Větší konkurence bank úvěry nezlevní
5. 8. 2009 | Petr Čermák

Čím větší konkurence, tím levnější zboží. Tak zní základní ekonomická poučka. Jenže v bankovnictví to tak úplně neplatí. Větší konkurence naopak může vést k dražším úvěrům.
Nejhorší receseod Velké deprese ve 30. letech 20. století pomalu končí, zní obvyklý komentář ekonomů vyjadřujících se ke stavu americké ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí. V něm poklesl hrubý domácí produktUSA „pouze“ o jedno procento ve srovnání s prvním čtvrtletím, když v prvním čtvrtletí byl mezikvartální propad výrazně větší, 6,4 procenta.
„Za poslední dvě čtvrtletí klesl stav reálných zásob o více jak 250 miliard dolarů, což je zatím největší propad v historii. Toto hluboké snížení zásob dává prostor pro růst ekonomiky, podle nás od začátku třetího čtvrtletí,“ komentují americké HDP analytici z Nomura Global Economics pro Wall Street Journal (WSJ). Do zastavení poklesu zásobvkládají analytici mnoho nadějí na oživení amerického hrubého domácího produktu (HDP). Pokud by se v druhém čtvrtletí do ukazatele HDP nepočítala likvidace zásob, výkon americké ekonomiky by zůstala zhruba na stejné úrovni, na jaké byl v prvním čtvrtletí.
Poměr tržeb k zásobám ve velkoobchodu a v průmyslu za posledních 30 let. "Zub" na konci ukazuje pokles tržeb.
Zdroj: Atlantik
Jenže jen obnova zásob americké hospodářství nespasí, namítají někteří analytici. „Zastánci obnovy zásob by se měli podívat na ukazatel poměru zásob k tržbám, který zůstává poměrně vysoký. Zatímco zásoby padaly dolů, ještě rychleji se propadly prodeje. Proto firmy budou mít jen omezený důvod znovu začít zásoby vytvářet,“ tvrdí Richard Moody, analytik Forward Capital v článku WSJ.
Guy LeBas, analytik Janney Montgomery Scott připomíná, že skončila technická slabost americké ekonomiky, kterou vyvolala nemovitostní bublina, a začíná slabost reálná. Ta se vytvářela dlouho s tím, jak se Amerika zadlužovala a její obyvatelé nevytvářeli žádné úspory. Tento stav je díky vyšší spotřebě, která rostla od roku 1993 do roku 2007 každý rok v průměru o 3,4 procenta, krátkodobě výhodný pro růst HDP. V dlouhém období ovšem ekonomiku utlumí, jak bude nutné splácet dluhy. Jen v uplynulých měsících se míra úspor domácností vyšplhala z nuly na zhruba pět procent disponibilního příjmu.
Obavy o udržitelnost spotřeby domácností potvrdila i data za druhé čtvrtletí. V něm klesly spotřební výdaje domácností ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 1,2 procenta. Spotřeba domácností se však stále podílí na tvorbě HDP ze 71,2 procenta. To je ve světě velmi nadprůměrná hodnota.
„Oživení americké ekonomiky bude muset táhnout více export a méně domácnosti,“ vyjádřil se 17. července Larry Summers,hlavní ekonomický poradce prezidenta Baracka Obamy. Jenže aby mohla Amerika více exportovat, potřebovala by, aby velké exportně orientované ekonomiky začaly více spotřebovávat, a tím se pro americké firmy otevřely nové trhy. „Vyvážená globální ekonomika potřebuje, aby Američané utráceli méně, zatímco hlavně Číňané, ale i Japonci a Němci více,“ tvrdí analýzy týdeníku The Economist.
Čína má sice nejrychleji rostoucí spotřebitelský trh na světě, jenže hrubý domácí produkt roste ještě rychleji. Zatímco spotřeba se v USA podílí na HDP více než 70 procenty a v asijských zemích je obvyklé číslo mezi 60 a 70 procenty, v Číně klesl podíl spotřeby na HDP zhruba na 35 procent. Zároveň roste v Číně míra úspor.
Louis Kuijs, ekonom Světové banky, kterého cituje The Economist, tvrdí, že příčina růstu úspor může pramenit z příjmové nerovnosti. Jednak bohatší lidé, kterých v Číně přibývá, mají vyšší míru úspor a za druhé mnoho peněz se ani mezi lidi nedostane. Zatímco příjem jdoucí obyvatelstvu rok od roku klesá, tak podíl zisků zadržovaných firmami, jinými slovy úspory firem, stoupá. Výsledkem je pak klesající spotřeba domácností a rostoucí investice, které tvoří bezmála 50 procent HDP.
Studie ekonomů z Petersonova Institutu také uvádí, že velkou překážkou pro přístup zahraničních firem na čínský trh je uměle podhodnocená čínská měna. Ta zlevňuje čínské vývozy a naopak Číňanům zdražuje zboží ze zahraničí. Aby se nepoměr mezi vývozem a dovozem, který se v Číně blíží 300 miliardám dolarů za rok, vyrovnal, musela by Čína nechat svou měnu posílit o 15 až 25 procent.
Takové opatření spolu s nastartováním spotřeby čínských domácností by mohlo pomoci americké ekonomice na její cestě z recese. Jenže ani jedno není v dohledné době příliš pravděpodobné. Důsledky shrnuje týdeník The Economist takto: Amerika se nejspíš bude muset vyrovnat s roky loudavého růstu a vysoké nezaměstnanosti.
Sdílejte článek, než ho smažem