Zájmy České republiky a přijetí společné evropské měny

Argumenty pro nebo proti brzkému přijetí společné evropské měny se velmi různí. Ať již jsou více či méně sofistikované, téměř vždy reprezentují zájmy určitých skupin. Jistý vliv na zastávané pozice má rovněž to, že euro je vnímáno jako důležitý spojovací prvek k budoucí politické unii v rámci EU.

Rozdílný pohled na dopady přijetí společné měny mají nepochybně představitelé různých odvětví národního hospodářství. Po rychlém přijetí eura patrně nebudou volat například finanční instituce, které na transakcích s převody měn vydělávají. Jinak se dívají na vhodnost brzkého přijetí eura exportéři, jinak dovozci a výrobci, kteří nevyvážejí. Dopady zavedení eura nebudou asi stejné ani pro všechny skupiny spotřebitelů. Jaký kompromis mezi zájmy jednotlivých skupin obyvatelstva z pohledu přijetí eura je tedy namístě? A co říkají zkušenosti zemí, které přijaly euro nedávno před námi nebo se na přijetí chystají?

Tématu procesu přijímání společné evropské měny v České republice je věnována konference, která se uskuteční 17. září 2008 v Praze v budově Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Konference proběhne v rámci Evropského fóra podnikání (EFP). Ambicí konference je nejen komplexní představení argumentace jednotlivých zájmových skupin, ale i hledání průsečíků mezi názory oponentů a vytyčení linií, mezi nimiž by bylo možno ve vztahu k euru identifikovat skutečné dlouhodobé zájmy České republiky.

Na konferenci vystoupí se svými příspěvky národní koordinátor zavedení eura v ČR a členové jeho týmu, představitelé České národní banky, nositelé zahraničních zkušeností se zavedením společné evropské měny, představitelé akademické sféry zabývající se náklady a přínosy přijetí eura v ČR a především zástupci zájmů podnikové sféry.

Politická, ekonomická a technická připravenost

První blok konference bude věnován hodnocení připravenosti České republiky na vstup do eurozóny z ekonomického, politického i technického hlediska.

Z ekonomického hlediska je pro ČR i pro další členské státy EU, které chtějí přijmout euro, zásadní podmínkou splnění tzv. maastrichtských kriterií. Podmínky pro přijetí eura formuluje článek 121 Smlouvy o založení Evropského společenství (Smlouva) a podrobně je specifikuje Protokol o konvergenčních kritériích a Protokol o postupu při nadměrném schodku, na které se Smlouva odkazuje.

V oblasti veřejných financí pro žadatele o vstup do eurozóny platí, že vládní deficit nesmí přesáhnout hodnotu 3 % hrubého domácího produktu (HDP) a veřejný dluh nesmí přesáhnout úroveň 60 % HDP. Dalším z kritérií je inflační kritérium. Roční průměrná inflace se může pohybovat nejvýše 1,5 procentního bodu nad referenční hodnotou, která je průměrem inflací v třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou. Nezbytnou podmínkou je i stabilita dlouhodobých úrokových sazeb. Zde platí, že výnos desetiletých vládních dluhopisů může být nejvýše 2 procentní body nad průměrem výnosů ve třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou. Maastrichtská kritéria vyžadují po zájemcích o vstup do „euroklubu“ také přiměřenou stabilitu směnného kurzu. Ta má být zajištěna minimálně dvouletým setrváním měny v kurzovém režimu ERM II (bez vnitřního pnutí, tzn. bez výrazného tlaku na pohyb měny tím či oním směrem). Pokud by se tedy o vstupu české koruny do ERM II rozhodlo například již v roce 2009, přijetí eura by bylo možné provést nejdříve v roce 2012.

Kromě stavu plnění těchto tzv. nominálních konvergenčních kritérií budou vystupující na konferenci hodnotit i tzv. reálnou konvergenci a sladěnost tuzemské ekonomiky a jejího hospodářského cyklu s ekonomikami eurozóny. Nesmíme zapomínat ani na požadavek na slučitelnost právních předpisů jednotlivých zemí s legislativou Evropských společenství, který vedle nominálních kritérií rovněž uvádí Smlouva. Jedná se konkrétně o statut Evropského systému centrálních bank (ESCB) a Evropské centrální banky (ECB). Legislativní otázky spojené s procesem přijímání eura v ČR budou tedy další částí dopoledního bloku konference.

Diskutovány budou samozřejmě také oficiální dokumenty vydávané vládou a centrální bankou v souvislosti s přijetím eura, jejich význam a hodnocení ze strany Evropské centrální banky a Evropské komise (EK). Hovořit se bude mimo jiné nepochybně i politických aspektech procesu přijímání eura – tedy o tom, jaký může být vliv politických rozhodnutí a signálů na ekonomiku.

Kromě ekonomické a politické připravenosti musí být Česká republika na přijetí společné evropské měny připravena i po technické stránce. Přestože naše země již v minulé dekádě úspěšně zvládla měnovou odluku se Slovenskem a dá se tedy předpokládat i bezproblémové nasazení eura, přesto i v této oblasti zůstává bezpočet věcí k řešení. Co vše je třeba při přípravě na přijetí eura po technické stránce zabezpečit a promyslet? Jaká je připravenost na přijetí eura u veřejné správy a samosprávy, výrobního sektoru, bank a ostatních subjektů finančního sektoru? O tom jaká je současná situace ohledně připravenosti jednotlivých segmentů národního hospodářství na přijetí společné evropské měny budou na konferenci informovat členové Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v ČR v čele s národním koordinátorem.

Přínosy a rizika přijetí eura pro tuzemskou ekonomiku

V rámci druhého/odpoledního bloku se s účastníky konference podělí o své názory na výnosy či náklady spojené s přijetím eura především reprezentanti podnikatelů – výrobního i nevýrobního sektoru, exportérů i importérů, malých, středních i velkých podniků. Na makroekonomické výhody a rizika spjatá s přijetím společné evropské měny pak upozorní představitelé centrální banky a hosté z akademické půdy.

Právě to, jak závažná jsou rizika předčasného či naopak pozdního přijetí společné měny a jejich akcentace je zásadní pro optimální načasování našeho vstupu do eurozóny. Z pohledu velké části firem slibuje přijetí eura především jednodušší obchodování, vyšší cenovou transparentnost , odstranění kurzových ztrát a poplatků za směnu, lepší plánování i mezinárodní srovnatelnost. Jak silná je naproti tomu hrozba růstu inflace a mzdových nákladů, ztráty konkurenceschopnosti a budoucího růstu? Dojde po zavedení eura ke zvýšení nezaměstnanosti a prohloubení regionálních rozdílů? Může euro národnímu hospodářství pomoci stabilizací dlouhodobých úrokových sazeb a větší disciplínou pro hospodářské politiky? Nebo naopak ztráta suverenity v měnové politice a zesílené riziko přenosu externích šoků naši ekonomiku více ohrozí? Jaká je vlastně celková bilance nákladů a přínosů přijetí společné evropské měny z pohledu České republiky v různých časových scénářích? Především tyto a řada dalších souvisejících otázek budou předmětem zájmu vystupujících i diskutujících na konferenci „Zájmy České republiky a přijetí společné evropské měny“.

Evropské fórum podnikání pořádá NEWTON College, a.s. ve spolupráci se Vzdělávacím střediskem na podporu demokracie za mediálního partnerství serveru Peníze.cz.

Datum konání: 17. září 2008, 9:00–17:30 hod.

Místo konání: Jednací sál č. 205 Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

Sdílejte článek, než ho smažem