To vám nebaštím. Koupit si byt? Dům? Nikdy!

Zdědil jsem byt 2+1. Nachází se v západních Sudetech, tedy dnes Horní Slavkov, za lepších časů Slavkenwald...Za 200 tisíc v této lokalitě neprodejné. Domnívám se, že nemovitostní bublina začíná nenápadně praskat. Pokud není do čeho jiněho investovat než do nemovitostí, nabídka převáží poptávku.

Velmi poučný článek, takových se vidí málo. Protože za ním nestojí někdo, kdo potřebuje prodat svůj produkt. Jestli nájem nebo hypotéka je téma lokality -poměr nájmu a výše splátek. Je rozdíl např. pokud kupuji byt v Praze za 2,5 mil Kč nebo podobný 50 km od Prahy za 0,7 mil Kč. Je rozdíl zda jsem s partnerem rok nebo deset let, jestli mám děti a vím jaké to je vycházet z jednoho platu, nebo se teprve na to chystám. Ale většinu těchto faktorů může dát člověk "stranou" pokud bude mít za sebou jednu věc a to je, že si něco dokázal našetřit. Líbí se mi, že v některých severských státech je dané ,že hypotéka je max. 30%, zbytek musí být vlastní, neznám to přesně. Ale zde je to zásadní na co mířím- Člověk by si měl nejdříve vyzkoušet několik let odkládat na stranu měsíc co měsíc stejnou částku jakou pak bude chtít hypotéku, třeba 5 let. Zjistit zda je toho schopen, jak to ovlivňuje jeho způsob života a pak si říci, zda mu nevadí, že takto to bude dalších 15-20 let. Tímto si člověk uvědomí jakou maximální částku je schopen dávat na stranu, aby to zvládal, nestal se "otrokem" v práci, který nemůže nic říci, protože dva výpadky platu by mu způsobili pohromu. Myslím, že hodně lidí, by si v tuto chvíli uvědomilo, AHA, tak já si vezmu hypotéku, ale poloviční než jsem chtěl a koupit si radši menší byt, nebo menší dům,a budu radši svobodnější. Jde o to najít si tu hranici. Myslím, že toto by v budoucnu ušetřilo těžké chvíle mnoha "hypotékářům". Není totiž nad vlastní zkušenost, ta je nepřenositelná. Měl jsem na starosti jeden prodej bytu za 2 mil Kč. Mladý pár po 6 letech společného soužití měl našetřeno 15 tis Kč zbytek si chtěli půjčit. Oba pracovali a plánovali potomka. Ptal jsem se jich jak to chtějí zvládat. A odpověď? těch pár let se nějak "uskrovníme " -asi 20 let, no a kdyby něco, tak to jsou peníze banky a ne naše, takže o nic nepřijdem...no rozebírat to, že banka bude chtít zpět vše i když cena nemovitosti poklesne, a že kdo pamatuje rok 2009 po krizi, kdy některé nemovitosti šli dolů až o 30 % nemělo v tomto případě smysl. Ano je jiná doba, než byla, když se dávali peníze do hrnečku na jednotlivé výdaje :) A proti hypotékám nemám vůbec nic a také jsem využil, ale tak jako u všeho i hypotéka je "dobrý sluha, ale špatný pán " Všem hezký den

...OPRAVA..mělo být, že v některých severských státech je hypotéka max 70 % ne 30%...

Odkládat 5 let na hypotéku a u toho platit nájem, nebo to budete bydlet mezitím pod mostem? :)

já jsem jezdil během školy o prázdninách makat do ciziny, vždy 2-3- měsíce v létě, a po škole jsem dal ještě půl roku. no a po těch letech jsem dal už něco na stranu. A během roku různé brigády na živobytí. Jinak, znám lidi, co nejdřív bydlí u rodičů a podělí se o náklady. Já vím, že ne vždy tohle jde a každý má tu svojí cestu. V Německu jsem hodně zažil, že mladí lidé bydlí nejdříve po několika spolu,podělí se o nájem a něco ušetří. Já jsem zažil hodně lidí, kteří museli v krizi prodat bydlení, nejak poplatit hypotéku, nebo to vyřešit osobním bankrotem.Proto jsem spíše konzervativní v tomto. Pár let předtím než přišel rok 2008 nikoho nenapadlo, že ceny tak spadnnou a že tolik lidí bude bez práce nebo s daleko nižším příjmem. A ten kdo trochu sleduje současnou situaci, tak vidí, že si hodně lidí zavařuje do budoucna na pořádný průšvih. Znám hodně lidí co mají hypotéku na dům a na investici si pořízují byt, také na hypotéku, k pronájmu. Pokud nepřijde nějaký průšvih, tak je to OK, jinak by to mohlo bolet.

Vyznávám stejnou filosofii jako autor. Ač jsem dobře placen ve stabilním oboru a prodejci hypoték by mě jistě uvítali s otevřenou náručí, nemám zájem. Dokonce nemám valný zájem ani o koupi nemovitosti bez hypotéky, tj. takové, na kterou bych dnes dosáhl jen z úspor. Dospěl jsem k tomu po letech koukání do burzy. Podívám-li se na trh s rezidenčními nemovitostmi očima investora na burze, vidím toto: - Celý trh s byty a domy jede se silnou finanční pákou. - Margin je proti hypošce bezpečná věc, protože jde získat jen na likvidní investice a investor ručí jen svým podílem. Všude je nabádán k opatrnosti a k omezení výše investice tak, aby jej případná ztráta nezruinovala. Naproti tomu hypoteční banky schválí tak nízký podíl vlastních prostředků, jaký by na margin na burze ani zdaleka nestačil. Klient neručí jen majetkem nabytým na úvěr, ale veškerým. V případě propadu může přijít o vše a ještě zůstat s drahým dluhem. Ale co, všichni se radují, že klient činí zodpovědný krok. Slušná masírka. - Mnoho obhájců hypoték se bohužel řídí neskutečnými bludy a na jejich základě do něčeho vrazí se silnou pákou miliony. Těch bludů je plná i tato diskuse. Tak třeba tvrdit, že nikdo nikdy nepronajme pod náklady je jako tvrdit, že nikdy žádná komerční firma nebude ve ztrátě, přece nebude prodávat svoje zboží za nižší než výrobní cenu. No, děje se to vcelku běžně, nesnížit cenu znamená neprodat a zbankrotovat okamžitě. A to si obchodované firmy dokáží výnosy a náklady velmi dobře spočítat, na rozdíl od amatérů v hypoškách. - Kouzelný a častý blud je, že v každém případě má hypotékář za X let splaceno, zatímco nájemce bude mít holou řiť. Můj aktuální stav je, že platím tržní nájem, který je nižší než by byla samotná cena peněz (úrok+poplatky+nerealizovaný zisk z vlastních prostředků případně vázaných do hypo), pokud bych si obdobný byt koupil. Musím pokorně uznat, že nevím s jistotou, jak na tom budu za oněch X let s majetkem, ale vidím dobrou šanci, že lépe, než bych byl s hypotékou. A nějakých 20 let je dlouhá doba, tak není vyloučeno, že se něco semele a přijde období, kdy budou nemovitosti z pohledu nezadlužených lidí za pár drobných. Uvidíme. Vám zadluženým, kteří toto čtete, držím palce. Buďte zodpovědní a budujte si prosím finanční rezervu, ať nám tu jednou neuděláte propad větší než zažili amíci před pár lety.

Víte, pozorně jsem si přečetl článek i komentáře a mám k tomu jednu věc: Ono je snadné obhájit si svoji finanční pravdu v situaci, kdy si ocením věci jako je svoboda, nezávislost a další zmiňované nefinanční hodnoty. Proto si dovolím přidat další nefinanční hodnotu a to je vztah k tomu bydlení.
Víte on je velký rozdíl mezi vztahem k nájemnímu bydlení a k vlastnímu bydlení a to nejen k tomu vlastnímu objektu, ale i k jeho okolí. Jistě sami kolem sebe vidíte příklady lokalit, kde se bydlí v nájmu a lokalit, které užívají vlastníci.
Další nefinanční kategorií je také pojem domov. Nebylo by vhodné zvážit tento pojem nejen ve vztahu k sobě samému, ale také ve vztahu k dětem. Děti, které někde vyrůstají a mají možnost to bydlení považovat za domov k němu také dříve či později získají pevný vztah. Jistě pevnější než k nájemnímu bydlení, které se tak snadno ve jménu svobody a nezávislosti mění.
Mimochodem pokles ceny nemovitostí může trápit jen takového vlastníka, který se rozhodne v období poklesu cen prodat. Jinak je to jen nepříjemná epizoda maximálně s dopadem na duševní pohodu hypotékou zatíženého jedince.
Čili pokud existují argumenty pro vlastní nebo nájemní bydlení a jsou v zásadě stejně vážné, pak by se výše uvedené řádečky mohly do úvahy vzít také.

Chtěla bych vidět ten byt za 0,7mil. bydlím na vesnici a tady se byty prodávají za 850tis.před rekonstrukcí :-)

Naprostý souhlas s autorem. Nemovitost bych si koupil jen pokud bych ji nutně kvůli rodině potřeboval a nemohl se bez ní obejít nebo pokud bych měl takové úspory, že bych ji mohl velmi rychle doplatit. Těm, co si pořizují nemovitosti jako investici na hypotéky bych doporučil zvážit tři trendy, které se v krátké budoucnosti začnou velmi silně projevovat - 1. demografický pád a úbytek obyvatel - začnou vymírat velmi silné válčné a poválečné ročníky a rodit děti budou demograficky velmi slabá 90tá léta. 2.Dostavba dálnic a obchvatů měst a s tím spojená rychlá dostupnost většiny míst kde se nabízí výhodná práce z velmi dalekého okolí. 3. Automatizace a přesun většiny práce do služeb a možnost je částečně dělat z domu, tzn. nutnost dojíždět po rychlých dálnicích do místa pracoviště třeba jen 2-3 dny v týdnu. A ještě na závěr bych se rád vysmál tvrzení, že cena nemovitostí bude pořád růst. Někde bude reálně růst někde bude reálně klesat, ale rozhodnou o tom vnější příčiny jako reálná poptávka a ne levné peníze, spekulace a bubliny, protože ty se vždycky nakonec zhroutí jako domeček z karet.

Já si s bývalým přítelem před 8 lety koupila byt po rekonstrukci za 235 000,-. Před dvěma lety jsem byla nucena ho prodat a po delší době se mi to podařilo za 50 000,- ( z toho jsem musela uhradit převod družstvu ). Nastěhovala jsem se k současnému přítelovi, který měl svůj byt. A teď, po dvou letech, jsme nuceni kvůli hlučným sousedům byt prodat. Naštěstí se ceny nemovitostí zvedli, takže doufám, že dostaneme více, než 325 000,-, které za něj dal. Mimo jiné, byt je velký, světlý a opět kompletně po rekonstrukci.

Ano, prodat se dá vždy, je jen otázkou za kolik se vám to podaří. Koupila jsem s expřítelem byt na úvěr za 235 000,- a to na 15 let. Po 6 letech jsme se rozešli a byt jsme museli prodat. Bohužel se nám ho po delší době podařilo prodat za 50 000,-. Byt nemáme a ještě nějakých pár let se bude splácet. Bohužel se v době koupě bytu nedalo předpovědět, co se ze sídlištěm stane a co z něho udělá televize a její nepravdivé zprávy. Můj současný přítel koupil též byt. Bydlíme v něm dva roky. Celý jsme ho upravili, dorekonstruovali, ale musíme se odstěhovat. Před 15 měsíci se nad nás nastěhovali noví majitelé bytu. Bohužel tito majitelé jsou tak hluční, že pod nima nemůžeme existovat, natož naše malé dítě. Ať se obracíme kamkoliv, tak všude narážíme na skutečnost, že jsou majitelé a v bytě si můžou dělat, co chtějí ( např. stěhovat nábytek kolem půlnoci, nebo vrtat kolem půl jedenácté v noci a to nemluvím o hlasité televizi nebo jejich rozhovorech, kdy slyšíte každé slovo). O nějakém klidném spánku v noci se nedá vůbec mluvit, natož o spánku mého miminka. Takže moje zkušenost je taková, že je dobré si koupit byt, jelikož máte větší práva, pokud ovšem nenarazíte na sousedy, kteří si myslí, že mají ještě větší práva než vy. V takovém případě je lepší nájem. Pokud však narazíte na byt, který je v dobré čtvrti, v dobré nemovitosti a víte, že když se něco stane, tak se s tím někdo bude zabývat, tak je vhodné kupovat. Jinak ne, protože se prodělají akorát všechny úspory.

Lidé jen hezky poslechněte autora a neberte si hypotéky. Aspoň my co jich máme několik budeme mít komu pronajímat. Myslím si, že pokud člověk normálně hospodaří, tak vlastní bydlení by měla být prvořadou prioritou. Zvláště s ohledem na stáří, kdy už nebude mít takové příjmy jako dřív.

Blábol. Ve 30 letech jsem si bral hypotéku 1,8 mil. Dnes po 5 letech něco málo splaceno.ovšem z úroku 5,20 je nyní 2,1 a slácí se veseleji a rychleji.Navíc přibyla možnost každoročně splatit až 20 procent jistiny.Máme menší, ale krásný dům na malém městě a 600 m zahrady.Pozemek byl náš.Předtím jsme bydleli v paneláku. Už bych nikdy neměnil.Koukat na tupé sousedy. Měsíčně hypo cca 7000 + 5000 poplatky. Práci máme oba dobrou a dlouhodobou.Snad jen doufat že zdraví vydrží.Pokud mě vykopnou, nebudu lempl a najdu si jinou.Pořád ty kecy co by kdyby jakby.Kdybych řešil furt hospodské kydy co by jakby atd. tak bydlím pořád v tom paneláku a nic.Bral jsem si to na 30 let.Z našetřených peněz tak každý rok něco šoupnu bance a dluh se krásně snižuje.No a pokud nás oba vykopnou a budeme bez práce dlouhodobě?(nepravděpodobné). Tak se to po dohodě s bankou prodá, umoří zbylý dluh a můžu zas do paneláku do podnájmu mezi tupé sousedy a život jde dál.aspoň jsem si zkusil vlézt do žita:)))

Konečně uhodil někdo hřebířek na hlavičku. Podobně to bylo keců u osobních aut, že češi chtějí auto vlastnit a pak přišly operáky pro fyzické osoby.

Já bydlím v nájmu a nic mi nechybí.Jen chci napsat,že nic nevydrží věčně.Vemte si paneláky,stojí 30-40 let.Mít svůj byt vpaneláku,ale co za pár let?Požár,výbuch,nebo i stářím se panelák bude muset zbourat a těch x rodin si mezi sebe rozdělí pár metru čtverečných pod panelákem.Hezká vyhlídka.Možná ne hned,ale třeba za 10,20 let.

Začala jsem jedním úvěrem ze stavebního spoření a po 7 letech splatila, pak další po 6 letech splaceno a další, spacela jsem samozrejme z nájmu, v mych 45 letech přerostl příjem z nájmu, příjem z pracovni činnosti po 20 letech praxe chemicke laborantky, od 42 let jsem na rente v domku s malými náklady. ....přesto se mi článek moc líbil, jsem vdecna za každého slušného nájemníka, ps:ke mi ted 47 a prez 20 let jsem neslusne nájemníky nepotkala, jen jednu fetacku a ta po domluvě ihned odešla, tudíž výpadek nájemného za celou dobu zadny

A to bydlíte kde? V chánově? Za tak směšnou cenu byt prodáte raz dva. V Brně nenajdete byt pod 1,5 milionu, a to je svobodárna :D Ceny nemovitostí tu jsou šílené, nechápu jak lidé mohou dát za byt i 3 miliony a přeplatit na hypotečním úvěru další půl milion :D