Kolik musíte spořit na?
Interaktivní grafiky
Vejtřaska, embéčko, Avia, Tatra. Jak se vyznáte v historii českých aut?
Vyzkoušejte si, jak znáte auta, která bychom dneska mohli označit označit za ikonická....více
Dvacet nejprodávanějších léků v Česku. Projděte si letošní žebříček
Které léky Češi nejčastěji kupovali v prvním čtvrtletí roku 2025? Přinášíme přehled 20...více
Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny
Vypadají jako peníze, které denně bereme do ruky. A najdou se lidé, co by nám tu ruku...více
Takhle vám vysajou účet. Podívejte se na triky podvodníků
Přijde e-mail, SMS, zpráva na Facebooku. Píše banka, doručovací služba nebo i finanční...více
Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety
Ať jste, nebo nejste pamětníci, tenhle výlet bude plný překvapení. Připomeňte si pionýrské...více
Doporučujeme
Přihlášení k newsletteru
Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.
Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.
Jan Keller
sociolog
Martin Dvořák
manažer a podnikatel
52,38 %
z 21 duelů
52,38 %
z 21 duelů
Chci jiný souboj
Souhrnné výsledky duelů
Diskuze: Velké srovnání spořicích účtů: Král je mrtev
Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
20. 4. 2017 21:35, Rada
Článek je napsaný přehledně a nemám mu co vytknout. Jen nevím, jestli má vůbec cenu řešit v dnešní době nějaký úrok.
Pokud má někdo třeba milion a ví, že ho bude za několik měsíců nebo několik málo let potřebovat (investice do dlouhodobějšího produktu tedy není rozumná), tak to možná smysl má.
Pokud ale mám např. 100 tis., tak mi přijde ztráta času řešit změnu spořícího účtu jen proto, abych SNAD získal skoro 500 Kč za rok a ne jen necelých 200 Kč. Snad píšu velkými písmeny, protože dnes běžně mění banky úrok několikrát do roka, takže získání těch třech stovek (za to je v Praze možné pořídit v levné restauraci večeři pro jednu osobu) ani nemusí vyjít.
A přehazovat peníze mezi více účty podle toho, který je zrovna nejvýhodnější, to chce opravdu hodně nadšení pro věc.
Bylo by docela zajímavé přidat do článku kolik si spořitel může na hodinu vydělat tím, aktivně řeší nejlepší zhodnocení úspor.
Třeba u těch 100 tis. získá dejme tomu ty tři stovky ročně navíc. Pokud bude čtení článků, porovnávání podmínek, zakládání spořících účtů a převodem peněz trávit v průměru 20 minut měsíčně, tak jsou to ročně 4 hodiny času. 300 Kč / 4 hodiny = 75 Kč na hodinu.
I studenti dnes často seženou brigádu s vyšším výdělkem. A kdo má možnost placené práce přesčas, ten si vydělá za hodinu práce výrazně víc.
Asi se pořád najdou lidé pro které má smysl porovnávat desetinky procenta na spořících účtech - třeba důchodce z vesnice, kde si nejde přivydělat nebo toho, koho to vyloženě baví. Když byl dříve rozdíl třeba i přes procento, tak to mělo smysl i u řádově statisíců korun, ale teď to podle mě pro většinu lidí smysl nemá.
Další příspěvky v diskuzi (celkem 8 komentářů)
14. 11. 2017 22:33 | Jirka
22. 4. 2017 21:22 | Pavel
21. 4. 2017 18:39 | Rada
V současné době mají podle mě spořící účty funkci především bezpečného uložiště (podle mě je jen málo domácností zabezpečených tak, že peníze uložené v nich jsou ve větším bezpečí, než v bance). Je otázkou, jestli nestačí běžný účet. Myslím, že spořící účet je většinou ještě o něco bezpečnější (např. z jednoho nejmenovaného účtu lze převádět peníze jen na předem nadefinované účty, takže zloděj by se musel vkrást do obou účtů).
Možná by bylo zajímavé příští článek (články komentující vývoj situace spořících účtů vychází docela často) doplnit o anketu ve které by se dalo zjistit, co lidi nejvíc zajímá. Třeba se pletu a většinu lidí zajímá, jestli se jim peníze zhodnotí o 0,3% ročně a nebo jen o 0,2% ročně.
21. 4. 2017 18:15 | denis
20. 4. 2017 21:35 | Rada
Pokud ale mám např. 100 tis., tak mi přijde ztráta času řešit změnu spořícího účtu jen proto, abych SNAD získal skoro 500 Kč za rok a ne jen necelých 200 Kč. Snad píšu velkými písmeny, protože dnes běžně mění banky úrok několikrát do roka, takže získání těch třech stovek (za to je v Praze možné pořídit v levné restauraci večeři pro jednu osobu) ani nemusí vyjít.
A přehazovat peníze mezi více účty podle toho, který je zrovna nejvýhodnější, to chce opravdu hodně nadšení pro věc.
Bylo by docela zajímavé přidat do článku kolik si spořitel může na hodinu vydělat tím, aktivně řeší nejlepší zhodnocení úspor.
Třeba u těch 100 tis. získá dejme tomu ty tři stovky ročně navíc. Pokud bude čtení článků, porovnávání podmínek, zakládání spořících účtů a převodem peněz trávit v průměru 20 minut měsíčně, tak jsou to ročně 4 hodiny času. 300 Kč / 4 hodiny = 75 Kč na hodinu. I studenti dnes často seženou brigádu s vyšším výdělkem. A kdo má možnost placené práce přesčas, ten si vydělá za hodinu práce výrazně víc.
Asi se pořád najdou lidé pro které má smysl porovnávat desetinky procenta na spořících účtech - třeba důchodce z vesnice, kde si nejde přivydělat nebo toho, koho to vyloženě baví. Když byl dříve rozdíl třeba i přes procento, tak to mělo smysl i u řádově statisíců korun, ale teď to podle mě pro většinu lidí smysl nemá.
20. 4. 2017 16:46 | Igor
20. 4. 2017 11:02 | Arta
20. 4. 2017 7:58 | polacek jan