S papírovou desetikorunou nyní již nezaplatíme, vystřídala ji kovová mince o váze 7,62 gramů. Snad nejvíce se za celou devadesátiletou éru vryl do paměti současníků papírový nominál, který se dostal do oběhu v roce 1961. Obíhal plných dvacet sedm a půl roku.
Papírová desetikoruna vystřídala nejrůznější podoby. Její proměna v čase je dokumentem dramatických období, kterými procházel československý stát. Nejprve dýchala secesí, kterou ji vtisknul Alfons Mucha. Za protektorátu se platilo papírovou desetikorunou s tváří arijské dívky. Ta poválečná z roku 1945 byla vytištěná v Londýně. S jejími zelenými ornamentálními a květinovými motivy se platilo až do doby, než komunistická vláda v roce 1953 provedla měnovou reformu.
Pak začala desetikoruně opět vévodit tmavohnědá barva. Nejprve s ošátkovanými dívkami. Peněženky začala nadívat od roku 1961. Od roku 1986 ji postupně nahradil desetikorunový nominál s oravskou krajinou a tváří slovenského básníka Pavola Országha Hviezdoslava. Tato bankovka ale platila jen sedm let.
V roce 1993, kdy se Československo rozdělilo a v Česku začala platit nová měna, éra papírových desetikorun nejspíš nenávratně skončila. Od té doby platí už jen kovové desetikoruny.
A jak běh času měnil hodnotu této bankovky? Třeba v roce 1928 jich domů z práce mohl vystudovaný inženýr přinést jako měsíční plat celkem 175 kusů, tehdy bral v průměru 1 750 korun. Lékárník si měsíčně přišel na 130 desetikorun a učitel na 110 těchto bankovek. Zato rolník jich za měsíc vydělal jen 55, tedy polovinu platu učitele. Koupit si v té době třeba vysavač byl pro mnohé poměrně dost velký výdaj, na konci dvacátých let přišel tento domácí pomocník stál zhruba 1 500 korun.
O deset let později, tedy v roce 1937, se s desetikorunou dalo vyrazit do restaurace a vcelku slušně se za ní najíst. Oběd v té době přišel na 8,50 korun československých. Pánové, kteří přitom chtěli vypadat švihácky a oblékli se do nového módního vlněného obleku, se pořádně prohnuli. Přišel je zhruba na pět stovek.
V dnešní době má desetikoruna poněkud jinou kupní sílu. Pořídíme za ní podle aktuálních cen, které sledují statistikové, třeba kilo mouky, půllitr piva nebo zhruba kilo brambor. Platy ale na rozdíl od těch již historických podstatně poskočily. Teď si v průměru vyděláváme téměř 23 tisíc korun hrubého a průměrný Čech s jedním dítětem tak měsíčně přináší domů 18 795 korun českých. Přepočteno na nyní platné kovové desetikoruny včetně jedné „pětikačky“ váží taková průměrná výplata zhruba čtrnáct a čtvrt kila.
Použité zdroje:
Peníze v českých zemích, autor Jaroslav Staněk
Papírová platidla Československa 1919 – 1993, České republiky 1993 – 2003, autor Jan Bajer
Lidé a peníze, autoři František Vencovský, Ladislav Kopecký a kol., ČNB
Vývoj papírových platidel od roku 1918, Vladimír Kudlík
Česká národní banka
Český statistický úřad
Poděkování:
Redakce děkuje České národní bance za laskavé poskytnutí fotografií všech prezentovaných nominálů bankovek a odbornou spolupráci Vladimíra Kudlíka z ČNB při přípravě hlasovací ankety o nejkrásnější bankovky naší měny.
Sdílejte článek, než ho smažem