Poplatky stavebních spořitelen: platit, či neplatit?

Vážení diskutující, zvýšené poplatky stavebních spořitelen jsou vlastně daňí za neschopnost jejich managementu zajistit si na finančním trhu úrokové sazby. Smutné ...

Napsal jsem to temer shodne a zadal jsem vsechno vratit do posledni koruny. Tez jsem zminil, ze RSTS se vubec NEOBTEZOVALA mi informaci o zmene ceniku sdelit, klient ma asi denne kontrolovat internetove stranky sporitelny na internetu. Protoze jsem to poslal i na MF, pripsal jsem sve podezreni na chovani subjektu v rozporu s dobrymi mravy - "Domnivam se, ze zvyseni vyse rocnich uhrad o 95% je v rozporu s par.6 zak. c.634/1992 Sb. s prihlednutim k tomu, ze jedina mozna obrana me jako spotrebitele, tj. vypoved smlouvy je diskriminujici a spjata s financni penalizaci."

Nemusíte psát "jeden z vašich čtenářů", ta osoba je skutečná, jsem to já. Jsem zvyklý dotahovat věci do konce, byť předem prohraného, takže spor dále putuje k finančímu arbitrovi a k ombudsmanovi.
Za odpovědí MF ČR se skrývá JUDr. Ing. Jiří Špička, ředitel odboru Finančního trhu. Navrhuji zavést DPH na vše ve výši 360% a získané prostředky použít na mzdy státních úředníků, protože každý člověk s IQ>45 musí uznat, že lidé jako Judr. Ing. jsou silně nedoceněni.

Odesílám na adresu spořitelny doporučený dopis tohoto znění (o dalším postupu budu dále informovat):
"Věc: Nesouhlas s účtovanými poplatky za vedení účtu stavebního spoření č. XX-YYYYYYYY/ZZZZ - pokus o smír
Ve výpisu z vkladového účtu stavebního spoření výše uvedeného čísla ze dne 31.12.2003 mi účtujete roční úhradu za vedení účtu v roce 2003 ve výši 400 Kč. V uzavřené smlouvě o stavebním spoření, kterou jsem s Vaší spořitelnou uzavřel dne 29.11.2002, jsem souhlasil s roční úhradou za vedení účtu podle platného ceníku ve výši 200 korun. S žádnou jinou cenou za vedení účtu jsem nesouhlasil. Žádám, abyste mi rozdíl mezi neoprávněně účtovanou výší 400 Kč a smluvní výší 200 Kč poukázali zpět na můj účet do 17.3.2004. Toto moje upozornění na nedodržení podmínek uzavřené smlouvy a vrácení částky 200 Kč zpět na můj účet považujte za pokus o smír. Pokud tuto částku nevrátíte zpět na můj účet, budu ji nucen vymáhat soudně. Doufám, že se jedná pouze o nedorozumění a věc bude vyřízena brzy a smírně."

Možná by bylo zajímavé, pokud Ministerstvo financí píše takové nesmysly, obrátit se na ombudsmana. Ať to "jeden z vašich čtenářů" zkusí, za optání nic nedá. Alespoň by se ukázalo, jestli tady ta instituce k něčemu je.

Sazebník úhrad se může měnit nezávisle na všeobecných obchodních podmínkách... A proč je potom v těch obchodních podmínkách, že poplatky lze zvýšit při podstatné změně správních nákladů? Proč MF Obchodní podmínky schvaluje? Aby - jak už jsem jednou psal - měla banda darmožroutů pracovní náplň? Za co, proboha, chtějí vypatlanci na úřadech 13. a 14. platy? Doufám, že příští revoluce už nebude sametová.

Program dopočítá. Program možná, ale musím Vás ubezpečit, že je to ještě směšnější. Suma úroků se u Lišky násobí 1,5x. Velká matematika...
Jinak se obávám, že na MF nebudete první stěžovatel, ani první odmítnutý "vyřešený".

Takhle nějak vypadá zkušenost jednoho z našich čtenářů:

Vážený pane, Ministerstvo financí obdrželo Vaší stížnost na postup Raiffeisen stavební spořitelny, a.s., ve věci účtování poplatku za správu úrokového zvýhodnění a dalších poplatků vyplývajících ze sazebníku úhrad za poskytnuté služby. K Vaší stížnosti sděluji následující. Vaše stížnost je neoprávněná a pokud jde o podání informací v předmětné věci, podle § 11 odst. 3, písm. b) zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v případě, že požadovaná informace se nevztahuje k působnosti povinného subjektu, žádost se odkládá s odůvodněním. Odůvodnění Podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o bankách), za provádění bankovních obchodů, poskytování bankovních informací, poskytování služeb klientům, atd., je odpovědna příslušná banka (pod bankou se rozumí i stavební spořitelna). Podle § 37 zákona o bankách, banky poskytují klientům služby na smluvním základě. Podle § 25 odst. 1 zákona o bankách, činnost bank podléhá bankovnímu dohledu vykonávanému Českou národní bankou (dále jen ČNB). Podle § 15 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvo financí provádí státní kontrolu dodržování podmínek pro poskytování státní podpory. Závěrem uvádím, že i když činnost bank podléhá bankovnímu dohledu ČNB, z obsahu Vaší stížnosti vyplývá, že nespadá ani do kompetence ČNB, protože sazebník úhrad za poskytované služby se může měnit nezávisle na právní normě a nezávisle na všeobecných obchodních podmínkách. S pozdravem...

Coz takhle se postarat o medializaci telefonnich cisel 800......, na ktera muzou zakaznici volat s pripadnymi dotazy k sazebnikum? Za minutu plati firma cca 4 Kc.

OP ČMSS od 1.11.2002: Je-li účastník i se započtením mimořádných vkladů v prodlení s úhradou vkladu po dobu 18 měsíců, má stavební spořitelna právo smlouvu vypovědět. V případě výpovědi se postupuje přiměřeně podle ustanovení článku IX.
OP ČMSS od 30.11.1995: Je-li účastník i se započtením mimořádných vkladů v prodlení po dobu 6 měsíců s úhradou vkladu a do dvou měsíců po doručení písemné výzvy neobnoví pravidelné spoření, má stavební spořitelna právo smlouvu vypovědět. V případě výpovědi se postupuje přiměřeně podle ustanovení článku IX.
Pokud vím, spořitelny to dosud neuplatňovaly - každá smlouva byla dobrá, hlavně že shrábly poplatek za založení spoření (to je další možnosti výpovědi smlouvy - pokud ho neuhradíte do 3 měsíců) a hrabaly další poplatky za vedení účtů, na kterých bylo pár korun.

Otazka je, zda vubec muze SS smlouvu vypovedet. V podminkach mam napsano, ze pouze v pripade, ze ucastnik neplni smluvni podminky. Asi budu minimalizovat dopad poplatku za urokove zvyhodneni tak, ze na ucet dam co nejvice. Ted si SS bere u me na novem poplatku cca 1% rocniho uroku. Zkusim to stlacit co nejniz.

Myslím, že z principu by se jednou mohlo stávat, že spořitelny začnou vypovídat smlouvy.
Ale to by fakticky znamenalo konec spoření v těchto institucích. Zajímal by mne názor ostatních.

Docela by mne zajímalo, z čeho budou ty úvěry poskytovat. Např. mne ani nenapadne, abych po ukončení spoření dával znovu peníze spořitelně, kde se ke mně chovají jako prasata.

Napsal jsem doporucrny dopis na Reiffeisenku. Obavam se, ze jediny vysledek bude ten, ze mi naznaci: "Pokud ti to hochu nevyhovuje, tak mas prece pravo to sporeni zrusit. Sporis u nas od roku 1996 a vubec nic ti nebrani jit ke konkurenci.

Této odpovědi hodlám využít k podnětu na ministerstvo financí, které dohlíží na stavební spořitelny. Režijní náklady na stavební spoření, pokud si beru úvěr a pokud si úvěr neberu se nemohou přece prakticky v ničem lišit. Jediný rozdíl je, že při ukončení bez úvěru program dopočítá úrokové zvýhodnění, ale jinak to jsou ty samé náklady. Od lišky jsem chtěl hlavně vědět, jaké konkrétní náklady se hradí z tohoto poplatku. To mně jasně nezodpověděli. Nemůžu přecet slíbit velké úroky a když se mně nedaří jich dosahovat, tak si vymyslet, že se správou těchto kont s velkým úrokem mám velké výdaje. Režijní náklady, ketré si většina lidí pod tímto pojmem představí, jsou si myslím pořád zhruba stejné. Jsem zvědavý, co úředníci vymyslí za odpověď. Od lišky se už více asi nedozvím.

Řečeno jinými slovy, dříve byla pohoda, úrokové sazby byly třeba 14% a půjčovat klientům na 6% byla blbost, proto jsme chtěli ručitele už od 50 000 Kč, aby si snad proboha někdo nechtěl půjčit. Poplatky vůči rozdílu v úročení klientům a uloženým penězům v jiných bankách byly nevýznamné. Ale teď je to špatné, peníze jinde uložíme nejvýše tak na 2%, jinam peníze dávat nemůžeme a proto musíme půjčovat klientům. Nyní proto půjčujeme do 200 000 Kč na čestné prohlášení o příjmech. A poplatky zvedáme co to dá a vymýšlíme si i nové. Chceme znepříjemňovat život těm co mají staré smlouvy na 3% (bez úvěru 4,5%), aby přešli na nové tarify s 2%. "Úhrada za správu úrokového zvýhodnění" - není to poplatek za správu, ale poplatek, který má kompenzovat pokles úroků na bankovním trhu. Náklady na vedení účtu jsou zhruba pořád stejné, ať se vklady úročí 2% nebo 14%.

Souhlasil jsem s tím, že banka změní poplatky při podstatné změně správních nákladů nebo poštovného. Za správní náklady považuji třeba mzdy, cenu kancelářských potřeb, cenu energií... Nic z toho se od r. 1997 nezvýšilo 8x, ČMSS však od r. 1997 do loňska zvýšila poplatky z 50,- na 390,- Kč. Nechci nic jiného, než aby MF ČR zkontrolovalo dodržování OP spořitelnou a pokud došlo k jejich hrubému porušení, navrhlo ČNB třeba i odebrání licence. Ostatní spořitelny by se pak možná (alespoň na čas) poučily.

Co mně odpověděli z lišky:
Důvodem Vaší opakované nespokojenosti je zaúčtování úhrady za správu úrokového zvýhodnění ve výši 100,- Kč. ČMSS eviduje stále velké množství smluv o stavebním spoření uzavřených podle Všeobecných obchodních podmínek stavebního spoření z roku 1993 a z roku 1995. Těmto smlouvám náleží při výpovědi po uplynutí lhůty 5 let a v případě, že nebude klient čerpat úvěr, tzv. úrokové zvýhodnění.
Českomoravská stavební spořitelna měla od začátku poskytování úrokového zvýhodnění zvýšené náklady na jeho evidenci na smlouvě klienta. V minulosti nám situace na mezibankovním trhu (vyšší hladina úrokových sazeb) umožňovala tyto náklady dotovat a nepřenášet je na klienta. Bohužel v současné době, kdy úrokové sazby na trhu jsou na minimální úrovni, jsme nuceni část nákladů přenést na klienty, kteří mají garantované pevné úročení vkladů. Zákon o stavebním spoření schválený v r. 1993 a novelizovaný v r. 1995 neumožňuje ze strany spořitelny jednostranné snížení úrokových sazeb, což je i není výhoda jak pro spořitelnu, tak pro klienta.
Spořitelna musela a i nyní musí (a to při velice nízkých úrokových sazbách např. proti roku 2000 a dříve) vytvářet rezervy k těm smlouvám, u kterých evidujeme tzv. úrokové zvýhodnění. Znamená to pro nás, že musíme do budoucna rezervovat na všechny tyto smlouvy finanční prostředky, abychom měli jednou na výplatu úrokového zvýhodnění, pokud si klient nebere úvěr. Tyto prostředky pak z velké části nemůžeme použít na úvěrový obchod, který se stává těžištěm naší činnosti. Pravděpodobně víte, že ukládání prostředků na mezibankovním trhu je v současné době pod námi vyplácenou úrokovou sazbou na vkladových účtech (včetně úrokového zvýhodnění). Jsou to ty smlouvy, které evidujeme v systému např. 5-6 let, ale také již 10 let.
V současné době je proto z pohledu ČMSS nutné rozlišovat smlouvy uzavřené podle Všeobecných obchodních podmínek 9/93 a 11/95 a ty smlouvy, u nichž jsou nižší úrokové sazby z vkladů a u kterých neevidujeme úrokové zvýhodnění. Proto byly smlouvy vedené s úrokovým zvýhodněním zatíženy úhradou za správu úrokového zvýhodnění ve výši 100,- Kč.
Stavební spoření by mělo zejména sloužit k financování bytových potřeb klienta. Pokud uvažujete o budoucím financování, můžete využít možnosti přejít už nyní na jinou tarifní variantu s nižší úrokovou sazbou z úvěru. U těchto smluv pak úhrada ve výši 100,- Kč účtována není. Pokud však o financování neuvažujete a využíváte tak stavební spoření k dlouhodobému ukládání prostředků, jsme nuceni tuto skutečnost zohlednit.
Chápu Vaši nespokojenost se zavedením nové úhrady avšak věřím, že pochopíte důvody, které nás k tomu vedly nebo zvážíte možnosti využít naší nabídky výhodných úrokových sazeb z úvěrů a použijete prostředky k financování.

Řadě lidí bohužel neustálé zvyšování poplatků nevadí, vždyť stavební spoření je "pořád nejvýhodnější produkt". A soudit se pro 150,- Kč? Když výsledek je, při úrovni českých soudů, krajně nejistý? A s tím právě stavební spořitelny počítají. Doufejme, že letos už se konečně přepočítaly.

Obavam se, ze jedinou moznosti je podani zaloby na stavebni sporitelny v tom pripade, ze nam svevolne uctovane castky odmitnou vratit. Verte nebo ne, soudit se s vlastnimi klienty je pro financni instituci tou nejhorsi moznou reklamou, zvlaste pokud se jedna o miliony klientu a vznikne patricna medialni podpora.
Svoji stiznost jsem poslal nejen stavebni sporitelne, ale tez na Sdruzeni obrany spotrebitelu a Ministerstvo financi. Stejny postup jsem doporucil vsem svym znamym. Pokud dostatecny pocet lidi nevyjadri nesouhlas, muzeme ocekavat dalsi diktat novych a novych poplatku, ktere se u me letos zvysili "pouze" na dvojnasobek.