Češi stále dostávají u některých potravin horší kvalitu než jejich západní sousedi, potvrzuje to test časopisu dTest. Výrobky prodávané v Česku měly rezervy především v obsahu důležitých složek, jakými jsou například maso a ovoce. Také často deklarují víc přídatných látek. Problémy se většinou týkají privátních značek řetězců, u značkových potravin většinou rozdíly nebyly.
Pod lupu si dTest vzal různé potraviny, například balené pečivo, nápoje, čokoládové pochoutky, jogurty, majonézy či šunky. U nich porovnal složení uváděné na etiketách a provedl slepý chuťový test. „U známých značek jsme ve většině případů nenašli rozdíly ve složení mezi výrobky prodávanými v Rakousku a v Česku,“ uvádí šéfredaktorka dTestu Hana Hoffmannová.
Pořád je mezi kvalitou potravin v českých a západoevropských supermarketech tak propastný rozdíl?
Pomalu se to mění. A musím říct, že velmi nenápadně. Supermarkety se totiž bojí říct, že mají kvalitní věc. Kvalitní je totiž logicky dražší. A jak tady dlouhá léta docházelo k cenovým válkám, kdy se mezi sebou supermarkety přetahovaly v tom, kdo bude mít větší low cost, tak teď mají strach říct, že nabízejí i lepší, ale zároveň dražší věci. Konkurence totiž může dál vyřvávat, že ona zůstává levná. Sám jsem zvědavý, kdo bude mít první koule na to, že začne inzerovat kvalitu.
Jiné složení se však projevilo při porovnání stejných výrobků obchodních řetězců Kaufland a Billa, které jsou pro každý trh vyráběny jinými společnostmi. V některých případech ze srovnání vyšly lépe české potraviny, jindy byl obsah totožný, ale nejčastěji české výrobky deklarovaly nižší kvalitu než rakouské či německé.
„Čeští zástupci měli rezervy především v obsahu důležitých složek, jakými jsou například maso a ovoce. Také jsme vypozorovali, že často deklarují i více přídatných látek,“ říká Hoffmannová. Například české toustové chleby ve srovnání s německými obsahovaly navíc konzervant a značně netradiční sójovou či fazolovou mouku. U celozrnných toustových chlebů pak byl výrazný rozdíl i v podílu celozrnné mouky. V německém bylo 59 procent, v českém pak 19 procent.
Lépe než její rakouský protějšek naopak dopadla tuzemská majonéza Clever. Oproti rakouské deklaruje česká verze vyšší obsah tuku a vaječných žloutků, a tak nepřekvapí, že dopadla lépe i v chuťovém porovnání.
Na pohled hodnotitelům někdy více vyhovovaly české potraviny, které však měly být podle etiket méně kvalitní. „U toustové šunky Clever, která v Rakousku obsahuje 91 procent masa a v Česku 72 procent a zahušťovadla, vyhovovala hodnotitelům právě ta tuzemská. Rakouský výrobek se jim zdál svou barvou a vzhledem až podezřele dokonalý,“ říká Hoffmannová.
A podobné to bylo i s vídeňským párkem K-Classic. Ten zakoupený v Německu obsahoval více masa a méně tuku než ten český, ale hodnotitelé přesto preferovali český párek kvůli jeho šťavnatosti.
Výrobci se většinou hájí tím, že spotřebitelé v různých zemích mají různé preference a chutě. Proto prý vyrábějí stejné výrobky s odlišným složením pro různé trhy. Minimálně v Česku s tím ale mohou narazit, protože drtivé většině (88 %) zdejších lidí tato praxe vadí. Ukázal to únorový průzkum Státní zemědělské a potravinářské inspekce.
Celý článek si přečtete na Aktuálně.cz
Kvalita potravin je absolutně důležitá pro hlavu i tělo. A nás na Peníze.cz opravdu zajímá. Nabízíme výběr z článků a rozhovorů, věnovaných tomu, co všechno nám také v našich obchodech dokážou nabídnout. I tomu, jak se bez takových nabídek obejít:
Sdílejte článek, než ho smažem
