadné a uživatelsky nepřívětivé. Je ale otázka času, kdy se to začne měnit. V devadesátých letech byl i operační systém Microsoftu pro většinu lidí příliš složitý. Pak Bill Gates okopíroval od Steva Jobse jednoduché uživatelské rozhraní a i díky tomu došlo k obřímu rozmachu počítačů.

V roce 2009 se odehrála tichá revoluce, kdy zcela mimo zájem médií vznikl bitcoin. Z mého pohledu je to historický milník, o kterém se jednou bude psát v učebnicích. Tahle událost bude mít stejnou váhu jako vznik internetu.

Proč?

Jde o zásadní přelom v provádění plateb. Vše se odehrává levně a v reálném čase, navíc existuje blockchain – efektivní databáze všech proběhlých transakcí. Teď jsme jen na začátku toho, co kryptoměny umožní. Neříkám, že tím přelomovým platidlem, které se nakonec prosadí v mainstreamu, bude právě bitcoin. Po něm se může za pět let slehnout zem. Existují ale stovky kryptoměn a vznikají další, přitom řada z nich má už lepší vlastnosti než bitcoin. Koncept kryptoměn a blockchainu je z mého pohledu nesmrtelný. Jedinou možností, jak se jich zbavit, je vypnout internet a zrušit online prostředí.

V čem budou kryptoměny převratné pro běžné lidi?

Mohly by vést ke zcela novému ekonomickému systému. Mnohem svobodnějšímu, než je ten současný.

V tuhle chvíli jde ale západní společnost přesně opačným směrem. Proti kryptoměnám budou navíc mohutně bojovat regulátoři, kteří nebudou chtít připustit, aby se oficiálním platidlem stala nějaká alternativní měna.

Bude to hrozně zajímavý proces, který může trvat desítky let. Už teď je jasné, že hotovost pomalu ustupuje. Sice moc nevěřím, že by vymizela úplně, ale rozhodně ji bezhotovostní platby totálně převálcují.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus. 

Člen správní rady think-tanku Prague Twenty. Přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE. Publikoval na sto rozhovorů s významnými světovými ekonomy, včetně řady laureátů Nobelovy ceny (Paul Samuelson, Ronald Coase, John Nash, Robert Solow, Harry Markowitz a další), a s dalšími osobnostmi typu Roberta Kiyosakiho či Bjørna Lomborga. Řadu z nich jste mohli číst na Finmagu

Lukáše Kovandu můžete sledovat také na Twitteru.

Knižně

Příběh dokonalé bouře a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o finanční krizi

Příběh dluhové smršti a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o dopadech finanční krize

Proč je vzduch zadarmo a panenství drahé

Proč si ženy přitažlivost koupit nemohou, a muži ano

Přesně tohle si ale přeje i řada politiků, kteří by chtěli hotovost zrušit a mít všechny elektronické platby pod dohledem…

To se jim nemůže podařit. Chleba se bude lámat právě v době, kdy bude možné úplně všude zaplatit bezhotovostně. To je obrovská šance pro kryptoměny. Pak se uvidí, do jaké míry v prostředí bezhotovostní směny dokážou uspět tradiční měny, které jsou regulované centrální bankou, a do jaké míry jim budou schopné konkurovat decentralizované měny, jako je třeba bitcoin. Že jsou decentralizované, je jejich zásadní charakteristika. Neovlivňují je vrtochy Miroslava Singera, Jiřího Rusnoka, Maria Draghiho ani Janet Yellenové. Prostě jsou řízeny algoritmem, který je sice složitý, ale naprosto transparentní. Lidé v tom budou postupně nalézat zalíbení, protože centrální banky stojí do budoucna před obrovským problémem.

Jakým?

Pomáhají státu, jehož jsou součástí, omezovat negativní dopady jeho zadlužení. Znehodnocují tím ale kupní sílu peněz. Jestliže tady bude alternativa v podobě uživatelsky přístupných kryptoměn, kterých se politika centrálních bank nebude týkat, lidé se k nim budou stále víc přiklánět.

Až spolu budeme za deset let dělat rozhovor v jakékoli kavárně v Česku, půjde zaplatit kryptoměnou?

Myslím, že to bude delší proces. Deset let je krátká doba. Určitě tu budou pokusy kryptoměny potlačit. Možná se budou i zakazovat. Ještě nějakou dobu poroste význam sociálního státu i objem přerozdělování prostředků. Postupně ale bude lidem docházet, že se nacházíme ve slepé uličce a že je potřeba zásadním způsobem revidovat dnešní ekonomické systémy. A kryptoměny můžou být důležitou součástí téhle přeměny.

Pokračování za týden:

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+67
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 14 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

22. 8. 2017 12:56, janaltman

FIAT měna = měna s VYNUCENÝM oběhem
Každý obchodník je POVINEN přijímat koruny.
Každý věřitel je POVINEN přijmout splátku dluhu v korunách, i když se smluvně s dlužníkem dohodl jinak.
A tak dále.
Svinstvem posilujícím monopolní postavení koruny je například i 21% DPH na stříbrných mincích. Chci si vyměnit nedůvěryhodnou měnu (podléhající měnovým intervencím, manipulacím s úrokovou mírou, atd...) korunu za měnu stabilní, pevnou a nezávislou (stříbrnou minci) a ta samá organizace, která tu korunu ovládá a manipuluje, ode mne chce 21% za to, že mám tu drzost se její nezodpovědnosti bránit.

Zobrazit celé vlákno

+6
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

7. 8. 2017 12:44

Citace - janaltman / 06.08.2017 23:49

No protože když mám 1 BTC a 70 tisíc korun a chci si koupit novou televizi ...


Promiňte, ale to přece platí o obráceně. Když mám televizi a můžu ji prodat za Bitcoin nebo 70 000 Kč, jakou měnu budu akceptovat? A toto je zase argument pro rychlejší šíření "lepší" měny. Ten vámi zmiňovaný zákon mi připadá značně nesmyslný.

Zobrazit celé vlákno

-2
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (14 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Česká ekonomika si v EU pohoršila i kvůli inflaci

28. 2. 2024 | Kateřina Hovorková

Česká ekonomika si v EU pohoršila i kvůli inflaci

Česko má čtrnáctou nejsilnější ekonomiku v Evropské unii. Ve srovnání s ostatními státy ale už podruhé za sebou oslabila. Brzdí nás nízká přidaná hodnota a vysoká inflace, ukázal Index... celý článek

Průlom pro kryptoměny. USA povolily bitcoinové fondy

11. 1. 2024 | redakce Peníze.CZ | 1 komentář

Průlom pro kryptoměny. USA povolily bitcoinové fondy

Americká Komise pro cenné papíry (SEC) ve středu podle očekávání vůbec poprvé schválila vznik celkem 11 burzovně obchodovaných fondů (ETF), které investují přímo do bitcoinů. Informovala... celý článek

Ropa je nejlevnější za poslední rok a půl. Kdy to poznáme při tankování?

13. 6. 2023 | Tomáš Volf

Ropa je nejlevnější za poslední rok a půl. Kdy to poznáme při tankování?

Cena ropy se dnes dostala na hranici 72,30 amerických dolarů za barel a je tak nejlevnější od prosince roku 2021. Domácí čerpací stanice nejspíš zatím reagovat nebudou.

Žebříček nejbohatších lidí světa má nového krále. Je v něm i 11 Čechů

4. 4. 2023 | redakce Peníze.CZ

Žebříček nejbohatších lidí světa má nového krále. Je v něm i 11 Čechů

Nejbohatším člověkem světa je čtyřiašedesátiletý Bernard Arnault (s rodinou) s majetkem v hodnotě 211 miliard dolarů – přibližně čtyři a půl bilionu korun. Vyplývá to z čerstvého žebříčku... celý článek

Credit Suisse převezme její největší rival. Bitcoin a zlato rostou

20. 3. 2023 | Jana Divinová

Credit Suisse převezme její největší rival. Bitcoin a zlato rostou

Problémovou banku Credit Suisse převezme v rámci záchranné operace její konkurent, banka UBS. Rozkolísané trhy se později odpoledne uklidnily, koruna mírně posílila.

Partners Financial Services