Mobbing: šikana na pracovišti, která se v Česku rozmáhá

Zdravím všechny, kdo vědí něco o bossingu. Již 7 let pracuji v farmaceutické firmě jako obchodní zástupce. Před dvěma roky jsme dostali nového obchodního ředitele, který za tichého souhlasu majitelů praktikuje bossing. Pracovní podmínky se výrazně zhoršily, požadavky neustále stupňuje.Zvláště tvrdý je ke kolegyni, která má narozdíl od něj VŠ vzdělání (MVDr.), a to i přes to, že její prodejní výsledky jsou skvělé.Šéf je naprosto nespolehlivý, hrubý ( vulgární, všem nám tyká i po několikerém upozornění ), jeho výsledky jsou ubohé ( i on je zodpovědný za prodeje ve svém regionu).O to více nás terorizuje, požaduje ponižující práce ( např. rozhodl, že musíme uklízet sklady v Praze, museli jsme kvůli tomu jet 350 km, čistící prostředky -kýble, hadry- vlastní)...ap... Co s tím dělat ? P.S. naše finanční ohodnocení je přímo závislé na "přízni" tohoto člověka, 40 % našeho platu je čistě v jeho rukou.

Normalní lidské domluvy? Kde žiješ? Jsi buď naivní nebo patříš právě k té skupině lajdáků, která se cítí drbaná za špatně odvedenou práci. To mi připomíná jednu skupinu obyvatel, která při každé příležitosti mluví o rasismu jen, aby zamlžila skutečnost, že se přiživuje na společnosti.

A co takhle šikana ze strany podřízených. O tom se nemluví?

No to si delas, srandu!!!!!!!!!!!! Jedine co mohu prohlasit je, ze si pouze neschopny manazer uchylujici se ke svinarnam. Veci se daji resit mnoha zpusoby a presto, ze nekdo neni dobry pracovnik existuje cela rada legalnich aktivit, ci normalni lidske domluvy. Jenom trikrat to je opravdu bozi pocin. To asi vrah co zabije jen jednou treba po peti letech vrahem asi neni, ze? Nebo zlodej nebo podvodnik, cokoli. Pliju na tebe.

Dovolím si nesouhlasit s částí příspěvků. Řídím 17 let menší firmu, důsledné kotroly pracovníka (bissingu) jsem se dopustil celkem 3 x. Vždy se jednalo o lidi neschopné, kterým jsem za mizerný pracovní výkon odmtal dát navíc odstupné. Dobrých pracovníků si vážíme a doslova jim uhlazujeme cestičku. Zbavit se dobrého pracanta dokáže jen šílený vedoucí.Člověk, který není schopen se naučit svou práci, nebo má poloviční výkon musí odejít, naruší vztahy v celém kolektivu. Ti ublížení by se měli zamyslet nad sebou, zda jsou skutečně pro firmu přínosem nebo zátěží.

Zdravím všechny a mám pro Vás, kteří trpíte pod mobbingem dobrou zprávu. Minulý týden jsem uspěla u prvoinstančního soudu se svojí žalobou proti diskriminaci na pracovišti a byla mne též přiznána finanční kompenzace za nepeněžní újmu, která mne byla diskriminačním chováním mého (bývalého) zaměstnavatele způsobena:-). Sám soud označil tetno rozsudek za průlomový, jeden z prvních svého druhu. Na mém bývalém pracovišti se změnilo vedení a já jsem se stala nepohodlnou, protože jsem zastávala jednu z vedoucích pozic. Byla jsem vyhnána z kanceláře, nebyla mne přidělována práce podle pracovní smlouvy, pokud jsem se ohradila, bylo mne přímo v práci zabraňováno, byla mne přidělena tmavá kancelář, zabaveny mé dosavadní pracovní pomůcky, včetně pc a osobních věcí, které jsem dodnes neviděla. Nové vedení mne chtělo doslova vyštvat, nesnažili se ani o korektní nabídku ve formě odstupného, resp. nenabídli mne rozvázání pracovního vztahu. Uchýlili se k typickým prostředkům mobbingu - práci nezadávali, pokud ano, tak nejasně a v nesmyslných termínech a ne podle mé smlouvy, přičemž podle smlouvy jsem byla za jisté úkony nadále zodpovědná. Brzy jsem pochopila, že nelze mlčet, a tak jsem každý den napsala svému novému nadřízenému dopis - doporučeně a na dodejku-, v němž jsem ho vyzývala, aby poměry na pracovišti změnil. Celkem jich bylo osm za deset dní. Nadřízený si nakonec dopisy přestal na poště přebírat. Situaci řešil tak, že mne poslal jeden výhružný dopis, kde se oháněl paragrafy a v šikaně pokračoval spolu se svými nohsledy dál. Když jsem mu řekla, že záležitosti zbytečně a bezdůvodně eskaluje, jen se usmíval. Řekla jsem mu tehdy, že se sejdeme u soudu - myslím, že mne nevěřil. Situace na pracovišti byla stále špatná, ale já jsem se nehodlala vzdát a vše jsem písmeně podchycovala-což je velmi důležité-vse si zapsat, poslat e-mailem, poštou, nechat si potvrdit převzetí. Když se zaměstnavatel dozvěděl o mé žalobě, nutil mne ji "stáhnout", přičemž mne vyhrožoval jistými postihy. Když jsem žalobu odmítla vzít zpět, podala na mne nedůvodné trestní oznámení. Tak jsem byla v Bartolomějské, kam jsem se za komunismu naštestí nedostala:-). Trestní oznámení bylo zamítnuto a brzy na to začal soud. Celý proces zde popisuji velmi zkráceně, byla to záležitost tří let. Na bývalém pracovišti už nejsem, nicméně jsem mobbing vydržela přes rok, výpověď jsem dala nakonec sama. Avšak toto pracoviště nebylo jediné, kde jsem mobbing, ač ne tak přímý zažila. Tato společnost je prorostlá zvůlí, tzv. silnějšího, resp. agresivnějšího, který ale pod svou agresí většinou skrývá svoji vlastní neschopnost a komplexy si léčí na svých podřízených, kteří BĚDA, když mají vlastní názor nebo nějakou tvůrčí aktivitu. Tito nadřízení, kterých je, zdá se 90% raději pohřbí věc pro dobro firmy, kterou přinese šikovný zaměstnanec. Ano, pokud vyčníváte, jste pilní, zapálení pro firmu, věřte, že se dříve či později stanete obětí šikany. Kolegové-šedé, ale karieristické myši - nic nového sami nevymyslí - na Vás začnou donášet a šéf jim většinou popřeje sluchu, aniž by vyslechl druhou stranu!!! Pokud Vám nastanou problémy se šikanou na pracovišti, je třeba jít s tím ven a nenechat se zastrašit! Je třeba otevřeně říct mobberovi, co si o něm myslíte a že jsou tu legální prostředky, jak se s jeho chováním vypořádta! Nebojte se!

Doteď jsem si myslela, že něco takového neprožiji. Jsem sice ještě studentka, ale s mobbingem jsem se ve svém životě setkala podruhé. Tak jsem si říkala, jestli náhodnou nejsem slaboch, že jsem se nechala. Teď sjem se dozvěděla, že nejsem sama. Opravdu musí vždy vyšší pracovník snižovat, ponižovat a ničit svého podřízeného? Příjde mi to hloupé a trapné. Chtěla bych vědět, jak se těmto lidem v noci spí. Když někoho nařknu neprávem, nebo někomu vynadám a mrzí mě to, omluvím se. Nyní mě uklidňuje myšlenka, že budu v práci jenom čtrnáct dní, nebo bych to neunesla. Udělala jsem to, že důležité povinnosti jsem si napsala na papírek, nesmím na ně zapomenout, nebo se na mě zase má vedoucí pěkně vyřádí. Nejhorší je, že když něco nestihnu, není to moje vina, ale vina toho, že mám i jinou práci současně (prostě nezvládám hovořit s jedním člověkem a telefonovat najednou, komu byste dali přednost vy?) Mějte se...

Doteď jsem si myslela, že něco takového neprožiji. Jsem sice ještě studentka, ale s mobbingem jsem se ve svém životě setkala podruhé. Tak jsem si říkala, jestli náhodnou nejsem slaboch, že jsem se nechala. Teď sjem se dozvěděla, že nejsem sama. Opravdu musí vždy vyšší pracovník snižovat, ponižovat a ničit svého podřízeného? Příjde mi to hloupé a trapné. Chtěla bych vědět, jak se těmto lidem v noci spí. Když někoho nařknu neprávem, nebo někomu vynadám a mrzí mě to, omluvím se. Nyní mě uklidňuje myšlenka, že budu v práci jenom čtrnáct dní, nebo bych to neunesla. Udělala jsem to, že důležité povinnosti jsem si napsala na papírek, nesmím na ně zapomenout, nebo se na mě zase má vedoucí pěkně vyřádí. Nejhorší je, že když něco nestihnu, není to moje vina, ale vina toho, že mám i jinou práci současně (prostě nezvládám hovořit s jedním člověkem a telefonovat najednou, komu byste dali přednost vy?) Mějte se...

18.3.2008 jsem do diskuse psala o šikaně,kterou na pracovišti prožívám. Musím bohužel konstatovat, že jsem celý boj prohrála a že jsem slaboch. Dala jsem výpověď. Nešlo to jinak, kolegyně pod podhrůžkou měly zakázáno se se mnou bavit, práce o níž jsem rozhodovala byla ze strany podřízené složky zcela ignorována a dělali si jí po svém a tím vykazovali chybnou práci, za kterou jsem však metodicky odpovídala já a hájili se tím, že jsem jim to takhle řekla a schválila. Ti,kteří neuposlechli výhružek a bavili se se mnou dál to odnesli snížením osobního ohodnocení, výtkou (důvod se vždy najde) a upozorněním, že budou-li nadále vídány v mé společnosti, přijdou i o místo. Svého místa jsem si dost vážila a cenila, práce mě neskutečně bavila a naplňovala, peníze byly opravdu pěkné, ale co to je vše platné, když jsem nevydržela psychicky a zdravotně. Budu jen věřit ve spravedlnost, že na takovéto lidi též dojde.

Dobrý den, od mého nástupu na nové pracoviště u G4S mám po týdnu problém. Jedná se o mobbing, čili tvz. teror při mém výkonu práce. Co se stalo?!
Jelikož mám zaměstnání, kde bezpečnostní podmínky nedovolují míti u sebe mobilní přístroj v průběhu směny (práce s penězi), až po týdnu mi byla přidělena skřínka na osobní věci. Do té doby jsem měl mobilní přístroj u sebe. Na noční tuto středu na čtvrtek jsem měl společně s mými kolegy přestávku. O přestávce mi přišla na mobil zpráva. Po přečtení zpráv jsem mobil uzamknul, vypnul hlasitost a nechal pouze vybrační vyzvánění. Ráno před koncem směny přišla má nadřízená a ptala se mne zda vynáším informace ze společnosti G4S. Pro mě to byl šok, když mi takovouto věc sdělila nadřízená. Nadřízená se to dozvěděla od kolegů z noční směny. Uvedl jsem, že žádné informace o firmě ven nevynáším, uvedla, že mě viděli kolegové jak mám telefon u sebe a že není snadné vynést přes telefon informace o firmě. Začlo dohadování, přesvědčování, že se nic takového nestalo. Dostal se mi od nadřízené akorát výsměch. Ve čtvrtek ráno jsem si nechal vyject výpis od operátora (hovory, sms) z předešlého dne. Na výpisu nebyl ani jeden uskutečněný hovor při mém průběhu na směně. O tom, že mi přišla sms na výpisu byla. Výpis jsem poslal na vedení firmy, ale dostal jsem odpověď, že s tím nic dělat nebudou a že je to pouze mezi mnou a kolegy.
Teror pokračoval i na čtvrteční noční směně. Vedoucí směny zadala úkol nejasně, pak měla výbuchy vzteku, proč to není moje práce tak. Odpověď jsem dostal, že mi to řekla, že měla být oddělena. Při průběhu směny jsem měl dost značné problémy (zvládnutí úkolu). Při přestávce jiný kolega měl u sebe mobilní přístroj po celou dobu i na pracovišti. Nikomu to nevadilo, jiný kolega si při průběhu směny došel na šatnu pro nabíječku do mobilního přístroje. Vedoucí směny dělala, jako že nic. Je pravda, že po týdnu jsem na pracovišti ještě nováček a tedy slabším kolegou, ale proč musím trpět teror já, když chybují i ostatní. Ráno po skončení směny jsem se dozvěděl jako poslední o mém průběhu směny. Kupodivu dosti drsné informace o mě. O nikom jiném se nepsalo.

Patriku, zdravím Vás a měl bych na Vás prosbu - byla byste tak laskavá a mohla mne kontaktovat na email: LNproduction@seznam.cz. Něco s tím Vaším případem provedeme! Předem díky, zdraví Luboš P.S. Prosím uveďte do předmětu zprávy: Patrik - mobbing na pracovišti

Jani, zdravím Vás a měl bych na Vás prosbu - byla byste tak laskavá a mohla mne kontaktovat na email: LNproduction@seznam.cz. Něco s tím Vaším případem provedeme! Předem díky, zdraví Luboš P.S. Prosím uveďte do předmětu zprávy: Jana - mobbing na pracovišti

Jani, zdravím Vás a měl bych na Vás prosbu - byla byste tak laskavá a mohla mne kontaktovat na uvedený email. Něco s tím Vaším případem provedeme! Předem díky, zdraví Luboš P.S. Prosím uveďte do předmětu zprávy: Jana - mobbing na pracovišti

Ahoj všichni.Před půl rokem jsem nastoupila do jedné firmy jako skladnice,přijímám zboží a materiál.Se mnou tu sdílí stůl kolegyně která mě zaučovala a dva kolegové,kteří mají na starost expedici.Jeden z nich (38 let) zastává pozici mistra,tudíž je výš než já,ale není můj přímý nadřízený.To,že problémy s ním byly a jsou jsem věděla již při nástupu,ale co mě čeká jsem netušila!!!Znala jsem ho přes mého přítele,který zde pracuje již delší dobu. Už po čtrnácti dnech jsem s ním měla první potyčku,při které na mě křičel na celý sklad a to jen proto,že jsem si dovolila na něj zavolat,aby přišel složit materiál,který zrovna přivezli.Stál ode mě několik metrů,tak jsem nepovažovala za nutné volat mu přes telefon....Mýlila jsem se...Zřejmě proto,že jsem se nebránila a nijak nereagovala na jeho chování (byla jsem celkem dost zaskočená jeho reakcí),začal vyhledávat sebemenší podnět k tomu,aby mě mohl slovně napadat.Navíc mě začal pomlouvat před ostatními.Zapojila se do toho i moje již zmiňovaná kolegyně.I přesto,že si myslím,že nejsem typ člověka,kterému by se věci měly vysvětlovat tisíckrát,začala být nepříjemná,odsekávat mi na všechny dotazy a nakonec,jak se postupem času zjistila,mě naučila pouze polovinu,než měla.Došlo na pomluvy před kolegy a postupně i před mými nadřízenými,že jsem líná a nic nedělám pouze sedím za stolem,že jsem úplně blbá a nic neumím,že mu nepomáhám (půl dne prosedí u internetu,tak radši pomáhám jiným,kteří to opravdu potřebují) a nakonec že jsem pomalá a nestíhám.Samozřejmě tomu tak není.Žádná stížnost na mě nikdy nebyla,ani od těch,kterým si stěžoval.Místo toho abych se bránila, jsem začala dělat ještě více,aby neměl důvod o mě takto mluvit,ale žádná změna nenastala spíše naopak...Bláhově jsem si myslela,že když ho budu ignorovat ,dá mi pokoj,jenže to ho ještě více štvalo.Začaly mi s jeho podřízeným vymazávat některé soubory z počítače,schovávat věci,čmárat mi po nich atd...Nikdy jsem je ale při tom nechytla.Jsem tu půl roku a mám totálně odrovnaný nervy.Sebemenší problém mě rozbrečí,stačí,když je vidím,jak mě sledují a pak pomlouvají a všechno ve mě je sevřený a navíc poslední dobou mám hrozný křeče do žaludku..Vzdala jsem to a včera dala výpověď...I přes to,že mi vedoucí navrhl,že se to začne řešit odcházím.Můj názor?Vůl bude vždycky volem!!Jen mě napadá,že bych stejně měla napsat na ně nějakou stížnost a dát ji nadřízeným,aby ta co přijde po mě,neprožila to co já,protože to nepřeji nikomu...

I já prožívám na pracovišti něco podobného. Sedím v kanceláři s jednou koleginí, která je ve firmě už 7 let. Svou práci umít dobře a chyby nedělá. Dělá mi supervizora a měla by mě zaučovat. Ve firmě jsem rok a v průběhu roku jsem byla přeřezena v rámci reorganizace na jinou práci. Takže zase zaučování od mojí dřívější pozice se tato dost liší, akorát podstata zůstala stejná. Nejdříve to vypadalo, že si budeme rozumět, ale když jsem jí požála o pomoc na jedné operaci už poněkolikáté tak mi začala odsekávat. Chvíli jsem to snášela nejsem průbojná a konflikty bytostně nesnáším. Tak jsem to přecházela. Zákonitě se to začalo stupňovat. Takže abych si nepřipadala jako úplný blbec, přestala jsem se jí ptát a chodila za vstřícnějšími kolegy. Tento týden to, ale vyvrcholilo a já požádala své dva nadřízené o setkání. Vylíčila jsem jim tón hlasu se kterým se mnou kolegyně mluví, s tím, že jsme si prostě nesedly, že z ní mám stres a tím se samozřejmě moje chybovost zvyšuje a z hlavy se mi vytrácejí rutiní operace. Jejich argumentem bylo, že ona je tam od toho, aby mi chyby vytýkala. S tím samozřejmě naprosto souhlasím, ale jde o to jak vám to kdo řekne. To se opakovalo skoro celou hodinu. Měla jsem připravená řešení: jiné místo v rámci odboru, nebo přeřazení do jiného odboru. Ani jednu variantu nepřijali. Navrhli mi konfrontaci mezi mnou a kolegyní za jejich přítomnosti. V podstatě si, ale mysleli, což se mi potvrdilo, že jsem hysterka. Setkání skončilo s otevřeným koncem. Situace se vyhrotila nedávno, kdy jsem napsala neformální zprávu pro mého nadřízeného a kopii jsem to poslala kolegyni. Bohužel jsem si zprávu po sobě nezkontrolovala a byly v ní chyby. Nadřízený zprávu vzal jako oznámení, ovšem kolegyně mi odpověla v duchu: "Tohle nás učily v šestý třídě. Jsem ráda, že jsi mi to vůbec dala na vědomí" Když jsem si to přečetla rozklepala jsem se tak, že to nešlo vůbec zastavit. Po několika telefonátech s kamarády jsem její reakci poslala mému nadřízenému, pro dokreslení situace. Nevím snad to pochopil, protože napsal, že reakce opravdu není OK, a že mi znovu navhuje konfrontaci. Trošku mě to uklidnilo, ale z přímého konfliktu mám panický strach. Neumím si představit, že když z toho vyjdu jako vítěz, že si s kolegyní zase sedneme do jedné kanceláře. V horším případě dají za pravdu jí, že jsem opravdu k ničemu a to mi opravdu na sebevědomí nepřidá. O práci samozřejmě přjít nechci. Omlouvám se všem zúčastněným, ale i tady budou chyby, protože jsem v příšerné stresu. Jak z toho ven. Ráda si přečtu všechny reakce na moje zkušenosti.

Ahoj Patriku,
zaujal mě velice Tvůj článek a to především z důvodu, že prožívám již 5 měsíců zcela stejnou situaci na pracovišti jako Ty. Vše začalo v říjnu 2007, kdy jsem byla očitým svědkem dost "tvrdé" až ponižující šikany a diskriminace jedné své kolegyně na pracovišti. Tenkrát jsem se jí nejen zastala (vešla do oné kanceláře, kde se vše odehrávalo), ale šla to v dobré víře ohlásit ředitelce pobočky. Naivně jsem se domnívala, že o tom neví a že vše napraví. Bohužel se mi tenkrát dostalo odpovědi, že nebudu-li mlčet, skončím "LIKVIDACÍ" stejně jako ona pracovnice či jiné ostatní, které to čeká. Hrdá na svou povahu a vzhledem k mé osobnosti (nesnáším křivdu, lhaní a nespravedlnost) jsem tenkrát odpověděla, že to tak nenechám. Kolegyni jsem tenkrát jako jediná z celé organizace (120 lidí na pracovišti) pomohla v tom smyslu, že jsem si s ní ten den promluvila (byla uplakaná, rozrušená) a tzv. jí podala pomocnou ruku. Toto vše jsem udělala v dobré víře, neboť se domnívám, že nikdo nemá právo jednat s lidmi takovým způsobem, jako bylo jednáno v onom říjnu 2007 s kolegyní. Od té doby ze strany ředitelky pobočky (podotýkám, že tento člověk není mým přímým nadřízeným) prožívám peklo, jež se podobá Tvému. Plním nesmyslné a nelogické úkoly (snad ten nejpitoresknější úkol byl zpracovat statistiku své chybovosti). Ředitelka mě úmyslně pomlouvá u mého přímého nadřízeného, stěžuje si na moji osobu, podává o mě zavádějící informace, které se vůbec nezakládají na pravdě a úmyslně je zkresluje, nutí mě dělat protiprávní zákroky, které se neslučují se zákony a postupy v souladu se zákonem. Ze začátku jsem měla pocit, že se tomu musím intenzivně bránit a reagovat. O což jsem se snažila vždy při osobním jednání s mým nadřízeným. Po čase jsem zjistila, že to nemá cenu, neboť i můj přímý nadřízený není člověk, který by s tím chtěl něco udělat. Ba naopak, zjistila jsem, že je do tohoto "procesu" zatažen též a nemá takovou vůli se těmto postupům vzepřít. Takovým nejzajímavějším momentem byla kontrola pracoviště po pracovní době ředitelkou pobočky. Když odešli všichni zaměstnanci, provedla "prý" na základě svých povinností kontrolu jednotlivých pracovišť a zjistila tato pochybení : plexiskla na stole, mnoho květeny v kancelářích, příliš mnoho ověšených stěn obrázky - toto vše je porušení "nastaveného pravidla", které ona stanovila. Zápis z této povinné kontroly je pro mě nejen fascinující, ale úroveň tohoto zápisu je na "bodu mrazu" (omlouvám se za vyjádření,ale to opravdu nelze jinak ohodnotit). Je až zajímavé, že mě se při té příležitosti ztratili z mého pracovního stolu nejen peníze, ale i osobní notes, kam jsem si zapisovala denní informace o mobingu a bossingu, ale i dost podstatnější věci. Toto vše rozhodlo a obrátila jsem se na Phdr. Beňa a požádala ho o konzultaci a rozhovor. Chci prostě proti takovému to jednání a hulvátství bojovat a budu bojovat. Pravdou zůstává, že pocit mobingu a bossinguze 120 zaměstnanců nemám jenom já, ale jenom já jsem se rozhodla bojovat, ostatní sedí v koutě, brečí, stěžující si na podmínky, ale mlčí, aby neztratili práci. Ten boj s větrnými mlýny mě tojí hodně sil a hodně přemáhání, ale nedá se nic dělat, musím to vydržet a tak i Ty mě drž palce.

Tuhle stránku jsem vyhledal, neboť jsem právě obětí šikany (chcete-li mobbingu) ze strany svého šéfa. Abych narušil v několika příspěvcích popsaný stereotyp, jedná se o nadřízeného-padesátníka, sám jsem "perspektivní" třicátník. Začalo to ve chvíli, kdy jsem odmítnul korupcí zavánějící chování šéfa na úkor své odpovědnosti. Následovalo zavalení více či méně nelogickými úkoly, stížnosti na moji osobu, pomluvy, drobné naschvály apod. Zároveň mám problém získávat šéfovy podpisy pro svoje záležitosti, někteří spolupracovníci mají pod výhrůžkou zakázáno mi včemkoliv pomáhat. Na pracovišti panuje atmosféra strachu, vyhrožování a nejistoty. Zatím to trvá řádově týdny, nicméně už teď pociťuji bezbrannost, pokles sebevědomí a žaludeční neurózu.
Ne vždy lze řešit takovou situaci odchodem ze zaměstnání. V mém případě se jedná o práci, o kterou velmi stojím a mám ji rád. A hlavně neexistuje jiná "firma" v oboru, neboť se jedná o určitý exkluzívní výsek státního aparátu.
Budu se tedy snažit plnit si své povinnosti, neudělat chybu a radit se s kamarády. Pokud dojde ke zhoršení, pustím se na riskantní půdu stížnosti vyšším nadřízeným. V takovém případě se nebojím výpovědi, ale nálepky problémového člověka, která v další kariéře může velmi uškodit.
Držte mi palce! Díky.

Sikana ridicu v MHD v meste Most ,primim nadrizenym ridicu Josefem Kotiskem. Misto aby ubyvalo lidi na poracaku tak p.Kotisek tento urad zasoboval dostatecne a to aby se zbavoval ridicu kteri na nej vedeli jaky on byl spatny ridic . p.Kotisek mel prezdivku hrobar motoru,ma za sebou zposobenou skodu DP a presto nic neplatil !a radej ho dali do kancelare jako kolomajstra. Dnes ma mimo toho funkce jako je clen skodni komise,je v komisi LPK,a delsi. A ted k jadru veci a tim je sikana ridicu,ta spociva vtom za ridic pod vedenim p.Kotiska nemaji zadne prave jen povinosti a kdyz ridici nefunguji jak Kotisek piska tak je propousti. Napr, kdyz na ridice vyjde volno a nekdo vypadne tak kotisek jede za nim nebo zavola a kdyz ridic rakne ze nemuze z rodinych duvodu tak mu vyhrozuje ze ho propusti ze je prvni na tapete - ridic si predem a vcas naplanuje dovolenou aby mohl jet s rodinou a on mu to zrusi. V obdoby kdyz doprvni podnik nemel ridice ta Kotiskovo aktivita byla ta tam, nesel na pomoc DP. Na skolni ridicu primo rekne ze se potrebuje zbavit starych ridicu a nebrat novy ktery nic po nem nechteji. Kotisek chodi i mimo svou pracovni dobu ve sve nemocenske a to ve vecernich hodinach sikanovat ridice a to za jizdy na trati prd cestujicima jako se to stalo mne osobne. Pritom on porusuje zakon jak muze, dostal pokutu 5OO kc,od policija a to ze porusil dopravni pedpisi kdyz jel ze sluzebnim vozem MHD.za delsi ,jezdi autem vlastnim vozem ma na okne znamku pro zdrvotne postizany a tu mel kdyz vozyl nekoho z rodiny a tu si ponechal presto ze uz nikiho nevozi pravidelne snim jezdi do prace a parkuje pred DP.Kotisek prisel ze statku od dobytka a jako dobytek se k ridicum chova, hulvat-zastraseje - vhrozuje a dostal spoustu lidi do nesnazi kteri se ocitli na pracaku.Nechava si jen ty co drzi hubu - bonzaky- a ti co snimi chdi na pivo.To co jsem napsal je jen zlomek z udelosti v DP a mimo nej. Jsou lide ridici kterri potvrdi to co jsem Vam mapsel a reknou mnohem vic jako je p.Cermak p. novak a taxikari kteri odesli kvuli nemu a nebo ktery vyhodil. z pozdravem sikana pryc, Migasz , c. mobilu- 774 8717 87

Sikana ridicu v MHD v meste Most ,primim nadrizenym ridicu Josefem Kotiskem. Misto aby ubyvalo lidi na poracaku tak p.Kotisek tento urad zasoboval dostatecne a to aby se zbavoval ridicu kteri na nej vedeli jaky on byl spatny ridic . p.Kotisek mel preznivku hrobar motoru,ma za sebou zposobenou skodu DP a presto nic neplatil a radej ho dali do kancelare jako kolomajstra. Dnes ma mimo toho funkce kako je clen skodni komise,je v komisi LPK,a delsi. A ted k jadru veci a tim je sikana ridicu,ta spociva vtom za ridic pod vedenim p.Kotiska nema zadne prave jen povinosti a kdyz ridici nefunguji jak Kotisek piska tak je propousti. Napr, kdyz na ridice vyjde volno a nekdo vypadne tak kotisek jede za nim nebo zavola a kdyz ridic rakne ze nemuze z rodinych duvodu tak mu vyhrozuje ze ho propusti ze je prvni na tapete - ridic si predem a vcas naplanuje dovolenou aby mohl jet s rodinou a on mu to zrusi. V obdoby kdyz doprvni podnik nemel ridice ta kotiskovo aktivita byla ta tam, nese na pomoc DP. Na skolni ridicu primo rekne ze se potrebuje zbavit starych ridicu a nebrat novy ktery nic po nem nechteji. Kotisek chodi i mimo svou pracovni dobu ve sve nemocenske a to ve vecernich hodinach sikanovat ridice a to za jizdy na trati prd cestujicima jako se to stalo mne osobne. Pritom on porusuje zakon jak muze, dostal pokutu 5OO kc,od policija a to ze porusil dopravni pedpisi kdyz jel ze sluzebnim vozem MHD.za delsi ,jezdi autem vlastnim vnemz ma na okne znamku pro zdrvotne postizany a tu mel kdyz vozyl nekoho z rodiny a tu si ponechal presto ze uz nikiho nevozi pravidelne snim jezdi do prace a parkuje pred DP.Kotisek prisel ze statku od dobytka a jako dobytek se k ridicum chova, hulvat-zastraseje - vhrozuj- a dostal spoustu lidi do nesnazi kteri se ocitli na pracaku.Nechva si jen ty co drzi hubu - bonzaky- a ti co snimi chdi na pivo.To co jsem napsal je jen zlomek z udelosti v DP a mimo nej. Jsou lide ridici kterri potvrdi to co jsem Vam mapsel a reknou mnohem vic jako je p.Cermak p. novak a taxikari kteri odesli kvuli nemu a nebo ktery vyhodil. z pozdravem sikana pryc, Migasz , c. mobilu- 774 8717 87

Tak u nás je to opačně. Staří zaměstnanci se nechtějí nic učit a dělají tak 1/3 práce co mladí. Mladí - absolventi VŠ, kteří mají třeba už 4 roky u nás praxi mají o 1/2 nižší platy než jejich staří kolegové, co si z firmy udělali trafiku. Nezbývá nic jiného než odejít. Když si poprosíte o zvýšení platu na úroveň přibližnou jejich, začne bossing.