Druhý dech Západoindické společnosti (1723-1725)

Druhý dech Západoindické společnosti (1723-1725)
Vzpomínky na zhroucení projektu skotského finančníka se lidem ještě honily hlavou, když se na troskách Západoindické společnosti pozvolna rodila další spekulace. Francouzská politická scéna se během tří let po Lawově pádu příliš nezměnila. Za mladého krále Ludvíka XV. stále vládl Filip Orleánský a hora státního dluhu stále strašila francouzskou vládu.

Po spekulativních vlnách v letech 1719-20 a velké inflaci Lawově vyrostla ve Francii sebevědomá, poměrně početná vrstva nových průmyslových podnikatelů. Tato skutečnost a fakt, ze nedošlo k vlně bankrotů jako v Anglii, stály v pozadí větší vstřícnosti francouzské společnosti k dalším spekulacím.

Nyní se ale vraťme k Západoindické společnosti. Protože existoval velký nepoměr mezi majetkem této společnosti (289 miliónů livrů) a množstvím bankovek, vydaných Lawovou bankou (3 miliardy livrů), byla Západoindická společnost převedena v roce 1721 pod státní správu. A protože zároveň ručila za velkou část státního dluhu, nedošlo k její likvidaci. V průběhu dalších měsíců byla společnost od základů reorganizována a přitom jí (a s ní sloučené Banque Royale) byla odejmuta většina privilegií (například právo vymáhat daně a právo mincovní). Prozatím jí byl ponechán pouze monopol na obchod s tabákem. Její původní akcie byly od roku 1721 vyměňovány za nové, tzv. likvidační certifikáty. Dne 22. března 1723, po ukončení reorganizace, byl kapitál společnosti snížen a rozdělen na 56.000 nových likvidačních certifikátů, jejichž nominální hodnota zůstala na výši 500 livrů. Navíc regentská vláda vyrovnala stávající ztrátu společnosti.

Ještě během restrukturalizace se Západoindická společnost zotavila z těžkého kolapsu roku 1720 a pozvolna se dostávala do hledáčku všímavých investorů. Od poloviny roku 1722 se s novými akciemi, respektive likvidačními certifikáty, čile obchodovalo a díky pozitivním zprávám dosáhl jejich kurz 800 livrů. To znepokojilo pana regenta, který se pokusil intervenovat proti narůstajícímu kurzu, což ovšem mělo jen krátkodobý efekt. Zlepšující se obchodní vyhlídky Západoindické společnosti lákaly další investory. Když byl na jaře roku 1723 společnosti úředně potvrzen její tabákový monopol, kurz překročil hranici 1.000 livrů a šplhal dále vzhůru. Počátkem léta přišly špatné zprávy. Zemřel významný člen představenstva společnosti a šířily se zvěsti o zrušení tabákového monopolu. Tyto události poslaly kurz dolů. Pak však Západoindická společnost dostala do vínku monopol na obchodování s kávou a kurz dostal křídla. V září 1723 kótovaly akcie už na úrovni 1.500 livrů.

2. prosince roku 1723 bylo celé království šokováno zprávou o smrti Filipa, vévody z Orleánsu. Zde mi dovolte menší zastavení u historicky velmi zajímavé osobnosti. Filip II. Orleánský (1674-1723) byl princem z vedlejší větve rodu Bourbonů. Tento synovec Ludvíka XIV. byl významným francouzským vojevůdcem a po smrti "krále Slunce" stanul v čele regentské vlády. Filip byl veselý a duchaplný muž, nenáviděl etiketu a miloval svobodu, kterou přál i jiným. Netajil se obdivem ke svobodám, které panovaly v anglickém veřejném a politickém životě a které učinily z Anglie světovou mocnost. Doba regentství, přes zde popisované finanční skandály, přinesla ekonomický a sociální pokrok, liberálnější formu vládnutí a ve svém důsledku připravila cestu k nástupu osvícenství. Bohužel byl vévoda dosti lehkomyslný a nedůsledný, a tak nemohl své pokrokové názory prosadit ve vyšší míře. Byl požitkář, velmi miloval život a ještě více krásné ženy, kterým věnoval většinu svého času i mužných sil. Protože byl náchylný k mrtvici, varovali ho lékaři před tak náročným životním stylem. On však nenáviděl střídmý a nudný život a šel dál svému osudu vstříc. Až jednou, při zasedání královské rady, klesla jeho hlava na rameno jisté krásky, která mu dělala společnost. A tak zemřel Filip, jako žil, celou svou duší - libertin.

Nečekaná vévodova smrt a s ní spojená politická nejistota, způsobená mládím budoucího krále, poslala akcie na pařížské burze do kolen. Tomuto propadu samozřejmě nemohla uniknout ani Západoindická společnost. Politika však mívá na burzovní vývoj, pokud ovšem nedoje k zásadní změně společenského systému, většinou jen krátkodobý vliv. Tak tomu bylo i v tomto případě. Ludvík XV., tehdy teprve třináctiletý, byl prohlášen plnoletým, ale vládl za něj nejdříve vévoda Bourbonský a od roku 1726 pozdější kardinál Fleury. Situace se tedy brzy uklidnila a kurs akcií společnosti se vrátil k hodnotě 1.500 livrů. Během předchozího pádu akcií spekulovali totiž mnozí investoři na další pokles a prodávali akcie naprázdno. Potom ve snaze omezit své ztráty se tito spekulanti opět začali zásobovat akciemi a vyhnali kurz nahoru. Přicházely nové, tentokrát pozitivní zprávy. Společnost prý získá další privilegia, jako například právo pořádat loterie. Kurz vzlétl ke hvězdám. V březnu roku 1724 dosáhl hranice 3.000 livrů. Jen živé vzpomínky na spekulační bublinu z roku 1720 zabránily dalšímu růstu. V dubnu téhož roku si opatrnější investoři došli pro své zisky a postarali se tak o konec býčího trhu. Protože hospodářská situace Západoindické společnosti nevykazovala podstatné zhoršení, klesal kurz pomaleji než při spekulacích z roku 1720. Na konci srpna se akcie obchodovaly ještě za ceny blízké 1.700 livrům.

22. září roku 1724 oznámil mladý král Ludvík XV. výrazné znehodnocení měny, což definitivně ukončilo veškeré spekulace s akciemi Západoindické společnosti. Kurz padal jako kámen ke dnu, v září proletěl kolem hodnoty 600 livrů a v lednu 1725 přistál na úrovni 500 livrů. Tak i druhá spekulační bublina, vzniklá kolem Západoindické společnosti, praskla. Ani následné královské potvrzení výsad již těmto akciím důvěru nevrátilo.

Na rozdíl od "naplánovaného" spekulačního šílenství, které ovládalo Francii roku 1720, byla tato druhá spekulace vyvolána samotným burzovním trhem. I když se vyskytly fámy, které hýbaly s kurzem, neměly formu cílené agitace. Větší psychologický vliv na růst akcií měly dobré podnikatelské výsledky reorganizované Západoindické společnosti. Nicméně francouzští investoři již měli spekulací plné zuby a dlouhých šedesát let plula pařížská burza ve stojatých vodách.

Jak vnímáte vztah politiky a vývoje akciových trhů? Který z monopolů Západoindické společnosti byste rádi měli? Podělte se s námi o své názory!

Přeloženo a upraveno ze serveru www.boerse.de

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+2
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 3 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Burzovní krachy: Tulipánová horečka (1630-37)

15. 2. 2002 | Stanislav Volek

Burzovní krachy: Tulipánová horečka (1630-37)

Dnes vám přinášíme první díl seriálu o slavných burzovních bublinách. Na našem serveru se s ním budete od nynějška setkávat každý pátek.

Partners Financial Services