Libo bydlet v bývalém Koh-i-nooru či Mikrotechně? Zatímco jiní developeři bojují o poslední zelené louky s potenciální pražskou adresou, „Péesenka“ se zaměřuje na adresy notoricky známé. Starým budovám zajistit novou tvář i obyvatele, to je, oč tu běží. Portfoliu firmy dominují bytové domy, ale najdou se v něm i kancelářské objekty. Bývalá Pražská správa nemovitostí stále cílí především na metropoli, i když část portfolia má i v jiných městech. Některé nemovitosti postaví či zrekonstruuje a pak prodá. Část dál spravuje a pronajímá. Třeba jako ikonický Tančící dům, který vlastní od roku 2013.
V době svého vzniku vzbuzoval Tančící dům značné kontroverze. Jaký byl tehdy váš první dojem z Ginger a Freda?
Mám rád architekturu a výjimečnou architekturu obzvlášť, takže mně ten dům od začátku přišel jako něco krásného. Prostě vau! Je pravda, že Praha se před těmi 25 lety rozdělovala na dva tábory. Jeden z nich byl z projektu nadšený a druhý ho kategoricky odmítal. Absolutní ano, nebo absolutní ne – nic mezi tím. Jsem přesvědčen, že dnes už drtivá většina Pražanů vnímá Tančák pozitivně.
A z byznysového pohledu? Byla to pro PSN dobrá koupě?
Tančící dům jsme kupovali, protože jde o ikonickou stavbu. A my chceme mít vedle těch řekněme běžnějších nemovitostí v portfoliu právě i ty naprosto jedinečné. Hned po Pražském hradu jde o nejgooglovanější pražskou památku. Pražský hrad se koupit nedá, tak padla volba na Tančák.
V portfoliu máme další ikonické stavby, třeba letenský Metronom. Ale ten už je čistě prestižní, imageovou záležitostí, součástí našeho loga. V případě Tančícího domu ale funguje i ekonomika. A to nejen díky pronájmu kanceláří. Dali jsme si za cíl otevřít ten dům lidem a neskromně si troufnu říci, že se nám to povedlo. Nejen zahraničním turistům, ale i Čechům, kteří měli dlouhá léta jakýsi ostych do něho vkročit. To se podařilo zlomit. V budově je hotel, galerie, restaurace, kavárna, krásný výhled z terasy. Češi v návštěvnosti dohnali zahraniční turisty, a to už v období před nástupem covidu, který je samozřejmě samostatnou kapitolou…
Kapitolou bez zahraničních turistů…
Covid způsobil paradoxní situaci. Podniky, které dosud byly na těch nejlukrativnějších adresách, na tom najednou byly nejhůř. Výnosné byty sloužící krátkodobým pronájmům v centrech měst byly ze dne na den prázdné. A Praha na tom byla a pořád je hůř než regiony, ve kterých ten cestovní ruch místy naopak zesílil s tím, jak Češi trávili dovolenou v Česku. Na druhou stranu pozorujeme, že většina našich nájemců, včetně těch v Tančícím domě, se flexibilně přizpůsobila. Restaurace, hotely a další podniky se v maximální míře zaměřily na českou klientelu. Ti flexibilní přežili. I když samozřejmě potřebovali pomoc například v podobě odloženého nebo na čas sníženého nájemného.
Máte dosavadní covidové škody nějak vyčíslené?
Po vypuknutí pandemie loni na jaře jsme museli okamžitě situaci řešit napříč portfoliem. Hledali jsme kompromisní řešení, aby naši nájemci měli šanci to těžké období přečkat. Část našeho bytového portfolia, kterou jsme měli pronajatou velkým hráčům v oblasti krátkodobých pronájmů, jsme museli převést do režimu pronájmů dlouhodobých. A tak dále. Našli jsme způsoby, jak ekonomické dopady pandemie minimalizovat.
Nemuseli jste tedy šlápnout na brzdu s některými investičními plány?
Nic takového. Během příštích pěti let plánujeme prostavět deset miliard korun. Postavit až tři tisíce nových bytů v rámci necelé třicítky velkých i menších projektů. A to nejen v Praze. A hledáme nové akviziční příležitosti, zajímají nás jak hotové projekty, tak projekty určené k rekonstrukci. Stejně jako zajímavé pozemky vhodné k nové výstavbě.
Objevilo se na pražském trhu v souvislosti s covidem více investičních příležitostí? Koná se výprodej zkrachovalých hotelů či jiných nemovitostí?
Hodně firem to čekalo, ale nezdá se, že by k výprodeji docházelo. Poptávka po investicích stále roste. I v těch nejvyšších cenových kategoriích. Netýká se to tedy jen bytů, o které je rekordní zájem, což se promítá do jejich cen. Platí to pro celý realitní trh a je to mimo jiné reakce na současné znehodnocování peněz. Investoři, kteří čekali na nějaké výhodnější podmínky, zjišťují, že se nic takového neděje. Pražský trh komerčních nemovitostí je malý. A stále víceméně stabilní.
V rámci vaší developerské činnosti převažuje revitalizace starších domů. Proč nejdete víc cestou zelených luk? Nebyla by snazší?
Máme i takové projekty, ale není to naše gros. Na to se specializují jiní a jde jim to dobře. Nás baví dát novou tvář oprýskanému baráku, ideálně v širším centru města. Udělat z něj něco opravdu krásného, co bude přínosem a zapadne do okolní zástavby. Co poslouží a zároveň potěší. To je naše parketa. Vždycky se snažíme dát do projektu větší přidanou hodnotu, než je v developmentu obvyklé. Za 30 let na trhu už víme, že to kupující dokáží ocenit. Samozřejmě potřebujeme také vydělávat – nejde věci dělat jen proto, že jsou krásné. Ta ekonomická rovina je pro nás stejně důležitá. Když se to potká, tak nás to baví. A pak se vůbec nebráníme ani novostavbě na prázdném pozemku, která dá danému místu úplně novou tvář. Takový projekt teď chystáme například na Vinohradech, na pozemku po bývalém Transgasu.
Předchozí majitel, investorská skupina HB Reavis, plánoval na parcele po Transgasu vystavět kanceláře. Vy ale máte trochu jiný plán, že?
Pozemek jsme koupili letos v dubnu a oproti původnímu záměru předchozího vlastníka zde plánujeme vystavět multifunkční objekt, kde budou jak kanceláře a obchody, tak také zhruba 150 bytů. Bydlení jsme se rozhodli zasvětit nejméně polovinu objektu. Jedná se o poslední takto ucelený pozemek v absolutním centru Prahy. Koupili jsme ho za 870 milionů korun a věříme, že na něm kombinací bydlení, kanceláří a služeb vytvoříme naprosto přelomový projekt.
Chystáte ještě nějaké podobně ambiciózní projekty?
Továrnu Koh-i-nooru ve Vršovicích proměníme v 550 bytů. Lokalitu netřeba Pražanům představovat, potenciál je tam obrovský. Novostavbu na Vinohradech i konverzi areálu Koh-i-nooru plánujeme dokončit v horizontu pěti let. Každý z těchto projektů představuje investici okolo 2,5 miliardy korun.
A samozřejmě musím zmínit loftové bydlení Vanguard Prague, které stavíme z bývalé Mikrotechny v Modřanech. Tady je řeč o 250 bytech, prostorných loftech s krásným výhledem na Prahu. Projekt vnímám jako zcela bezkonkurenční. Rezidenti budou mít například možnost vyjet ve vlastním voze speciálním výtahem až před dveře vlastního bytu. To je něco, co se jen tak nevidí. A přesně o to nám jde.
Renata Lichtenegerová
Studovala VOŠP v Praze. Sedm let byla redaktorkou podnikatelského týdeníku Profit. Poté se její hlavní pracovní náplň přesunula k přebalovacímu pultu, odkud ale příležitostně psala například pro měsíčník Obchod a finance... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem