To vám nebaštím. Koupit si byt? Dům? Nikdy!

Stačí se podívat jak žijí lide v důchodu ve vlastních domech a jak v pronajatých bytech. Ale pochybuju že to autorovi článku dojde.

podle mně nemůže nájem nikdy vyjít ARITMETICKY výhodněji než hypotéka. protože veškeré poplatky, náklady, rizika, volatilitu trhů a politické hrozby atd - samozřejmě nese každý vlastník. jak vlastník bytu ve kterém bydlí, tak i vlastník bytu který pronajímá. rozdíl je, že pronajímatel chce něco vydělat - a o tento příplatek bude nájem vždycky nutně dražší než hypotéka. ledaže by měl autor článku štěstí na hloupoučké pronajímatele, co levně nakoupili, a ještě levněji pronajímají.

Ta připomínka minulostí je terfná. Můj děda koupil a provozoval svého času - v r. 1946 drogerii a později i lékárnu. Po roce 1948 o domy přišel, znárodněno. Hypotéku splácel dál, ještě 5 let !!! Praxi mohla provádět dále jen dcera a bydlet směli pak jen v horším malém domě v drogerii.. Je to těžké rozhodnutí mít, či nemít. Kam se vracet po "maléru", když jsem nic neměl, ale - restituce to někdy napraví. Jak asi dopadnou ti migranti, kteří prodali domy a majetky a běží jako "chudáci" do EU ?

Což o to, nájemce jistě rád počká. Ale pronajímatel o tom asi nebude chtít nic slyšet.

Podobné články odsuzující investici do vlastní nemovitosti a vyzdvihující výhody bydlení v nájmu jsou v poslední době častější. Jsou protiváhou publikovaným názorům předních ekonomů o tom, že vlastnictví nemovitostí je pro obyvatele České kotliny jistým fetišem. Nemohu se ubránit dojmu, že za těmito snahami jsou zájmové skupiny vlastnící rezidenční nemovitosti, což je dnes velmi oblíbené investice. Koupíte si několik bytů, případně činžovních domů, a jako nájemníka seženete pouze zoufalce nebo cizince. „Normálního“ nájemníka se podaří udržet pouze omezenou dobu, než našetří potřebnou část peněz a hurá do vlastního. Na rozdíl od populárních názorů dle Kyosagiho bestselleru „Bohatý táta, chudý táta“, jež koupi vlastního bydlení nepovažuje za investici, považuji pro většinu běžných lidí koupi vlastního bydlení jako jednu z nejlepších možných investičních příležitostí. Samozřejmě je potřeba takovou investici dobře zvážit, nekupovat v době, kdy jsou ceny nahoře a v situaci, kdy je pro mne hypotéka takzvaně „na krev“. Koupi vhodné nemovitosti ve správné lokalitě, ve správný čas a v situaci, kdy si financování mohu s rezervou dovolit, mohu jednoznačně doporučit. Na rozdíl od Kyosagiho vidím jasný finanční efekt takové investice v ušetřené částce za nájem, potenciálního růstu hodnoty, a na konci mi zbude něco, co mohu zanechat svým potomkům.

Střílet by se mohlo brzo. Střílelo se v Jugošce, střílelo se na Ukrajině, to je všecko za rohem. Střílí se tu několikrát za století, proč by to v tom 21. mělo být jinak? Lidi jsou pořád stejná zvířata, jestli si myslíte, že jsme se za posledních šedesát roků nějak zgruntu uvnitř změnili a polepšili, jste neuvěřitelně naivní. A nemusí se hned střílet, stačí až se začne lynčovat a věšet. Dav dávívá rád.-

A je povinnost v důchodu bydlet v Praze?
Ono se řekne, "ale starý člověk si přece na změny špatně zvyká a nikam se stěhovat nechce", ale pokud budete _normální_ a budete s tím počítat třeba od 50 let - že na důchod se přestěhujete do Ostravy (* doplň prakticky jakéjoliv jiné krajské město než Praha), která Vám taktéž zajistí všechny potřeby, ale nájmy má 2-3x levnější, pak pro vás nebude změna nijak trýznivá.

Ano, mate pravdu, jaderne elektrarny kolabuji opravdu casto a v ulicich s ebude strilet co nevidet...divim se, ze nekoupite treba neake iglu v arktide,.tam jeste dlouho atomova anergie nebude,a "valka" taky ne.

Pokud máte dostatečně velky STABILNI příjem je rozhodně lepší si věci "kupovat" -> nájem.Ovšem to drtivá většina lidí nemá a tak je pro ne výhodnější mít vlastní -> hypotéka. Ono se jaksi nestane jen tak, že by se člověk dopracoval k několika bytům, které ho budou živit a ještě mu vydělají na bydlení. Vždy záleží, kde vůči ekonomice stojíte.

libi s emi jak vsem s hypotekou se doporucuje si nasetrit a mit financni rezervu. Souhlasim s tim a zaroven bych to doporucil tem lidem v najmu, ono nucene se stehovat pod most taky neni uplne ono, a nebo tam bezne ten najemce s tim najemnym pocka? Coz by banka s hypotekou zvladla taky pokud s ni budete jednat vcas

Podle mne se hypotéka zbytečně démonizuje. Jedná se prostě jen o finanční nástroj, se kterým, když člověk správně pracuje při vědomí si nákladů a rizik, tak mu může místo nějakého stresu naopak přinést z hlediska bydlení dlouhodobou jistotu a klid. Ano, chápu, že pokud někdo jede na hraně, bez rezerv a hrozí, že bude muset dřív nebo později řešit průser nebo zástavu realizovat, že je ve stresu.
Pokud někoho splátky až tak moc nezatěžují, má rezervy (tzn. tím i čas případné problémy řešit) tak ve stresu být nemusí. A naopak při dnešních velmi nízkých sazbách může hypotéku navíc využít pro svůj finanční prospěch, neboť si může část bydlení pořídit za velmi levné dlouhé cizí peníze a svoje vlastní "drahé" peníze si nechat jako rezervu a průběžně je zhodnocovat nad úrok hypotéky.

Podle mne by člověk měl bydlet asi 27 let v domě nebo v bytu u rodičů Čechách. Do 65 let by měl člověk platit nájem v Německu a pracovat v Německu. Od 65 let by měl platit důchodce nájem z bytu u moře ve Španělsku. Měl by počítat s tim, že důchod ho neuživí, pokud to nebude víc jak 1.500 euro. Tedy do důchodu už by měl každý našetřit aspoň 200.000 euro v Německu a ty dát do levných západoevropských a amerických bluechips akcií s dobrou dividendou. Pokud by měl později člověk 2x víc dividend než potřebuje (nebo pokud by mu stačil důchod), mohl by teprve koupit za polovinu akcií vlastní byt ve Španělsku. Ale žádný domek, protože ten domek ve Španělsku by byl mnohokráte vykraden. Nikdo by neměl kupovat byt na kredit za mlada, nikdo by neměl kupovat byt předražený. A případný nákup bytu uskutečnit teprve po 65. roce věku, neboť teprve pak člověk ví, kde chce od 65 do 87 let žít. Ať už Costa Brava nebo Costa Blanca.

Veru zobrať si hypotéku ma prešlo za dve minúty. Je to aj o tom, že keď nič nemáš, nemusíš celý život do toho investovať a nemá Ti kto čo vziať. Moja známa žije už cez 20r na podnájme z prostého dôvodu, jej manžel nikdy nemal trvalejší príjem a tak ako 5 členná rodina nikdy žiaden úver nedostali. Mám byt a je 600km ďaleko. Bývam na podnájme a som spokojná, dokonca ma majiteľka miluje a vychádza mi v ústrety. Ona býva v mestskom byte a platí tu v Prahe cez 14 000 nájom. Teraz keď nemá manžela, je to ešte ťažšie. Pretože o jeden plat prišli, manžel zosnul. Takže aj ja premýšľam, že vlastniť dom nie je až taká výhra najmä pre robotnícku triedu, ktorá na to nemá a musí si na to požičiavať. A ako všetci vedia do domu treba furt investovať. Kto na to má a páči sa mu to. Nech si kľudne kúpi aj tri domy. Krásny deň.

Nevím, kolik autor vydělává, aby stíhal vedle placení nájmu ještě smysluplně spořit a zajistit se na stáří, asi na to má, ale myslím, že takový model si nemůže dovolit zdaleka každý. Lidé obvykle buď bydlí v nájmu, moc toho nenaspoří a na stará kolena nemají skoro nic. A nebo platí hypotéku, moc toho taky nenaspoří a na stará kolena mají nemovitost, což představuje několik milionů. Ta nemovitost jim totiž kromě té autorem oceňované služby bydlení poslouží i jako spoření na stáří.
Pro někoho je svoboda nemuset celý život platit hypotéku a nemít závazky. Pro mě je svoboda nebýt zavislý na druhém, jestli mě někde nechá bydlet a kolik za to bude chtít, mít ve stáří z čeho žít, ať už státní důchod bude jakýkoli a nemuset se rozhodovat, jestli tento měsíc zaplatím účet za elektřinu, nebo vezmu vnoučata do ZOO. Někdo tu straší domovem důchodců, ale ani na ten už dnes zdaleka nemá každý. Ona totiž druhou stranou svobody je zodpovědnost. Život je od začátku jedno velké riziko a každý se tím vyrovnává jak umí.

Ahoj, vše je pouze o úhlu pohledu na danou věc. Většina mladých lidí může argumentovat nájmem a volností pohybu, tudíž nemít závazek. Jenže léta přibývají velmi rychle a názory se mění. Není přeci přirozená vlastnost nás lidí mít potomky, v běhu života k tomu dojde většina z nás.... Ti co argumentují proti hypotékám si toto bohužel moc neuvědomují a vlastně jsou trochu sobci na úkor vlastní "budoucí" rodiny. Jen si přiznejte, každý z nás si někdy řekl, to by bylo příjemné zdědit nemovitost a neřešit hypotéku nebo nájem. Život by byl hned lepší, přitom vlastně nájmem budoucímu pokolení tento komparativ odpíráte, na úkor čeho? Vaší pohodlnosti, rizika...? Pokud potomka mít nebudu, nebo o majetek stát nebude, i to se může stát, navažte prosím na článek na tomto webu ohledně obrácených hypoték... i důchod je pak velmi pozitivně vyřešen. Hypotéka je určitě závazek a mělo by se k němu přistupovat s rozumem, navíc v době vyrovnaných nájmů a splátek hypoték, pak hypotéka za to riziko stojí. Na každém z nás je, zda-li si to umíme spočítat a pokud neovládám základní pravidla poskytnutí hypoték není vhodné se nechat "masírovat" marketingem trhu a vlastně se nechtěně do něčeho nechat natlačit. Ale to už se spíš dostáváme k oné finanční gramotnosti, která u Čechů není bohužel moc dobrá...

Kamarád vlastní byt v Praze a přitom stále bydlí v pronájmu. Když jsem se ho zeptal, proč tomu tak je a proč se raději nepřestěhuje do vlastního, tak mi řekl "je to pro mě výhodnější".
Proč, zeptal jsem se "Ono bydlet ve vlastním je vlastně strašně nevýhodné, musíš zaplatit fond oprav, služby, obsluhu dluhu - úrok a hlavně jsou tady kouzelné náklady obětováné přiležitostí = nájem. Když si všechno sečtu tak kdybych bydlel ve vlastním příjdu cca o 15 000czk. Tak mi peníze z nájmu pokryjí nájem, úrok bance a ještě mi zbyde pár tisícovek na úmoření dluhu. Kdyby v bytě bydlel jsem v mínusu. Má to něco do sebe:)

Pokud by člověk takto uvažoval celý život, probral by se pak ve stáří s tím že vlastně nic nemá, jde to řešit dočasným pronájmem věcí, ale jen do chvíle, kdy člověk přestává být výdělečně činným. Aneb kdo má noty ten hraje. Vezmeme-li to čistě investičně z dlouhodobého horizontu (cca 50 let) je lepší věci vlastnit a pronajímat je lidem, kteří smýšlí viz článek. S hypo a podobně splatí člověk to nejhorší v době svých finančních příjmů a ve stáří má klid a deku na klíně. Pokud bych nic nevlastnil a žil "na pronájem" hákoval bych do 70 let abych to utáhl a pak po dvou letech natáhl bačkory, toho by nejraději docílil i stát vzhledem k ekonomické produktivitě a nenáročnosti daného robota. Ale to jsem odběhl od investičního 50-ti letého horizontu vezmeme-li že kompletní pronájem bytu 2+1 vyjde na 7000/měsíčně - 84000/rok - 4 200 000/50 let - to už by byl solidní byt nehledě na to že při koupi bych naakumuloval hodnotu a tu pak odkázal své rodině. Další příklad operativní leasing 3000/ měsíčně - 36000/rok - 1 800 000/ 50 let. Řekl bych že to jako příklad stačí ( jen primitivní příklady dlouhodobého horizontu). Proto jsem spíše pro vlastnění hodnot a věcí a ne pro život "z ruky do huby " proto když by mi dal někdo na výběr vždy budu na straně pronajímatele a budu zhodnocovat své prostředky. Svým způsobem jsme po celý život investory, kteří se rozhodují kam vloží své prostředky a proto rozhodujte pozorně a z dlouhodobého hlediska, to že je něco výhodného teď neznamená, že to bude výhodné i zítra. Toť vše :) díky všem co věnovali čas četbě mého názoru.

Můj názor je následující: jednu nemovitost pro vlastní užívání pořídit, další (jako investici) rozhodně nekupovat. Proč? Protože pokud do nemovitostí investujete všechny vaše peníze tak porušujete první základní pravidlo investování - diverzifikaci. Člověk co si koupí další nemovitost si ji většinou pořídí ve stejné zemi (či přímo městě). Takže investuje nejen do stejného aktiva, ale i do stejného regionu. Což se může v některých vyjimečných případech ukázat jako fatální. V okolí Fukušimi určitě byli lidé kteří měli veškeré prostředky v nemovitostech. To samé můžeme říci o východu Ukrajiny či Balkánu v 90. letech. Dále je potřeba si uvědomit že konkrétně tyto dvě události (následky jaderného záření a válečný konflikt včetně občanské války) patří u KAŽDÉ pojišťovny mezi výluky, tudíž nedostanete nic. Nemluvě o tom že v případě prázdné státní kasy je možné majitele nemovitosti velice jednoduše zdanit - viz Řecko před pár lety. Takže nemovitost jednu, a zbytek rozložit mezi jiná (likvidnější) aktiva!

Pokud už se tu člověk rozhodne zůstat (což je první věc ke zvážení) tak v čechách v nájmu moc neušetří. Takže hypotéka dává smysl. Na druhou stranu se uváže na jedno konkrétní místo a to se mu časem nemusí líbit. Je to svým způsobem omezení volnosti pohybu v rámci světa.

Ono by se lide v prve rade meli naucit vsechno hned neutratit, bez ohledu na vysi prijmu. Potom se lze bavit o tom, zda nemovitost vlasnit nebo pronajimat. Dilema vetsiny lidi najem vs hypoteka je o vyberu ze 2 spatnych reseni. Pokud neco dlouhodobe pouzivam, mel bych to vlastnit, abych o tom mohl rozhodovat ja sam. Pokud je to kratkodoba zalezitost, nema vlastnictvi smysl. Hypoteka je v podstate jen najem od banky. Mit 3 domy v Praze je hezke, pokud k nim clovek prijde zadarmo. Jinak je to prilis jednostranne zamerena investice, v pripade hypoteky na ni navic v prve rade vydelava banka a pak az "majitel".