Zdroj: Shutterstock
Minulý týden – jen pár dnů před neúspěšným hlasováním o důvěře ve Sněmovně – podpořila menšinová vláda Andreje Babiše návrh KSČM na zdanění církevních restitucí. Ze dvou miliard korun, které církve v rámci odškodnění každý rok dostávají, by tak mohlo ubýt až 400 milionů. „Souhlasíme s tím, že je potřeba nahrazovat křivdy, ale podle našeho názoru byl způsob finanční náhrady velice podivný, a proto jsme návrh podpořili. Je zde potřeba korekce, protože náhrady byly předražené a také schvalované za velice podivných okolností,“ komentoval minulý čtvrtek rozhodnutí vlády premiér Andrej Babiš.
Kritici zdanění finančních náhrad poskytovaných podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi tvrdí, že ze strany Andreje Babiše jde jen a pouze o politikaření. Jeho hnutí totiž musí v Poslanecké sněmovně získat spojence, kteří by mohli podpořit menšinový kabinet při dalším pokusu získat důvěru, nebo rovnou partnery do vládní koalice.
Problém je také v tom, že v případě církevních restitucí jde o náhradu za škodu, ne o klasický příjem, který by šlo snadno dodanit. Navíc by se tím zpětně zasahovalo do již uzavřených smluv mezi státem a církvemi. Pokud by návrh prošel Poslaneckou sněmovnou, s největší pravděpodobností by byl napaden u Ústavního soudu.
Jak se na možnost podpořit zdanění finančních náhrad poskytovaných v rámci vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi dívají ekonomové, politici, zástupci církve a vlády? Souhlasí s vyjádřením premiéra Andreje Babiše, podle kterého byly náhrady předražené a schvalované za podivných okolností?
předseda TOP 09
Když vláda vyslovila podporu zdanění církevních restitucí, jasně ukázala, že se jen snaží zalíbit levicovým stranám. Na mě osobně to působí, že se jedná pouze o přípravu na druhý pokus o sestavení vlády hnutí ANO, komunistů a nejspíš i sociální demokracie. Samotné zdanění náhrad církvím není podle mého názoru správné. Není spravedlivé, aby stát danil odškodnění, které církve dostaly za majetek, který jim byl státem ukraden během minulého režimu.
ministryně financí
S návrhem na zdanění finančních náhrad souhlasím. V případě finanční náhrady podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi tato náhrada značně převyšuje skutečnou hodnotu majetku (zejména pozemků), který je jejím prostřednictvím kompenzován.
V důsledku toho vzniká z celé této transakce dodatečný majetkový prospěch (zisk) a je racionální jej zdanit. Tato nepřiměřená výše finanční náhrady také částečně odůvodňuje nemožnost odvolávat se na zásadu legitimního očekávání, spočívající v neměnnosti daňového práva ve vztahu k osvobození této náhrady.
kněz, prezident České křesťanské akademie
Předesílám, že mě na církvích a náboženských společnostech zajímá jejich morálně-kulturní působení ve společnosti, otázky majetko-právní přenechávám odborníkům. Od nich však vím, že volání po zdanění (které by mohlo být likvidační především pro některé malé nekatolické církve a tvrdě by dopadlo na židovskou komunitu) je ze strany vedení ANO pouze populistický trik a vcelku neškodné divadlo na voliče určité části politického spektra. I Andrej Babiš dobře ví, že by to neprošlo u Ústavního soudu, případně u dalších mezinárodních soudních instancí. Čili: Mnoho povyku pro nic.
ekonom, bývalý tajemník pro evropské záležitosti
Snaha upravit církevní restituce je ze strany Andreje Babiše především pokračováním jeho kontinuální volební kampaně. Vidí, že by s tím mohl u lidí bodovat, vidí, že by mu to mohlo získat nějakou laskavost u KSČM, a tak neváhá hodit za hlavu právo, smlouvy i slušnost. Pokud bychom měli o něčem mluvit, tak je to o způsobu využití peněz z restitucí – ty jsou na opravy památek, sociální služby i vzdělávání vynakládány často mnohem efektivněji než peníze státu. Ale to se samozřejmě populistům nehodí do krámu.
ekonomka, Next Finance
Popravdě přiznávám, že se ani v nejmenším nepovažuji za odborníka na církevní restituce. Tenhle problém považuji spíš za právní než ekonomický, můj názor je v tomto případě nutno brát s rezervou jen jako laický. Neumím ani posoudit, nakolik proces schvalování byl či nebyl podezřelý. Majetkové daně principiálně jako ekonom nepodporuji, ale na druhou stranu toto je specifická situace řešící specifický právní vztah. Především považuji za velmi vhodné tu záležitost už uzavřít, aby byla znovu neotevíratelná. Pokud k tomu má zdanění náhrad dopomoci, pak je to účelné.
Za zásadnější než otázku zdanění náhrad považuji fakt, že se s přijetím zákona o majetkovém vyrovnání pojí postupná odluka církve od státu a snižování příspěvku státu na činnost církví až na nulu. Za žádoucí považuji, aby tato odluka již byla dokonána a aby stát již nevyplácel žádné příspěvky – nevidím žádný důvod, aby stát na církve cokoliv přispíval. Svým způsobem tu vidím analogii k neziskovým organizacím – i u nich jsem striktně proti vyplácení příspěvků z veřejných peněz. Takže pokud by zákon napomohl skutečně věc uzavřít, pak proti němu nic nenamítám.
bývalý ministr kultury
Návrh na zdanění církevních restitucí představuje pouze další krádež a další křivdu – skutky pro komunisty tak typické. Koneckonců, byli jsme poslední postkomunistickou zemí, která nebyla s církvemi vyrovnána. Vláda tím prokazuje naprostou neúctu k Ústavě. Má totiž dostatek expertních posudků, že takový krok je s Ústavou v rozporu. Na základě zákona jsou podepsány smlouvy soukromoprávního charakteru mezi vládou a církvemi, které nelze retroaktivně veřejnou mocí jednostranně korigovat.
Náhrada ukradeného majetku není příjem, a proto ji nelze ani danit. Výše náhrady byla dohodnutá na základě tří nezávislých expertních posudků, které se od sebe lišily pouze v číslech kolem desetinné čárky. Argumentem typickým pro Andreje Babiše je opakovaná věta, že církevní náhrady byly předraženy o 54 miliard. Námi prosazený a v praxi prováděný zákon přisuzuje církvím finanční náhradu ve výši 53 miliard. Jen Bůh a Andrej Babiš vědí, jak se může jednat o předražení o 54 miliard. Mají tedy církve jednu miliardu doplatit?
V době, kdy se zákon ve Sněmovně schvaloval, jsem ležel po náročné operaci oka v nemocnici. Nemohu tedy posoudit údajné „podivné okolnosti“, za kterých se schvaloval. Každopádně zákon je platný a potvrdil to i Ústavní soud.
předseda KDU-ČSL
Takzvané „církevní restituce“ nejsou věcí politickou ani náboženskou, ale právní. Zdanění finančních náhrad považujeme za popření principu právního státu. V žádném případě nemůže platit, že co bylo ukradeno, musí být zdaněno. Komunisté církve okradli poprvé a nyní je vláda hnutí ANO, v současné v době v demisi, hodlá okrást podruhé. Jenom to nazvali „zdanění“. Pro KDU-ČSL je taková situace zcela nepřijatelná.
Když je byznys rodu ženského… čtěte v novém Finmagu
Podnikatelek a manažerek přibývá. Jenže pomalu. Na vině jsou stále předsudky. To potvrzují i ženy, jež se na špici světového byznysu přece jen prodraly.
BYZNYS JE VĚDA
Julia Sveet je šéfkou obří společnosti Accenture, ale o spolupráci s někdejšími kolegy - muži stále nevypráví ráda. • Ana Botín zase roky musela dokazovat, že v čele banky Santander není jen kvůli svému původu. • A Mary Barra? Předsudků okusila sama tolik, až v sídle General Motors rozjela projekt, který pomáhá ženám prosadit se v IT.
BYZNYS JE HRA
Když jste vědkyně a přihlásíte se do akcelerátoru pro začínající podnikatele, musíte mít fakt hodně kuráže. Aspoň jako Kateřina Komrsková. • Do smělé hry se pustila také Šárka Hayna Fuchsová, dnes řídí Volvo Czech Republic. • A kdo musí mít odvahy na rozdávání? Každý startupista, který to nezabalí po prvním nezdaru.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
19. 1. 2018 10:36, L.
Jasně. A když někdy najdou ukradené auto a vrátí ho, tak ho okradený musí taky zdanit, protože je to vlastně dar od zloděje okradenému. Přesně jako u církevních restitucí.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
19. 1. 2018 9:28, Ramesse II.
Jelikož se jedná ve skutečnosti o dar občanů ČR církevním organizacím, tak musí být zdaněn jako jakýkoliv jiný příjem, celou diskuzi kolem toho považuji za absurdní.
V diskuzi je celkem (14 komentářů) příspěvků.