Rodinný rozpočet: Co dělat s finančními přebytky

Luboš Smrčka | rubrika: Jak na to | 5. 8. 2009
Rodinný rozpočet: Co  dělat s finančními přebytky
Rodina hospodařící s přebytky by si měla říct, zda se o ušetřené peníze bude starat sama, nebo je bude zhodnocovat s pomocí odborníka. První varianta klade nároky na čas a znalosti členů rodiny. Druhá zase na dobrý výběr kvalitního poradce.

Za rodinné bohatství lze označit například objem kapitálu, který nám v poproduktivním věku umožní další život bez snížení životní úrovně. Na první pohled to vypadá jako cíl snadný, jenže to znamená během produktivního věku dosahovat soustavně přebytkového rozpočtu, a to nemalého – asi o patnáct až dvacet procent objemu našich rodinných výdajů.

Popravdě to je dokonce cíl velmi ambiciózní, neboť u rodiny s disponibilním (zdaněným) příjmem na úrovni třicet tisíc korun by nezbývalo, než měsíc co měsíc odkládat do rezerv celkovou sumu čtyři a půl až šest tisíc korun. Asi málokdo by to dokázal, zvláště pokud jde o rodinu s dětmi.

A samo uspoření je jenom prvním krokem. Když už budeme schopni pracovat s přebytky, přichází druhý problém, totiž do čeho, kdy a s čí pomocí investovat.

Existuje velmi široká nabídka fondů, můžeme dávat peníze do banky na termínované vklady, můžeme nakupovat akcie nebo dluhopisy, můžeme vyhledat malého podnikatele a stát se jeho společníkem, lze také obchodovat s komoditami. Mezi investice patří svým způsobem také sázení nebo jiná forma hry o peníze, stejně jako nákup nemovitosti, její pronájem a pozdější předpokládaný prodej. Samotných druhů investic jsou desítky, konkrétních příležitostí desítky, stovky a tisíce.

Vyznat se v nich není snadné. Na začátku pokusu každé rodiny o řízení svých investic by mělo být základní rozhodnutí, zda se budeme o finance starat sami nebo vše svěříme odborníkovi. Oboje má svoje výhody a nevýhody. První varianta je v podstatě zadarmo (kromě technických nákladů samotných transakcí), ale bude nás stát mnoho času. Je třeba sledovat události, snažit se je analyzovat, a přinejmenším se alespoň trochu finančně vzdělávat.

Druhá varianta má zase svoje náklady – které povětšinou budou nenápadně schovány v ceně nakupovaných produktů. Ale máme jistotu do značné míry profesionálních služeb (pokud se obrátíme na seriozního partnera), který nám zajistí standardní výnosy – zřejmě ne vyšší než nějaký časem daný průměr, při troše štěstí ani ne nižší.

Touto druhou variantou nemá smysl se podrobně zabývat, snad kromě opakovaného doporučení, že je lepší volit společnosti, které jsou delší dobu na trhu nebo které za sebou mají některou z bank. Vůči vašemu poradci je pak vhodné být velmi otevřený a nelitovat času potřebného k detailnímu vysvětlení strategických cílů rodiny v oblasti financí a k pečlivému probrání budoucích potřeb disponibilních peněz tak, jak je v dané době budete umět předpovědět. Vždyť jedním z nejklasičtějších pouček investování a ukládání peněz je, že rychle dostupné prostředky vynášejí vždy méně než ty, kterých se vzdáme na delší dobu, které tedy poskytneme někomu jinému s tím, že je nehodláme chtít zpět třeba rok, tři nebo pět let.

Daleko větším dobrodružství (s klady i zápory) je rozhodnutí spravovat si vlastní peníze svými silami. Ale není to zase taková věda, jakou z toho mnozí dělají. Nenechte se zmást příručkami pro drobné investory, které bývají plné vzorců. Většinou jim rozumí jenom autor sám, někdy ani on ne – většinou vystačíte z oblasti matematických instrumentů s pouhými dvěma nástroji. Jedním je prostá trojčlenka, která se učí na základní škole. Tím druhým je složené úročení nebo z jiného pohledu cena peněz v čase (protože ono je to vlastně to stejné). I tyto znalosti však potřebuje alespoň trochu pokročilý investor. Všichni ostatní vystačí s několika málo radami do života a s opravdu elementárními poučkami.

Ta první je tak zvaný investiční trojúhelník. Na jeho vrcholech jsou tato slova: riziko, likvidita a výnos. Z principu trojúhelníku vyplývá, že není možné mít všechno najednou – neexistuje investice, která by byla zároveň vysoce bezpečná, vysoce výnosná a vysoce likvidní. Vždy je nutné něco obětovat a hledat kompromis. Například vysoká likvidita nutně znamená nižší výnos, nevylučuje se však s velmi bezpečnou investicí – to je třeba případ bankovní úložky. Státem podporované stavební spoření (jinak velmi výnosné a při optimálním nastavení vkladu ke státní podpoře dávající u starých smluv přes dvacet procent ročně a u nových patnáct) je zase drasticky nelikvidní (má minimální dobu šest let). Ale poměr prakticky nulového rizika a velmi vysokého výnosu je fascinující a několik smluv stavebního spoření s nejlepším poměrem vklad/podpora by nemělo chybět v žádné rodině, která má dlouhodobé finanční cíle.

Příště: Několik rad pro investory

Autor je daňový poradce a působí na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Líbil se vám článek?

+8
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 0 komentářů

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

A tohle už jste četli?

Rodinný rozpočet: Co je rodinné bohatství

29. 7. 2009 | Luboš Smrčka | 9 komentářů

Rodinný rozpočet: Co je rodinné bohatství

Jen dobře vedený rodinný rozpočet umožní rodině vybudovat si bohatství, které domácnosti zajistí život v důchodu na slušné úrovni. Toto bohatství se musí začít budovat pokud možno co... celý článek

Rodinný rozpočet: Výdaje nezbytné, nutné a zbytné

22. 7. 2009 | Luboš Smrčka | 14 komentářů

Rodinný rozpočet: Výdaje nezbytné, nutné a zbytné

Nikde není řečeno, kolik by měly činit povinné, nezbytné či zbytné výdaje rodinného rozpočtu. Jisté je pouze jedno. Čím větší podíl povinných a nezbytných vydání, tím hůře se bude rodině... celý článek

Rodinný rozpočet: Co to jsou povinné výdaje

15. 7. 2009 | Luboš Smrčka | 6 komentářů

Rodinný rozpočet: Co to jsou povinné výdaje

Škrtat ve výdajích domácnosti není jednoduché. Proto by si rodina měla nejdříve sepsat, které výdaje jsou povinné a hradit se musí, aby jí nehrozily sankce. Pak teprve může začít diskutovat... celý článek

Rodinný rozpočet: Nepřítel rodiny jsou drobné výdaje

8. 7. 2009 | Luboš Smrčka | 11 komentářů

Rodinný rozpočet: Nepřítel rodiny jsou drobné výdaje

Jedním z velkých nepřátel rodinného rozpočtu jsou drobné, ale opakované výdaje. V součtu dokážou dát dost velkou částku, která s rodinnými financemi může slušně zahýbat.

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.