Když skřítkové z pohádky Tři veteráni žádají po vysloužilých vojácích zpátky kouzelné předměty, kterými je dřív obdarovali, uspějou. Veteráni dary, které neuměli využít než pro svůj prospěch, vracejí. Protože se stydí. Kdyby ale byli nestydové, nic vracet nemusejí. Nesprávné využití daru nepatří mezi okolnosti, za kterých zákon obdarovanému nakazuje jeho vrácení nebo uhrazení jeho (celé nebo částečné) hodnoty. Takové okolnosti jsou jen dvě a jsou poměrně přesně definované. Jednou z nich je, když obdarovaný projeví nevděk, druhou pak, když se dárce dostane do hmotné nouze.
Když se dar odvolává pro nevděk, dárce musí vrátit všecko, co dostal, případně musí zaplatit hodnotu daru v penězích. Když se dar odvolává kvůli nouzi, do které se dostal dárce, rozsah toho, co je obdarovaný povinen vydat, záleží na rozsahu potřeb dárce nebo osob, které je povinen vyživovat.
Na darování jsou vždycky potřeba dva: jeden, který dává, a jeden, který bere. Co ale není tak očividné: při každém darování vzniká darovací smlouva. Když sponzor někomu poskytuje příspěvek, obvykle o tom uzavírá darovací smlouvu písemně, kdyby nic jiného, tak kvůli daním. Samozřejmě se sjednává písemná smlouva, když se třeba v rodině daruje nemovitost. Ale k uzavření darovací smlouvy dochází i při obdarovávání mezi blízkými lidmi a nic na tom nemění, že se nepodepisují žádné papíry.
Darovací smlouva je podle definice právníků dvoustranné právní jednání, kterým dárce bezplatně přenechává nebo se zavazuje přenechat obdarovanému určitý majetkový prospěch, a obdarovaný tento dar, případně příslib, přijímá. A o darovací smlouvě platí to, co o ostatních smlouvách: dá se vypovědět, zrušit, jde od ní odstoupit.
O tom, že nevděk vládne světem, se přesvědčil mnohý člověk, který někoho obdaroval. A občanský zákoník na to nezapomíná. Jedním z právních následků darování je právo dárce odvolat dar.
Dárce může od darovací smlouvy odstoupit, když mu obdarovaný úmyslně nebo z hrubé nedbalosti ublíží tak, že zjevně poruší dobré mravy. Porušení dobrých mravů vůči osobám obdarovanému blízkým, příslušníkům jeho rodiny, se za nevděk považuje jen v případě, že to odůvodňují okolnosti. Odvolat dar pro nevděk z důvodu závadného chování vůči členům rodiny nebo osobám blízkým dárci může dárce, jen pokud prokáže, že se takové jednání obdarovaného jeho samotného dotklo natolik, že to lze považovat za nevděk vůči dárci samotnému. Ztrátou daru se trestá špatné chování obdarovaného k dárci a v určitých případech ke členům jeho rodiny, ale ne chování členů rodiny obdarovaného k dárci nebo členům jeho rodiny. Obdarovaný se tedy musí chovat slušně k dárci a jeho rodině, ale neodpovídá za neslušnost členů své rodiny.
Zklamaný dárce má právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, protože dar byl třeba spotřebován, prodán, darován někomu dalšímu, tak zaplacení jeho obvyklé ceny. Dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce.
Od roku 2014 přibyla v občanském zákoníku také možnost odvolat dar kvůli sociální a ekonomické situaci dárce, tedy ačkoliv se obdarovaný vůči němu ničeho zlého nedopustil. Když dárce upadne do takové nouze, že nemá prostředky ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, kterou je povinný vyživovat, nemá najednou na obživu, bydlení, ošacení a další, může dřívější darování odvolat. Dárce může požadovat vrácení věcného daru, nebo aby mu obdarovaný zaplatil jeho obvyklou cenu. Dar se ale kvůli nouzi dá odvolat jen v tom rozsahu, „v jakém se dárci nedostává prostředků k výživě“. Pokud má zchudlý dárce vůči někomu vyživovací povinnost, kterou nedokáže plnit, sám ale nechce obdarovanému říct o pomoc, může po obdarovaném vrácení nebo vyplacení daru chtít přímo tato dárcem vyživovaná osoba.
Obdarovaný se povinnosti vydat dar zpět může vyhnout tím, že dárci místo něj poskytne, co je k výživě třeba. Místo vrácení daru tedy obdarovaný dárci materiálně vypomůže. Obdarovaný taky nemusí nic vracet, když je sám v obdobné nouzi jako dárce nebo pokud si dárce stav nouze přivodil úmyslně nebo z hrubé nedbalosti – například závislostí na omamných jedech nebo hazardu, nepřiměřeným a nezodpovědným zadlužováním bez zjevné možnosti dluhy splácet a podobně. Právo odvolat dar v tomto případě ale nepřechází na dárcovy dědice.
Sdílejte článek, než ho smažem
