Velké srovnání spořicích účtů: Král je mrtev

Článek je napsaný přehledně a nemám mu co vytknout. Jen nevím, jestli má vůbec cenu řešit v dnešní době nějaký úrok.
Pokud má někdo třeba milion a ví, že ho bude za několik měsíců nebo několik málo let potřebovat (investice do dlouhodobějšího produktu tedy není rozumná), tak to možná smysl má.

Pokud ale mám např. 100 tis., tak mi přijde ztráta času řešit změnu spořícího účtu jen proto, abych SNAD získal skoro 500 Kč za rok a ne jen necelých 200 Kč. Snad píšu velkými písmeny, protože dnes běžně mění banky úrok několikrát do roka, takže získání těch třech stovek (za to je v Praze možné pořídit v levné restauraci večeři pro jednu osobu) ani nemusí vyjít.

A přehazovat peníze mezi více účty podle toho, který je zrovna nejvýhodnější, to chce opravdu hodně nadšení pro věc.

Bylo by docela zajímavé přidat do článku kolik si spořitel může na hodinu vydělat tím, aktivně řeší nejlepší zhodnocení úspor.

Třeba u těch 100 tis. získá dejme tomu ty tři stovky ročně navíc. Pokud bude čtení článků, porovnávání podmínek, zakládání spořících účtů a převodem peněz trávit v průměru 20 minut měsíčně, tak jsou to ročně 4 hodiny času. 300 Kč / 4 hodiny = 75 Kč na hodinu.
I studenti dnes často seženou brigádu s vyšším výdělkem. A kdo má možnost placené práce přesčas, ten si vydělá za hodinu práce výrazně víc.

Asi se pořád najdou lidé pro které má smysl porovnávat desetinky procenta na spořících účtech - třeba důchodce z vesnice, kde si nejde přivydělat nebo toho, koho to vyloženě baví. Když byl dříve rozdíl třeba i přes procento, tak to mělo smysl i u řádově statisíců korun, ale teď to podle mě pro většinu lidí smysl nemá.