Která z inovací, kterou jste v poslední době vyzkoušeli, vás nejvíce nadchla?
Určitě projekt, na kterém jsme spolupracovali se společností Leadspicker. Jednalo se o vylepšenou formu e-mailingu, do kterého jsme zapojili strojové učení a takzvaná big data. Díky tomu dokážeme i bez realitního zprostředkovatele oslovit jen opravdu vážné zájemce, kteří potřebují pronajmout nebo koupit kancelář. I mě samotného dost překvapilo, že e-mailing jako nástroj – pokud je v dnešním pojetí spravován chytře s technologií big data – ještě není zdaleka mrtvý a dokáže přinést konkrétní byznys.
Jak to funguje?
Prostřednictvím velmi promyšleného e-mailingu kontaktujeme majitele firem, které mají potenciál ke stěhování – ať už proto, že jim můžou být malé, nebo chtějí koupit nové. Systém zvažuje několik stovek faktorů. Například vybírá firmy, které byly zapsané v obchodním rejstříku před třemi lety a začínaly s deseti zaměstnanci a teď jich mají 50, a dá se proto předpokládat, že se budou stěhovat. Nebo takové, které za posledních pár let změnily své sídlo, protože se rozrůstají. Leadspicker pak oslovuje primárně odpovědné osoby přes volně dostupné kontakty, které pomocí strojového čtení získává z webů firem nebo z LinkedInu.
Kolik kontaktů tento systém musí profiltrovat, aby našel vážného zájemce?
Například v rámci kancelářského projektu Red Court v Praze-Karlíně nám z několika desítek tisíc oslovených kontaktů vypadlo pět vážných zájemců, se kterými jsme se sešli. Kdybychom nakonec nepronajali celou budovu jednomu nájemci, seděli by tam oni. S výstavbou v Karlíně ale ještě nekončíme, takže když se potkáme s jejich potřebami v čase, dostanou nabídku na jinou budovu.
Kromě této formy získávání nájemníků pracujete ještě na geoinformační aplikaci, která má usnadnit práci v oblasti nemovitostního trhu. Co si pod tím představit?
Představte si, že máte v telefonu aplikaci na získání veškerých dostupných informací o jakémkoliv pozemku v Česku, kterou si otevřete, když na tom pozemku jste, ale i když tam nejste. Jedete třeba po Praze nebo Brně, líbí se vám pozemek na stavbu rodinného domu nebo kancelářské budovy. Dnes to musíte udělat tak, že si v katastru nemovitostí vyhledáte parcelní číslo a informace o majiteli. V jiném zdroji musíte otevřít územní plán, kde zjistíte, co na tom pozemku můžete postavit nebo jaká jsou omezení a koeficienty. Do dalšího zdroje musíte, abyste zjistila například všechno o napojení na kanalizaci, připojení elektřiny, jestli v tom místě není vysoký hluk, jaká je kvalita ovzduší či zda se v podzemí nenacházejí chráněné vodní zdroje. Musíte kombinovat až deset různých datových zdrojů, abyste získala podklady pro stavebníka nebo developera. Geoinformační aplikace, kterou společně se zkušeným partnerem, společností T-Mapy, vyvíjíme, nabízí všechno v jednom.
Aplikaci vyvíjíte pro vlastní potřebu, nebo se s ní chystáte i na trh?
Chtěli bychom přispět ke zlepšení uživatelského komfortu pro všechny, kteří s těmito datovými informacemi pracují. Ať už se jedná o architekty, developery, realitní zprostředkovatele, nebo firmy, pro které jsou nemovitosti nebo území kolem nich důležité třeba z obchodního hlediska. Primárně bychom ji chtěli nabízet pomocí B2B kanálu. Na fyzické osoby zatím necílíme, ale potenciál tam určitě je. Chceme se ale vydat cestou postupného vývoje.
V jaké fázi teď jste?
Aktuálně ověřujeme apetit pro prodej takové aplikace třetím stranám. Odezva je zatím ze 70 procent pozitivní. Zaujala i firmy z oblasti pojišťovnictví, retailu nebo finančního poradenství.
Jak dlouho bude trvat, než se dostane na trh?
T-Mapy se zabývají obdobnými mapovými softwary 30 let. Vyvíjejí mapové podklady pro velká města, jako je Brno, které jim usnadňují třeba správu veškerého městského majetku. Díky jejich osvědčenému know-how se vývoj takového softwaru pohybuje v řádu měsíců. Podobnou dobu pak budeme potřebovat na pilotní provoz aplikace. Řekněme tedy, že do roka bychom ji mohli mít v mobilu.
Obě aplikace jsou pro váš obor spíš vedlejší činností. Plánujete nějakou inovaci i přímo v developmentu?
Máte pravdu, že oba tyto projekty nám ušetří buď čas, nebo peníze, ale základ našeho podnikání je přece jen jinde. Ovšem i v klasickém developmentu se snažíme kombinovat, přicházet s aktuální nabídkou, která bude odpovídat na poptávku tady a teď. Jedním takovým konceptem je třeba náš Dům Comenius v lokalitě pražských Petřin. Je to 230 jednotek zejména pro mladé a je možnou odpovědí na dnešní nedostupnost vlastního bydlení. Většinou malometrážní jednotky nakoupí po deseti dvaceti kusech movitější investoři, kteří je dál budou pronajímat. Je to takový hybridní model, který nám ale obchodně dává velký smysl a sami si na něm chceme ověřit, že do budoucna bude příklon k nájemním formám bydlení v Česku mnohem větší. V Brně zase kombinujeme společné jednotky pro podnikání a pro život v rámci našeho projektu v Jižní čtvrti. Jedná se o koncept work and live, kdy kupujete prostor pro bydlení a zároveň s ním i provozovnu pro podnikání v přízemí. V zahraničí to je poměrně běžné řešení, v Česku zas tak rozšířené není, tak ho chceme lidem nabídnout.
Proč právě v Brně?
Stavíme tam na brownfieldu v centru, kde je k tomu dobrá příležitost. V už existujících zastavených částech velkých měst se tyto koncepty aplikují mnohem hůř než v nově vznikajících čtvrtích. Work and live napomůže i takzvanému principu města krátkých vzdáleností, to znamená, že si ideálně celý svůj život obstaráte pěšky, na kole nebo nějakou ekologickou hromadnou dopravou. Tomu fandíme nejen my, ale i představitelé Brna, takže podobné věci můžou ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru vzniknout.
Současná doba s vyhlídkou na krizi developmentu příliš nepřeje. Nemůže to vaše projekty ohrozit?
Samozřejmě všechny budoucí projekty znovu rozvažujeme a propočítáváme, abychom si nezpůsobili zbytečné škody. Velké pražské a brněnské projekty bychom měli začít stavět zhruba do tří let, to je i doba, během které by se podle nás mohla situace stabilizovat. Nebo se v ní budeme alespoň umět lépe orientovat. Na probíhajících projektech se nám zatím ve spolupráci s generálními dodavateli podařilo najít řešení, jak stavby udržet v běhu. I tady to ovšem vyžaduje kreativitu a odvahu přistoupit na řešení, na která jsme dosud nebyli zvyklí a která jsou po všech stránkách náročnější.
Jana Divinová
Vystudovala ekonomii a management na Vysoké škole báňské. V redakci NextPage Media působí od podzimu 2021, předtím pracovala v MF Dnes a iDnes.cz. Volný čas tráví nejraději s rodinou a přáteli. Miluje přírodu, cestování a... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem