Nejkvalitnější život mají Norové – aspoň podle nového vydání Indexu společenského rozvoje (Social Progress Index), který každý rok sestavují nezisková organizace Social Progress Imperative a společnost Deloitte.
Letos index porovnává 149 zemí a podle autorů tak pokrývá 98 procent světové populace. Do první pětky se dostali ještě obyvatelé Dánska, Švýcarska, Finska a Švédska.
Naopak nejhůř na tom jsou Čad, Středoafrická republika a na posledním místě Jižní Súdán. Kvůli nedostatku aktuálních nebo kompletních dat se ale do celkového hodnocení nedostaly Sýrie, Jemen, Venezuela či Irák.
Česko se letos umístilo na 24. místě za Jižní Koreou, předběhlo tak mimo jiné Spojené státy americké na 26. místě. Před rokem patřilo USA 25. místo a Česku 26. místo, nicméně bodově jsme tehdy dopadli o trochu líp než letos. V letech 2016 i 2017 skončilo Česko na 22. místě.
Index společenského rozvoje patří k nejznámějším alternativám hrubého domácího produktu (HDP). Nechce hodnotit čistě ekonomické ukazatele, ale zaměřuje se na skutečnou kvalitu života. Silná ekonomika sama o sobě nezaručuje silnou a spokojenou společnost, pokud v ní chybí naplnění základních lidských potřeb, uvádějí autoři.
Pořadí a stát | Hodnota indexu |
1. Norsko | 90,95 |
2. Dánsko | 90,09 |
3. Švýcarsko | 89,89 |
4. Finsko | 89,56 |
5. Švédsko | 89,45 |
6. Island | 89,29 |
7. Nový Zéland | 88,93 |
8. Německo | 88,84 |
9. Kanada | 88,81 |
10. Japonsko | 88,34 |
11. Nizozemsko | 88,31 |
12. Austrálie | 88,02 |
13. Velká Británie | 87,98 |
14. Irsko | 87,97 |
15. Francie | 87,79 |
16. Lucembursko | 87,66 |
17. Španělsko | 87,47 |
18. Portugalsko | 87,12 |
19. Belgie | 86,77 |
20. Rakousko | 86,40 |
21. Slovinsko | 85,80 |
22. Itálie | 85,69 |
23. Jižní Korea | 85,61 |
24. Česko | 84,36 |
25. Estonsko | 83,98 |
26. USA | 83,62 |
… |
146. Eritrea | 31,61 |
147. Čad | 28,79 |
148. Středoafrická rep. | 28,05 |
149. Jižní Súdán | 24,44 |
Index hodnotí například dostupnost základní zdravotní péče, možnost adekvátního bydlení, osobní bezpečnost, přístup k základnímu i vyššímu vzdělání, k informacím a komunikačním prostředkům, délku života ve zdraví, kvalitu životního prostředí, míru osobních práv a svobod nebo třeba dostupnost vody k pití a umytí se.
Podrobné hodnocení Česka (klikněte pro zvětšení).
Solidní umístění – letos 34. místo – si díky tomu drží například Kostarika, zatímco na první pohled ekonomicky silnější Turecko (71.), Jihoafrická republika (73.), Čína (89.) nebo Saúdská Arábie (90.) končí v žebříčku mnohem níž.
I české 24. místo v Indexu sociálního rozvoje je lepší, než odpovídá HDP na obyvatele (30. místo). V jednotlivých kritériích patříme k nejlepším státům na světě, pokud jde třeba o přístup k elektřině, míru gramotnosti nebo absenci podvyživenosti.
„Kdyby na světě žilo 100 lidí, mělo by 89 z nich přístup k elektřině, 73 by mělo přístup k základním hygienickým zařízením, 63 by mělo přístup k vodě z vodovodu, 48 by mělo přístup k internetu, 32 lidí by mělo místo, ve kterém se dobře žije homosexuálům, a 11 lidí by bylo podvyživených,“ uvádějí autoři Indexu společenského rozvoje.
A kdyby byl svět jedním státem, tak by se podle nich v žebříčku umístil mezi Čínu (89. místo) a Saudskou Arábii (90. místo). Výsledky indexu za šest let nicméně ukazují, že životní úroveň se ve světě celkově zvyšuje, celkový index stoupnul od založení indexu v roce 2014 do letoška z 62,16 na 64,47. K největšímu pokroku došlo v oblasti přístupu k informacím a komunikačním prostředkům, ale také bydlení, pitné vody a hygieny či přístupu k vyššímu vzdělání.
Norsko je první také podle Indexu prosperity od institutu Legatum, druhý skončil Nový Zéland, třetí Finsko. České republice patří 27. místo, poslední příčky obsadily Jemen (147.), Středoafrická republika (148.) a Afghánistán (149.).
Kvalitu života se snaží hodnotit třeba i index SEDA od společnosti Boston Consulting Group, zaměřující se na udržitelný rozvoj. Vedle ekonomického růstu, stability ekonomiky či situace na trhu práce (nezaměstnanosti) berou v úvahu i kvalitu zdravotnictví, infrastruktury (dopravy, dostupnosti internetu) veřejné správy, vzdělávání a životního prostředí nebo také příjmové rozdíly a stav takzvané občanské společnosti. Nejnovějšímu žebříčku opět kraluje Norsko před Švýcarskem a Dánskem, Česko je 24. ze 143 států (poslední skončil Čad).
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
19. 9. 2019 8:42, Ramesse II.
Jistě je to velmi zajímavé, ale všechna hodnocení mohou být jedině subjektivní, tohle je věc, kterou nelze změřit. A samozřejmě že každé zprůměrování pak odstřihne postoje a životní úroveň těch, co z toho průměru vybočují. Já bych třeba v Norsku žít nechtěl ani omylem a naopak v Číně bych žil rád, kdybych byl schopen se naučit čínsky :) Ale je fajn, že existují i jiné žebříčky než jen HDP, který je extrémně nednostranný.
V diskuzi je celkem (13 komentářů) příspěvků.