Zajištěné fondy: loterie, které laici musí jen věřit

Uzavřené zajištěné fondy se na první pohled vyznačují tím, že aby se v nich investor vyznal, potřeboval by na to kompas. Popis výpočtu výnosů bývá nezřídka složitý a pro laika poměrně nepřehledný. Rovněž bývá obtížné si představit, co daný výpočet s konečným výnosem udělá a zda neexistuje lepší alternativa.

I když každý fond používá určitý specifický způsob výpočtu výnosů, lze nají některé společné rysy. Tady jsou tři z nich.

1) Velmi často se může investor setkat s formulkou, že výnos bude závislý na vývoji určitého indexu (PX, DJ EuroStoxx 50), případně průměru více indexů. Pro správné posouzení možného výnosu je důležité vědět, jakými vahami se indexy do průměru započítávají. Nejběžnější je stejná váha všech zvolených indexů. Například ČSOB Asijského růstu 5 je fond, který pracuje s indexy šesti zemí (Singapur, Hong Kong, Malajsie, Taiwan, Japonsko, Jižní Korea).

Metodu průměrování otestujme třeba na indexu PX pražské burzy. Hypotetický zajištěný fond má 70procetní participaci na dosaženém výnosu a jeho doba života byla od 1. března 2007 do 2. června 2008.

Fond startoval při hodnotě indexu PX 1593,6 bodu. Poslední den životnosti fondu se index vyšplhal na 1685,1 bodu. Kdyby tedy investor vložil peníze do nějakého nástroje, který by věrně odrážel vývoj indexu, vydělal by 5,7 procenta.

V našem hypotetickém zajištěném fondu by dopadl lépe. Konečná průměrná hodnota, z níž se bude počítat výnos, činí 1738,94 bodu. Navíc je klient chráněn proti poklesu indexu pod počáteční hodnotu tím, že se v takovém případě započítá do průměru právě počáteční hodnota indexu. Oproti hodnotě indexu PX v březnu 2007 – 1593,6 - je výsledné číslo o více jak 9 procent vyšší.

To však není konečný výnos pro investora. Ten se ještě upraví podle toho, jakou participaci na výnosu fond slibuje, čili jakým procentem se investor podílí na výsledném růstu (obvykle se pohybuje kolem 50 až 70 procent). Při 70procentní účasti by byl výsledný investorův výnos 6,38 procenta. Investor by tedy na tom byl lépe, než kdyby investoval přímo na trhu. Je ovšem třeba dodat, že k tomuto výsledku přispěly i výrazné poklesy a výkyvy, kterými burzy už téměř rok trpí.

Pokud trhy stabilně rostou, může se stát, že průměr z hodnot indexu výnos sníží. Od 1. září 2006 do konce roku 2007 index PX s několika korekcemi stoupal (až do lednového propadu). Investice v tomto období by metodou průměrování vynesla 18,3 procenta, zatímco růst indexu činil 21,65 procenta.

Samotnou míru participace investora na vypočítaném výnosu ovlivňuje několik faktorů.

„Čím větší výnos investice garantuje, tím menší participace se nabízí. Participace je také ovlivněna tím, zda je nutné provést měnové zajištění,“ tvrdí Dalibor Mátla z Atlantik AM. Míru participace ovlivňuje i období, v jakém se sledují hodnoty indexu. „Čím je kratší období pro vypočet průměru indexu, tím méně je investor otevřený kolísání trhů,“ říká Mátla. Pokud ale investor věří, že daný index půjde nahoru, je pro něj lepší začít hodnoty indexu počítat až ke konci období zajištěné investice.

Tvůrci fondů vymysleli i počítání výnosu na způsob investičních bonus certifikátů, tedy pokud je index v určité hranici (například -15 až 15 procent), zhodnotí se vklad horní hodnotou tohoto pásma (15 procent).

2) Investor se také běžně setká s fondem, který počítá výnos z koše akcií, ať už z určitého regionu či odvětví. Výnos při splatnosti pak představuje průměrný růst (podobně jako u indexu se mohou vypočítat průměrné hodnoty koše akcií) nebo jiný matematický výpočet. Například výnos osm procent ročně mínus dvě procenta za každou akci v koši, která spadla za rok o více jak 40 procent. Nebo se od celkového očekávaného zhodnocení padesát procent odečítají roční poklesy akcií. Udělat si při takové konstrukci alespoň rámcovou představu, kolik by mohl fond nakonec vydělat, je pro laika v podstatě nemožné.

ČSOB výnosy svých sektorově zaměřených zajištěných fondů ráda začíná počítat až v posledních letech životnosti fondu. „To znamená, že investor se vzdává hlavního přínosu dlouhodobé investice, tedy možnosti realizovat svůj zisk na základně aktuálních podmínek na trhu,“ myslí si Marek Hatlapatka, analytik společnosti Cyrrus. Případná korekce v nesprávnou dobu tedy představuje riziko, ale také i příležitost, pokud by pokles akcií v koši přišel před tím, než se začne počítat výnos.

3) Netradičním typem je takzvaná rainbow struktura, která může spojit počítání výnosů na základě indexů i akciových košů. Tímto způsobem se například počítá výnos u zajištěného fondu KB Ametyst 3. Je závislý částečně na společnostech ze sektoru alternativních energií a také na výkonu indexu DJ EuroStoxx 50. Pokud tedy společnosti vyrostou o 8 procent a DJ EuroStoxx pouze o 4 procenta, bude díky vahám (lepší výsledek vstupuje do výsledku 60 procenty, druhý 40) výsledek 6,4 procenta, a nikoli 6 procent, což by byl prostý průměr.

Věříte zajištěným fondům, nebo raději podstoupíte riziko a zkusíte vydělat víc? Podělte se o zkušenost.

 

Sdílejte článek, než ho smažem