Překvapení? (ilustrační foto: Shutterstock)
Inflace v Česku opět roste. Spotřebitelské ceny v září stouply meziročně o 18 %, což bylo o 0,8 procentního bodu víc než v srpnu. „Srpen byl pro inflaci jen krátkou iluzorní přestávkou před dalším skokem cen energií,“ říká Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,8 %. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ).
Jde o vyšší čísla, než čekali analytici, kteří se shodovali zhruba na úrovni 17,2 %. „Ke zrychlení meziročního cenového růstu nejvíce přispěly položky oddílu bydlení, zejména ceny energií a paliv, které byly meziročně vyšší o téměř 50 %,“ říká Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Ceny zemního plynu byly v září meziročně o 85 % vyšší než před rokem, tuhá paliva zdražila o 55,8 %, elektřina o 37,8 %, teplo a teplá voda o 21,1 %. Náklady takzvaného vlastnického bydlení stouply o 16,4 %, nájemné zdražilo o 5,2 %. Ceny vodného rostly o 5,3 % a stočného o 6,4 %.
Meziroční inflaci dál zvyšují i ceny potravin, zejména pak ceny mouky (61 %), másla (50,5 %), polotučného trvanlivého mléka (50,1 %), drůbežího masa (36,7 %), cukru (33,8 %) nebo položky ve skupině mléko, sýry, vejce (25,8 %). Výrazně dražší než před rokem jsou třeba i automobily (15,6 %) nebo ceny stravovacích služeb, které vzrostly o 26 %. Dál jsou meziročně výrazně dražší i ceny pohonných hmot a olejů (22,7 %), přestože tempo růstu kleslo ze srpnových 28,3 % a červencových 43,6 %.
Spočítejte si, jak inflace znehodnocuje úspory. Co udělá s hodnotou vašich peněz a jak klesá kupní síla? Ukážeme, kolik vám zůstane v následujících letech, když meziroční inflace dosáhne určité hodnoty. A umíme to i naopak: Kolik vám zůstalo z vašich úspor v předchozích letech?
Oproti letošnímu srpnu vzrostly spotřebitelské ceny o 0,8 %, předtím statistici hlásili meziměsíční růst o 0,4 % a ještě o měsíc dříve o 1,3 %. V září opět výrazně zrychlil růst cen energií. Ceny zemního plynu se zvedly o 15,2 %, tuhých paliv o 6,9 %, elektřiny o 3,6 %, a tepla a teplé vody o 0,8 %. „V souvislosti se začátkem nového školního roku se zvýšily ceny v oddíle vzdělávání o 6,4 %. Poplatky v mateřských školách vzrostly o 5,7 %, školné na soukromých gymnáziích a na středních soukromých školách o 6,7 %, poplatky za výuku jazyků o 9,2 %, školné v základních uměleckých školách o 7,7 % a poplatky ve školních družinách o 8,7 %,“ říká Šedivá. Ceny pohonných hmot a olejů oproti srpnu klesly o 4 %.
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v září 12,7 % (v srpnu 11,7 %).
Vysokou inflaci hlásí i některé další evropské státy, v Česku ale patří k nejvýraznějším. Předběžné výpočty podle jednotné evropské metodiky (kam se na rozdíl od inflace počítané Českým statistickým úřadem nepočítají náklady vlastnického bydlení) ukazují zářijovou meziroční inflaci v Česku ve výši 17,8 %, na Slovensku 13,6 %, v Německu 10,9 %, průměr eurozóny dělá 10 %. V srpnu ceny nejvíc meziročně vzrostly v Estonsku (o 25,2 %), nejméně ve Francii (o 6,6 %), v Česku jsme v červenci byli na 17,1 %.
Česká národní banka v prognóze ze začátku srpna počítá ve zbytku roku s meziroční inflací kolem 20 %. Pak má postupně začít klesat a třeba za druhé čtvrtletí roku 2023 ČNB počítá s průměrnou meziroční inflací ve výši 11,5 %, na konci roku 2023 už to má být něco přes čtyři procenta. Podle aktuální prognózy se pak meziroční inflace přiblíží k dvouprocentnímu inflačnímu cíli ČNB v průběhu roku 2024.
Inflace za letošní září byla nejvyšší od prosince 1993, připomíná Tomáš Volf ze skupiny Citfin. „Hlavním cílem ČNB je zastavit zrychlující tempo zdražování, ale dnešní čísla ukázala, že se to zatím nedaří. Následovat by měla druhá fáze, tedy docílit toho, že se ceny budou zvedat stále pomaleji. Toho čeští centrální bankéři chtějí dosáhnout stabilitou vysokých sazeb, ale není vyloučeno jejich mírné zvýšení na listopadovém či prosincovém zasedání,“ dodává Volf.
„Hlavní inflační riziko stále představují nové ceny energií. Jsou sice zastropované, avšak k onomu stropu ještě úplně nevyšplhaly. Zároveň se drahé energie stále víc přelévají do cen zboží a služeb prodávaných na trhu. Proto jejich inflační potenciál není zcela vyčerpaný a bude tlačit inflaci dál nahoru. S dvoucifernou inflací můžeme počítat minimálně až do poloviny příštího roku,“ říká Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas. K dvacetiprocentní metě se inflace podle něj letos už s největší pravděpodobností nedostane. „Oproti prognóze centrální banky je inflace nyní o 2,4 procentního bodu nižší, a tak ČNB nejspíš ani v listopadu nezvýší svoji hlavní úrokovou sazbu,“ očekává ekonom.
Jiří Hovorka
Sdílejte článek, než ho smažem
