Když nedávno Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) při speciální akci zkontrolovala desítky autovrakovišť v Česku, označila za vůbec největší problém jejich samotný počet. „Ten je vysoko nad evropským průměrem,“ říká Simona Cigánková z ČIŽP.
Český fenomén: kšeftování s vraky
Nechme teď být nejčastější provinění jako nezabezpečení odpadů z demontáže autovraků, překročení povolených kapacit, nedostatečná označení provozoven, skladování na jiných místech, než se smí.
Inspekční zpráva také ukazuje hodně o českém fenoménu: „kšeftování“ s autodíly přes vrakoviště se Čechům líbí a hojně ho využívají.
Že to není vždycky úplně čisté, ukazují podle ČIŽP časté chyby ve vedených evidencích. „Pozitivní informací ale je, že u žádného kontrolovaného zařízení nebylo zjištěno, že by kompletní vraky přebíralo jinak než bezplatně – tedy že by provozovatel vyžadoval po osobě předávající do zařízení autovrak nějaký manipulační či jiný poplatek. Situace se tak oproti minulým letům zlepšila,“ vysvětluje Petr Havelka z ředitelství ČIŽP.
Dvojí praxe
Jednoduše řečeno funguje dvojí praxe. Ta první – vrak beru zdarma a pak na něm něco vydělám – je tou lepší verzí.
Ta druhá – krádeže auta na díly – je však bohužel stále také realitou. „Kontroly, které opravdu pravidelně ze všech kompetentních orgánů státní správy provádí pouze inspekce, v tomto směru evidentně nestačí. Naše kapacity jsou velmi omezené,“ dodává Simona Cigánková s tím, že o některá vrakoviště se kvůli podezření ze zapojení do systému organizovaných krádeží aut zajímá i policie.
Burzy, kde najdete všechno
Když to trochu nadneseme, vrakoviště dnes fungují jako burzy, kde koupíte na auta (skoro) všechno.
Rozhoduje „jen“ nabídka, poptávka – a samozřejmě značka aut. Třeba dílů na škodovky a vůbec auta z koncernu Volkswagen jsou vrakoviště plná a lidé po nich baží.
Aby ne, když je tam seženou za třetinu ceny originálních dílů. Hledat odpověď na otázku, jak je to možné, by šlo snad leda ve statistikách kradených aut u kriminalistů.
Za třetinu ceny
Dá se zobecnit, že autodíl z vrakoviště pořídíte za polovinu ceny dílu z takzvaného aftermarketu, který už je sám o sobě levnější než originál.
Výjimkou je pár exotických modelů, na něž nejsou díly moc nedostupné. Tam se vrakoviště zase tak moc nevyplatí, klidně tam zaplatíte osmdesát procent ceny originálního dílu. Týká se to ale jen karosářských dílů právě minimálně rozšířených modelů, u nichž vlastně neexistuje žádná druhovýroba.
Poptávku po dílech z dílen Škody, Volkswagenu, Fordu či Audi ale vyřeší česká vrakoviště za pár minut. A spokojené jsou evidentně obě strany.
Není jenom originál!
Když jsme psali o náhradních dílech před půl rokem, tři čtvrtiny čtenářů Peníze.cz na otázku, zda smí do jejich aut ty neznačkové, odpovědělo: „Jistě!“ (Viz box Propojeno) Dalším dvaceti procentům by to nevadilo, zatímco jiné než originální náhradní díly odmítli jen čtyři hlasující ze sta. Jasný důkaz, že rozmělnění trhu s náhradními díly Čechům voní. Pojďme se podívat, jaké mají v tom případě možnosti:
► Značkový díl
Nejdražší možnost. Má vždy logo automobilky – vyrábí ho sama nebo jí certifikovaný dodavatelé. Má na sobě ochranné prvky.
► Neoriginální díl srovnatelné kvality
V podstatě dvojče značkového dílu. Rodí se na stejné výrobní lince a jediný rozdíl mezi originálními a neoriginálními náhradními díly na auta spočívá ve vyraženém logu – tady je to výrobce místo automobilky. Není nejmenší důvod se jich bát. Podle nařízení EU, které je nejvíc známé jako „bloková výjimka“, totiž mají spotřebitelé svobodnou volbu vybrat si pro opravy nejen autoservis (a to i v záruční lhůtě), ale rovněž autodíly, které použije.
► Economy label
Součástky, které si nechávají vyrobit nezávislí distributoři dílů. Z nařízení EU totiž jasně vyplývá možnost výrobce náhradních dílů dodávat tyto součástky všem autorizovaným, ale také nezávislým obchodníkům. V Česku jsou hodně známé třeba Auto Kelly či Elit. Pokud jde o levnější díly, mají jejich výrobci jednu zásadní povinnost: musí být schopni kdykoli prokázat, že odpovídají kvalitě. S tím souvisí další zásada. Kvůli rovným šancím musí mít všichni zúčastnění k dispozici technické informace potřebné k provádění oprav a údržby.
► Díly z vrakoviště
Burza všeho. Najdete tu první, druhou i třetí skupinu. A aby toho nebylo málo, díly bývají nové i použité, což je častější možnost. Cenově vedou.
► Plagiáty
Nejhorší varianta. Kopie dílů, které vznikají v Asii, Polsku, Rusku. Tváří se jako originály, nízká cena by vás měla varovat, že jde o plagiáty.
Sdílejte článek, než ho smažem