Nová čísla o inflaci. Zdražování zpomaluje, hlásí statistici

Spotřebitelské ceny v červenci stouply o 0,5 % v porovnání s letošním červnem. Meziročně jsou vyšší o 8,8 %, což je o 0,9 procentního bodu méně než v červnu. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).

Za poslední měsíc nejvíce zdražily „dovolené s komplexními službami“ – o 22,8 % oproti červnu. Ceny pohonných hmot a olejů jsou vyšší o 1,8 %, nájemného z bytu o 1,5 %, mobilních telefonních služeb o 1,5 %, stravovacích služeb o 0,6 % a elektřiny o 0,5 %.

Naopak dolů v porovnání s červnem šly ceny polotučného trvanlivého mléka (o 4,8 %), ovoce (4,3 %) vajec (3,3 %), zemního plynu (1,8 %), zeleniny (1,7 %), sýrů a tvarohů (1,5 %), pekárenských výrobků a obilovin (0,8 %).

Na zpomalení meziroční inflace měly výrazný vliv ceny potravin. „Ty už od prosince loňského roku zmírňují svůj meziroční růst, který byl v červenci 9,5 %,“ říká Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Ceny potravin ale samozřejmě zůstávají výrazně vyšší než před rokem. Cukr byl letos v červenci o 44,7 % dražší než loni v červenci, zelenina o 28,9 % (z toho brambory o 61,2 %), vejce o 28,2 %, ovoce o 10,3 %, mléko, sýry a vejce o 8,3 %, margarín a ostatní rostlinné tuky o 3,6 %, maso o 3,2 %.

Oproti loňsku jsou výrazně vyšší i ceny bydlení: teplo a teplá voda o 38,9 %, zemní plyn o 35,5 %, tuhá paliva a stočné shodně o 26,9 %, elektřina o 23,4 %, vodné o 16,3 %, nájemné z bytu o 7,6 %. Dovolené s komplexními službami jsou o 14,2 % dražší než před rokem, ubytovací služby o 13,6 %, stravovací služby o 12,8 %.

Naopak výrazně nižší než loni v červenci jsou ceny pohonných hmot a olejů – o 23,9 %.

Průměrná inflace za poslední rok dosahovala v červenci 14,3 %, zatímco v červnu to bylo 15,1 %. Jde o míru inflace vyjádřenou přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců.

„Aktuální pokles inflace je v první řadě výsledkem fungování vysokého srovnávacího základu, a nikoliv nějakého plošného přizpůsobení cen nové stagnační realitě. V podstatě pouze pohonné hmoty v porovnání s loňským rokem výrazně poklesly v reakci na situaci na komoditních trzích, zatímco ceny ostatního zboží a služeb zatím spíše jen zpomalují své dosavadní tempo růstu,“ říká Petr Dufek, hlavní analytik Banky Creditas.

„Na cenách v obchodech stále není vidět ani tlak přetrvávající slabé poptávky, ani relativně silná koruna nebo propad cen mezinárodní, zvláště pak lodní, dopravy,“ podotýká Dufek.

V souhrnu za celý letošní rok se bude růst cenové hladiny pravděpodobně pohybovat kolem 11 %, očekává Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta CZ. „Anualizovaná meziměsíční dynamika jádrové inflace naznačuje, že sestoupení k 2% inflačnímu cíli České národní banky je v příštím roce pravděpodobné,“ dodává.

„Za celý letošní rok může činit průměrná inflace zhruba 10,9 %, když loni činila 15,1 %,“ odhaduje Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CE. V roce 2024 by celoroční průměrná inflace mohla klesnout do oblasti 2,5 %, očekává.

Co čekat od České národní banky, pokud jde o základní úrokové sazby, od nichž se odvíjejí i úroky u úvěrových nebo spořicích produktů jednotlivých bank? 

„Klesající inflace a i nadále slabá spotřeba domácností v tuzemské ekonomice jsou vesměs faktory, jež by měly otevřít debatu o možnosti snížení úrokových sazeb ČNB. Z nedávných výroků bankovní rady je ale zřejmé, že v samotném třetím čtvrtletí nebude otázka snížení úrokových sazeb na stole a repo sazba tak zůstane beze změny na stávající úrovni 7 % i na příštím zasedání bankovní rady koncem září,“ říká Jáč.

„Zastávám nicméně názor, že zahájení pozvolného snižování úroků se pro bankovní radu stane relevantním tématem v letošním závěrečném čtvrtletí a možnost snižování úroků před koncem letošního roku tak stále zůstává otevřená,“ dodává Jáč.

„Z pohledu České národní banky dnešní data mnoho nemění,“ myslí si Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus. „Bankéři se na jejich základě zřejmě nerozhodnou ani jedním směrem a počkají si na další informace před svým zářijovým zasedáním. Na něm podle nás přichází v úvahu buďto stabilita, či první snížení úroků, přičemž momentálně se spíše kloníme ke stabilitě,“ upřesňuje.

Sdílejte článek, než ho smažem