Diskuze: Jsou domácí banky dražší než jejich matky?

...dyk to řikám, už je čas, aby tady na serveru radil taky ten pan Blatný a i pan Vor Izzakóna, ten bankovní monopóóól si tady už móóóc vyskakuje, hi, hi, hi,

...no, a já vlastně tady ani žádnou moc banku nepotřebuju, jen tak pro ukrácení chvíle a pohodlnost na kapesný v tomdlectom zasmrádnutým bémiš prostoru, hi, hi, hi...Dyť už ti bučáci za chvíli budou mapovaný nejenom svýma adresnýma vkladama, ale i jak jinak točej prašule. To, jak to chtěj socani a spol. sledovat už vod těch 100.000,- Kč, dyť to je jen jedna taková trochu slušnější měsíční výplata na západ vod nás. A za to si ty banky nechaj pěkně platit a socanům posloužej, vždyť je, třeba tu Česko spořitelnu, proto asi před tím z peněz daňových poplatníků sanovali, jináč to vodsud z houští nevidím.

...a stejně je to jen takové samoúčelné plácání vo ničem, tak se mi to vodtud z kaliště jeví. Tendlecten proces zdražování tady nastartovala lakotná Česká spořitelna a ti nemožní spořitelní bučáci jí to žerou. Proto ´sou klienti České spořitelny ostatním, tedy i mě, prasátku jednomu divokýmu, vlastně i někdy až životu svojí blbostí nebezpečný. A bude ještě hůř a dráž ! Nikdo se potom nemůže divit, že v krámu bude za chvíli rohlík za 5,- Kč, hi, hi, hi...a lidi ještě poděkují...

...dovoluji si skromně upozornit, že autor Mergl článek odfláknul, neboť opět, asi ale už účelově, opomenul uvést srovnání České spořitelny se základním paklíkem Poštovní spořitelny ! To je v případě pana Mergla ale velká chyba, asi ´sou v tom ještě ňáký jiný mergle, neumim si to jinak vysvětlit, poněvádž mi jinak ten Metrgl připadá ještě dosti v dalším projevu až móóóc inteligent, nebo jak se tomu řiká...

Ad 1) Ano, relativně k průměrnému příjmu platí český občan za bankovní služby více než například v Rakousku či Belgii. Ale to se, myslím, netýká jen bankovních služeb. Ad 2) Produkty zahrnuté v balíčkách Vám nikdo nevnucuje, můžete si ve všech ze srovnávaných bank (včetně těch zahraničních) založit obyčejný běžný účet. Pokud budete chtít další služby, připlatíte víc, než nakolik by Vás vyšel balíček. Nevím, jakou nelogičnost a u konkrétně kterých produktů tedy máte na mysli. Ad 3) Ano existují dostupné technologie, které se teoreticky mohou ihned uplatnit i na "rozvíjejících se trzích" (viz vývoj mobilních technologií u nás), ale otázkou je, zda se zaplatí. Již dávno by u nás mohly být v bankách automatické přepážky, elektronické peněženky - technologie je - ale zaplatil by to český trh? Ad 4) Ano, další podstatnou úlohou bank je alokace kapitálu, ale tu u nás neplní dostatečně možná ani burza. Ad 5) Pokud měl na mysli zmíněný zástupce rakouských podnikatelů pouze výnosy bank, pak ve Vaší větě být rozpor nemusí (záleží přeci i na nákladech). Pokud však měl na mysli výnosnost bank, pak se nedivím, že si mne ruce, neboť výnosnost našich bank je tak 15-25 %. Slunečný den přeji též.

A copak mají jinou možnost? Je tady nějaká banka s výrazně nižšími poplatky? Není. Řešení je spíš ve sdružení klientů, kteří by prosadili, že poplatky bank jsou nemravné, což když se podíváte na jejich zisky, tak to opravdu jsou.

Protože jim to lidi platí.

To srovnání je naprosto neuvěřitelné. Jak si mohou ty banky na českém trhu dovolit žádat takové obrovské peníze, když ve vlastní zemi jsou tak opatrné?

Chacha -nečiňte ukvapené závěry, to stíhají papíroví novináři rychleji. 1./ Jistou míru nesrovnatelnosti uvádíte v začátku textu, za paušál jsou kupovány navíc další služby. Toto matematické srovnání pokulhává ve srovnání prostředí průměrných příjmů klientů (nákladové procento domácnosti) a v míře úrokového výnosu z účtu. I tak je to názorné. 2./ U většiny produktových balíčků jsou vnucovány produkty, které celý balíček zdraží a nejsou pro široké uplatnění nebo jsou vnucovány produkty, u kterých logika věci předurčuje jejich brzký zánik. Nechte si u reklamního kolegy Ziky vysvětlit marketingové myšlení bank. 3./ Odmítám teorii o nově se rozvíjejících trzích, existuje nově a rychle se rozvíjející technologie a to je celosvětový trend. 4./ Kromě provádění bezhotovostního platebního styku a emise bezhotovostních peněz je ve finančním zprostředkování velice důležitou funkcí transformace kapitálu z různých hledisek. V tomto procesu nevidět žádnou snahu bank prospívat ekonomice. Ale to je problém k velké diskuzi. 5./ Akcionáři bažící pouze po zisku jsou mi ukradení. Projděte si detailně rozvahy, výsledovky a výkazy zisků a ztrát bank, čtěte mezi řádky a nenajdete rozpor s žádnou mou poslední větou, naopak. Všímejte si hlavně vazeb a poměrů, i když to do těch výkazů kroutí jak se dá. Přeji Vám slunečný den.

..a proto máte účet. Já taky, ale kdyby to někomu vyhovovalo, tak je to jen jeho věc.

Výplata do ruky by byla dobrým řešením. Možná s jednou výhradou: Zaměstnavateli by vzrostly náklady na přepravu peněz (možná i náklady na ochranku), na "sáčkování" peněz, na pokladní, která by výplatní sáčky rozdávala. Tyto náklady by mohl podnik hradit buď ze svého zisku, nebo by je rozpočítal mezi zaměstnance a příslušným způsobem jim upravil platy - pravděpodobně dolů. Nám by to přineslo další výhodu - mohli bychom chodit platit pravidelné platby na poštu nebo peníze skládat v hotovosti u bank na účet příjemce platby. Kdybychom si chtěli na něco ušetřit, skládali bychom si penízky doma do šuplíku. Kdybychom chtěli koupit třeba auto, dali bychom peníze do tašky a jeli s nimi tramvají do mototechny. Trochu mi to připomíná konec 80. let minulého století nebo ještě hlubší minulost.

Mám takový nejasný dojem, že Živnobanka má výrazně nižší poplatky.

Pro snížení poplatků je vhodné SIPO. Mám sporožiro a tam je poplatek 7 Kč u platby do jiné banky trvalým příkazem. SIPO provozuje Česká pošta, uživatele nic nestojí. Pro ty, co to neznají, zkratka znamená Sdružení inkasních plateb obyvatelstva. Služba spočívá ve sdružení pravidelných plateb (nájem, telefon, elektrika apod.) tak, že platíte jednu složenku místo několika jednotlivých. Domů vám přijde rozpis s jednotlivými položkami a celková částka. Také je možné místo placení na poště sjednat platbu SIPA inkasem z účtu a nic to nestojí, jenom těch 7 Kč za účetní položku. A nemusíte se otravovat chozením na poštu. Když uvážím, že platím každý měsíc nejméně 4 položky, tj. 4x7Kč=28 Kč bych platil bez SIPA. Místo toho zaplatím jen za jednu položku 7 Kč. Ušetřím 21 Kč měsíčně, není to moc, ale těší mně, že nepodporuju spořitelnu. O přechodu k jiné bance jsem uvažoval, ale i když spořitelna zdražuje, ostatní také a přechod nemá moc smysl. Je zajímavé, že třeba stavební spořitelna (ČMSS - liška) umožňuje platit splátky úvěru pomocí SIPA, ale nepropaguje to. V dopise o úvěru tam tato možnost nebyla vůbec uvedená, ale naštěstí u nich na pobočce jsem se zeptal a šlo to, takže jsem vůbec neváhal.

Jiná možnost je - propagoval ji tu myslím Eric, blahé paměti. Výplatu pěkně do ruky, platit na pokladnách atd. Protože jsem ale pohodlný, tak platím taky. Snažím se aslepoň vyžadovat u své banky za ty poplatky patřičné službya apřístup. Např. aby se již nestalo, že si člověk koupí věc potřebnou k nějaké službě a banka ji po roce a půl zruší.

Dobrý den, pokud se domníváte, že jde o srovnání hrušek s jablky, uveďte proč. Srovnání transakčních cen v tabulce je. Balíčky si samozřejmě kupovat nemusíte, pak Vás ale služby přijdou většinou dráž. Tolik "připitomělé" tedy nejsou. Máte pravdu, že by ve srovnání mohly být zahrnuty také banky s americkým kapitálem, například Citibank či GE Capital, přestože nejde o hlavní hráče. Pobočky anglických bank u nás s výjimkou HSBC Bank, která se zabývá výhradně korporátními a investičními produkty, nejsou. České bankovnictví svou základní ekonomickou roli, kterou je zprostředkování peněžní směny, plní, přestože je stále co zlepšovat. Samozřejmě i v zahraničí banky investují do technologií, ale investice do dceřinných společností v nově se rozvíjejících trzích také něco stojí. Kdyby banky nechtěly v Čechách rozmnožovat své finanční prostředky, asi by jim to u akcionářů jen stěží prošlo. Tvrzení, že domácí banky své finanční prostředky neumějí rozmnožovat je pak v rozporu s Vaší poslední větou, že si "zástupce rakouských podnikatelů libuje, jaké mají jejich bankovní zastoupení ve východní Evropě výnosy".

Poznámky na rozdíly cenových relací trousím na finančních serverech již delší dobu. Ale srovnání hrušek z jablky není tak průhledné. Srovnání transakčních cen by bylo trochu jiné. Připitomělé balíčky si přeci nemusím kupovat ani v Čechách ani v zahraničí. Navíc jste cudně zamlčeli rozdílnou cenovou politiku u anglických a amerických poboček v Čechách, kde by srovnání vyznělo ještě křiklavěji. Ale v principu o to vůbec nejde, podstatné je, že české bankovnictví ani náznakem neplní základní ekonomickou roli a výnosy se snaží nahrabat očesáváním fyzických klientů. Poukazování na nutnost investování do informačních technologií je směšných argumentem, jakoby v zahraničí si tuto oblast zajišťovali loupežným přepadáním výrobců a to se vůbec nesnažím srovnat některá technická kriteria. V podstatě v Čechách mají banky dostatek finančních prostředků, které neumějí a nechtějí rozmnožovat a rozhodnou jejich příjmovou stránkou jsou marže na poplatcích. Ani se nedivím, když si zástupce rakouských podnikatelů libuje, jaké mají jejich bankovní zastoupení ve východní Evropě výnosy (ČT2 - Evropské forum).