Jak ochránit peníze před inflací? Umění!

Petr Fischer | rubrika: BrandInsight | 21. 3. 2023 | 2 komentáře
Covid změnil všechno. I to, zda a jak lidé nakupují umění. Vlastnit pěkný kousek, který se za několik let dobře zhodnotí, nemusí nutně znamenat útratu v řádech statisíců korun. „Kvalitní věci se dají pořídit už za pár tisíc nebo desítek tisíc,“ říká galerista Matyáš Kodl a dodává, že díky online aukcím se investování do umění stalo jednodušším.
Jak ochránit peníze před inflací? Umění!
Matyáš Kodl
Zdroj: Daniel Hamerník

Je přechod na internetové aukce světový trend?

Myslím si, že ano. Když jsem byl před lety na stáži v Londýně, říkali mi, že elektronické aukce jsou dobrá věc, ale že se tam nikdy nebudou prodávat drahé položky, protože lidé k nim nebudou mít důvěru. Covidem se to zlomilo. I Christie’s a Sotheby’s v té době streamovaly aukce on-line a chodily jim příhozy i na dražší položky. Dnes umí obchodovat přes počítač a mobil i větší sběratelé.

V Anglii je velká tradice zhodnocování kapitálu, investování do všeho, včetně sázek. U nás se to stále ještě učíme…

Taky si myslím, že jsme spíš na začátku. Ve srovnání se západními zeměmi jsou Češi ale velcí investoři do nemovitostí.

Když si na to můžeme sáhnout, je to jistota…

Přesně tak. Důvěra v cihly je tu veliká. Když začal covid, měl jsem zajímavý telefonát s kolegou, který pracuje v Sotheby’s v Americe. Popisoval mi, jak se lidi snaží uložit peníze do všeho možného, protože cítí, že přijde inflace a chtějí ochránit svůj kapitál. Nemovitosti už měli ti bohatší nakoupené, a tak se rozhlíželi po alternativních investicích – nakonec i po umění. A to byl jeden z důvodů, proč na aukcích po celém světě v posledních třech letech padaly historické rekordy.

Investice do umění přinesou v průměru až 30procentní zhodnocení, ale musíte počkat několik let.

Když člověk kupuje obraz jako investici, měl by počítat s horizontem alespoň pěti let. Rychlé opakované aukce, kdy dílo koupíte a hned ho po roce dáte do prodeje, můžou naopak hodnotu díla poškodit. Dražitelé se začnou ptát, proč je dílo pořád v aukci, jestli je vůbec pravé.

Je to podobné jako ve finančních investicích, kdy se vytvářejí portfolia podle rizika konzervativnější a rizikovější? Když chci jistotu, koupím Ladu?

Je to podobné. Jen s tím rozdílem, že když koupíte Ladu, třeba za milion, nemáte z něj během pěti let žádný finanční výnos. U dluhopisu dostáváte úrok nebo splátku po celou dobu. Pro řadu lidí je příjemnější, že vidí nějaký tok peněz během držení cenného papíru. U sběratelských předmětů to samozřejmě není.

Matyáš Kodl

Matyáš KodlZdroj: Daniel Hamerník

Že jméno zavazuje, se přesvědčil Matyáš Kodl velmi rychle. Celá jeho rodina se po desetiletí věnuje obchodu s uměním, a tak nebylo proč hledat jiné zaměstnání. Galerie Kodl, kterou v roce 1989 rozjížděl jeho otec Martin a kde Matyáš pracuje, je lídrem českého aukčního trhu. Matyáš, který se podíval i do aukčních síní ve světě, se věnuje hlavně současnému umění. A také elektronickým aukcím v aplikaci Artslimit.  

Diverzifikace portfolia, to je investiční mantra, ale kdykoli dělám rozhovor na téma investice do umění, slyším, že umění nemůžete kupovat jen kvůli uložení peněz, ale musíte ho mít rád.

Ano, tak to většinou je. Navíc i my se snažíme lidi vést k tomu, aby si kupovali díla, která se jim aspoň trochu líbí. Okamžitý přínos není finanční, ale emocionální. Potěšení z díla je také hodnota. Když přijdou „prvodražitelé“ a řeknou, mám jeden či pět milionů, nějak mi to uložte do obrazů – a takové případy máme – říkáme jim, projděte si výstavu u nás nebo někde jinde a řekněte, co se vám líbí. Jaké téma či styl. Když zájemce řekne, mně se líbí geometrické tvary, nabídneme mu autory, kteří tak malují. Když chtějí rybníky, vytipujeme vhodné krajináře. Mám zkušenost, že investiční zhodnocení opravdu přinášejí věci, které se kupujícím také líbily, i když je primárně kupovali jako investici.

Na serveru Artslimit je to jednoduché: zaregistruju se, prokážu bankovní identitou, najdu, co se mi líbí, nastavím si limit, přihazuji – a buď to vyjde, nebo ne. Ale co musím udělat jako prodávající? Musím přinést dílo k vám?

Jako první kontakt stačí, když pošlete fotografii mailem. Takové to hrubé síto, zda to má smysl, se dá udělat už podle fotek. Když vám přijde romantická krajina podepsaná Filla, je jasné, že to Filla není. Obraz by měl být vyfocen i zezadu, je dobré udělat detail signatury či jiného důležitého prvku, aby se naši kurátoři mohli chytit konkrétních referencí. Když to bude vypadat slibně, je nutné dílo přinést k nám do galerie.

A vy ho ohodnotíte? Nebo stačí, když já řeknu, mám tu Knížáka a chci za to 80 tisíc?

Obvykle se snažíme udělat odhad a nastavit vyvolávací cenu. Odhad je veřejný a reflektuje aktuální tržní hodnotu díla. Vyvolávací cena by měla být alespoň o 30–40 procent nižší. Samozřejmě se zohledňují i očekávání majitelů díla, jimž se snažíme vyjít vstříc. Někdy se přesto stává, že jsou jejich očekávání tak velká, že dílo do aukce nepřijmeme.

Stává se, že dražitel odstoupí od ukončené aukce?

Stane se, že člověk něco vydraží a nechce zaplatit. Aukce jsou veřejné a dobrovolné, nechceme tedy lidi hned sankcionovat, i když je určena smluvní pokuta a máme na ni nárok. Pro takového člověka by bylo větší riziko, že se kvůli takovému chování dostane na černou listinu a bude vyřazen z trhu.

Registrovat se musím pod svým jménem, nebo můžu obchodovat pod pseudonymem?

Ne, vyžadujeme občanský průkaz a potvrzení o bankovním kontu. To jsme si sami nevymysleli, žádá to zákon proti praní špinavých peněz. Po aukci samozřejmě nikdo neví, kdo co koupil, ale my to musíme vědět přesně. Velké aukční domy ve světě toho chtějí daleko víc, včetně čísla kreditní karty, na které vám někdy dopředu zmrazí příslušnou jistinu k dražbě. Řekl bych, že my jsme ještě benevolentní.

Je odměna pro dražitele na webu větší, než když dám dílo do aukce na sále?

Aukční provize je v online aukcích 25 procent, v sálových 20 procent. Když to srovnám se světem, je těch 25 procent nižší standard. Dnes se běžně účtuje přes 30 procent. Naše provize zahrnují všechno –náklady, daně, poplatky za autorská práva. V anglosaském světě je „auction fee“ třeba 26 procent, ale je to „net auction fee, tedy aukční provize bez daní a jiných poplatků. Celkem se platí mnohem víc.

Máte na Artslimit jen obchodníky z Česka nebo i cizince?

Máme i zahraniční dražitele. Pro lidi ze zemí Evropské unie platí stejné podmínky jako pro Čechy. Obchodníci ze zemí mimo Unii musí prokázat svou identitu dvěma průkazy totožnosti. I to je dáno zákonem.

Dražíte i NFT, digitální umění jako nezaměnitelné tokeny?

Zatím ne. I když technologii blockchainu sledujeme delší dobu. Vývoj v tomto oboru byl podle mého názoru překotný – opět to posunul covid, kdy lidé začali mohutně kupovat kdeco. A ceny pak spadly, stejně jako u kryptoměn. Důvěra se ochladila. Nedělali jsme to ale ještě z jiného důvodu.

Prozraďte.

Češi jsou konzervativní skoro ve všem, a to platí i pro NFT. Nebyl zkrátka takový zájem, abychom spouštěli aukci. Pro NFT ještě nenazrál čas. Ale určitě o tom uvažujeme, jen zatím nevidíme projekt, který by dával smysl.

Jaký je objem prodeje na Artslimitu?

Loni to bylo asi padesát milionů korun. Při poslední aukci na sále, která byla druhá největší co do objemu v historii, se třetina předmětů vydražila přes Artslimit. To už je poměrně dost. Spousta nových dražitelů z Česka i ze světa si k nám díky této platformě našla cestu. Dnes jich je na Artslimitu přes tři a půl tisíce.

Loni byl objem aukčního trhu 1,6 miliardy korun a pořád se říká, že jsme ještě nenarazili na strop…

My si myslíme už několik let, že alespoň v některých segmentech trh na strop naráží. Nakonec ale vždycky ještě o kus povyroste. Samozřejmě, že dvacet nejdražších obrazů může klidně udělat třetinu obratu. U těch nejdražších a nejpřitažlivějších obrazů je zatím těžké říct, kde je nějaký strop.

Ale trh se i prohlubuje, dražitelů přibývá?

Řekl bych, že ano. I z investorů se časem stanou sběratelé a zůstávají na trhu dlouhodobě. A těchto lidí přibývá.

Přichází na internet víc padělků, než když dražíte na sále?

Těžko říct. Každopádně je tam asi obecně větší riziko, že koupíte fake, protože řada serverů, které pořádají aukce, nezkoumá pravost děl. Aukční internetové firmy se tomu nevěnují a to se může vymstít.

My se tím naopak zabýváme a snažíme se pravost ověřit. Měli jsme tu případ, kdy jeden sběratel nabízel do prodeje starý obraz za cenu v řádu statisíců dolarů, my jsme to plátno přivezli a ukázalo se, že pigmenty na něm byly staré jen několik let – byl to padělek. Spojili jsme se s aukční platformou, která obraz dražila, a ta nám řekla, že si to musíme vyřídit s galerií, která obraz prodávala. Ale ta galerie už v té chvíli neexistovala. Ty peníze už nikdo nevrátí.

Aukční servery v cizině to tedy nechávají na důvěře mezi kupujícím a prodávajícím?

Přesně tak, což není a priori špatně. Konkrétně v obchodě s uměním je to ale rizikovější než jinde. Když si kupujete skleničku, jednoduše poznáte, jestli to je sklenička ze skla nebo z plastu, u obrazu potřebujete odbornou garanci. Chápu ale, že když provozují stovky aukcí denně, nemají a ani nemůžou mít kapacity na to, aby díla ověřovali. S tím rizikem je pak potřeba počítat.

FINMARKET je rubrika zasvěcená obsahu, který připravujeme ve spolupráci s obchodními partnery na míru společnostem, které chtějí seznámit čtenáře se svými produkty nebo službami.

Peníze BrandInsight

Petr Fischer

Autor článku Petr Fischer

Analytik týdeníku Euro. Český novinář, scenárista, moderátor a filozof. Po absolvování Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pracoval v řadě redakcí, mimo jiné v Lidových novinách, Hospodářských novinách, BBC či České televizi.... Další články autora.

Penzijko s finančním bonusem

Penzijko s finančním bonusem

Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+4
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 2 komentářů

A tohle už jste četli?

Třetině Čechů chybí finanční znalosti. Ženy tápou častěji, ukázal průzkum

14. 5. 2024 | Kateřina Hovorková

Třetině Čechů chybí finanční znalosti. Ženy tápou častěji, ukázal průzkum

Jaký je rozdíl mezi běžným a spořicím účtem? Co se skrývá pod pojmem inflace a úročení? Je bezpečnější podíl v akciovém fondu, nebo nákup akcií jedné firmy? Co jsou kryptoměny? Na takové... celý článek

Kongres USA proti regulaci krypta. V Argentině dělají bitcoin z odpadu. Týden v kryptu

11. 5. 2024 | Tomáš Krause

Kongres USA proti regulaci krypta. V Argentině dělají bitcoin z odpadu. Týden v kryptu

Miliarda transakcí bitcoinem. Ethereum je zase inflační. Argentina vyrábí bitcoin z odpadu. Američtí kongresmani proti regulacím Komise pro cenné papíry, jejíž šéf se je prý pokoušel... celý článek

Konec optimismu. Dluhopisové i akciové fondy začínají klesat

9. 5. 2024 | Martin Mašát | 2 komentáře

Konec optimismu. Dluhopisové i akciové fondy začínají klesat

Optimismus došel. Investoři přestávají věřit tomu, že se ve Spojených státech podaří brzy zamést s inflací a že klesnou úrokové sazby tamější centrální banky. Špatnou náladou se nechali... celý článek

Kolik vám vynesou dividendy z českých akcií? Přehled

9. 5. 2024 | Jan Traxler | 5 komentářů

Kolik vám vynesou dividendy z českých akcií? Přehled

Nejvyšší dividendový výnos z akcií obchodovaných na pražské burze nabízejí pravidelně Moneta, Philip Morris a ČEZ. Kolik dostanou akcionáři letos a jaký je výhled do příštích let?

Těžké časy pro bitcoinové peněženky i zakladatele Binance. Týden v kryptu

4. 5. 2024 | Tomáš Krause

Těžké časy pro bitcoinové peněženky i zakladatele Binance. Týden v kryptu

Peněženka Phoenix končí v USA, čtyři měsíce v base pro CZ, SEC se zajímá o ethereum už od loňského jara, zklamání z hongkongských ETF a Paraguay má na stole návrh udělat z bitcoinu... celý článek

Partners Financial Services