Jaké štěstí mají lidé s jasným pohledem na svět! Na volební kalkulačce pohodlně najdou prezidentského kandidáta s co největším ideovým průnikem. Dík ePortálu či Britským listům nemusí při čtení zpráv opustit svou názorovou bublinu. A sociálním sítě jim vyfiltrují vše krom příspěvků od jim podobných, nehledajících a nepochybujících.
Ale co děti? Proboha, myslel někdo na chudáky děti? Zapnete jim o svátcích televizi v nevhodný čas – a může do nich zasít semínko ekofeminismu, nebo naopak bezskrupulózního podnikání. Proto jsme si dali tu práci a vytvořili první český politický kompas vánočních filmů.
Jak jsme počítali
Vydolovat ze Šíleně smutné princezny postoj k otázce veřejnoprávních médií by žádalo symbolického analytika třídy Umberta Eca. Proto jsme plnohodnotný politický kompas upravili, aby lépe sedl na televizní pohádky a další vánoční žánry.
Naší verzi kompasu nechybí dvě tradiční osy. Na té ekonomické se snímky pohybují zleva doprava od těch nejvíc propagujících centrálně řízenou ekonomiku po ty nejvíc protržní. Klíčů bylo pět: Je ve filmu stát znázorněn jako nástroj šíření dobra, nebo zdroj útlaku? Souzní příběh s myšlenkou, že „kdyby se každý postaral sám o sebe, bylo by postaráno o všechny“? Bojuje dílo proti majetkovým nerovnostem, nebo je nechává bez komentáře? Je práce zobrazena jako prostředek zušlechtění člověka? A nakonec, propaguje film volný pohyb osob a kapitálu mezi státy?
Čím výš jsou snímky na svislé ose, tím víc straní autoritářskému vládnutí. Čím níž, tím jsou liberálnější. U všech filmů nás zajímalo, jestli v nich občané mají právo mluvit do chodu státu, jestli ukazují tvrdé tresty za zločiny, staví se kriticky k náboženství a církvi, reprodukují tradiční role mužů a žen a zda je příběh postaven na zásadě, že „blaho vlasti jest nejvyšším zákonem“.
Jak to dopadlo
Podle očekávání jsou tradiční české pohádky spíš doleva a liberální, americké rodinné filmy zas doprava a konzervativní. Na druhou stranu ale některá zjištění překvapí. České filmy z 50. let varují před centralizací moci a například Krakonoš a lyžníci napadá ochranářskou ekonomiku, když straní „pašířům“ a naznačuje, že by se v pohraničí žilo lépe nebýt celníků.
Bodování i celkové výsledky si můžete prohlédnout v tabulce, kde jsou u filmu vypsané i časy promítání (díky tv.sms.cz). Lepší obrázek si uděláte z grafu:
Výtvarné zpracování kompasu MaComix
Pokud chcete ze svých dítek vychovat průrazné kapitalisty, ctící tradiční rodinné hodnoty, měli jste jim 23. prosince v 13.05 na Prima Family Sám doma. Těm odrostlejším prospějí Prázdniny v Římě na Boží hod večer. V žádném případě byste ani příští rok neměli rodinu nechat sledovat Císařova pekaře a Pekařova císaře: Werich vám během dvou a půl hodin zvládne domů nasadit malého eurokomisaře pro sociální záležitosti a zaměstnanost. Levicoví rodiče to mají v tomto světě vážně jednodušší: pekaře Matěje a spol. média nasadila přes svátky hned čtyřikrát, stačí tedy náhodně zapnout televizi.
Semínko liberalismu ve vaší drobotině zasejí Karlík a továrna na čokoládu a Šíleně smutná princezna.
Chcete dětem raději ukázat, proč by znovu měla vládnout pevná ruka dělnické třídy? Princezna se zlatou hvězdou navléká myší kožíšek každé svátky. Letos se jí to podařilo dvakrát: v 16.00 na Štědrý den a v 8.30 právě dnes, pokaždé na ČT1.
Michal Kašpárek
Po studiu žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě prošel MF DNES a redakcemi Computer Pressu. Mezi lety 2009 a 2016 byl na volné noze, od roku 2017 do jara 2021 vedl Finmag.cz a editoval tištěný Finmag. Od jara... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
27. 12. 2012 10:38, Fredy
Musím přiznat, že autor pojal téma zajímavě a hlavně vtipně. Myslím si, že většina diváků, při sledování nějakého filmu (je jedno o jaké žánr jde), tohle "zákulisí" nesleduje. Soustředí se na samotný děj a pokud není filmový kritik, tak tu podprahovost nevnímá. Ovšem jeho podvědomí je na to jinak.
Kdysi jsem slyšel, od jednoho režiséra, že film je jednak příběh samotný, doplněný trochou reklamy (přímé i nepřímé - sponzoři), tak trochu životní rukopis autora a také určitý díl propagandy. Ta propaganda může být buď osobní vizí režiséra, nebo daná okolnostmi a době vzniku filmu.
No a co se týče pohádek, tak tam je ta "ideologie" spíše myšlenka, vcelku pochopitelná. Dobro musí zvítězit nad zlem a také jak se chuďas může k bohatství dostat jinak, než prací. Ale také do toho vstupují další faktory. Jednak jsou to výkony a popularita herců, ale i určitá nostalgie a vzpomínky na mládí. Mnoho lidí si určité filmy spojuje s nějakou osobní událostí. Například na tomto filmu jsem byl poprvé s tehdejší první láskou .....
A co se týče Popelky, tak tu jsem ihned očekával, jako vítěz ankety. Je to skutečně klasika, podbarvená Karlem Gottem, krásnou Libuší Šafránkovou a idolem dívčích srdcí Trávníčkem a dalšími známými herci. Přiznám se, že jsem, při jejím sledování, nikdy žádnou ideologii nenašel... možná proto, žen jsem ji tam nehledal .. :)
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
27. 12. 2012 10:52, Pepoon
Jednu věc lze vidět z úhlů nejrůznějších a takhle vidět pohádky může jen ideologický pomatenec pro kterého je svět než a pouze černobílý.
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.