Pojišťovny čeká pohlavní revoluce
1. 3. 2011 | Dušan Šídlo | 9 komentářů
Na základě dnešního rozhodnutí Evropského soudního dvora (European Court of Justice) nemohou pojišťovny účtovat nižší pojistné ženám. Co to znamená pro klient(k)y pojišťoven?
Aleš Tůma: Recept na dluhy? Hospodská ekonomie!
Všechny státní dluhy jsou vymyšlené a odporují zákonu o zachování hmoty a energie. Nejde o nic jiného než o promyšlenou neoliberální propagandu a konspiraci mocných bankovních domů. A basta!
Kolegům do redakce Peníze.cz přišel od čtenáře zajímavý odkaz. Nějaký pan Václav Pankrác se ve vysílání Českého rozhlasu podělil o svůj názor na státní dluh:
Zdroj: ČRo (pokud se vám nezobrazuje flashový přehravač, mp3 soubor ke stažení zde)
Čísla o dluhu odporují zákonu o zachování hmoty a energie, tvrdí pan Pankrác. Evropské státy dluží biliony dolarů, ale platební bilance Unie je vyrovnaná. Evropané tedy utratili peníze ne za zboží ze zahraničí, ale za něco, co sami vyprodukovali. Spotřebovali, co sami vyrobili, ale jsou za to paradoxně dlužní. Z toho plyne, že státní dluhy jsou jen hrátky finančních institucí. Jsou vymyšlené!
Pivo sem, pivo tam, státní dluh je spiknutí
Hezká ukázka hospodské ekonomie. Ponechme stranou čísla o platební bilanci (což je navíc toková veličina). Jestli dluh drží domácí nebo zahraniční subjekty na podstatě věci mnoho nemění.
Když už jsme u hospodské ekonomie, malý příklad: když si Petr od výčepního Pavla nechá nalít na sekeru, Pavel má pohledávku jedno pivo, Petr je jedno pivo v minusu. Produkce je jedno pivo, spotřeba je jedno pivo.
Ovšem pozor, následuje objev hodný Nobelovy ceny za ekonomii. Pivo a minus pivo je nula, dluh v ekonomice tvořené Petrem a Pavlem neexistuje!
Skutečnost je samozřejmě taková, že Petr bude muset v budoucnu pivo zaplatit. Například odpracovat mytím půllitrů. Nebo dostane od Pavla přes ústa, případně provede oddlužení a svůj závazek jednostranně škrtne. Potom ale připravil Pavla o jeho uspořené pivo. Pavel by býval udělal lépe, kdyby svoje pivo vypil sám.
Prý kdybychom se drasticky uskrovnili a chtěli dluh rychle splatit, nastal by kolaps. Trhy jsou nasycené, neměli bychom svoji produkci (mytí půllitrů) komu prodat. Dluhy jsou proto jen habaďůra těch nahoře, vyvozuje pan Pankrác.
Dluh má smysl. Když přinese zisk
Ve skutečnosti půjčují věřitelé dlužníkům právě proto, že očekávají budoucí splácení dluhu i s výnosy. Problém není odbyt, problém je naopak produktivita.
Firma se zadlužuje, pokud jí to umožní v budoucnu zvýšit produkci a více vydělat. Občan se zadlužuje, protože na konci splácení hypotéky má zajištěné bydlení do konce života a pro budoucí generace. Naopak stát si půjčuje v podstatě na současnou spotřebu, na financování úplatků pro voliče a zájmové skupiny. I výdaje, které by měly být produktivní, jako investice do vzdělání nebo infrastruktury, jsou zoufale neefektivní.
A efektivita se dál snižuje. Směřování Evropy k plánované ekonomice hezky ilustroval Evropský soudní dvůr zákazem jednoho ze základních principů pojištění. Úměrně míře nesmyslných regulací a přerozdělování klesá produktivita ekonomiky a tedy i schopnost splácet dluhy. To je pravý problém zadlužené Evropy.
A proč vlastně reagujeme na náhodný názor z rozhlasu? Protože je vzorkem populace, i když snad ne statisticky reprezentativním. Není velká naděje na změnu, dokud volič považuje dluh za výmysl pravičáků (v souladu se slavným výrokem, že „dluhy se přece nesplácejí“).
Jiná věc je, jestli současná vláda rozpočet látá správně, o tom už tu byla řeč. A někdy příště si povíme o dalším produktu lidové tvořivosti. Konkrétně o tvrzení, že veškeré peníze světa jsou dluh, za který někde neustále naskakují úroky, takže nikdy nemůže být splacen.
Autor je analytik Partners
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
7. 3. 2011 13:25, lidová tvořivost
je smutné,že ekonomové nechápou svůj vlastní systém, a to,že jsou ovládáni a řízeni skutečnými chytrolíny bez skrupulí, jednoduchá úvaha:
mějme peněžní systém a to např. český stát a jeho korunu, do toho systému vloží centrální banka, která má jediná zákonnou možnost tisknout a distribuovat peníze pro jednoduchost 1000 Kč s 2% úrokem. Jak může systém vrátit centrální bance 1020 Kč ,když v celém systému je pouze 1000 Kč ?? A to je ta lidová tvořivost a narážky na zákon zachování hmoty a energie. banky se tu snaží z ničeho vytvořit něco a navíc mají oporu v zákoně .... Úvaha,že systém vytvoří hodnotu větší než počáteční investice (což bylo 1000 Kč),tj. těch 1020 Kč je sice správná,ale naprosto mylná. Ten kdo vytvoří hodnotu o 20 Kč vyšší než počáteční investice je sice šikula, ale nemá možnost tuto hodnotu prodat, nezapomínejte,že v systému je pouze a jen těch 1000 Kč .... :-) ano banka ráda dotiskne tento rozdíl a dá ho do systému ,ale opět za dalších 2 % úroku a znáte to , složené úročení, jednoduchá exponenciální funkce, po pár letech ,cca po 100 letech , hodnota dluhu na úroku přesáhne hodnotu systému a pak vlastník centrální banky, vlastní celý systém... a to je ta lidová tvořivost a čas na revoluci ....
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
7. 3. 2011 11:05, josef
Doporucuji probrat produkt jine lidove tvorivosti - nepochopeni vzniku penez a multiplikace, kdy si nekteri jedinci mysli, ze penize vznikaji jako dluh - banka proste prida nekde nejaka cislicka, aniz by je odnekud jinud odepsala. I s tim jsem se setkal.
V diskuzi je celkem (10 komentářů) příspěvků.