Kvůli kukuřici roste cena sóji, pšenice či bavlny
20. 7. 2007 | Robert Šíbl

Situace na trhu s komoditami zůstává napjatá. Na vysokých úrovních se kvůli nízkým zásobám a vysoké poptávce nadále udržují ceny průmyslových kovů.
Ceny potravin jdou prudce vzhůru, hlásila minulý týden místy až hystericky některá evropská a domácí média. Mléko v Německu podraží o polovinu a toto zdražení se přelije i do Česka. Bude dražší i maso či pečivo, zněly temné prognózy. Podle řady analytiků za tento vývoj může rostoucí poptávka na mezinárodních trzích. Zejména Čína a Indie mají chuť na čím dál víc potravin, které nemohou či nestačí vyprodukovat.
Jenže vývoj na světových trzích s klíčovými zemědělskými komoditami takovou prudkou reakci médií a zemědělců příliš neospravedlňuje. Cena tolik přetřásaného mléka plynule roste už od loňského července, aniž by si toho někdo všimnul. Od září roku 2006 do letošního května poskočila o polovinu. Nyní je dražší o dvě třetiny.
Cena mléka připomíná Mount Everest |
![]() |
Cena kukuřice, která se používá jako krmivo pro dobytek či v USA na výrobu bioetanolu, příměsi do automobilového benzínu, dosáhla maxima letos v zimě a od té doby postupně klesá. Nic výjimečného se neděje ani na trhu s masem. Hovězí i vepřové je stejně drahé jako loni ve stejnou dobu. Jediným skutečně překvapivým trendem je pohyb na trhu s pšenicí. Její cena začala prudce růst letos v květnu. Od té doby povyskočila zhruba o čtvrtinu.
Přesto mají experti pravdu, když tvrdí, že vyšším cenám potravin se nejspíš nelze vyhnout. Na vině přitom zdaleka není jen spotřeba v Číně a Indii. Důležitým faktorem, který hraje významnou roli, jsou klimatické změny. Zejména v posledních letech dochází k velkým výkyvům počasí. V některých oblastech trápí zemědělce sucho, jinde mají problémy s povodněmi. Výsledek je v obou případech stejný: zničená úroda. "Sklady jsou prázdné, navíc v okolních zemích není moc dobrá úroda," komentuje Jiří Teplý z liberecké agrární komory poměry na trhu s pšenicí.
Pšenice stoupá od letošního jara |
![]() |
Dalším významným vstupem ve výrobě potravin je energie. Té je třeba nejen při pěstování obilí či chovu dobytka, ale zejména při následném zpracování zemědělské produkce. Ceny elektřiny, paliv či vody v poslední době rostou a obrat v tomto vývoji se nečeká.
Negativně může poměry na trhu s potravinami a zemědělskými komoditami ovlivnit i nastavení podmínek pro přidělování dotací zemědělcům. Ti například začali slyšet na vyšší dotace na suroviny pro výrobu biopaliv. K jejich výrobě se přitom dá používat například obilí. Některé odhady hovoří o tom, že jen ve Spojených státech se do tří let zdvojnásobí poptávka po obilí, z něhož bude možné produkovat bioetanol. Podobný trend se nevyhýbá ani Česku. Letos se například ve srovnání s loňskem rozšířila plocha osetá řepkou olejnou o přibližně 45 tisíc hektarů. Důvodem jsou státem garantované výkupní ceny, protože z řepky se vyrábí biosložka přidávaná do motorové nafty. Výsledkem je růst cen těchto komodit i pro potravinářské účely.
Kukuřice je dost, cená klesá |
![]() |
Vývoj na mezinárodních trzích a především v Číně ovšem může mít pro české zemědělce ještě jeden pozitivní prvek. Vzniká pro ně další alternativní odbytiště s rostoucí kupní sílou tamní střední vrstvy. Na mezinárodním potravinářském veletrhu SIAL CHINA 2007 v květnu byla historicky první česká národní expozice ministerstva zemědělství a českých firem. "Jedním z hlavních cílů cesty je pomoci českým potravinářům dostat se na čínský trh. Některé české potravinářské výrobky jsou světoznámé, vyvážejí se prakticky do celé Evropy i do řady dalších zemí. Firmy mají zájem rozšířit prodej i na čínském trhu," uvedl tehdy ministr zemědělství Gandalovič. Zároveň ministr řekl, že vývozem potravin chce Česko zmírnit výrazně záporné saldo v agrárním zahraničním obchodu - dovoz z Číny dlouhodobě převyšuje vývoz z ČR.
Fakt, že český potravinářský průmysl má čínskému trhu co nabídnout, potvrzuje také prezident Potravinářské komory ČR Jaroslav Camplík. Nejvýznamnějšími obory zpracovatelského průmyslu jsou podle něj výroba mléka a mléčných výrobků, masa a masných výrobků, výroba nápojů a ostatních potravinářských výrobků jako jsou pekárenské výrobky, cukr nebo čokoládové a nečokoládové cukrovinky.
Autorka je analytičkou společnosti X-Trade Brokers.
Je růst cen potravin opravdu nevyhnutelný?
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
8. 8. 2007 8:27, Pítrs
Ano máš pravdu, stát na to, aby mohl vyplácet vyšší mzdy musí po nějaké době vytisknout další peníze, čímž měnu znehodnotí. Určitě si to přečtu. Dík / Dalo by se tedy říci, že např. inflace 3% znamená, že stát vytiskl další peníze jejichž číselná hodnota je 3% z původních peněz, tedy v oběhu je pak 103% číselných hodnot peněz atd. / Já vím, že z větší části peníze nejsou kryty a je to jen o důvěře lidí v ně. Kdyby se lidé rozhodli, že chtějí dostávat výplatu dostávat ve zlatých valouncích, tak by se to tu sesypalo - a přitom se vlastně kdysi těmi papírky ( penězi ) jen zabezpečovalo to, aby lidé lidé u sebe nemuseli tahat těžké zlato, dnes když máme vyspělou techniku už dle mého není problém, jestli v autě vezeme o kilo více či méně a stejně tak v nákupmím vozíjku by každý určitě uvezl např.1/4 kila zlata. / Dnes v době počítačů je vše naprosto šílené - to jen stačí, aby si kdosi nějakým způsobem vytvořil např. na svém kontě jakoby příchozí platbu z nějakého zahraničního konta na své konto v řádu xxx číslíček a jsou v oběhu další peníze.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
7. 8. 2007 20:28, Paramrd
Pan prezident si možná neuvědomil, že drtivá většina Číňanů (92-93%) kvůli odlišné gastronomické historii špatně tráví laktózu, takže s tou expanzí jihočeského mléka to asi nebude moc horké. :p)
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.