Diskuze: Pojištění vkladů. Jak nepřijít o úspory

Chtela bych se zeptat.Jestlize mam exekuci na plat tudis i blokaci na ucet.Mam moznost si zridit penzijni pojisteni.V mem zamestnani nam majitel prispiva 1000 na pojisteni.Nevim jestli kvuli blokaci mam take pravo toho vyuzit.

Hodně nemovitostí u nás nakoupili a stále nakupují cizinci. Vím o Společenství vlastníků bytů, kteří musí podklady pro hlasování, pozvánky, schůze, mít vedle češtiny i v angličtině. Jinak by se jim nikdy nepodařilo něco odhlasovat. Dcera bydlí v bytovém domě v Praze (novostavby), za sousedy má podle katastru občany Izraele, Ruska, Holandska, Německa, i Slovenska. Takže demografický propad bude časem zřejmě znát ve vesnicích a městech, kde nejsou pracovní příležitosti a dobrá občanská vybavenost. Ale velká města, Praha a Středočeský kraj, tam se obávám, že spíše bude dál přibývat cizinců (především jako vlastníků nemovitostí, nemusí v nich nutně bydlet sami).

Peníze vkladatelů samozřejmě JSOU zdrojem pro půjčky. Pozor na to, že internet je plný rádoby senzačních článků a videí o tom, jak komerční banky vytvářejí peníze z ničeho, nicméně je to jen půl pravdy. Vypadá to senzačně až strašidelně, pokud takový článek zamlčí zejména to, že za takto vytvořené peníze musí banka platit relativně vysoký úrok správci měny (u nás tzv. lombardní sazba), takže levnějším zdrojem jsou nejen vklady, ale i mezibankovní peněžní trh.

Toto přesně je něco, nad čím také uvažuji, a snažím se přitom zjistit, jak je to s jedním dalším souvisejícím rizikem: Lze snadno dohledat, že se propadají objemy termínovaných vkladů. Taktéž byly kdysi běžně dostupné hypoteční zástavní listy, dnes jsem žádné nenašel. Znamená to tedy, že v bankách roste podíl závazků (vkladů) splatných okamžitě na vyžádání, zatímco aktiva (hypotéky) mají naopak v průměru splatnosti delší? Ve výročních zprávách bank jsem strukturu závazků nenašel, možná se mi jen ztratila mezi těmi prázdnými frázemi o společenské užitečnosti, diverzitě, životním prostředí a vím já čím ještě. Co se tedy stane, až půjdou úrokové sazby nahoru, výrazně nad úroky běžících hypoték? Propadnou se banky náhle do ztráty? Zažijeme opět runy na banky? Opravdu všechny banky jdou směrem postupného zvyšování rizika za cenu krátkodobě lepšího zisku? Spoléhají přitom na ČNB, že se vykašle na inflaci, když bude hrozit kolaps bankovního sektoru? Nevím, jen se ptám, vůbec mi to nesedí.

Myslíte ta čísla, která jsou na účtech vkladatelů se půjčují? Tak to jste na velkém omylu, takhle banky vůbec nefungují. Půjčky jsou zcela nově vytvořené peníze.

Banky se rozjeli v hypotečních úvěrech. Tam vidím velké nebezpečí, protože půjčují peníze vkladatelů. Neschopnost splácet a propad cen nemovitostí je velké nebezpečí. Propad určitě příjde vzhledem k demografickém vývoji. Jednou bude nemovitostí nadbytek.

akce u ING skončila k 30.6. doufám, že 2% u MONETY vydrží aspoň rok, myslím, že další banka 2% nepřekoná

Pravidla hry ING jsou ale taková, že i když člověk později vybral vše, tak vyšší úrok dávají tak jako tak pouze nad zůstatek k nějakému datu před začátkem akce. Prostě kdo u nich měl větší část svých peněz dlouhodobě, má smolíka. Pro mě to do budoucna znamená v této instituci držet zůstatek 0 a případně využít nějakou akci, pokud si akce všimnu ...

Já to vyřešil taky stejně vyčůraně jako ING. Vybral jsem vše abych po několika dnech to tam zase vložil. Ale už jsem ztratil v tuto cizí banku důvěru a až doběhne těch 6 měsíců raději bych to strčil do Monety. Těch pár šupů roztáhaných po různých vkladech se už ani nevyplatí moc přehazovat a pojištění na 100 tis. eur bohatě stačí.

ING - Souhlasím s Vámi. Z nastavení akčních sazeb ING čiší snaha nedat nic lidem, kteří u nich mají peníze dlouhodobě. Před ukončením první akce, která byla pouze pro nové klienty, slibovali další, ze které měli profitovat i ti věrní. Realita je taková, že na 2% dosáhnou pouze ti klienti, kteří u ING neměli v době začátku akce nic. Kdo tam nějaký vklad měl, dostane ona 2% pouze na nové peníze nad zůstatek při začátku akce. Ne každý má volné peníze na zvýšení zůstatku. A i když tyto další peníze někdo má, tak se mu mnohdy starší vklad posune do vyššího pásma, úročeného pouze 0.1%. Smutné je, že s podobným typem akčních úroků přišla i nová Trinity bank (vklady Výhoda, Výhoda+ s 1.58% pro prvních 8000 nových klientů), která se jinak snaží profilovat jako seriozní instituce, tedy asi jen verbálně. Lepší mi přijde Creditas, kde podobné hry nedělají, ale zase mají nižší úrok. A dnes nakonec i Moneta, i když mnohým může zcela pochopitelně vadit to posílání fotek dokladů přes internet.

Peněz je na trhu dostatek díky tehdejšímu rozhodnutí ČNB intervenovat v neprospěch CZK. Banky o spořící klienty primárně takový zájem nemají a marketingově se předhánějí v čárech s úroky nepokrývající ani inflaci. Proto ta dodatečná omezení k úrokům. Pořád ještě lépe než v eurozóně s politikou levného Eura a nulovými nebo dokonce zápornými úroky.

2 doklady si zkopírují na pobočce na založení Spoření 1 s úrokem 1,2% a v internetovém bankovnictví lze tak potom založit Spoření 2 s úrokem 2%

Problém je v tom, že ty dva běžné účty, které už mám mi docela stačí, úplně zbytečný 3. účet se mi nechce otevírat. Ale dokud to úročení nesrovnají, tak to nechám jak to je. Nebude trvat dlouho a potencionální zájemci o zřízení online se vyčerpají a budou toto muset přizpůsobit. ING má sice také 2%, ale udělali z toho v podstatě termínovaný vklad na půl roku který mnohým nevyhovuje. Domnívám se, že také udělali chybu a budou takových experimentů časem litovat.

Ano, je to tak.
Ze strany Monety je to pochopitelné - banky se snaží ODNAUČIT klienty chodit na pobočky, což se jim se střídavými úspěchy daří (už se to podařilo u výběrů hotovosti, vkladů hotovosti, platebních příkazů a mnoha dalších věcí, teď už stačí dorazit jen pár posledních detailů a 90 % poboček zrušit).

Moneta - Jestli tomu dobře rozumím, tak je možno si na pobočce zřídit běžný účet (pokud již nemáte) a následně vytvořit spořicí účet se 2% p.a. v internetovém bankovnictví. Takže není nutno posílat kopie dokladů přes internet.

Pojištění vkladů je nutné. Konkurence je veliká a banky začínají dělat chyby. Některé experimenty spíše odrazují než aby klienty přitahovaly. Třeba Moneta či ING. V Monetě spořící účet zase podělali obdobně jako v ING
Vymysleli úročení na spořícím účtu 2% pro nové klienty při založení online a 1,2% při založení na pobočce. Byl jsem se zeptat zda opravdu někdo takovou ptákovinu vymyslel? Je to tak. Ovšem poslat fotokopie jen tak do prostoru se mi nezdá moc rozumné a navíc můj Avast mi to ani nedovolil.Napsal jsem tedy na Monetu aby souhlasili s tím, aby na vyšší úročení dosáhli i důchodci, kteří nejsou tak obeznámeni a nebo nemají k dispozici mobil a s přenášením kamerou a umožnili založit účet i na pobočce, kde jsem byl jediným klientem u klientského pacovníka, druhý neměl do čeho píchnout. Ostatní si jen měnili peníze na dovolenou u pokladny. Nevím co tím v Monetě sledují, ale pokud staré klienty chtějí odradit a znechutit, tak se jim to docela daří.
Jinak v ING také nejdříve dali 2% ale jen novým klientům, naštvali si ty původní a ti jim pak také začali přesouvat peníze jinam, tak vymysleli, že každý měsíční vklad sečtou a uloží na 6 měsíců na 2% a pak připíší rozdíl mezi 0,5% a 2% jako prémii. V podstatě tak znehodnotili výhody spořícího účtu ING, které ING spořící účet měl před tím než začali experimentovat a odrazovat. Pokud chce jít Moneta na to obdobně jako ING tak moc peněz na depozita nezíská. Navíc nakonec budou muset úročení sjednotit jinak příjdou o část původních klientů, kteří ztratí důvěru a už se nevrátí.

U těch akcií je to tak, že majetek klienta by měl být oddělen od majetku brokera, takže v případě krachu brokera nesmí být zahrnut do konkurzní podstaty. Přesto existuje nějaké pojištění, chápu to tak, že je proti neoprávněné manipulaci s tímto majetkem. Limity jsou 90% a 20000 EUR. Praxe vypořádávání po krachu je u nás myslím vcelku specifická, takže pro větší investice bude lepší použít amerického brokera.