Bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš patří mezi největší favority v boji o post prezidenta. Podle předvolebních průzkumů i bookmakerů sázkových kanceláří – kteří na jeho celkový triumf vypisují kurzy kolem tří ku jedné – by se měl ve druhém kole utkat s dosavadní hlavou státu Milošem Zemanem právě on. Jeho kandidaturu podpořilo podpisem na petiční archy Ministerstva vnitra přes 141 tisíc občanů, což bylo nejvíc ze všech uchazečů.
Záměr kandidovat na Hrad oficiálně oznámil na konci března letošního roku. O týden dřív skončil ve funkci předsedy Akademie věd, kterou vedl od roku 2009. V roce 2012 mu tehdejší prezident Václav Klaus udělil medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy.
Jiřího Drahoše to prý už od mala táhlo k matematice a fyzice, nakonec na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze vystudoval obor fyzikální chemie. V roce 1973 začal vědeckou kariéru v Československé akademii věd. Po listopadu 1989 působil v několika manažerských pozicích. Byl předsedou ústavních odborů, zástupcem ředitele a pak osm let ředitelem Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR. V roce 2003 byl jmenován profesorem v oboru chemického inženýrství.
Osmašedesátiletý Jiří Drahoš by měl mít podle některých politických komentátorů ve druhém kole největší šanci porazit Miloše Zemana. Jiní mu vyčítají příliš velkou opatrnost a názorovou nevýraznost. I proto mu věští podobný osud, který potkal při prezidentské volbě před pěti lety tehdejšího favorita Jana Fischera. Například bývala herečka a politička Magda Vášáryová – která podporuje Michala Horáčka – označila Jiřího Drahoše v rozhovoru pro časopis Finmag za „důstojného pokladače věnců“, což je podle ní málo.
A jak to s šancemi Jiřího Drahoše vidíte vy? Podaří se mu zvítězit v bitvě o Hrad? Možná vám napoví odpovědi, které nám zaslal do prezidentského dotazníku.
Byl byste pro návrat k nepřímé volbě prezidenta?
NE. Nehlasoval bych před časem pro zavedení přímé volby, ale její zrušení bych nyní také nepodpořil – náš ústavní systém potřebuje především stabilitu, nemá smysl měnit její podobu příliš často a podle momentálních účinkujících.
Byl byste pro omezení institutu prezidentské milosti?
NE. Prezident musí s touto pravomocí (ostatně jako se všemi) zacházet maximálně obezřetně. Je to jeho právo ji využít, ale především mimořádná odpovědnost.
Má o složení rady ČNB rozhodovat jen prezident? Občas se soudí, že by bylo lepší, kdyby potřeboval ještě posvěcení parlamentu nebo vlády…
ANO, prezident. Je to důležitá pravomoc, jejímž cílem je mimo jiné vyvážit exekutivní pravomoci vlády ve fiskální oblasti tak, aby rozhodování ČNB v měnové politice nepodléhalo politickým tlakům.
Pověřil byste sestavením vlády politika, který by neměl ve Sněmovně zaručenou většinu?
ANO, pokud by byl schopen získat důvěru Sněmovny. Většinová podpora ve Sněmovně je sice podstatně lepší situace, než když neexistuje, ale tolerovat lze i menšinovou vládu, pokud získá důvěru a jednání politických stran nevede k jinému výsledku.
Souhlasil byste s možností vyhlásit celostátní referendum na základě petice?
ANO, ale… Pouze tehdy, pokud by pravidla pro to, aby nastal tento účinek petice, v maximální možné míře omezovala zneužití tohoto institutu, například pro jeho příliš časté využívání.
Souhlasili byste s možností odvolat prezidenta v referendu?
NE. Považuji současné postavení prezidenta za vyvážené.
Jste pro setrvání Česka v Evropské unii?
ANO. Jsem především pro podstatně intenzivnější, aktivní a kritické působení Česka v orgánech Unie ve prospěch jak našich vlastních, tak společných evropských zájmů.
Měli bychom se snažit přijmout co nejrychleji euro?
NE. Rychlost není to hlavní. Ale jsem pro to, aby vláda zahájila seriózní diskusi o výhodách a nevýhodách. Za hlavní výhodu (kromě čistě ekonomických) považuji možnost být mezi těmi, kdo rozhodují o budoucnosti Evropy, a tedy i budoucnosti naší.
Podpořil byste zrušení hospodářských sankcí vůči Rusku?
NE. Důvody k sankcím nepominuly. Rusové nijak nepřispívají k ukončení konfliktu na Ukrajině, kde jejich podpora separatistů stála už desítky tisíc životů. A anexi Krymu rovněž považují za hotovou věc. Bohužel jim v tom nahrávají někteří evropští státníci včetně našeho prezidenta.
Máme trvat na dodržování lidských práv v jiných zemích, i když by to mohlo ohrozit náš vzájemný obchod?
ANO. Pokud nějaký stát podmiňuje obchod absolutním mlčením svého partnera, je lepší hledat odbytiště nebo dodavatele jinde. Ale žádný rozumný obchodník nestaví za podmínku absolutní lhostejnost vůči lidským právům, dokonce ani Číňané. Naše republika má například dobrou zkušenost praktické pomoci lidem, jejichž práva jsou pošlapávána, aniž by se dobré obchodní příležitosti neuplatnily. Jde jen o to se nehrbit, dodržovat pevnou linii zahraniční politiky a mezinárodních dohod, dělat to, co ostatní vyspělé státy světa.
Bojíte se islamizace Evropy?
ANO, ale… jen pokud ji sami připustíme. Tolerovat můžeme jen ten způsob života, který je tolerantní vůči našemu. Jakékoli projevy extrémního islamismu musíme mnohem tvrději než doposud likvidovat.
Mělo by se Česko snažit co nejvíc omezit jadernou energetiku?
NE. Jaderná energetika má v našem energetickém mixu nezastupitelné místo. Je to zdroj náročný na vstupní investici, ale v provozu je pak podstatně čistší a efektivnější než elektrárny náročné na fosilní zdroje.
Podepsal byste zákon umožňující sňatky homosexuálů?
ANO, pokud by se jednalo o slavnostní potvrzení takového vztahu. Aktivní podpora státu by měla ale i nadále směřovat k tradiční rodině za účelem plození a výchovy dětí.
Podepsal byste zákon zakazující fyzické tresty dětí?
ANO. V současné době je ovšem týrání svěřené osoby trestným činem, a to nejen fyzické, ale i psychické. Záleželo by také na obsahu toho zákona, aby nebyl naopak kontraproduktivní a nestíhal každý zvýšený hlas drakonickým udáváním a tresty naopak pro rodiče.
Jste věřící?
ANO i NE. Nepraktikuji klasické náboženské rituály, ale mám k nim respekt a jako vědec jsem si vědom, jak málo náš rozum stačí na pochopení všeho, co nás obklopuje, a jak mnoho potřebujeme vnímat něco, co jej přesahuje.
Foto Jiřího Drahoše: Michal Růžička / MAFRA / Profimedia
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
14. 12. 2017 11:30, josef
tohle muze napsat jen blbec. Ano, Drahos neni politik. Ale ze by nebyl vedec, to pise hlupak Ramesse, kdyz si ani neprecte toto:
Hlavním předmětem jeho odborného zájmu jsou vícefázové chemické reaktory. Jako spoluautor je zapsán celkem pod 14 patenty, vydal na 60 prací v odborných mezinárodních periodikách. Publikoval přes 60 původních prací v impaktovaných mezinárodních časopisech a podle SCI je na jeho práce přes 700 citačních ohlasů.
V listopadu 2017 obdržel v pražském Tančícím domě čestný doktorát od japonské Univerzity v Kóbe, která tak ocenila jeho dlouhodobou vědeckou práci a přínos k česko-japonské vědecké spolupráci. Prezident univerzity při této příležitosti „vyzdvihl zejména přínos Jiřího Drahoše v oblasti chemických věd a mezinárodní vědecké spolupráce.“
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
13. 12. 2017 18:15, Ramesse II.
Pokud se někdo vydává za vědce a o jeho existenci se dozvíme až když končí svou kariéru a chce si mindrák z celoživotního neúspěchu léčit změnou oboru a to v politice, tak asi úspěšný moc nebyl, ne.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (11 komentářů) příspěvků.