Zavést školné na vysokých školách? Ano, ale jak?

Možná jsem nechytil začátek dikuse, ale proč se automaticky operuje s tím, že je třeba si po škole vzít hypotéku? Myslím si, že mediální a reklamní masáž dělá své a že ten, kdo nemá hypotéku, tedy nebydlí ve vlastním, jako by nebyl. A to je určitě špatně, nemělo by to být automatické, bydlení ve vlastním prostě není pro každého. Navíc nelze jednoznačně říct, že bydlení v nájmu je horší než ve vlastním.

V tom, ze prumerna mzda v teto zemi dosahuje cca 18.000,- Kc. Vzpomenme na tu Jarmilini zenu, co vystuduje, dela za maly nastupni plat, odejde na materskou a ma dluh za studium na krku. Pokud nema ani prumerny mesicny prijem, nesplaci zadny zavazek vuci skole a ma lepsi podminky pro ziskani hypoteky. Tu ma na nejake fixni obdobi (obvykle 1,2,5 let) za nejakou cenu (urok). Po te banka znovu vyhodnocuje situaci klienta, situaci na trhu (vyse urokovych mer), novou dobu fixace a nastavi novy urok. Pokud nase pani predtim brala 17.000 hrubeho a nyni ma 18.000 hrubeho, zacala odvadet 1.800 mesicne na ucet sve vysoke skoly (pokud studoval jednu, jestli dve, tak dvojnasobek). Pro banku tak ma vlastne nizsi prijem a je vice rizikova, urok je ponekud nasvysen, cimz stoupaji splatky hypoteky. Ve vsledku muze takova zena (v zavislosti na prijmech manzela) potrebovat i mokry hadr na hlavu, aby se z toho nezcvokla...

Stat podporuje vzdelani i z dani chudych lidi, kteri na studia sami nemaji, protoze prinos to bude mit i pro ne. Vzdelani lide budou uspesnejsi, podniky, kde budou pracovat, ktere budou ridit nebo vlastnit, budou prosperovat a otvirat nova pracovni mista. Aby nalakaly kvylitni zamestnance, navysi prosperujici podniky mzdy orptoti bezne placenym, stoupne tak cena prace na trhu, z cehoz budou profitovat i ti s ucilistem. Samo sebou zvyseni ceny prace na trhu znamena mensi zajem o nekvalifikovanou pracovni silu, ktera sotva dochodila zakladni skolu...
Stat podporuje bydleni - slevy na danich z hypotek, statni dotace na stavebku - protoze zvysovani mnozstvi bytu na trhu znamena snizovani ceny bydleni, Opet prospech i pro nejchudsi vrstvy.

A co navrh soicalniho systemu Jamese Hyzla z ING (ktery byl publikovan i na penize.cz)? Ten mi prijde lepsi, je nezavisly na porodnosti. Bohuzel ho podporuji zatim jen Evropsti demokrate. Navrh najdete mj. i na nasl. odkazu: http://www.edemokrate.cz/index.php?dok=00500000001608,det
A zainteresovat rodice je fajn, jenze to znamena diskriminaci rodicu, jejichz deti jsou napr. dislektici, disgrafici apod. Pravda, situace se lepsi a tyto deti jsou cim dal mene diskrinimovani, ale stejne nemaji rovne prilezitosti a mensi procento jich bude tak uspesnych, nez u zdrave populace. Pritom vychova a hlavne uceni a prace s temito detmi zabere vice casu a stoji vice energie a sebevzdelavani i toho rodice. Nema tedy moznost sam se venovat natolik sve kariere, jako jini. Takze mene si vydela a jeste mene dostane za sve deti? A co u rozvedenych rodicu? Bude prispevek na duchod dostavat nevlastni otec, nebo biologicky otec?

Položme si jinou otázku? Potřebujeme vůbec vysokoškoláky? Do našich montážních dílen jsou třeba hlavně dělníci, fabriky je dokonce vozí z Polska, protože u nás je jich málo. Na stavbách dělají ukrajinci, v supermarketech prodávají slovenky a polky, na ulicích vietnamci. Potřebné vysokoškoláky dodá zahraniční vedení, na to naše lidi nepotřebuje.

Pokud nezůstane pouze u řečí, tak bych to brala. Ono je tu totiž nebezpečí, že člověk, který se musel zadlužit nejen na školné, ale i na živobytí v době studia a který - aby tyto závazky splatil - musí odejít do zahraničí, a to nikoli do Somálska, ale na Západ, a tam pět let dělat, může přijít na to, že si tam za pět let vybudoval existenci, že má možnost dobrého bydlení, auta, jisté společenské úrovně, zatímco tady musí začínat od začátku, takže co mu zabrání v tom najít si tam partnera a zůstat za hranicemi natrvalo? Každá země ho ráda přijme. Má v něm slušného vzdělaného občana, do jehož výchovy a vzdělání nedala ani korunu, neřkuli euro- nebo jiný cent. Jenže u nás zatím vítězí jen mocenské hrátky a plky. 16 let jen meleme o tom, jak by se mělo rozhodování přenést co nejblíž k občanovi. Zatím se rozhoduje hlavně v Praze, státní rozpočet je toho zářným příkladem. Jde o to, abychom změny prováděli v rozumném horizontu a nečekaly na ně dvě a více generací.

Zde, Jarmilo, navrhujeme následující řešení (ke kterému je uplatnění investičního principu v oblasti financování VŠ klíčem): Ať se určité procento z toho, co člověk v dospělosti odvádí v rámci svého zákonného penzijní pojištění, poskytuje přímo jako bonus jeho rodičům. Tím budou rodiče zainteresováni nejen na zvýšení počtu svých dětí, ale také na jejich řádném vychování, vzdělání a uplatnění. Pokud jsem v neděli dobře poslouchal, tak i ODS uvažuje o něčem obdobném. Každý rozumný sociální systém musí maximálně využívat prvky zainteresovanosti tam, kde to jde. Jinak má tendenci degenerovat a měnit se ve volné pole působnosti těch, co disponují přerozdělovací mocí.

Rozumím. Chudí spoluobčané, kteří si sami studia nemohou dovolit, se složí těm bohatším na školné - za což se budoucí absolventi odvděčí tím, že ač závazků ni dluhů k rodné hroudě nemaje, dojati vděčností a altruismem neodejdou pracovat a vydělávat do zahraničí, ale budou s námi budovat náš socialismus pro další generaci altruistů. Taktéž ty mladé perspektivní studentky, co se záhy po škole odeberou na mateřskou, a už nikdy se do práce nevrátí - navrátí chudším spoluobčanům investované školné ve výchově svých dítek. No myslím Jarmilo že vám jeden obklad nebude stačit.

Ten už tam mám. Nevím, proč se bavíme o výši školného. Od r. 1977 ubývá počtu narozených dětí, lini se jich nenearodilo o celou třetinu míň než v r. 1989. Za nějakých 10 let budeme rádi, když nějaké děti budou. Ještě rádi jim budeme školné platit, aby od nás neutíkali do jiných států, kde své vzdělání využijí lépe, než v montážních dílnách, co tak houfně rostou po celé republice. Za pět let Vám nikdo nespraví zuby, protože zubařů ubývá a už dneska jich je hodně v důchodovém věku. Chcete po budoucím zubaři školné? Po absolvování školy bude platit úvěr na školu z toho, co mu zaplatí Všeobecná zdravotní pojišťovna? No, to bude mít studený obklad na hlavě víc lidí.

Ještě jsi zapomněl dodat, že ten mlionářský synek může být rovnou Slovák, který má stejné výhody jako náš student. Pokud by snad ta chudá holka chtěla studovat na Slovensku, že je ta škola blíž nebo by chtěla ušetřit na nákladech při silné koruně, má smůlu¨, platila by školné. Měla by totiž stejné výhody jako slovenský student.

No a jak Jarmilo vidíte ten meritorní argument - že ve stávajícím systému platí chudí, co si sami nemohou studium dovolit (kvůli životním nákladům) - těm bohatým, kteří mají statisíce na dalších X let studia? Jinak téměř jakýmkoliv porovnáním čehokoliv s čímkoliv zjistíte, že stát dává na něco málo. Pokud si myslíte, že z daní z našich českých platů můžeme ufinancovat služby a požitky jako v západní evropě, dejte si na hlavu vobklad.

Děkuji Jarmile a všem dalším, že diskuse je skutečně zajímavá a přínosná, a to i z hlediska další práce na daném tématu. Autor

Představte si, že na tohle přišla i ODS a proto to má ve svém programu. Přebujelá administrativa. Tam jsou totiž největší zdroje a rezervy. Pan Špidla měl v plánu snížit počet státních úředníků na všech stupních o cca. 30 tisíc. Jeho následovníci (Gross a Paroubek) to špatně pochopili a přibližně o stejný počet stav navýšili a ještě jim na tu složitou práci přidali. Tohle ovšem nechápe strážce státní pokladny pan Sobotka. Jak se říká - pod svícnem bývá největší tma. ČSSD má nemocné politiky. Jeden tvrdil že zdroje jsou (Špidla - možná, na rozdíl od ostatních, věděl kde) a druhý (Sobotka) tvrdí, že zdroje nejsou v úsporách (na rozdíl o ostatních, kteří to plýtvání dennodenně vidí).
Proto paní Jarmilo volte ODS a tlačte na to, aby své plány uskutečnila.

Hoši, pomohla jsem tu rozjet zajímavou diskusi. Chtěla jsem ale naznačit jedno: není pravda, že na školy je málo peněz. Politici pořád melou o tom, že státní rpzpočet musí zaplatit důchody a kdesi cosi. Pokud mám správné údaje, pak v r. 1989 platil stát na starobních důchodech 29,9 mld, což bylo 23,1 % objemu výdajů na správu a justici. V r. 2000 už výdaje na správu + justici dosáhly 156 % objemu důchodů. Pokud by důchody rostly stejným tempem jako výdaje na správu, činil by v r. 2000 průměrný důchod celých 39 000,- Kč. Nešlo by spíš osekat státní byrokracii a peníze dát do škol? V r. 2005 budou ty výdaje zase o nějaké to procento vyšší.

Pardon, tohle nad tím, je druhý díl toho pod tím. Omlouvám se.

Není vůbec pravda, že dneska nemají chudí lidé na studium na VS. LÍNÍ A NESCHOPNÍ na něj nemají. Letos jsem dokončil VS a tak vím jak se dá finančně zvládnout. Pokud mám smůlu a pocházím z chudší rodiny, mohu si o prázdninách přivydělat. Po maturitě spíše v ČR. To sice nevystačí na celý školní rok, ale mohu si přivydělat na studentských brigádách přes školní rok. Taky mohu méně utrácet za alkohol a radovánky (značná to položka u studentů :-) ). Po prvním ročníku mohu vyjet na brigádu do Anglie (USA) nebo jiné země. Velmi populární mezi studenty. Tam si vydělám na celý školní rok a ještě si můžu užívat. Takhle se to dá opakovat každé prázdniny. Pokud nemám po prvním roce na náklady s brigádou v zahraničí není nic jednoduššího než mít založeno více studentských účtů s kontokorentem a využít ho na to.

Jarmilo, vzdhledem k tomu, že by systém navržený v článku motivoval VŠ, aby vybrali na studium všechny, kteří něco umí (a VŠ by si vzájemně konkurovaly o získání studentů s dobrými studijními předpoklady), určitě by z peněz, které by získaly navíc, zavedly jak prospěchová, tak zejména i sociální stipendia na pokrytí vícenákladů. Ostatně tak to funguje všude ve světě, kde , mají univerzity zájem na co nejlepších výsledcích své práce.

Přesto, že jsem dnes v situaci, kdy bych jim mohl zaplatit jakoukoliv školu, tak to nedělám. Na školu si musí vydělat sami. Začátky nebyly jednoduché a jeden potomek to dokonce na čas vzdal. Pomohl mu druhý, který se, díky jazykovým schopnostem, dostal k zajímavé práci a později k podnikání. Dali se dohromady a dnes oba studují na soukromé VŠ, kde každý ročně platí necelých 30 tisíc. Oni už znají cenu vzdělání. Právě proto, že si to platí, tak také požadují kvalitní informace. Pamatuji si, že ve třetím semestru se coby celá třída vzepřeli jednomu přednášejícímu, který je učil bludy. Docílili toho, že byl vyměněn a ještě se jim majitel (Velká Británie) přiletěl osobně omluvit a poděkovat, za to, že pomáhají pozdvyhnout prestiž školy. Dovedete si tohle někdo představit třeba na VŠE? Tam totiž jeden potomek chvilku také studoval. Paní Jarmilo, dobře si přečtěte, co napsal Jezevec. Je to hluboká pravda. I ta vaše spolužačka, co si stěžuje, že nemohla studovat i vy, vlastně podporujete jiné, kteří o to třeba nemají ani zájem a kteří si toho ani neváží. Neznají totiž cenu vzdělání.

Byl jsem v podobné situaci, jako vaše spolužačka. V rodině jsem byl nejmladší a tak mi tradice přikazovala zůstat doma a případně se postarat o rodiče. A kromě toho jsem vyrůstal ve velice chudé rodině a rodiče rohodli, že mě nemohou pustit do města do školy, že by mě 4 roky nedokázali dále živit. Matka byla v té době již v invalidním důchodu a otec dostával v JZD ty nejhorší a nejméně placené práce. Byla to odveta za to, že vyčítal komunistům, že neumí hospodařit. Vyučil jsem se a, jak píšete, ve třetím ročníků jsem si vedělával tolik, že jsem naopak pomáhal rodičům. Ale přes tohle všechno jsem měl touhu a cíl se dále vzdělávat. Po vojně jsem se, na doporučení rozumných lidí, přihlásil k dálkovému studiu na střední škole. Mohl jsem dále vydělávat, rodiče tím netrpěli a časově jsem to také zvládal. Za pět let jsem maturoval. Na škole jsem se spřátelil s jedním bezvadným profesorem, s jehož pomocí jsem tehdy dal dohromady jeden zajímavý zlepšovací návrh, který se později začal vyrábět průmyslově v NDR, rámci RVHP. Na jeho doporučení jsem se přihlásil na VŠ. Přesto, že mi tuto školu místní organizace KSČ nedoporučovala (prý potřebují v té oblasti hlavně dělnické profese a pak prý nepocházím, z jejich pohledu, z uvědomělé rodiny a tudíž není záruka, že budu platným a uvědomělým pro socialistickou společnost a hlavně dobrým vzorem pro dělnickou třídu.) Toto negativní stanovisko jsem později získal na VŠ a mám jej do dnes uložené mezi doklady zrůdnosti bývalého režimu. Včetně podpisů lidí, kteří, se dnes ohání antikomunismem. Na VŠ se za mě zaručilo pár docentů, kteří v té době také dost riskovali. Dodnes jsem jim za to zavázán. Někteří tu již, bohužel, nejsou. Z důvodu nadřazenosti některých komunistů a nepřejícnosti, které se projevili tím, kdy jsem byl dvakrát přeřazen na méně placené práce, jsem musel opustit rodiště a přejít na jinou práci. O rodiče se tehdy staral bratr s rodinou, který se vrátil do rodné vsi. Mezi tím jsem se oženil a zakrátko přišlo první dítě a do dvou letech druhé a třetí. Ve skromných poměrech, s nízkým příjmem (manželka na mateřské) jsem dokončil VŠ. Vše jsem si musel platit sám, dostával jsem jen neplacené volno. Právě proto, že jsem tehdy poznal, jaká je cena vzdělání a jaký nesmyslný a zrůdný systém komunisté provozovali, tak jsem pomocí výchovy a tohoto příběhu, dostal děti na VŠ, kterou si sami platí. Naučil jsem je, že vzdělání je dar, který není zadarmo a jehož hodnotu budou ve svém životě postupně zplácet.

Jarmilo, vy musíte žít v nějakém ponurém světě, kde neexistuje řešení snad ničeho. Prosím vás, přece dospělý člověk zodpovídá sám za sebe a pokud o něco stojí, je na něm, aby se vynasnažil. Jsou statisíce, miliony studentů, kteří se při studiu přivydělávají. Lidé studují později, třeba i když už mají děti. Prostě pokud není člověk vysloveně handicapovaný, může cokoli. Odložené školné se splácí až z nadprůměrného příjmu - pokud bude mít absolventka děti a bude na mateřské, nic platit v tu dobu nebude. V čem je pořád problém?