Hospodářská stagnace v USA bude delší a hlubší, než se původně očekávalo, varovala nedávno Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. V podobném duchu hovoří i americká centrální banka FED v dubnovém vydání Béžové knihy o vývoji národního hospodářství: „Americká ekonomika v posledních týdnech pokračovala v silném útlumu a hospodářské podmínky se zhoršovaly prakticky v celých USA.“
V pátek 25. dubna zveřejněný index spotřebitelské důvěry sestavený agenturou Reuter’s a Univerzitou v Michiganu klesl třetí měsíc v řadě. Tentokrát spadl na 62,6 z březnových 69,5 bodu. To je nejhorší výsledek od roku 1982, kdy Ameriku ovládalo období „stagflace“ charakterizované slabým nebo téměř žádným hospodářským růstem doprovázeným vysokou inflací.
Spotřebitelská důvěra patří k nejsledovanějším ukazatelům v USA, protože soukromá spotřeba tam vytváří více než dvě třetiny hrubého domácího produktu. Jedním z jejích stimulů jsou prodeje nových domů. Ty v březnu spadly o 8,5 % ve srovnání s únorem a byly nejníže od října 1991 a níže, než očekávali analytici. Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby (výrobky s trvanlivostí nejméně 3 roky), které jednak indikují spotřebitelský apetit a jednak signalizují vytížení výrobních kapacit průmyslu, v březnu také klesly. Ekonomové předpokládali přinejhorším stagnaci.
Jediným příznivým údajem za poslední týden byla čísla o nezaměstnanosti: počet uchazečů žádajících o podporu se v březnu snížil ve srovnání s únorem o 33 tisíc.
Kapitálový trh na tyto údaje prakticky nereagoval. Hlavní burzovní indexy nerušeně pokračovaly v růstu započatém 18. března po posledním snížení úrokových sazeb americkou centrální bankou Fed. Už tehdy ale Fed snížil sazby méně, než trhy očekávaly (o 0,75 procentního bodu na 2,25 procenta, ačkoliv obchodníci čekali snížení o celý procentní bod).
Další akci Fedu na poli úrokových sazeb výrazně omezuje inflace. Mezinárodní měnový fond navíc nedávno varoval, že v případě potravin nelze očekávat snížení jejich cen ani tehdy, když letošní úroda bude lepší než dobrá.
Pravděpodobně nelze očekávat ani pokles světových cen surové ropy. Analytici Citigroup poukazují na to, že průzkum a těžba probíhá v čím dál tím hůře dostupných nalezištích, jejichž využívání si vyžaduje stále vyšší investice do těžebních zařízení. Vyčerpaná ropná pole navíc nejsou dost rychle nahrazována novými. Růst cen ropy je tedy podložen – kromě růstu poptávky a politicky způsobenými výpadky v dodávkách – také růstem nákladů na těžbu, dopravu a zpracování.
Nebezpečí, které představují rostoucí ceny, vnímají i analytici v USA. Zřejmě by proto nebyli překvapeni, kdyby ve středu 30. dubna měnový výbor centrální banky Fed na svém pravidelném zasedání úrokové sazby nesnížil vůbec, nebo jen „symbolicky“ o čtvrt procentního bodu. Kapitálové trhy by, podle názoru některých obchodníků, ani v takovém případě nečekal žádný „výplach“, ale jen relativně mírnější korekce.
Kdy podle vás skončí období drahých potravin a surovin? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem