Rusko a Čína. Zemanova výkladní skříň je poloprázdná

Podle toho, kam nejčastěji cestoval v uplynulých pěti letech český prezident, by se mohlo zdát, že se Česko vrátilo o šedesát roků zpátky. Do doby, kdy pro nás nejdůležitějšími metropolemi byly Moskva a Peking. Někomu to může imponovat. Těm ostatním, které teď potřebuje ke znovuzvolení, to Miloš Zeman vysvětluje tak, že důvodem jeho cest bylo oživení obchodu a ekonomických vztahů s Ruskem a Čínou.

PODZIMNÍ FINMAG JE NA STÁNCÍCH. CO V NĚM NAJDETE?

Zdroj: Finmag

VĚDA JE BYZNYS • „Máte-li jako primární motivaci peníze, nemůžete dělat vědu,“ říká experimentální fyzička Helena Reichlová • Robotika v Česku nemá podmínky pro přežití • Kolik dává na výzkum a vývoj Gates, Zuckerberg nebo Kellnerová?

BYZNYS JE VĚDA • Čůčonomie jako nový vědní obor o vínu? • „Přidaná hodnota farmaceutického průmyslu je větší než automotive,“ tvrdí Jaromír Zahrádka • V Japonsku si kupují hračky dospělí

STYL JE UMĚNÍ • Architektka Anna Šlapetová bydlí s podmínkou kapitánských zkoušek • Jan Kaláb hledá hranice inspirace • Kodaň slouží jako učebnice života bez aut

HRY, SNY, RADOSTI • „Na kole prostě žiju,“ říká první Češka, která absolvovala cyklistický závod Paříž – Brest – Paříž • Proč to labužníky táhne do Tábora? • Je správné mít daňové úlevy na služební kupé za 6,7 milionu korun?

---

Koupit Finmag

V rámci oživování vykonával Zeman především v Rusku evidentní politickou nadpráci. Od podporování ruských nároků na Krym přes zpochybňování nezpochybnitelného ruského vojenského angažmá na Ukrajině nebo snahu o zrušení sankcí proti Rusku až po pochvaly pro čínský komunisticko-diktátorský režim, od kterého by se prý Česko mohlo učit.

Otázka je, jestli to všechno bylo potřeba, jestli to tedy českým firmám zajistilo lepší pozici. Nebo jestli spíš než o obchodní snažení nešlo prostě o nepřiznanou snahu o pootočení zahraničněpolitické orientace země. Změně kurzu by navíc u Zemana nasvědčoval obrat od „eurofederalisty“ (za kterého se ovšem stále považuje) v tvrdého kritika Evropské unie, z prezidenta, který chtěl euro co nejdřív, v odmítače jeho přijetí, a teď i v podporovatele referenda o vystoupení z Evropské unie, které by tak ráda Strana přímé demokracie Tomia Okamury.

Zeman i proto téměř absentoval v západních metropolích. Počet jeho významných cest na Západ se dá počítat na prstech jedné ruky. A symbolika jeho „závěrečné cesty“ do Moskvy a Soči místo do Washingtonu, kam se pozvání nedočkal ani od Baracka Obamy, ani od Donalda Trumpa, mluví za všechno.

Čínští turisté jsou tady, investice ne

Zůstaňme ale u obchodu, investic a ekonomických vztahů.  

„Obchodní diplomacie“ Miloše Zemana nebyla úspěšná. K určitému zlepšení exportu českých firem došlo v případě Číny, jde ale o jednotky procent ročně. V celkové bilanci českého exportu je 1,7 miliardy eur (údaje za 2016, novější souhrn ještě není k dispozici), naprosto zanedbatelná suma. Zvlášť, když si uvědomíme, že export Číny do Česka byl se 14,2 miliardy eur téměř desetinásobný.

Za očekáváními jsou také čínské investice do Česka. V drtivé většině zůstaly ve stádiu úvah. Šedesát miliard korun čínských investic, o kterých začal minulý rok jednat Czech Invest, jsou zatím jen vzdušné zámky. Čína, především čínská polostátní společnost CEFC, zatím koupila fotbalový klub Slavie, pivovary Lobkowicz, několik nemovitostí v centru Prahy a také vstoupila do televize Barrandov, odkud se zase stáhla. Odborníci na Čínu se shodují, že jde především o investice vlivové nebo ukládání peněz.

Není to ale tak, že Zemanovy pročínské aktivity, k nimž se připojila i do října vládnoucí ČSSD, nikomu nic nepřinášejí. Přinesly třeba podpis mnohamiliardového kontraktu skupině PPF Petra Kellnera, rozhodně neuškodily automobilce Škoda.

Skutečný je také rozvoj turistického ruchu směrem z Číny do Česka a rostoucí počet přímých leteckých spojení. Podobný vývoj vidíme ale i v Rakousku a dalších evropských turistických destinacích. Bez nadbíhání Pekingu.

Pokud jde o čínský kapitál, který by přišel do Česka, je to podle specialistů na Čínu běh na dlouhou trať, takže buďme fér – efekt Zemanova snažení může přijít až za několik dalších let. Skupinu lidí kolem Miloše Zemana ale tyto aktivity dobře živí už teď.

Horší než s investicemi v Česku je to s bojem českých firem o lepší pozici na čínském trhu. Tam prezidentské aktivity příliš nepomohly a při vší úctě ani moc pomoci nemůžou, podstatný je tu celkový tlak Západu na průhlednost čínského trhu, dodržování licenčního práva a redukci překážek, se kterými se zahraniční investoři na čínském trhu potýkají.

Vývoz do Ruska na polovině

Ještě horší jsou výsledky Zemanových snah v Rusku. Tři letadla plná podnikatelů, kteří Zemana doprovázeli na jeho poslední cestě za Vladimirem Putinem, vypadala velkolepě, ale pokud jde o český vývoz do Ruska, ten mezi lety 2012–2016 klesl ze šesti miliard dolarů na pouhé tři miliardy.

Něco jde pochopitelně na vrub sankcí, ale většinou to nejsou sankce Evropské unie vůči Rusku (byť i ty se části českého exportu do Ruska dotkly), ale především asymetrické ruské sankce vůči dovozu z Evropské unie.

Pokud jde o strukturu českého obchodu s Ruskem, jde o určité omezené množství firem. Mnohé můžeme najít mezi sponzory zemanovské Strany práv občanů nebo dalších Zemanových aktivit. Jde o PPF, která v Rusku podniká, Škodu Auta a pak zvlášť společnosti, které se snaží do Ruska v návaznosti na tradici z doby komunismu vyvážet investiční celky. Úspěšnost těchto aktivit je ale řekněme… problematická. Například nepovedená několikamiliardová investice jihlavské PSG do elektrárny Poljarnaja bude zaplacena z kapes českých daňových poplatníků.

Autor je redaktor MF Dnes. Čínské turisty v Praze fotil 29. března 2016 Ondřej Deml / Shutterstock.com

KREDITNÍ KARTA SMART

Získejte nyní 5 % zpět z každého tankování

Sjednat online

Sdílejte článek, než ho smažem