Zdroj: Shutterstock
České hlavní město bylo v roce 2019 třetím nejbohatším regionem v Evropské unii. Ukazují to čerstvá data Eurostatu, která vycházejí čistě z výkonu ekonomiky, tedy hrubého domácího produktu (HDP) na obyvatele a snaží se zohlednit i takzvaný standard kupní síly (PPS).
Statistici porovnali víc než 250 územních jednotek nazvaných NUTS2. Často jde o uměle vytvořené útvary, podle nichž se řídí čerpání dotací z Evropské unie. Cílem je, aby měly zhruba srovnatelný počet obyvatel – například tuzemské rozdělení na kraje je pro tyto účely nedostačující.
První místo obsadilo Lucembursko s HDP na osobu ve výši 260 procent celounijního průměru. Následují jižní Irsko (240 %) a Praha (205 %). České hlavní město tak překonalo třeba i Hamburk, Brusel, Paříž nebo Bavorsko.
K lepšímu umístění Prahy pomohl i brexit – tedy vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Eurostat teď nově porovnává regiony už bez těch britských. Právě Londýn přitom žebříček v předchozích letech vedl s obrovským náskokem před Lucemburskem. V roce 2017 dosahoval HDP centrální části Londýna 626 procent celounijního průměru.
Výsledky Londýna, Lucemburska či Prahy zvyšuje fakt, že v nich sídlí centrály mnoha firem a pracuje pro ně mnoho lidí, kteří v daném místě nebydlí. Přispívají tak k tvorbě tamního HDP, který se však při statistickém rozpočítání na osobu dělí jenom mezi obyvatele – tedy menší počet osob, než jej vytváří. Irským regionům pomáhá i to, že si je jako svou evropskou centrálu vybraly americké technologické firmy – typicky Apple.
To je také důvod, proč údaj o „bohatství“ musíme brát s rezervou. „Podstatná část hrubého domácího produktu vytvořeného v Praze, respektive firmami sídlícími v Praze, které představují dcery zahraničních mateřských společností, totiž odplyne ve formě dividend do zahraničí,“ upozorňuje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity bank.
Nejbohatší regiony EU podle HDP na obyvatele | |
| Pořadí, region a stát | HDP ve vztahu k průměru EU |
| 1. Luxembourg (Lucembursko) | 260 |
| 2. Southern (Irsko) | 240 |
| 3. Praha (Česko) | 205 |
| 4. Rég. de Bruxelles-Capitale/Brussels Hoofdst. Gewest (Belgie) | 202 |
| 5. Eastern and Midland (Irsko) | 202 |
| 6. Hamburg (Německo) | 195 |
| 7. Île de France (Francie) | 177 |
| 8. Oberbayern (Německo) | 173 |
| 9. Noord-Holland (Nizozemsko) | 170 |
| 10. Hovedstaden (Dánsko) | 167 |
| 11. Stockholm (Švédsko) | 166 |
| 12. Bratislavský kraj (Slovensko) | 162 |
| 13. Warszawski stoleczny (Polsko) | 160 |
| 14. Bucuresti - Ilfov (Rumunsko) | 160 |
| Zdroj: Eurostat, data za rok 2019 | |
Ve světě proto vznikají i alternativní žebříčky, kteří se úroveň jednotlivých států či regionů snaží hodnotit podle jiných kritérií než jenom výkonu ekonomiky. Sledují například kvalitu života (pracovní příležitosti, zdravotnictví, bezpečnost, životní prostředí a podobně), kupní sílu a další ukazatele.
Když zůstaneme u HDP na osobu a podíváme se na opačný konec tabulky, najdeme dole dva regiony s pouhými 32 % celounijního průměru. Nejchudšími oblastmi EU jsou severozápadní Bulharsko a ostrov Mayotte v Indickém oceánu (spadající pod Francii).
Nejchudší regiony EU podle HDP na obyvatele | |
| Pořadí, region a stát | HDP ve vztahu k průměru EU |
| 1. Severozapaden (Bulharsko) | 32 |
| 2. Mayotte (Francie) | 32 |
| 3. Severen tsentralen (Bulharsko) | 35 |
| 4. Yuzhen tsentralen (Bulharsko) | 37 |
| 5. Severna i yugoiztochna Bulgaria (Bulharsko) | 38 |
| 6. Yugoiztochen (Bulharsko) | 40 |
| 7. Severoiztochen (Bulharsko) | 41 |
| 8. Voreio Aigaio (Řecko) | 44 |
| 9. Nord-Est (Rumunsko) | 44 |
| 10. Anatoliki Makedonia, Thraki (Řecko) | 45 |
| Zdroj: Eurostat, data za rok 2019 | |
Všechny zbývající regiony v Česku – tedy kromě Prahy – nedosahují ani unijního průměru ani jedna oblast. Nejlíp na tom jsou shodně s 83 procenty regiony Střední Čechy (Středočeský kraj) a Jihovýchod (Jihomoravský kraj a Vysočina). Nejhůř skončil region Severozápad (Karlovarský a Ústecký kraj) s 64 procenty. Z bývalé federace je nejchudší Východní Slovensko s 50 %.
Zmínili jsme kupní sílu. Podle zatím posledního porovnání společnosti GfK, která se zaměřila na evropské státy bez ohledu na členství v EU, ji mají nejvyšší obyvatelé Lichtenštejnska, Švýcarska a Lucemburska. Naopak nejnižší kupní sílu mají Ukrajinci, jen o trochu lépe na tom jsou obyvatelé Moldavska a Kosova. Lichtenštejnci mají více než 37násobek průměrné kupní síly Ukrajinců.
Porovnání kupní síly podle společnosti GfK.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
24. 4. 2021 7:52, Adam
Statistika je jako podprsenka, taky zkresluje skutečnost. Pracoval jsem u jednoho státního podniku, který měl sídlo jinde než v Praze, Zažil jsem několik ataků k přestěhování do Prahy. Je to o tom, že podniky mají sídlo a IČO v Praze, ale ty skutečné hodnoty se vytvářejí po republice. Když bych parafrázoval jednu anekdotu: Recepce je, když venkov konzumuje plody své práce ústy Pražáků.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
14. 3. 2021 19:28, blb
Na vesnici bydli jenom soc ky. Dekuji!
V diskuzi je celkem (10 komentářů) příspěvků.