To vám nebaštím. Koupit si byt? Dům? Nikdy!

Na rozdíl od vás, od vás a od vás nechci nikdy bydlet ve vlastním. A vím proč

Musíš ještě šetřit, suše, nekompromisně řekl kamarád, který už pár let radí lidem, jak zacházet s penězi. Zasmáli jsme se od srdce. Všichni jsme věděli, že hoch, co se ptal, jestli dostane hypotéku a jak to udělat, aby ji dostal, je ve svých pětatřiceti v lepším případě na nule, dost možná mírně v minusu.

Než se rok s rokem sešel, byla hypotéka na světě. Nepamatuju si to přesně – měřil ten brouček dvacet let a vážil milion a půl? Žádný zvláštní cvalík, ale taky žádný drobeček.

Takže teď už zbývá jen něco přes osmnáct let na špagátě napnutého rozpočtu bez záchranné sítě.

Partner rubriky

Partnerem rubriky Co si o tom myslíte? je nakladatelství Grada.

Z jeho produkce vybíráme:

Petr Syrový: Investování pro začátečníky

Po přečtení této knihy budete mít dost informací a odvahy, abyste udělali první investorské krůčky.

Jan Januš a Kristián Léko: Kurz právní sebeobrany

Kniha nabízí ve 30 lekcích právní vodítka ke každodenním situacím. Využívá zkušeností právníků; vychází tedy vysloveně z praktického pohledu na věc. 

Buď je tu někdo hráč s nervy ze železa, nebo slepejš slepá. Nejsem si vlastně jistý.

A už vůbec si nejsem jistý, co je to za lidi v bankách, kteří takovéhle úvěry schvalují. Ti by přece měli vědět, o co jde.

Dnes máš, zítra nemáš

Každopádně není v tom ten náš hoch sám, takových hypoték je… Předevčírem jsme psali o průzkumu, podle kterého téměř třicet procent lidí s hypotékou nemá na účtu nebo pod polštářem žádnou rezervu.

Touha vlastnit je silná. V Česku prý zejména.

Nepřijde vám to legrační? Zrovna v Česku, kde jsme si jen před pár desítkami let soudružsky předvedli, jak křehká věc je takové soukromé vlastnictví?

Samozřejmě neříkám, že bych – pěkně podle Cimrmana – byl s to říct, ten váš grunt, tatínku, ten já nechci, a odešel do Prahy vesele popelařit. Ale strkat kvůli nemovitosti hlavu do hypotéky? To tedy ne!

Když splácíte hypotéku, samozřejmě taky platíte cizím lidem. Jsou schovaní za institucí, nemají pro vás tvář, jakou může mít pán nebo paní domácí, ale nakonec jsou to zas jen lidi, akcionáři banky. Vřele doporučuju sehnat si k hypotéce taky akcii. Pro dobrý pocit, že vlastně platíte i sami sobě. 

Tip!

Když splácíte hypotéku, samozřejmě taky platíte cizím lidem. Jsou schovaní za institucí, nemají pro vás tvář, jakou může mít pán nebo paní domácí, ale nakonec jsou to zas jen lidi, akcionáři banky. Vřele doporučuju sehnat si k hypotéce taky akcii. Pro dobrý pocit, že vlastně platíte i sami sobě.

Nemít nic × mít kouli na noze

Když člověk platí nájem, platí cizímu člověku a nic za to nedostává. Když splácí hypotéku, investuje do svého. A na rozdíl od nájmu jednou platit přestane. Tak nějak se to říká, ne? Zaslouží si to pár upřesnění.

Především: Nevím, jak ostatní, ale já když platím nájem, něco dostávám. Bydlím. Kdybych přestal nájemné posílat, brzy bych poznal, co je to opravdové nic. Mezi mým něco a nic je rozdíl pořádných pár metrů čtverečných podlahy a stejného množství čtverečných metrů stropu, plus nějaké zdi okolo a vzduch mezi tím… Nekupuju ovšem zboží, kupuju službu. Když zajdete k holiči, taky vám nic nezbude, nic nekoupíte, vlastně máte po odchodu z oficíny na hlavě míň než před stříháním. A stejně chodíte k holiči, někdo i pravidelně. Když si zaplatíte cestu vlakem do Neapole, taky kupujete nic, zbude vám jízdenka, kterou si můžete nalepit do deníčku – ale uznejte, že za ty prachy ten kousek papíru nestál… A přece jste tohle nic potřebovali, abyste mohli spatřit Neapol a zemřít.

Nekoupit nemovitost má navíc proti koupi nemovitosti jednu velkou výhodu: něco vlastnit znamená odpovědnost. Majetek zavazuje a musíte se o něj starat. Nemůžete se zítra sebrat a navěky zmizet v Austrálii, Rokycanech nebo o ulici dál a už nikdy si na svoji nemovitost nevzpomenout. Určitě ne, pokud vlastně ještě není tak docela vaše, ale máte ji vlastně od banky v užívání. Hypotéka je závazek na pár desítek let. Pakliže vás to takhle baví, ok. Buďte opatrní, počítejte s tím, že vám můžou vyschnout příjmy a že se můžou změnit úrokové sazby. Směrem nahoru. A taky počítejte s tím, že se můžou změnit ceny nemovitostí. Směrem dolů. Třeba budete chtít nebo budete muset prodávat.

Za dobré slovo knížku

Minule jsme v rubrice Co si o tom myslíte? informovali o tom, jak chce italská vláda zachraňovat kulturní tradice. Rozdá mezi osmnáctileté kopec peněz, ale budou si z nich smět pořídit jenom kulturu. Knížky, lístky do divadla a tak. Chcete taky?

500 eur na knížky a na divadlo. Itálie obdaruje čerstvě plnoleté

ROzhazování peněz je ovšem dneska asi docela běžná věc. Není to tak dávno, kdy prohlášení Bena Bernankeho, někdejšího šéfa americké centrální banky, o tom, že inflaci by bylo možné podpořit rozhazováním peněz z vrtulníku, budilo pohoršní. Už jsme si zvykli. A tak byla diskuze pod článkem tak chudičká, že ani nebudeme vybírat nejlepší příspěvek. Knížku schováme pro příště.

Čas běží stále rychleji: Víc věcí se stačí stát

Koupit nemovitost není legrace. Ale rozumně prodat může být ještě těžší. Zvlášť když třeba spěcháte a máte málo času. Když jsou ceny o hodně níž, než když jste kupovali. Když mají lidi nouzi. Nebo když se změní místo, kde vaše nemovitost stojí. Tím nemyslím, že byste po šnečím vzoru vzali domek na záda a přesunuli se někam za devatero řek. Mám na mysli fakt, že dneska kvetoucí čtvrť může být za pár desítek let zchátralá doména společenské spodiny, díra bez dopravního spojení, přistávací plocha mimozemských plavidel.

Nebo přijde jedno z hnutí velkých dějin. Možná si myslíte, že tady ve Středozemi nikoho nezajímáme, velké dějiny že chodí kolem po špičkách… Sakra půjčte si někde učebnici dějepisu. A až se pokocháte minulým stoletím, nalistujte si, jak se Komenský loučí s vlastí na Růžovém paloučku a představte si na jeho místě sami sebe… Jak skvělá je útěcha, že vám vchod do vily hlídají dva sádroví lvi.

To už je ovšem extrémní úvaha, ale těch dvacet let, co budete splácet půjčku na bydlení, je opravdu dlouho. Ba, dokonce je to dneska mnohem víc než před dvacíti, před padesáti nebo před sto lety.

Vždycky musíš ještě šetřit

Samozřejmě argument s tím, že hypotéku jednoho krásného dne, pokud všechno klapne, přestanete platit, což se s nájmem z dobrých důvodů neodporučuje, ten platí a je zatraceně mocný. Absenci hlavního výdaje na bydlení v stáří oceníte. Kdo nebude ve vlastním má to krušnější. Samozřejmě může se snadno přestěhovat někam, kde je lacino, i když chtít se mu asi na stará kolena nebude, každopádně ale platí, že si musí našetřit. Ale za tu svobodu to snad stojí.

Šetřit se dá různě. Například si nepořídíte spoustu věcí, které s sebou nese koupě nemovitosti. Třeba si pronajímáte byt ve městě se slušným dopravním spojením. Nemusíte kupovat a živit auto nebo dvě. Když ho budete potřebovat, tak si ho – přirozeně nekoupíte, ale půjčíte v půjčovně, když to nebude často, nějaký halíř to hodí. Ale to je jen malý tip, který není pro každého.

Na rozdíl od toho velkého tipu: pokud na nemovitost aspoň z větší části nemáte, tak ji nekupujte. Osvoboďte se od touhy vlastnit. Pokud byste na ni museli být dva, vzpomeňte si na statistiky rozvodovosti a rozchodovosti, přestaňte si lhát, že jste něco speciálního a ušetřte se budoucích nepříjemností spojených s likvidováním společných dluhů. Pokud na nemovitost máte, pořádně si rozmyslete, jestli není lepší peníze uložit jinam, do něčeho skladnějšího a likvidnějšího.

Co si myslíte vy? Je potřeba vlastnit byt nebo dům? Nebo tři domy v Praze? Jsou to rozumně uložené peníze? Vzali byste si hypotéku na krev, bez rezervy? Pište. Pro debatéra, jehož příspěvek se nám zvlášť zalíbí, máme v redakci schovanou knížku z nakladatelství Grada.

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+126
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 65 komentářů

Přidat nový příspěvek

Diskuze na webu www.penize.cz se vždy věnují pouze tématu, k němuž se vztahují. Rozhodně nesuplují funkci Poradny. Máte-li proto jakýkoliv dotaz, obraťte se prosím přímo na naše odborníky, kteří vám rádi pomohou. Na dotazy vložené do Poradny standardně odpovídáme do čtyř pracovních dnů, obvykle se ale dočkáte reakce mnohem dříve. Pokud dotaz vložíte do diskuze, s velkou pravděpodobností na něj nikdo nezareaguje. Děkujeme za pochopení.

Diskuze

17. 8. 2019 5:38

Vlastnit cokoliv je závazek, nejen nemovitost.
Koupíte nemovitost ve špatné lokalitě. Cena bytu/domu/pozemku nestoupá, nebo dokonce klesá. Postaví vedle vás dálnici a z krásné přírody máte prach, špínu a hluk. Kdysi klidné místo je rušné. Nebo se někdo rozhodne vedle vás nastěhovat nepřizpůsobivé občany. Nebo protivný soused. Nebo přijde krize a cena vaší nemovitosti klesne zrovna v době, kdy ji potřebujete prodat. Nebo jste koupili nemovitost se spoustou skrytých vad a marně se soudíte s původním majitelem, který má na sobě exekuce nebo insolvenci a prachy z něj prostě nevytlučete, ani kdybyste mu hrozili osobní likvidací.
V lepším případě je všechno v pořádku, ale musíte nemovitost udržovat, např. opravit střechu, vymalovat, nová okna, dveře, nábytek, rekonstrukce rozvodů, stoupaček atd...
Chcete se přestěhovat? Máte starosti s prodejem bytu a kde vzít peníze na nový, než ten starý prodáte.
Hypotéka vás zadluží na 15 - 30 let.
Jenže jsou tu i výhody. Když koupíte nemovitost v rozumné době (ceny nejsou vyšponované nad skutečnou hodnotu), na dobrém místě, tak si ji necháte. Můžete v ní bydlet, nebo ji někomu pronajmout. Víte, že jednoho dne už platit přestanete. To oceníte především v důchodě, kdy vaše reálné příjmy klesnou. Když třeba váš partner jednou odejde tam, odkud není navrátu.
Já jsem koupil byt v době kdy stál o polovinu méně než dnes. Nájem byl také poloviční. Jenže, já stále splácím cenu, která byla před nějakými 13 lety. Ušetřím 36.000,- na rozdílu mezi hypotékou a nájmem. Splátky mi navíc klesly o 800,- Kč díky refinancování (klesly úroky). Samozřejmě, může to jít i obráceně a zase jít nahoru. Ale nájemné roste rychleji.
Moje náklady na hypotéku a energie jsou necelých 11.000,-. Nájemné s energiemi je okolo 14.000,-. Moje máma má zrovna takový důchod. Myslíte si, že by takové nájemné dokázala platit? Mohla by se odstěhovat do nějaké zapadlé vesnice a bydlet v bytě 2 kategorie a platit poloviční částku. Ale nedostala by se do obchodu, k lékaři. Autobus tam jezdí jen v pracovní dny a to 3x denně. Ráno v 5 a zpátky se dostanete v 1 odpoledne. Pokud autobus nezmeškáte.
Můj byt manželka může zdědit. S důchodem 14.000,- a náklady na byt 11.000,- (ve skutečnosti by náklady šly o něco málo dolů kvůli nižší spotřebě energií) by skromě vyžila. S nájmem 14.000,- a vyhlídkou jeho každoročního zvyšování by neměla z čeho žít.
A jednou byt zdědí děti. Mohou v něm bydlet, nechat vnoučatům, prodat.
+2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

18. 1. 2019 16:56

Je to pravda. Najem bytu je dnes ještě dražší než dobre naplánovaná hypotéka treba na 30 let. Aděti budou dědit mebo prodejem chalupy získají tučnou sumu. Nemovitosti stále dtáhnou, jsou to dobre uložené peníze. Naši kdysi koupili barák za 120 tis, já dnes budu kupovat menší za 1500 000.
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

25. 12. 2018 18:44 | no_name

Pěknej blábol. Dám příklad. Byli rodiče mojí mamky a rodiče táty. Rodiče táty si koupili dům a museli si na něj tenkrát půjčit. Rodiče mamky celej život platili nájemní bydlení. Už je to pár let, ale všichni umřeli. Po rodičích taťky zůstal dům v kterém bydlím. Po rodičích mamky zůstalo na účtu pár tisíc a nutnost zařídit vyklizení bytu. Takže raději budu několik let žít s rozumnou koulí u nohy, než cpát peníze cizím lidem a pak svejm dětem nic nenechat.
A celej tenhle článek je blábol. Ano za hypotéku platím cizím lidem bez tváře, ale platím pouze úroky a za pár let bude dům můj bez dluhů. Pokud platím nájem, tak vše jde majiteli nemovitosti. Můžu platit pět, nebo třicet let, ale po těch třiceti letech mám stále holý zadek, ale hlavně že se na mě paní domácí hezky usmívá, že :D
Pochopil bych nájemní bydlení, kdyby to stálo třeba polovinu toho co hypotéka. Ale pokud je hypotéka na stejné úrovni jako nájem, tak nevidím sebemenší důvod proč neplánovat budoucnost bydlením ve svém.
+19
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

14. 12. 2018 12:48 | Zebin

koupit byt na hypotéku má svá nepomíjitelná rizika, rozvod, ztráta práce jednoho nebo nedej bože obou manželů, ev. partnerů a také nemoc a tedy z toho plynoucí opět snížení příjmu. Po mnohaletém splácení už nemáte novostavbu, je třeba do bytu investovat a to není zadarmo. Dvacet, třicet let být pod finančním tlakem není příliš lákavá situace. Je třeba věc opravdu dobře uvážit. V posledních letech byl velký hit stěhování z měst na venkov, dneska o tom nikdo ani nepípne, proč asi? Lidé vyzkoušeli, že pro městské lidi je bydlení na venkově něco jiného, než jen život na čerstvém vzduchu, problém je s prací, dovozem dětí do školy, život s klíči od auta stále v ruce, časem omrzí. Každý známe někoho z okolí, kdo masáži s čerstvým vzduchem propadl a dnes? Leckdy velký průšvih. Kupování bytu za každou cenu, mi to trochu připomíná. Nicméně je to svobodná volba každého, což je dobře.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

1. 12. 2018 11:44 | DD

Koupila jsem byt v roce 1999 za 850 tisíc (2+1) v Praze a dnes takový stojí přes 4 miliony... A dojíždět po ucpaných spojkách, kde každé ráno stojí kolony...nevím. Doprava se zhoršuje spíše než zlepšuje, logicky s bydlením za městy roste i počet aut a kapacity silnic nestačí. Rychlé dálnice u nás opravdu nejsou :))) A ano ceny bytů stale rostou....Pokud jste povahou nomád tak možná je nájem OK, nikdy nevíte kdy si majitel vzpomene vás z nájmu vyhodit....možná je to cool ve 20ti s dětmi už moc ne a v 60ti je to k pláči!
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

6. 11. 2018 11:28 | Anka Novotná

To,co zde píše autor, je pěkná pito.most. Když mám nemovitost a splácím, vždy ji mohu prodat, a ještě mi něco zbyde. Lidi potřebují bydlet, to je základ a ne jako tu.pec kupovat každý rok nový mobil, auto atd. Hlavně, že nemám své bydlení. Když si pronajmu, tak nevím, kdy mi majitel ukončí smlouvu. Zda vůbec vrátí kauci. A bytů je nedostatek. No nic, jen ať je více takovýchto podnájemníků, alespoň mi bude mít kdo splácet hypoteku, jupí, a byt se pěkně platí sám...
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

1. 3. 2018 15:00 | Jik

Bože to je kravina, přemohl jsem se a dočetl to do konce...
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

1. 2. 2018 1:13 | David

Hezky jsem se pobavil. Jen by mě zajímalo do čeho by jste pane redaktore ty peníze vložil? Na spořící účet? Ale jděte... Já jsem například v roce 2011 koupil byt (na hypoteku, samozřejmě) a nyní jsem ho prodal za dvojnásobnou cenu, věřte nebo ne. Ano, stále budu splácet dál hypotéku, ale ty necelé 4000 mě opravdu nemůžou vytrhnout. Dokonce i s hypotekou jsem procestoval kus světa... A jak uvádíte, že nemovitost je těžké prodat, když je vázaná hypotékou, tak jste na omylu. Nemám nic proti tomu jak kdo bydlí, ale například v Mladé Boleslavi se nájem za 2+1 pohybuje kolem 13000kč, no nechtěl bych být důchodce a vzpomínat na to, jak jsem byl blbej a nekoupil si svůj vlastní byt... Nevím kolik vám je, ale těším se na váš článek až budete v důchodu a budete si stát za tímto tupym názorem...
+6
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

12. 12. 2016 12:51 | Jakub Veverka

A to bydlíte kde? V chánově? Za tak směšnou cenu byt prodáte raz dva. V Brně nenajdete byt pod 1,5 milionu, a to je svobodárna :D Ceny nemovitostí tu jsou šílené, nechápu jak lidé mohou dát za byt i 3 miliony a přeplatit na hypotečním úvěru další půl milion :D
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

16. 11. 2016 5:11 | m

Začala jsem jedním úvěrem ze stavebního spoření a po 7 letech splatila, pak další po 6 letech splaceno a další, spacela jsem samozrejme z nájmu, v mych 45 letech přerostl příjem z nájmu, příjem z pracovni činnosti po 20 letech praxe chemicke laborantky, od 42 let jsem na rente v domku s malými náklady. ....přesto se mi článek moc líbil, jsem vdecna za každého slušného nájemníka, ps:ke mi ted 47 a prez 20 let jsem neslusne nájemníky nepotkala, jen jednu fetacku a ta po domluvě ihned odešla, tudíž výpadek nájemného za celou dobu zadny
+2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

29. 10. 2016 15:07

Já bydlím v nájmu a nic mi nechybí.Jen chci napsat,že nic nevydrží věčně.Vemte si paneláky,stojí 30-40 let.Mít svůj byt vpaneláku,ale co za pár let?Požár,výbuch,nebo i stářím se panelák bude muset zbourat a těch x rodin si mezi sebe rozdělí pár metru čtverečných pod panelákem.Hezká vyhlídka.Možná ne hned,ale třeba za 10,20 let.
+4
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

8. 10. 2016 11:14 | 666

Konečně uhodil někdo hřebířek na hlavičku. Podobně to bylo keců u osobních aut, že češi chtějí auto vlastnit a pak přišly operáky pro fyzické osoby.
+48
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

30. 9. 2016 9:07 | pepikpik

Blábol. Ve 30 letech jsem si bral hypotéku 1,8 mil. Dnes po 5 letech něco málo splaceno.ovšem z úroku 5,20 je nyní 2,1 a slácí se veseleji a rychleji.Navíc přibyla možnost každoročně splatit až 20 procent jistiny.Máme menší, ale krásný dům na malém městě a 600 m zahrady.Pozemek byl náš.Předtím jsme bydleli v paneláku. Už bych nikdy neměnil.Koukat na tupé sousedy. Měsíčně hypo cca 7000 + 5000 poplatky. Práci máme oba dobrou a dlouhodobou.Snad jen doufat že zdraví vydrží.Pokud mě vykopnou, nebudu lempl a najdu si jinou.Pořád ty kecy co by kdyby jakby.Kdybych řešil furt hospodské kydy co by jakby atd. tak bydlím pořád v tom paneláku a nic.Bral jsem si to na 30 let.Z našetřených peněz tak každý rok něco šoupnu bance a dluh se krásně snižuje.No a pokud nás oba vykopnou a budeme bez práce dlouhodobě?(nepravděpodobné). Tak se to po dohodě s bankou prodá, umoří zbylý dluh a můžu zas do paneláku do podnájmu mezi tupé sousedy a život jde dál.aspoň jsem si zkusil vlézt do žita:)))
+65
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

25. 9. 2016 10:53 | st

Lidé jen hezky poslechněte autora a neberte si hypotéky. Aspoň my co jich máme několik budeme mít komu pronajímat. Myslím si, že pokud člověk normálně hospodaří, tak vlastní bydlení by měla být prvořadou prioritou. Zvláště s ohledem na stáří, kdy už nebude mít takové příjmy jako dřív.
+14
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

24. 9. 2016 22:26 | Hathor

Ano, prodat se dá vždy, je jen otázkou za kolik se vám to podaří. Koupila jsem s expřítelem byt na úvěr za 235 000,- a to na 15 let. Po 6 letech jsme se rozešli a byt jsme museli prodat. Bohužel se nám ho po delší době podařilo prodat za 50 000,-. Byt nemáme a ještě nějakých pár let se bude splácet. Bohužel se v době koupě bytu nedalo předpovědět, co se ze sídlištěm stane a co z něho udělá televize a její nepravdivé zprávy. Můj současný přítel koupil též byt. Bydlíme v něm dva roky. Celý jsme ho upravili, dorekonstruovali, ale musíme se odstěhovat. Před 15 měsíci se nad nás nastěhovali noví majitelé bytu. Bohužel tito majitelé jsou tak hluční, že pod nima nemůžeme existovat, natož naše malé dítě. Ať se obracíme kamkoliv, tak všude narážíme na skutečnost, že jsou majitelé a v bytě si můžou dělat, co chtějí ( např. stěhovat nábytek kolem půlnoci, nebo vrtat kolem půl jedenácté v noci a to nemluvím o hlasité televizi nebo jejich rozhovorech, kdy slyšíte každé slovo). O nějakém klidném spánku v noci se nedá vůbec mluvit, natož o spánku mého miminka. Takže moje zkušenost je taková, že je dobré si koupit byt, jelikož máte větší práva, pokud ovšem nenarazíte na sousedy, kteří si myslí, že mají ještě větší práva než vy. V takovém případě je lepší nájem. Pokud však narazíte na byt, který je v dobré čtvrti, v dobré nemovitosti a víte, že když se něco stane, tak se s tím někdo bude zabývat, tak je vhodné kupovat. Jinak ne, protože se prodělají akorát všechny úspory.
+5
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

Zobrazit všech 65 komentářů

Partners Financial Services
 
 

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.