Na to, co se teď děje v Bulharsku, je třeba se dívat v širších souvislostech a nehledat problém výhradně ve skoro dvojnásobné výši částek na složenkách za elektřinu, které po pravoslavných Vánocích doputovaly do bulharských domácností.
Důvodem současných nepokojů, které se shodou okolností obrátily proti distributorům elektřiny, je mizerná ekonomická situace Bulharska, nejchudší země Evropské unie. Bulharsko v krizových letech pořádně navýšilo rozpočtový deficit, a přestože jde o jednu z nejméně zadlužených zemí celé Evropské unie, Brusel donutil populisticko-pravicovou vládu premiéra Bojka Borisova „něco s tím dělat“.
Výsledkem byly drastické škrty ve výdajích státu (ne nepodobné škrtům v Portugalsku či Španělsku), díky nimž se sice podařilo srazit deficit rozpočtu na 1,3 procenta hrubého domácího produktu, ale pro mnoho Bulharů to znamenalo konec nadějí na zvýšení platů. Ostatně opět nejnižších v celé Unii. V paritě kupní síly je příjem Bulharů pouhých 14 200 dolarů ročně, zatímco v Česku přibližně dvojnásobný.
Dalším obrovským problémem je korupce a nefunkční soudní systém – důvody, proč byly Bulharsku na čas pozastaveny výplaty z unijních fondů. Země má obrovské potíže s organizovaným zločinem, který proniká až do nejvyšších politiky a který měl mimochodem podle dobře informovaných zdrojů zasáhnout i do struktur bulharského ČEZ. „Korupčníci ve vládě a v policii se prakticky nemají čeho bát, protože korupci nikdo nestíhá, je součástí společnosti,“ vyplynulo z depeší americké ambasády v Sofii, které se dostaly na Wikileaks.
Korupce ještě víc zvyšuje napětí ve společnosti, které s blížícími se volbami hrozilo tak jako tak výbuchem. Nakonec ho roznítila elektrická jiskra. Účty za elektřinu totiž v Bulharsku patří pro řadu lidí k největším položkám ze životních nákladů. Když jim teď po Novém roce přišly skoro dvojnásobné účty, mnohým opravdu nezbylo na živobytí víc než několik set korun na měsíc.
ČEZ v Bulharsku vydělával královsky. Za necelých osm let, po která v Bulharsku působí, se mu devět miliard korun investovaných do dvoutřetinového podílu ve třech distribučních společnostech a šest miliard za uhelnou elektrárnu Varna už téměř vrátilo. To však ČEZ nestačilo a tak se zapojil do solárního byznysu, který se se zhruba ročním zpožděním rozběhl v Bulharsku podobně divoce, jako v České republice. Tak jako u nás si i v Sofii nebezpečí obrovských nákladů na výkup elektřiny ze solárních elektráren uvědomili až příliš pozdě, zdražení elektřiny o 13,4 procenta bylo vyvolané právě boomem solárních elektráren.
Naděje nemůže ČEZ vkládat ani do středečního pádu bulharské vlády a přinejmenším prozatímním odchodu premiéra Bojka Borisova, který předtím oznámil, že ČEZ sebere licenci. Má jedinou šanci: asertivním chováním vyjít vstříc svým bulharským odběratelům a třeba i za cenu krátkodobých ztrát jim cenu elektřiny snížit, dohodnout s nimi možnost rozložení plateb a podobně. Pokud ČEZ a další distributoři elektřiny zůstanou terčem pouličních protestů, nemůže to v chudé zemi, jež se zmítá v populismu zleva i zprava skončit dobře.
Lze ovšem souhlasit s tím, že Bulharsko není Albánie. Zatímco odchod z divoké země orlů byl sice bolestivý, ale svým způsobem pochopitelný, Bulharsko stojí za to zachraňovat. Třeba tím, že něco ze 14, 4 miliardy korun, jež ČEZ v této zemi vydělal, jí v nějaké podobě částečně vrátí.
Pokud se na zdejším trhu udrží, bude mít šanci takové investice zase vydělat zpátky. Pokud se neudrží, nepoškodí to zdaleka jen ČEZ samotné, ale pověst i českých investic v zahraničí jako takových. Což je věc, kterou si Česká republika, jež jen ztěžka a pomalu proniká mezi země-investory, dovolit nemůže.
Autor je redaktor Lidových novin a MF DNES
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
