Jan Prušák: Jméno mojí firmy bude synonymem pro počítač

Ondřej Tůma | rubrika: Rozhovor | 10. 11. 2012 | 21 komentářů
S pražským živnostníkem roku jsme si povídali o tom, jaké to je začít s podnikáním v devatenácti letech, proč si u něj herní počítače objednávají hlavně bohatí manažeři a kolik počítačů se dá za den sestavit.
Jan Prušák: Jméno mojí firmy bude synonymem pro počítač

Ve finálových kolech soutěže Živnostník roku se objevujete už čtvrtý rok po sobě. V kolika letech jste začal podnikat?

S podnikáním jsem začal v roce 2006. Krátce po devatenáctých narozeninách.

Většina lidí nemá v devatenácti letech o podnikání ani zdání. Co vás v tak mladém věku do této sféry přivedlo?

Moje podnikání se točí kolem počítačů. Dlouho jsem byl jen obyčejný uživatel, který se v tom moc nevyzná. Pak mi ale přestal stačit výkon mého počítače. Začal jsem si zjišťovat informace o přetaktování počítačů, a protože mě to bavilo, tak jsem v tom získal celkem rychle velmi dobré znalosti. Pak jsem sestavil počítač rodičům a pár kamarádům a všichni si to hrozně pochvalovali. Řekl jsem si, že by se této dovednosti mělo nějak využít.

Hledáte výhodný firemní úvěr? Klikněte ZDE.

Čím přesně se vaše firma X-COMputers zabývá?

Naše činnost by se dala definovat jako výroba výkonných počítačů na míru. Díky tomu, že počítače taktujeme, můžeme zákazníkům nabídnout podstatně výkonnější počítačovou sestavu, než jakou je možné z dnešních komponent sestavit bez přetaktování.

Pusťte se do toho!

Začínáme podnikat s Peníze.cz a Michalem Chlebounem

Každému podle jeho potřeb: Připravili jsme pro vás rozsáhlý seriál, který vás provede po všemožných zákoutích podnikání – do některých z nich se díky němu třeba vůbec nevydáte, poněvadž zjistíte, že to nepotřebujete, jinými projdete tak rychle, jak to jen půjde, v jiných se budete cítit jak doma. Každý podle svých schopností.

Jak je to možné?

Výrobci neprodávají procesory zdaleka s tak vysokým výkonem, jakého by mohly dosáhnout. Jde jim o to, aby mohli každých pár měsíců uvést o trošičku výkonnější model než ten předchozí.

A vy nabízíte procesor s vyšší výkonností už na začátku.

Taktováním dokážu zvýšit výkon procesoru o desítky procent. Tím se liším od ostatních prodejců a tomu také částečně připisuji svůj úspěch. Sestavuji nejvýkonnější počítače v České republice.

Nezkracuje se přetaktováním procesoru jeho životnost?

Teoreticky je to možné. V praxi se to ale nikdy neprojeví. Za těch sedm let, co podnikám, se ani jednou nestalo, že by se reklamoval počítač a důvodem závady by bylo přetaktování. Mnohem dřív, než by vám procesor odešel, si koupíte nový počítač, protože vám ten starý přestane stačit.

Jak vzpomínáte na své podnikatelské začátky? Co vám dělalo největší problémy?

Určitě to, že jsem na začátku neměl ani korunu. A to doslova. Už při druhé zakázce jsem přitom sestavoval počítač za sedmdesát tisíc, takže jsem si musel vzít zálohu od zákazníka a na zbytek mi půjčovali rodiče. Ještě několik dalších zakázek probíhalo podobně, než jsem si našetřil pár desítek tisíc, které jsem mohl ve firmě točit. Taky jsem se pořádně zapotil s daňovou evidencí, kterou jsem si sám vedl, protože služby profesionální účetní jsem začal využívat až po několika letech.

Jak vypadá typický zákazník vaší firmy?

Zakázky by se daly rozdělit do čtyř skupin. Jednu tvoří hráči, druhou grafici a třetí editoři videa. Zbytek jsou univerzální počítače, které do žádné kategorie nezařazuji.

A která z těchto skupin je nejpočetnější?

Když jsem to nedávno počítal, tak mi vyšlo, že přibližně polovina všech počítačů je pro hráče. Jde ale o polovinu počtu sestavených počítačů, ne zisku. Ten zbytek se dá rozdělit na třetiny. Jedna jsou grafici, druhá editoři videa a třetí spadají do té kategorie nezařazených počítačů. Co se ale týká zisku, tak nejatraktivnější jsou pro mě grafici a střihači videí, protože jejich počítače průměrně stojí přes čtyřicet tisíc korun, zatímco u herních počítačů je to méně.

Stále víc lidí používá místo klasických počítačů notebooky. Nemáte strach, že se to negativně podepíše na vašem podnikání?

Pokud člověk jen surfuje po internetu a kouká na videa, přičemž mu nevadí malý monitor, tak je notebook určitě alternativou ke stolnímu počítači. Tohle ale vůbec není moje cílová skupina. Já se zaměřuji na ty, kteří potřebují, aby jejich počítač měl pořádný výkon.

Spousta grafiků, které znám, používá na práci Apple. Klasické pécéčko nepotřebují.

Apple je v podstatě moje jediná konkurence. Lidé si o něm myslí, že vyrábí výkonné počítače, které jsou pro grafiky a střih videa to nejlepší. Apple měl totiž dřív svůj vlastní hardware, který mohl být výkonnější než u klasického počítače. Dnes už ale používají stejný hardware jako ostatní počítače. Prodávají sice i dražší a výkonnější počítače, ale pořád nad nimi výkonem vedu díky přetaktování o desítky procent. V současnosti tedy Apple nad PC nemá ve výkonu žádnou výhodu. To už ale skoro nikdo neví.

Češi tedy počítačům moc nerozumějí?

Kdo se o počítače nezajímá, ten jim pochopitelně nerozumí. Ale rozumět počítačům není povinnost uživatelů, ti chtějí pracovat. Rozumět počítačům mají jejich prodejci, kteří však neznalost uživatelů často zneužívají. Pro srovnání vezměme jinou situaci. Nedávno jsem večer dostal chuť na párky, tak jsem vyrazil do supermarketu. I když na regálu psali „lahodné párky“, tak jsem z jejich složení zjistil, že jsou všechny plné separátu a strojově odděleného masa, takže humus. Nakonec jsem si musel koupit špekáčky, ve kterých jako jediných maso skutečně bylo. S počítači to je podobné. Člověk podlehne reklamě a koupí si v obchodě počítačovou sestavu, o které mu řeknou, že je nadupaná. Některým prodejcům jde bohužel jen o to počítač prodat a neuvědomí si, že se k nim nespokojený zákazník už nevrátí.

Kdo si nejčastěji kupuje herní počítače? Teenageři?

Teenageři sice herní počítače nejčastěji poptávají, ale většinou nemají peníze si počítač koupit, tak jen sondují, co pěkného by si mohli přát k Vánocům nebo narozeninám. Dražší herní počítače si většinou kupují úspěšní muži středního věku. Ti se doma často odreagovávají hraním. Jednomu doktorovi jsem například sestavoval herní počítač za sto dvacet tisíc.

Ženy si počítače moc neobjednávají?

Herní počítače moc ne. Tam je to asi jen 15 procent. U těch grafických a editačních už je to ale mnohem víc – zhruba 40 procent.

Jan Prušák

Jan Prušák

Čtyřikrát v řadě se probojoval do krajského finále soutěže Živnostník roku. Letos se stal dokonce nejlepším živnostníkem Prahy a zúčastní se prosincového celorepublikového finále. Po maturitě na Gymnáziu Christiana Dopplera začal studovat medicínu na Karlově univerzitě, avšak po roce přešel na elektrotechnickou fakultu ČVUT, ani zde svá studia nedokončil. Od roku 2006 se věnuje své firmě X-COMputers, která sestavuje výkonné počítače na míru. Když se zrovna Jan Prušák nevěnuje počítačům, s největší pravděpodobností ho najdete u jeho skautského oddílu nebo na hřišti při hraní ultimate frisbee.

Jaký nejdražší počítač jste zatím sestavil?

Před pěti lety mi poslala jedna firma pozvánku do výběrového řízení o sestavení počítače za sto tisíc. Nakonec jsem vyhrál a začal s nimi spolupracovat, takže jsem jim od té doby sestavil řadu počítačů. Letos jsem pro ně dělal jeden výpočetní za dvě stě dva tisíc. Ten byl zatím nejdražší, co jsem kdy sestavoval.

Kolik počítačů vaše firma za rok sestaví?

Přibližně sto počítačů.

Máte nějaké zaměstnance, nebo všechno zvládáte sám?

Počítače dávám dohromady sám. Mám samozřejmě účetní a daňového poradce, občas mi pomáhají brigádníci nebo kamarádi, kteří se to chtějí naučit. Objem zakázek ale pořád není tak velký, že bych potřeboval nějakého stálého zaměstnance. Když jsem ještě studoval, tak jsem o tom přemýšlel, ale pak mi škola odpadla, takže se to dá v pohodě zvládat.

Kolik počítačů byste za rok dokázal sestavit?

Tři sta počítačů by bylo jako nic. Kdyby se jelo až na krev, tak bych si troufl i na tisíc.

To jsou skoro tři počítače denně. To se dá stihnout?

Kdybych se mohl věnovat jen vyřizování a dolaďování objednávek a sestavování počítačů, tak ano. Nesměl bych ale řešit problémy se zákazníky. Tomu se ovšem člověk nevyhne.

O jaké problémy nejčastěji jde?

Nejhorší je, když narazíte na problémového zákazníka. Jednou jsem sestavil počítač za čtyřicet tisíc, zákazník zaplatil zálohu deset tisíc a hotový počítač jsem mu vezl s tím, že mi doplatí zbytek. Při předání mne požádal, jestli bych mohl doklad přepsat na jeho firmu, a že by poslal peníze na účet. Vypadal seriózně, tak jsem souhlasil. Pak mi ale psal, že nefunguje optická mechanika. Když jsem to byl zkontrolovat, tak všechno fungovalo. Potom ovšem běžel čas, ale peníze nepřicházely. Několikrát se ještě opakovalo, že si zákazník vymýšlel technické problémy, které vůbec neexistovaly, což jsem zjistil, když jsem k němu na expresní opravu jel přes celou Prahu. Nakonec mi došla trpělivost a tak jsem mu řekl, že jestli ten počítač nechce, že mu vrátím deset tisíc zálohy a vezmu si ho zpátky. On mi odpověděl, že už si koupil knížku o počítačích za tisícovku, že mu ji mám zaplatit. Nechtěl jsem se dál dohadovat s blbcem, protože jinak se to pojmenovat nedá, tak jsem mu k deseti tisícům zálohy ještě dal tisícovku za tu knihu a vzal si počítač. Bylo to pro mě velké ponaučení. Od té doby nedávám z rukou počítač, pokud ho nemám zaplacený.

Takže to byl největší problém, který jste musel řešit?

Kéž by. Loni jsem řešil ještě něco horšího. Do Brna jsem jednomu odbornému serveru posílal na recenzi herní počítač za téměř padesát tisíc. Posílal jsem to přes PPL, samozřejmě to bylo pojištěné a vedené jako křehké zboží. Do Brna jim ale přišla rozmlácená sestava. Příjemce přepravu okamžitě reklamoval, s řidičem sepsal seznam, co přesně je zničené, ale z PPL mi napsali zamítnutí reklamace, že je prý zásilka nepoškozená. Tak jsem jel k nim na pobočku, že to chci reklamovat znovu. Jen mi zatáhli okýnko před nosem s tím, že se se mnou nebudou bavit. S takovou arogancí jsem se nikdy před tím nesetkal. Musel jsem volat policii a teprve pak přijali balík na reklamaci. Nechal jsem si dokonce vypracovat znalecký posudek. V PPL mi ale řekli, že je to vůbec nezajímá. Když jsem se pak opět dostal do krajského finále živnostníka roku, napsal jsem jim poslední návrh na smírné řešení s tím, že pokud mi jimi způsobenou škodu nenahradí, budu všechny informovat o tom, jak se ke svým zákazníkům chovají. Den před vyhlášením přišly peníze na účet. Žádná omluva, nic.

Jak se vám dařilo skloubit podnikání a studium na vysoké škole?

Vysokou školu jsem nedodělal. Studium mi sice bralo čas, který jsem mohl věnovat práci, ale kvůli tomu jsem neskončil. Nejdřív jsem začal studovat medicínu, ta mě ovšem extrémně nebavila, tak jsem se přihlásil na elektrotechnickou fakultu ČVUT. Tam jsem se ale musel učit naprosto zbytečné a zastaralé věci, takže jsem si po čase řekl, že to pro mě nemá smysl. Obecně si myslím, že naše školství je nastavené hrozně špatně. Většina oborů nemá takřka žádnou odbornou praxi a propojení s podniky a firmami je taky mizerné. Věřím, že když něco velmi dobře umíte, tak na to nemusíte mít vysokoškolský titul. Pro firmy jste totiž mnohem přínosnější než někdo s titulem, kdo je horší než vy. Samozřejmě to nejde vztáhnout na všechny obory.

Jaký je váš podnikatelský sen?

Byl bych hrozně rád, kdyby se jednou moje firma stala synonymem pro počítače. Když dnes řeknete počítač, tak se většině lidí vybaví Apple, Microsoft nebo Intel. Chtěl bych, aby v Česku pro X-COMputers platilo něco podobného. K tomu mě ale ještě čeká dlouhá cesta. (smích)

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+70
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 21 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

10. 11. 2012 10:43, rys

líbi se mi to, že se nebojí na rovinu jmenovat neseriozní jednání třeba to PPL .

+27
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

11. 11. 2012 20:35, Jenda

Už jenom samotná účast v pochybné anketě živnostník roku ho diskvalifikuje.

Zobrazit celé vlákno

-20
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (21 komentářů) příspěvků.

A tohle už jste četli?

Od tramvaje k vibrátoru: Cesta designerky Anny Marešové

30. 8. 2014 | Ondřej Tůma | 2 komentáře

Od tramvaje k vibrátoru: Cesta designerky Anny Marešové

Uznání odborníků sklidila už za svůj projekt Tramvaj pro Prahu. Mediálně známá ale začala být až díky vítězství v Národní ceně za studentský design s kolekcí erotických pomůcek Whoop... celý článek

David Miklas: 3D tisk otvírá neuvěřitelné možnosti. Časem ho budeme využívat všichni

12. 10. 2013 | Ondřej Tůma | 11 komentářů

David Miklas: 3D tisk otvírá neuvěřitelné možnosti. Časem ho budeme využívat všichni

Můžou se 3D tiskárny brzy objevit v běžných českých domácnostech? Nalezne tato nová technologie praktické využití? A nejsou řeči o technické revoluci, kterou by měl prý 3D tisk přinést,... celý článek

Partners Financial Services