Rok 2009: Česko narazí na dno až půl roku po Německu

Česká ekonomika poroste příští rok o 1,2 procenta. To je o 3,6 procentního bodu pomaleji než letos. Vyplývá to z průzkumu serveru Peníze.cz mezi osmi analytiky a ekonomy předních českých finančních institucí. Jde o pomalejší růst, než předpovídá ministerstvo financí či některé světové instituce. Důvod jejich pesimismu je jednoduchý: světová finanční krize přerostla v hospodářskou recesi v USA a v Evropě.

Co věští analytici české ekonomice na rok 2009

Česko je malá otevřená ekonomika, takže utlumení poptávky se citelně odráží ve výkonu a ziscích podniků. „Podíl vývozů na HDP činí v Česku 80 procent,“ upřesňuje závislost David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

Vidět je to i na důležité části českého průmyslu. Automobilky přispívají k růstu českého HDP zhruba půl až jedním procentem. Již před Vánocemi některé zastavily provoz, protože nemají pro vozy odbyt. „Na druhou stranu by se objem výroby automobilového sektoru měl v příštím roce zvýšit díky zahájení výroby závodu Hyundai, mohlo by to zvýšit HDP o 0,6 procenta,“ míní Vojtěch Benda, hlavní ekonom ING.

„Růst české ekonomiky může oslabit také ztížený přístup k úvěrům,“ tvrdí Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny a dodává: „Ale vzhledem k tomu, že české firmy i domácnosti jsou relativně méně zadlužené, vnímám jako relativně větší problém hospodářskou recesi v eurozóně než horší dostupnost financování.“ Bankovní sektor také tvoří z hlediska odolnosti proti krizi pro Česko výhodu. Analytici ho považují za zdravý. Podle dat patří Česko mezi země, kde banky půjčky financují hlavně z vkladů, kterých mají více, než jaký je objem poskytnutých úvěrů. Banky tedy mají prostředky pro další úvěrování.

„Stabilizace úvěrového trhu musí nutně předcházet oživení ekonomiky,“ míní Josef Novotný, analytik FIO. I přes snižování sazeb panuje na mezibankovním trhu poměrně velká nedůvěra, která se do Česka přelévá ze zahraničí. Je těžké odhadnout, kdy se důvěra vrátí, ale nikdo nevěří, že by se tak stalo hned v prvním čtvrtletí 2009.

ČNB se snaží podpořit ekonomiku snižováním úrokových sazeb. Podle odhadů se sazby dostanou v průběhu prvního pololetí na 1,5 až 1,75 procenta, kde nějakou chvíli vydrží. Pokud by se naplnily optimistické scénáře o ekonomickém oživení koncem roku 2009, přichází v úvahu mírné zvednutí sazeb o několik málo desetin procentních bodů.

Snižování sazeb si může ČNB, stejně jako další centrální banky, dovolit i díky klesající inflaci. Tu tlačí dolů mimo jiné velký propad cen komodit. V Česku letos inflaci vyhnaly výše i nové zákony (např. změna daní, poplatky za recept a lékaře), které ztratí v roce 2009 vliv, jelikož již budou zahrnuty ve srovnávacím základu. „Otázkou je pouze rychlost a ochota obchodníků ceny přizpůsobovat měnícím se podmínkám na trhu. Obecně stále platí, že ceny jsou pružné spíše směrem vzhůru,“ upozorňuje ale Petr Dufek, analytik ČSOB, proč se nemusí Češi dočkat zlevňování.

Důležitý pro Českou republiku bude také vývoj v sousedním Německu, které je hlavním obchodním partnerem. „Laxní postup Německa v boji proti krizi je pro nás jako největšího obchodního partnera potenciálním nebezpečím. Německo je dostatečně velkou a relativně uzavřenou ekonomikou, která má prostor pro fiskální expanzi,“ myslí si Bureš. „Na druhou stranu Německo má lepší startovní podmínky do této krize, než řada jiných zemí eurozóny,“ uklidňuje Michal Brožka, analytik Raiffeisenbank.

Jelikož se ale problémy v zahraničí projevují v české ekonomice se zhruba půlročním zpožděním, největší dopad krize může přijít až v druhé půlce roku. „Pokud se dno ekonomického cyklu bude nacházet v eurozóně v prvním čtvrtletí, pak lze čekat dno hospodářského cyklu v Česku zhruba ve třetím čtvrtletí,“ vysvětluje Brožka.

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem