Zásoby ve skladech českých firem dál prudce padají. Poměr mezi množstvím zásob a nově objednaným zbožím je nejvyšší za posledních dvaadvacet měsíců, hlásí poslední čísla Výrobního indexu PMI, sestavovaného společností Markit. Plyne z toho jediné, aby firmy nové objednávky dokázaly uspokojit, musí zvýšit výrobu. A to se dá čekat už brzy, dodává komentář ke indexu PMI. To by znamenalo opětovné nastartování průmyslové výroby i celé ekonomiky.
Jenže ostatní zjištění výzkumu mezi výrobními firmami už tolik optimismu nenaznačují. Objem nových zakázek stále klesá, i když pomaleji než v předchozích měsících. Totéž platí o průmyslové výrobě, která padá už třináct měsíců v řadě. Nicméně nejnovější propad byl nejmenší od loňského září.
Klíčové bude pro průmysl oživení na zahraničních trzích. To už některé oslovené podniky zaznamenaly na klíčovém trhu pro české exportéry, v Německu, uvádí zpráva o indexu PMI. To by odpovídalo i rostoucímu optimismu německých firem, který hlásil ve svém indexu ekonomického klimatu mnichovský institut Ifo. (Více čtěte v článku Německo je možná už na dně, Česko si ještě počká). „Už v tomto čtvrtletí by mohla německá ekonomika opět začít růst,“ komentoval index Klaus Abberger, analytik institutu Ifo.
Vývoj české ekonomiky je s tou německou těsně spjatý, spočítala v posledním ekonomickém výhledu Raiffeisenbankanalytička Helena Horská. Pokles ekonomiky v Německu se podle jejích výpočtů promítne v Česku až z 80 procent. A to se zpožděním tří až šesti měsíců. „Proto očekáváme, že recese se v letošním třetím čtvrtletí v Česku ještě prohloubí,“ píše v analýze Horská. Dodává ovšem, že přenos 80 procent německého propadu do Česka je maximální hranice. Ve skutečnosti bude nejspíš nižší, protože firmy už začínají nacházet nová odbytiště pro své výrobky. Míří zejména na východ a na rozvíjející se trhy.
Jenže recese v Česku už není pouze problémem exportérů. Čím dál víc se do potíží dostávají i malé a střední firmy orientované na české domácnosti. Klesá zájem Čechů o zboží dlouhodobé spotřeby a o služby, upozorňuje analýza Raiffeisenbank. Poptávka domácností se přitom na českém HDP podílí 50 procenty. „Zejména u zboží dlouhodobé spotřeby by však výrobci a obchodníci měli být na propad zvyklí. Poptávka po něm klesá vždy, když se ekonomice nedaří,“ vysvětluje Pavel Mertlík, hlavní ekonom Raiffeisenbank.
Na vině je rostoucí nezaměstnanost a z ní plynoucí snižování kupní síly obyvatel. „Úbytek pracovních míst a růst počtu nezaměstnaných bude dál snižovat tržby obchodníků a poskytovatelů služeb. Proto očekáváme vlnu bankrotů malých a středních firem,“ soudí analytici Raiffeisenbank. To by dál zvýšilo počet nezaměstnaných a utlumilo spotřebu. Češi si tento scénář patrně uvědomují. Podle červencového indexu spotřebitelské důvěry sestavovaného Českým statistickým úřadem (ČSÚ) klesla důvěry spotřebitelů ve zlepšení situace ekonomiky i vlastních financí v příštích dvanácti měsících o dva body. Od začátku roku přitom tento index rostl. Vrací se tak na úrovně z loňského podzimu, kdy zažila nejstrmější propad. Tomu odpovídá i propad v hodnocení hospodářské situace obchodníky.
Tento začarovaný kruh pomůže nastartovat až oživení v zahraničí. Z recese by tedy měly českou ekonomiky vytáhnout ty firmy, které do ní spadly nejdříve. Optimismus výrobců ovšem zatím roste jen mírně, hlásí ČSÚ.
Sdílejte článek, než ho smažem