Zavést školné na vysokých školách? Ano, ale jak?

Myslím, že školám vůbec nic nebrání zavést prospěchová stipendia dle vlastního uvážení. Nemá smysl jim do všeho mluvit.

Nevím v kterém ghettu Jarmilo žijete - pravdou ovšem zůstává, že již nyní je kvůli životním nákladům studium pro mnohé nedostupné, a uvažované školné je v porovnání s těmito životními náklady bagatelní položka. Studium na vysoké škole není nějaké nárokové lidské právo - to je POŽITEK, který zvyšuje kvalifikaci absolventa, zvyšuje jeho cenu na trhu práce, zlepšuje jeho možnosti uplatnění v životě, a dává mu potenciál lepší životní úrovně - nevidím důvod k tomu, aby tento požitek dotovali v absolutní míře i ti, kdo si ho sami finančně nemohou dovolit. Stát má jen jedny lidi a jedny peníze - školy zaplatíme buď na daních všichni i ti nejchudší, a nebo si budou více připlácet poživatelé tohoto luxusu (úplné náklady na studia si nebudou platit nikdy). Neboli pokud připustíte, že bydlet a jíst jsou nenulové náklady - potom školné pouze odstraní část nespravedlnosti, kdy ti kdo si studium finančně dovolit nemohou, připsívají daněmi těm kdo si to dovolit mohou, a nebo těm kteří pak odejdou do zahraničí a daně platí jinde. A k tomu má školné taky sloužit. Rozhodně však školné neklade nepřekonatelnou nebo dodatečnou finanční bariéru, pouze tu bariéru už stávající zvyšuje o nějakých 10-20% - přičemž navíc naopak nabízí půjčky, které jsou nyní nedostupné pro nikoho. Tím si bude studium moct dovolit více lidí, ano.
Je to asi jako se socialistickou bytovou politikou - ti sociálně slabší, co nemají šanci vylézt z nájemního bytu a nemohou si dovolit spořit - připsívají na dotované stavební spoření a dotované hypotéky těm bohatším. Mně to připadá absurdní a sociálně kruté.

Není to nespravedlivé, ale potřebnou motivaci studentů je lépe řešit prospěchovým stipendiem. Navržený způsob odvodu z budoucího příjmu je pak něco jako "success fee". A to motivuje vysoké školy (mj. ty to opravdu potřebují nejvíce, aby tam dobří kantoři a dobří odborníci měli silnější pozici).

Zkuste se Vaší spolužačky zeptat, proč pociťuje křivdu, když ji nikdo nebránil VŠ studovat později, kdyby měla opravdový zájem. Mnoho z nás se prostě naučilo svou neschopnost a lenost označovat slovy křivda, nespravedlnost, smůla, atp. Do našeho národního podniku nastoupila sedmnáctiletá dívenka s dvouletou "ekonomkou" bez maturity. Ve svých 23 letech si dodělala při zaměstnání maturitu (už jako vdaná s jedním dítětem) a ve 31 letech přebírala diplom inženýrky na ČVUT (rovněž vystudovala při zaměstnání). Záhy se stala vedoucí odboru. Dnes je jednou ze čtyř odborných ředitelů významné nadnárodní firmy a předpokládám, že byť na dnešní "poměry" již není nejmladší, její kariérní postup zdaleka neskončil. Skutečně si myslíte, že všechny děti bohatých rodičů mají na růžích ustláno? Mohu Vás ujistit, že mnozí z nich mají "těžší" život než dělnické děti, často je od nich vyžadováno daleko více a dokonce jsou i takoví "zbohatličtí parchanti", kteří chtějí dokázat ještě více než jejich rodiče a proto je příprava na život stojí nesrovnatelně více úsilí než ty "obyčejné". Trochu jsem se rozjel :-), ale prostě nesnáším dělení na "synáčky bohatých podnikatelů" a jiné. Pro mne je rozhodující, zda se jedná o slušného, vzdělaného, schopného a pracovitého člověka a ne zda jeho otec je podnikatel či něco jiného.

Mám jiný návrh. Co výše školného v závislosti na dosažených výsledcích ? V prvním ročníku všichni základní školné a od druhého základní školné krát průměrná známka. Jedničkář by tedy splácel třetinu toho co trojkař. Je to nespravedlivé?

Z mých spolužáků ze základní školy jich bylo dost, co se šli vyučit, protože rodiče je nemohli živit na střední škole a jako učni třetího ročníku už přinesli domů půl výplaty. Ze spolužáků na střední škole bylo opět hodně těch, co je rodiče nemohli živit na vysoké, takže šli pracovat. Jeden z mých spolužáků se dal okamžitě po maturitě k policajtům, nabídli mu slušný plat a byt. Měli bychom se dát všichni k vojákům a policajtům za slušný plat a byt? Vaše přirovnání kulhá. Děti těch, co měli za komunistů slušné živobytí, neemigrovali do Ameriky, a ti, co mají slušné živobytí dnes, taky neemigrují. Já se jen ptám, jestli se zavedením školného budou mít na studia všichni, co by studovat chtěli. Vy mi odpovídáte, že nebudou. Tak proč ho teda chceme zavést? Abychom přístup ke vzdělání ještě ztížili? Za komunistů existovala pro ty chudší sociální stipendia a přesto byli tací, co si i přes tuto podporu studium nemohli z ekonomických důvodů dovolit. Za nově budovaného kapitalismu jsme stipendia zrušili. Proč? Řada mých spolužáků dodnes cítí jako nespravedlnost, že nemohli z finančních důvodů studovat a sami dělají všechno pro to, aby jejich děti studovat mohly, když jim samým to bylo znemožněno. Ne všichni jsou synáčci bohatých podnikatelů. Moje spolužačka cítí dodnes jako velkou křivdu to, že rodiče neměli na studia VŠ pro obě děti a dali přednost jejímu bratrovi s tím, že ona se vdá a možná studia nedokončí nebo školu třeba ani kvůli péči o děti nevyužije. Cítí to dodneška jako diskriminaci žen a je jí líto, že to bylo nejen ve společnosti,ale i přímo u nich doma v rodině.

Chci tím říci zejména to - že již dnes je studium na vysoké škole nenulová položka v domácím rozpočtu - a že velké množství sociálně slabších rodin si prostě nemůže dovolit studenta na škole vydržovat - aniž by po nich štěk pes a aniž by takový student měl šanci si na studia půjčit. Pokud by školné bylo spojeno se zavedením státem garantovaných půjček (neb ručení studenta je nezvladatelným problémem žádal-li by o půjčku na studium ve smyslu životních nákladů dnes) - potom ano, školné vyřeší i tyto problémy, protože se s ním "sveze" možnost financování studia i pro ty, kteří jsou dnes mimo dosah a nikdo jim nepomůže. Pokud se týče té vaší vzorové studentky - ta nebude mít na studia nikdy, v žádném systému kromě komunismu, nemá na ně dnes a neměla by na ně ani potom. Správně jste ale pochopila, že potenciální školné je v porovnání se základními životními náklady spíše bagatelní položka.
Mám pro vás k uvážení jiný vzor: Vezměme si za příklad mladou dívku, jejíž rodiče na studia nemají. Vzhledem k tomu, že si nemůže dovolit 5x40.000 na živobytí, a nikdo jí na to nepůjčí - studovat prostě nepůjde. Půjde ale do hokny - a z daní ze svého nevelkého platu bude podporovat školu zdarma pro svého souseda, jehož tatínek-milionář mu platí byt v Praze a auto střední třídy, a uvažované školné utratí v restauraci za jediný večer. Za deset-patnáct let bude oné byvší mladé dívce třicet, bude mít dvě děti ve školce, a z ekonomických důvodů bude zpátky v pracovním procesu, a ze svého nevelkého platu bude podporovat další generaci studia zdarma pro rodiny bohatších spoluobčanů, kteří si mohou dovolit vyživovat dítě na vysoké škole, což ona si nikdy dovolit nemohla, a nebudou si to moct dovolit ani její děti, a přesto to musí platit. Přitom ten synáček bohatého podnikatele, co vystudoval zdarma, zatímco ona nemohla - odjel do Ameriky, kdež vydělává 65.000 dolarů ročně, z nichž ovšem na české školství a na české daně nepošle ani floka. Jak se vám líbí tato sociální spravedlnost? A to ani neuvažuji, na které školy se z kapacitních důvodů až na vyjímky dostanu jen ti co mají na tučný úplatek - zatímco při výběru školného by mohli zdvojnásobit počet studentů. Jak se vám líbí tato spravedlnost?

Když jsem studoval před 40 lety MFFUK, byla VŠ "zadarmo". Protože jsem pocházel z nepříliš majetných poměrů, platil jsem samozřejmě kolejné a obědy z toho, co jsem si vydělal pracemi (skládáním vagonů s uhlím, různými brigádami, atd.). Tedy zase to tak zadarmo nebylo. No a když jsem nastoupil do prvního zaměstnání, tak jsem dostal plat cca 980 Kč bruto (885 čistého). A že by mi stát půjčil na studium? Takže sice bylo studium zadara, ale ti, co rovnou dělali, tak měli podstatně vyšší plat, který jsem ani po 10 letech nedohonil. Dnes absolvent VŠ už většinou má vyšší plat, než učeň po 5 letech. I když jsou také výjimky... Takže se taky přimlouvám za rozumnou participaci na školném.

Nevím, odkud berete informace, ale: 1. Ve Finsku nikdy školné nezaváděli (alespoň ne v minulých desetiletích), takže nebylo co rušit. 2. V Irsku školné zrušili ze dvou důvodů: - Ekonomický vývoj vedl k velkému růstu příjmů státu, takže existovaly zdroje. - Školné zde bylo zavedeno nevhodným způsobem, což je ovšem klíčový problém. Nyní v Irsku znovu uvažují o zavedení školného a považují za chybu, že místo vylepšení systému jej zrušili. A důvodem nejsou "peníze navíc", ale právě tlak na zvýšení kvality vzdělání.

Počítáte pěkne, Jarmilo. Ve Vaší úvaze však chybí to nejpodstatnější. Totiž to, že vyšší kvalita vzdělání se projeví ve zvýšení příjmu, takže váš reálný příjem i po zpětném odvodu z příjmu bude o normálního absolventa (tj. toho, kdo není ÚB) podstatně vyšší, než je nyní, když - řekněme si to narovinu - dostává vzdělání, které není úplně to "pravé ořechové".

Nějak nerozumím tomu, proč by ta "vaše" dívka studovala VŠ?

Jo, to jako chcete říct, že si student ze sociálně slabé rodiny půjčí na studium a ještě na školné a toto vše začne ze svého zajisté vysokého platu po ukončení školy splácet? Svatá boží prostoto! Vezměme tedy za příklad mladou dívku, jejíž rodiče na její studia nemají. Půjčí si nějakých 200.000, aby mohla býž 5 let živa na studiích (a 40.000,- na živobytí/rok není nijak přemrštěná částka), dále nějakých 100.000,- na školné (5x 20.000,-/rok). Po studiích bude tak tři roky dělat, ale nebude mít velký plat, protože nemá praxi a je to mladá žena, mohla by jít na mateřskou. Posléze na ni skutečně odejde, bude mít 2 děti, takže nějakých 6-7 let bude ráda, když se uživí. K tomu si budou chtít s manželem pořídit byt, takže bude hypotéka. Jo, ona má dluh na školu a na školném, takže jim nikdo na hypotéku nepůjčí? Aha, takže to buď zaplatí manžel nebo se odloží děti. Pokud se odloží děti, není třeba vlastní a velký byt. Ve 40 letech bude dluh na školné splacený, takže můžou konečně dostat hypotéku. Teď by konečně mohly přijít na řadu ty odložené děti. A jsou zase před problémem, protože mateřství je rizikové, plodnost se věkem snižuje, takže se musí sáhnout k umělému oplodnění, což stojí bratru nějakých 80-100.000,- Kč. Myslíte, že tohle nějaká rodina přežije?

Vážený jezevče,
důležité je, že po zavedení školného tyto bariéry již nebudou. Nemají na školu dnes. Budou na ní mít po zavedení školného. Ach ty prostá scholastiko!

Moc pekne - jenom by me zajimalo, jak byly do techto navrhu zapracovany zkusenosti z Irska a Finska. Obe zeme, hlavne Irsko, byly v podobne situaci, jako jsme ted my.
PS pro neznale - v obou zemich bylo skolne zavedeno a po nekolika letech za velkych nakladu zruseno. Z dusledku daneho experimentu se Irsko vzpamatovava dodnes.

Jaké "protekční a další bariéry omezující přístup ke kvalitním vzdělávacím službám studentům ze sociálně slabších domácností" dnes existují?
Jsou to zejména prosté základní nezbytné životní náklady nevýdělečně činného studenta - který je rodičům (či sám sobě) "na krku" o několik let déle, než kdyby šel v šestnácti do učení a v osmnácti do práce. Například náklady na bydlení nebo dojíždění, kolej; nebo náklady na stravu, zejména v případě kdy dislokace školy neumožňuje stravování s rodinou. Patří tam také ale náklady na učebnice, skripta, nezbytné technické vybavení (počítač apod) - položky které v ročním součtu dosahují pěticiferných částek.
Půjčka na školné by měla umožnit studium i těm, kteří si dnes prostě nemohou ekonomicky dovolit ještě 4-5 let bydlet a jíst z vlastních zdrojů.

Základní problém vidím v tom, že naše VŠ nejsou vůbec zainteresovány na uplatnění svých absolventů v praxi. Ve světových žebříčcích se umísťují na prakticky nesledovaných místech - čili ani to roli nehraje, peníze dostanou na hlavu, z hlediska finančního je jim tedy úplně jedno, jestli absolvent se stane nositelem Nobelovy ceny nebo se zaregistruje na úřadu práce. Článek toto popisuje a navrhovanéřešení by to odstranilo vlastně jakýmsi "samoregulačním" mechanismem, tedy bez nutnosti náročné administrativy a subjektivního hodnocení. Samozřejmě, osvícenější z nich se o to zajímají a snaží se - např. MU si dělá přehled uplatnění absolventů sama a také ho zveřejňuje. Ovšem dobrovolnost v tomto směru znamená, že se to dozvíte pouze od těch dobrých - to je stejné jako u nemocnic. Přidáte-li fakt, že stále poptávka převyšuje nabídku a nic nebrání studentům přeskakovat z jedné školy na druhou třeba třikrát, máte dokonale demotivující systém.

"Protekční a další bariéry" jsou popsané v článku v oranžovém odstavci. Patrně je to ještě horší, jak alespoň vypovídají opakující se skandály při přijímacím řízení na nejlukrativnější obory. Oproti tomu prestižní americké univerzity vyhledávají talentované studenty po celém světě a nabízejí jim studium zadarmo. Problém je právě v té zainteresovanosti na výsledku. Z dalších dvou otázek soudím, že chcete říci, že ve srovnáním s tím, co VŠ dostávají nyní, by to, co by se vybralo splácením odloženého školného, nehrálo významnou roli. V prvních létech by to skutečně významnou finanční změnu nepředstavovalo, postupně by však tok peněz sílil. Jde však právě o onu změnu motivační. Brzy by se začalo vědět, jak se absolventi té či oné školy uplatňují. Systém by tak začal motivačně působit prakticky hned - a o to jde. Děkuji za dotazy. RV

Vážený pane,
můžete nám laskavě sdělit jaké "protekční a další bariéry omezující přístup ke kvalitním vzdělávacím službám studentům ze sociálně (příjmově, ale i pokud jde o společenskou pozici a společenské kontakty) slabších domácností" dnes existují? Dále nám laskavě sdělte kolik celkově by se na školném mělo dle geniálních propočtů vaší a podobných "institucí" ročně vybrat? A kolik peněz jde dnes ročně ze státního rozpočtu do kolonky "Vysoké školy". Předem děkuji za věcné a logické odpovědi.