Zavést školné na vysokých školách? Ano, ale jak?

Školné na vysokých školách je nezbytnost. Jak ale systém nastavit tak, aby na něm vydělali všichni, tedy schopní studenti bez ohledu na bohatství jejich rodin, kvalitní vysoké školy i český trh práce? Řešení je. Jednoduché, smysluplné a praxí ověřeno jako efektivní. Podívejme se na něj.

Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)

Přihlásit se

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

21. 12. 2005 11:55, Jarmila

To asi záleží na úhlu pohledu. Pokud si firma dodá bezchybné tiskové podklady, můžou jít hned do tisku. Pokud ne, je třeba korektor. Jeho práce bohužel něco stojí, protože musí perfektně znát obor a jazyk. Ano, spisovatel může být klidně i dyslektik, pokud si ovšem jazykovou korekturu zaplatí ze svých peněz. Žádný nakladatel mu to dělat nebude. Kontrola pravopisu odhalí přehozené nebo zapomenuté písmenko, nikoli shodu podmětu s přísudkem nebo chybu ve vyjadřování. Mám kopie několika "výborných" článků, můžu Vám je přefaxovat. Bohužel se ani při nejlepší vůli nedá poznat, co tím chtěl autor říci, k porozumění si musíte vzít příslušný originál v cizím jazyce. Nejsou to jen pravopisné chyby, ale i struktura vět, slova použitá k překladu..., to co mám, je fakt síla. Škoda, že to překládali Češi z cizího jazyka do češtiny!
Nezlobte se, ale pokud nejprve stanovíme jednotné maturity a pak z nich děláme výjimky, je něco špatně. Nebylo by lepší stanovit přísné podmínky pro maturitní zkoušky, nedělat výjimky a nechat volbu na studentech? Firmy by se aspoň víc zajímaly o to, co absolvent umí a mohly by se rozhodovat, koho a s jakou maturitou přijmou. Pokud chci tiskový výstup, chci maturitu z češtiny, chci elektrikáře, pak mně nezajímá, že píše básničky, ale co umí z elektriky, pokud chci zdravotní sestru, nezajímá mně, že má maturitu z výtvarné výchovy. Dyslektickou sekretářku musíte propustit, pokud nechcete přijít o zákazníky. Tím není odepsaná jako člověk, může klidně dělat účetnictví, jen nemůže psát dopisy zákazníkům nebo překládat články pro tisk. Už si rozumíme?

Zobrazit celé vlákno

+36
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

16. 12. 2005 11:40, Kateřina

"Jak může dostat maturitu z ČJ dyslektik (což se bohužel děje stále častěji)? Vždyť je to stejné, jako kdyby na olympiádě startoval v běhu na 100 m sprint beznohý a dostal 80 metrů náskok, protože on je postižený a měli bychom ho zohlednit."
Především: V olympijském závodě může zvítězit jen jeden. Maturitu může udělat jakékoli množství lidí. Není to hra s nulovým součtem, maturita pro jednoho nijak nepoškouje ostatní.
Za druhé: Dyslexie, dysgrafie a další dys jsou porucha. Není důvod, proč by dysgrafik nemohl odmaturovat z češtiny, jestliže je maturita z češtiny povinná. To, že neumí vyplodit text bez chyby, není podstatné. To není čeština, to je jen gramatika. Znám osobně těžkého dysgrafika, který píše knihy. A není jediný. Podstatné totiž je, jak ovládá jazyk jako takový, jak ho umí používat, zacházet s ním. (A myšlenkový obsah, samozřejmě, to ale nesouvisí s maturitou - bohužel.)
Dysgrafik se naučí, jak to zvládat - používá počítačovou kontrolu pravopisu, může spolupracovat s jinou osobou, která mu chyby opraví - koneckonců, ta dělají - nebo by měli dělat - i korektoři v nakladatelství či novinách. Zažila jsou kluka, který neuměl číst ani psát - měl nejtěžší formu dyslexie - a odmaturoval. Stačilo přihlédnout k poruše, ale nezvýhodňovat ho v ničem jiném. Studium absolvoval s magneťákem, na který si nahrával výklad učitelů, pokud potřeboval něco přečíst, četli mu to spolužáci. Bylo to ku prospěchu všech - kluk nebyl odepsán předem, spolužáci se naučili pomáhat, učitelé si zvykli, že jejich výklad je nahráván - zpočátku z toho byli dost nervózní :-)
Není důvod nepovolit jim u maturity psát práci na počítači včetně kontroly. Ujišťuji vás, že každý dobrý kantor dokáže bezpečně rozlišit chyby z neznalosti pravopisu od chyb, vzniklých kvůli této poruše.
Asi byste se divila, kolik spisovatelů či básníků byli či jsou dys.

Zobrazit celé vlákno

-20
+-
Reagovat na příspěvek

Další příspěvky v diskuzi (celkem 78 komentářů)

8. 12. 2005 10:07 | Jarmila

Nežiju v ghettu ani v ponurém světě. Náhodou jsem se loni roce jako externistka zúčastnila výzkumu jedné sociologické společnosti, který se týkal sociálních podmínek studentů. Asi 1/3 z nich dostávala od rodičů max. 2.000,- Kč měsíčně, na zbytek se museli vydělat sami. Z této třetiny bylo hodně rodičů s VŠ. Některé příklady: otec VŠ (astronom) s nepříliš inspirujícím platem, matka SŠ, v rodině 2 děti, studentka VŠ a o 10 let mladší těžce tělesně postižený sourozenec. Rodiče ho nechtěli dát do ústavu, matka s ním zůstala doma. Rodina byla závislá na sociálních dávkách. Další rodina: otec VŠ archeolog, matka SŠ zdravotní sestra. Příjem pro čtyřčlennou rodinu cca 22.000,- měsíčně netto. Třetí rodina: matka VŠ, samoživitelka, výživné od otce 750,- Kč měsíčně, příjem dvoučlenné rodiny cca 11.500,- měsíčně netto včetně toho výživného. Sami studenti považovali svou výdělečnou práci za přínosnou. Práce jako doplňování zboží v supermarketech a pomocné práce brali jako nouzovku, vhodnou spíš pro méně vzdělané lidi. Preferovali práci odbornou, ale naráželi na to, že firmy preferují práci na plný úvazek a středoškolské vzdělání (přesně v duchu toho, co jsem tu v diskusi psala: potřebujeme hlavně lidi na práci, potřebné vedoucí si dodáme sami). Práci na částečný úvazek proto shánějí celkem těžko. Studenti IT mají výhodu a pracují i na plný úvazek, protože mají pracovní dobu flexibilní a mohou ji skloubit s rozvrhem ve škole. Proto jsou velice rádi, když si mohou výuku ve škole skloubit do 2-3 dnů ve škole a ve zbylých pracovních dnech pracovat. Přivýdělek studentů se pohyboval od 2-8.000,- Kč měsíčně. Výjimkou byla jedna dívka, jejíž výdělek činil 20.000,-, ale také 40.000,- měsíčně. Pracovala na erotickém chatu a její výdělek byl závislý na tom, kolik měla ten měsíc platících zákazníků. Její práce spočívala v tom, že si přes internet on-line povídala (slovně i písemně, pouze anglicky) s muži o sexu a erotice, případně se před nimi svlékala a sváděla je přes internet. Považovala za výhodu, že je jen na drátě, že na ni nikdo nešmatá a že nedojde k žádnému aktu, jí tedy nehrozí něchtěné těhotenství. No, a chlap na druhém konci drátu si tak maximálně utře hadrem monitor. Přibližně polovina studentů vyjela o prázdninách za prací do zahraničí, hlavně do USA a do Anglie. USA je už tak neláká kvůli propadu kursu, prý se to už tak nevyplácí. Pokud sehnali slušnou práci, dalo se za prázdniny vedle pokrytí nutných životních nákladů a nákladů na vycestování celkem slušně vydělat (v některých případech za 3 měsíce až 70.000,- navíc). Za přínos považovali hlavně komunikaci v jazyce a poznání reálií v dané zemi, popř. možnost cestování. Shodli se na tom, že jako studenti VŠ mají při výjezdu za prací do zahraničí lepší možnosti než jako SŠ, hlavně proto, že jim je víc než 18 let a jsou studenti VŠ. Nevím, kolik studentů bylo do výzkumu zahrnuto a jestli byly získané výstupy někde využity. Já jsem pracovala s cca 40 studenty různých škol a různých ročníků.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

7. 12. 2005 22:13 | Kateřina

Pokud to nějaká škola neudělá, mezi kvalitními nikdy nebude, protože jí nejschopnější uchazeče přetáhnou jiné. Proč si myslíte, že na stipendia "láká" kvalitní uchazeče třeba Harvard. Že by to bylo proto, že má nedostatek zájemců?
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

7. 12. 2005 20:40 | Fredy

Není to úplně pravda. Bohatí pracují mnohdy více, než ostatní. A právě proto se také stali bohatými. Spíše byste měl říci, že bohatí většinou daně neplatí. Neplatí to samozřejmě absolutně. Daně hlavně platí chudí a střední vrstva. No a z těchto daní se financuje dnešní školství. Jezevec to tu hlásá skoro v každém příspěvku. Je to nějak nepochopitelné?
A na ty "vaše" ostrovy se jezdí někteří bohatí i střední vrstva rekreovat. Vy máte asi ale na mysli lidi, kteří jsou u nás (i jinde) trestně stíhaní.
Co je vlastně bohatství? Nějaký milion? Nebo majetek v řádu milionů, či miliard? Nebo také klid, pohoda, radost, spokojené manželství, pěkné bydlení, dobrá a dobře placená práce? Nebo od každého kousek? Co z toho mají ti, co utíkají před zákonem?
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

7. 12. 2005 16:18 | Jarmila

Ušetří už teď. Má vyšší daňové odpočty a k tomu studentské výhody do 26 let věku. Navíc získá praxi. Pokud je studium VŠ založeno hlavně na přednášení toho, co si po večerech může přečíst v knížce, tak je současný systém pro studenty vyhovující. Co se divíte, že student si jen odskočí udělat do školy zkoušky? Někteří poslanci si odskakují z parlamentu a ve volném čase pracují na vedlejšák jako advokátní koncipienti. A to mají vyšší plat než studenti a taky to stíhají.
-3
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

7. 12. 2005 16:11 | MJ

Proč by VŠ lákaly studenty zaváděním nějakých stipendií? I takhle mají přetlak zájemců, které musí odmítat.
-4
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

7. 12. 2005 15:59 | xyz

No ja teda nevim, ale kdyz puvodne byly starobni duchody (sd) = 0.231 sprava a justice (sj), a pote sj = 1.56 sd NEBOLI sd = 0.64 sj, tak to znamena ze DUCHODY rostly rychleji nez statni sprava!! Takze bych spis osekal ty duchodce, ale rozhodne az po nejake presnejsi financni analyze, nez po buhvi-jestli-pravdivych a rozporuplnych tvrzenich nekoho kdo neumi pocitat..
+7
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

7. 12. 2005 13:18 | RV

Předpokládám, že absolvent skutečně dobré vysoké školy si k ní zachová loajalitu a nebude se bránit tomu, aby ji odváděl část svého příjmu. Především však - produktem vysokých škol zainteresovaných na uplatnění svých absolventů se stanou absolventské sítě založené na tom, že absolventi budou mít celoživotní informační servis o tom, co se děje v oboru jejich uplatnění. Ten jim bude poskytovat konkurenční výhodu. Za těchto podmínek by bylo přímo nesmyslné, aby vznikaly nějaké problémy. Mj. jsem přesvědčen, že je nejvyšší čas, pokud máme obstát v globální konkurenci bez větších problémů (kdy s námi dnes každý vydrbe), aby naše vysoké školy začaly vědomě pěstovat své absolvetnské sítě jako produkt vyšší generace.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

7. 12. 2005 12:11

Nelze samozřejmě paušalizovat, ale těch x lidí, které jsem potkal nepatří zrovna do skupiny, kterou Vy popisujete, tedy, že si přivydělávají protože musí, protože rodiče na to nemají je na škole několik let živit. Je nutné také rozlišit přivýdělek a normální zaměstnání. Proti přivýdělku nic nemám a je jedno, jestli vykládá vagony s uhlím nebo dělá v kanceláři, pokud mu to zmršený rozvrh umožní. Psal jsem o něčem jiném, normální práci na plný úvazek a jen tak mimochodem si odskočit udělat zkoušky. To je prostě problém školy, že to umožní buď svým přístupem ke kontrole docházky anebo (a to je bohužel ještě horší) tím, že vlastně studentovi nemá co nabídnout a praxe je pro něj vlastně lepší. Pak je to vlastně jen honba za diplomem. Že jsou dnešní VŠ moc dlouhé, to jsem už psal to je fakt. Proto si myslím, že školné by hodně vyřešilo. Student by sám rozhodoval a nekvalitu by eliminoval a pokud by chtěl jet, jak píšete, na plný plyn a školu udělal dříve, jen lepší pro něj. Ušetřil by.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

7. 12. 2005 11:46 | Jana

Zajimavy clanek. Mam jen trochu pochybnosti o tom, ze navrhovany system neprinese zadne dodatecne transakcni naklady. Jak budou napriklad skoly kontrolovat, zda jim absolvent skutecne posila spravnou castku ze sveho platu? Ja jak budou vymahat nedoplatky na skolnem? Myslim, ze tato administrativa si rozhodne nejake dodatecne transakcni naklady a potrebu vybudovat vhodne kontrolni mechanismy vyzada.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

7. 12. 2005 9:15 | Katka

Jsem ve 2. ročníku VŠ a chtěla bych jít studovat na nějakou dobu do zahraničí. Nejlepší nabídku mám zatím z Německa. Dostala bych stipendium, které při troše skromnosti pokryje životní náklady. Školné se neplatí. Po dobu studia si můžu vydělávat až 20 hod./týden. Už v prvním roce studia mám na ojeté auto na cesty domů. Do Mnichova nebo do Pasova to nemám tak daleko. Teď jen zvažuju, jestli tam po škole nezůstanu, byla bych na tom líp než tady. Takže pro mně za mně si školné zaveďte, tenhle školní rok to určitě nebude a pak mně to už asi vzrušovat nebude.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

7. 12. 2005 8:17 | Jarmila

Ono to sice normální není, ale co mají ti studenti dělat, když jejich rodiče nemají prostředky na to, aby je na škole živili? Lepší, když seženou brigádu ve svém oboru, která se ale nedá dělat jindy než ve dne, než skládat na nádraží balíky nebo doplňovat zboží v hypermarketech po nocích. Je to sice blbé, ale takhle mají aspoň požadovaou praxi v oboru. Po nocích ji jako ekonomové nebo právníci neseženou, leda tak na E55. Pokud vím, řada studentů taky studium přerušuje a po dobu přerušení odjíždí pracovat nebo studovat do zahraničí. Po tu dobu využívají statutu studenta. Podle předepsaných hodin výuky by se VŠ dala na plný plyn absolvovat klidně i za dva roky. Co tedy chceme? Rychlé studium? Kvalitu? Aby se studenti při studiu živili sami? Pokud pojedou na plný plyn, aby absolvovali za dva roky, tak si přivydělávat nestačí.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

7. 12. 2005 8:08 | Michal

Bohatí makat nebudou, ty odjedou na Seychely a na Bahamy. Makat budou blbí.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

6. 12. 2005 18:22 | jezevec

špidla by jistě zajásala. makat budou importovaní ukrajinci a všichni češi budou na podpoře, pracovat budou jen bohatí a ty zdaníme 98,2%. jenže špidla už odešla do . . . . brusele
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

6. 12. 2005 16:44 | Kateřina

To vám nepřipadá, to NENÍ normální. Svědčí to o mizerné kvalitě školy.
+11
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

6. 12. 2005 16:43 | Kateřina

To vám nepřipadá, to NENÍ normální. Svědčí to o mizerné kvalitě školy.
+5
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

6. 12. 2005 16:40

Nedá mi to a zapojím se do diskuse a to ve dvou rovinách. 1) jsem zastáncem placení školného na VŠ. Podle mého to už mělo být dávno. Jednak by si studenti svého vzdělání více vážili, jednak by do školy i chodili a jednak by to dle mého názoru vedlo ke zkvalitnění výuky, protože za své peníze by chtěli kvalitu a lidský přístup a rovněž rozumný, řekněme "organizační přístup". A to vím o čem mluvím. Protože když se podívám na rozvrh syna na VŠ tak bych toho, kdo ho dělal poslal kopat kanály, protože tam by udělal méně škody. O vypisování termínů na zkoušky, konzultace apod. se raději nezmiňuji. Další aspekt je ten, že ta škola dříve byla na 4 roky a teď je to na 5,5 roku. Že jeden až dva dny v týdnu taky nemají výuku. Pak se nelze divit, že stejné penzum informací dostanou za delší dobu, akorát to nás všechny (včetně mě samozřejmě) stojí mnohem více peněz. A tohle by se taky odbouralo. 2) znám dost studentů VŠ denního studia ( ekonomové a právníci), kteří normálně pracují a do školy si občas odskočí udělat zkoušky. A to mi rozhodně nepřipadá normální.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

6. 12. 2005 16:40 | Kateřina

Je třeba rozlišit kombinované studium, následné studium a studium dvou VŠ. Pouze to třetí označuji jako nesmysl. Vámi uvedené příklady jsou kombinované (zeměpis + historie), a následné (bakalář + poté inženýr). Pokud se někdo nedostal na vybraný obor či školu, a "zaparkoval" jak říká autor článku, na jiné VŠ,. pak jde jednoznačně o plýtvání a za tu dobu, co zabírá místo jinému, by měl platit.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

6. 12. 2005 16:29 | Jarmila

Proč by to nešlo? Dvě VŠ měl například jeden z mých středoškolských profesorů. Chtěl studovat historii + zeměpis. Jeden obor studoval na filosofické fakultě, druhý na přírodovědné. Po dohodě se mu podařilo obojí skloubit. Hodně studentů taky přestupuje, když se nedostali na vybraný obor nebo školu nebo jejich kombinace nebyla otevřena. Další musí na jedné škole udělat bakaláře, ale protože chce končit jako ing., musí dostudovat na jiné škole, když ta jeho původní inženýrské studium nemá. Těch možností je víc.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

6. 12. 2005 16:16 | Kateřina

Prosím vás, pokud někdo vystuduje vysokou školu a pak má takovéhle problémy, tak je někde něco špatně, nemyslíte? A DVĚ vysoké školy - to je zřejmě naše unikátní specialita. V USA má zajisté mnoho lidí dvě VŠ - ovšem z jedné má diplom bakaláře, z druhé doktorát. Studium dvou škol najednou je prostě nesmysl a ani to nejde. To, že to u nás vůbec je možné, svědčí jednak o chybném systému, jednak o tom, že studium zřejmě není dostatečně náročné, potažmo kvalitní.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

6. 12. 2005 16:11 | Kateřina

ING má nehynoucí zásluhu na tom, že se o spojení výše důchodu s počtem dětí začalo vůbec v souvislosti s reformou uvažovat. Jejich návrh je ale těžkopádný, administrativně náročný a prakticky nepoužitelný. Placení rodičům přímo je jednoduché, nenáročné a především se reguluje samo. Viz např. váš dotaz o tom, jestli příspěvek dostane biologický nebo nevlastní otec - dostane ho ten, komu ho dítě dá. Buď jenom matka nebo matka a biologický otec nebo matka a nevlastní otec - dokonce třeba i jenom otec - kterýkoli. Samoregulace je v tom, že dítě dá svůj příspěvek tomu rodiči/rodičům, který je toho v jeho očích hoden. To jest, nedá ho zřejmě např. otčímovi, který ho týral. Nebude při tom třeba nijak úředně zkoumat, jestli si to rodič zaslouží.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

Spočítejte si

Výpočet čisté mzdy 2024

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Interaktivní grafiky

Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla

Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla

Kdo může žádat o přiznání starobní penze? Co všechno se počítá? Jaké jsou podmínky? Tady...více

Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny

Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny

Vypadají jako peníze, které denně bereme do ruky. A najdou se lidé, co by nám tu ruku...více

Nové dopravní značky. Podívejte se, co vás čeká na silnicích

Nové dopravní značky. Podívejte se, co vás čeká na silnicích

Od 1. ledna 2024 čeká na řidiče několik nových dopravních značek. Novelu vyhlášky č. 294/2015...více

Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky

Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky

Tohle není podvod, který by měl každý poznat hned na první pohled. Není to amatérsky působící...více

Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety

Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety

Ať jste, nebo nejste pamětníci, tenhle výlet bude plný překvapení. Připomeňte si pionýrské...více

Přihlášení k newsletteru

Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.

Informace ke zpracování osobních údajů

Souboj osobností

Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.

Radim Jančura

podnikatel, Student Agency

Jaroslav Pajonk

podnikatel, Centr Group

Radim Jančura
ÚSPĚŠNOST
100,00 %

z 1 duelů
×
Jaroslav Pajonk
ÚSPĚŠNOST
0,00 %

z 0 duelů

Chci jiný souboj
Souhrnné výsledky duelů

Partners Financial Services