Co předcházelo vzniku skupiny Progresus?

Lukáš Zrůst: S Lukášem nás seznámil společný kamarád v Praze, dva Brňáky, dva Lukáše. Pět let před tím, než jsme začali řešit Progresus. Hned jsem ale věděl, že s Lukášem chci jednou podnikat. Nikdy jsem totiž nepotkal nikoho tak férového, jako je on. Pak přišla chvíle, kdy jsem po 13 letech v insolvencích prožíval určité vyhoření. V téhle profesi přicházíte neustále k podnikům, které jsou na pokraji krachu. Je to sice zajímavá práce, ale velmi únavná. Buď likvidujete, nebo dělíte na části, ale nebudujete. A já potřebuji něco tvořit.

Lukáš Foral: Já to měl podobně. I mě postihlo vyhoření, ale pro změnu po devíti letech ve start-upech. Sice jsem je vytvářel, ale v oblasti IT a investičních fondů je vše virtuální. Také mi vadilo, že některé věci nemám vůbec šanci ovlivnit. Strávil jsem tři roky ve vedení investičního fondu Quant, volaly mi stovky investorů. Když ale S&P 500 padá, nic s tím neuděláte. Proto mě to úplně nenaplňovalo. Jsem vyučený umělecký kovář a potřebuji tvořit. Ideálně něco hmatatelného, co přetrvá několik generací. A tak jsme společně založili Progresus.

Lukáš Zrůst

Zdroj: Progresus

Kariéru začínal na ministerstvu spravedlnosti, kde jako vrchní ředitel vedl sekci kontroly a evropských programů a podílel se na tvorbě legislativy. Následně působil jako výkonný ředitel společnosti s odpovědností za rozpočet v objemu 50 miliard korun ročně. Současně se věnoval rozvoji své hlavní odbornosti, tedy řízení podniků a insolvenčnímu právu. Lukáš Zrůst se rovněž jako právník a expert na krizové řízení specializuje na řešení situace podniků v potížích.

Lukáš Foral

Zdroj: Progresus

Investor a investiční partner se zaměřením na fondy, developerské projekty, startupy a vztahy s investory v zemích EMEA. Má více než 16 let zkušeností v oblasti fondů a investic. Stál v čele dozorčí rady předního akciového fondu Quant. Byl také partnerem v investiční společnosti Opifer zaměřené na začínající startupy. V letech 2006 až 2012 podnikatel v private equity se zaměřením na developerské projekty ve Spojených arabských emirátech.

Proč jste si vybrali takový název?

LZ: Díváme se vždycky dopředu, to je ten pokrok neboli progres. Oba navíc inklinujeme ke sparťanské mytologii, proto jsme přidali koncovku „us“ a název byl na světě.

Čemu se vaše skupina konkrétně věnuje?

LF: Specializujeme se na dlouhodobé investice v několika oblastech a dnes už naše skupina vlastní rozmanité portfolio inovativních firem. Všechny naše investice mají ale něco společného. Souvisejí s lepším životem a vytvářením hodnot pro společnost. Nejvýznamnější a nejdynamičtější oblastí je realitní development. Srdcem této divize je náš výrobní závod RD Rýmařov s 50letou tradicí výroby dřevostaveb a s obratem přes 1,3 miliardy korun. S ním jsou spojené developerské projekty, které připravujeme a které promění kvalitu bydlení a života v Praze a jejím okolí.

Projekty jsou významné svým udržitelným přístupem. Z našich dalších oblastí investování můžeme jmenovat například oblast zdraví, konkrétně doplňků stravy a probiotik. V neposlední řadě se věnujeme také vzdělávání a motivaci. Připravujeme programy, které učí rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.

Společnost RD Rýmařov je dominantou vašeho portfolia. Jak jste se k ní dostali?

LZ: Asi před šesti lety jsem si od RD Rýmařov nechal postavit dřevostavbu. Rozhodl jsem se pro ně kvůli kombinaci dobré ceny, rychlosti výstavby, ekologickému přístupu a pasivitě domu. A byla to skvělá volba. Stavba dřevostavby je navíc naprosto úžasný zážitek, sen každého kluka. V určený den vám na pozemek přijede 12 kamionů, otočíte se a najednou vám na parcele stojí dům. Říkal jsem si, že firmu s takovou technologií bych jednou chtěl vlastnit. Za pět let mi najednou volá kamarád, že v Rýmařově se chystá generační obměna. Vůbec jsem neváhal a byla z toho akvizice.

Jaké máte s továrnou plány?

LZ: RD Rýmařov dodával v posledních letech zhruba čtyři stovky rodinných domů ročně. To představuje zhruba miliardový obrat. V budoucnu chceme výrobní kapacity a také obrat firmy zdvojnásobit, pak dokonce zčtyřnásobit. Část našich aktivit směřuje do ciziny, například do Rakouska nebo Německa, kde plánujeme rozšiřovat naše obchodní zastoupení. V blízké době například otevřeme pobočku ve Švýcarsku.

LF: Chceme také koupit pilu a vlastní les. Naším cílem je získat pod kontrolu celý výrobní proces a být soběstační.

Plánujete také propojovat výrobu dřevostaveb v Rýmařově s vašimi developerskými projekty. Jaké to bude mít výhody?

LF: Ano, přesně tak. Rýmařov bude dodávat domy pro naše rezidenční projekty, které chystáme v Praze a jejím okolí. Vybudujeme díky tomu udržitelné čtvrti s rodinnými domy, viladomy a bytovkami, které nabídnou ekonomické i ekologické moderní bydlení. Tím, že máme pod kontrolou celý zpracovatelský řetězec, můžeme snížit marži na finálním produktu. Klientovi tak šetříme peníze.

LZ: Velkou výhodou využití dřevostaveb na našich developerských projektech je mimo jiné rychlost výstavby. Montáž dřevostavby trvá několik dní, není prašná a hluk je omezen jenom na těch pár dní instalace. Rychlost výstavby ocení jak naši klienti, tak jejich budoucí sousedé. Zároveň zajistíme na několik let zakázky pro náš výrobní podnik, a tedy práci lidem.

Vaše skupina se hlásí k principům ESG. Jak se vyrovnáváte s tím, že stavebnictví, tedy jeden z hlavních pilířů vašeho podnikání, produkuje asi 40 procent světových emisí CO2?

LF: Jediná cesta, jak eliminovat uhlíkovou stopu jsou dřevostavby. Budovy, které jsou postavené z konvenčních materiálů, tedy zejména z betonu, a které mají zastaralé technologie, kvůli kterým plýtvají energiemi, opravdu přispívají k těm 40 % celosvětových emisí CO2. My pracujeme se dřevem, které jako dosud jediný stavební materiál CO2 pohlcuje. Na našich developerských projektech budou dřevostavby jako první v ČR využity na komerční rezidenční development v takovém rozsahu. Zároveň v nich budou instalovány moderní technologie, které šetří spotřebu energií. Půjde o stavby s téměř nulovou spotřebou energie, popřídadě v pasivním standardu.

Navíc chceme využít solární panely a tepelná čerpadla. Dále podporujeme univerzitní výzkum inovativních stavebních materiálů – spojení dřeva a betonu (TICO), nízkoemisního betonu a mycelia (houba). U našich projektů budeme počítat uhlíkovou stopu a budeme ji maximálně kompenzovat sázením stromů. V neposlední řadě směřujeme k tomu, aby projekty byly certifikovány.

LZ: Dřevostavby bychom chtěli na českém trhu výrazněji rozšířit, protože jde o ekologické a zároveň ekonomické bydlení, které usnadní život klientům. Inspirací je pro nás Skandinávie, německy mluvící země, Holandsko a Velká Británie, kde je také navíc možnost stavět dřevostavby do vyšších pater, což česká legislativa neumožňuje. Rádi bychom tento trend přinesli i k nám. Výhody dřevostaveb a komplexní ESG aktivity by měly mít ve finále pozitivní dopad na koncové klienty.

Jak to mám chápat?

LZ: Například díky tomu, že si někdo koupí pasivní dům od nás, by mohl dosáhnout i na levnější hypotéku. To by byl model snů. Již nyní vidíme, že banky zohledňují při poskytování hypotečních úvěrů takzvané trvale udržitelné aspekty domu nebo bytového projektu. My sami se kromě vlastní výroby dřevostaveb a přípravy developerských projektů zabýváme různými variantami dostupného financování bydlení, k nimž patří nebankovní úvěry, družstevní nebo nájemní bydlení a podobně.

Máte teď v plánu nějaké další akvizice?

LZ: Příležitosti hledáme v mnoha směrech. Ať už se jedná o velkého výrobce oken, nebo již zmíněnou vlastní pilu a lesní hospodářství. Sledujeme také jednoho našeho evropského konkurenta v segmentu dřevostaveb. Zároveň chceme hodně automatizovat, takže intenzivně nakupujeme v oblasti IT. A v poslední době se věnujeme myceliu, což považuji za náš nejzajímavější akviziční projekt budoucnosti.

Můžete pojem mycelelium v této souvislosti více rozebrat?

LF: Mycelium jsou speciálně pěstované houby, které dva měsíce rostou a pak se vysuší. Délka sušení přitom rozhoduje o jejich dalším využití. Mohou být tvárné jako papír nebo tvrdé jako cihla. Můžete z nich ušít oblečení, postavit postel nebo vyrobit izolaci domu, a tím například nahradit polystyren. Skvělé využití mají také v podobě probiotik. Je to velký světový trend, na kterém se intenzivně podílíme.

LZ: V současnosti jsme akvírovali pěstitele mycélia, protože nás velmi láká jeho potenciál jako izolačního materiálu, ale také materiálu pro výrobu nábytku. Kdyby se nám podařilo nahradit myceliem polystyren, byl by to absolutní průlom ve stavebním průmyslu. Jen musíme u potenciálních klientů vyvrátit představu, že houba a dřevo nejdou dohromady.

Jste aktivní také v sociální oblasti, vaše firemní nadace sponzoruje stipendia studentů gymnázia PORG. Proč jste se rozhodli právě pro ně?

LF: S PORGem jsem se poprvé více seznámil před osmi lety, když jsem s Martinem Romanem (předseda správní rady PORG, pozn. red.) založil startu-up akcelerátor v Ostravě. Už tehdy se mi koncept této školy líbil. Když jsme později vybírali, kam by měl Progresus směřovat podporu v oblasti vzdělávání, spojení s PORGem nám dávalo největší smysl.

LZ: Vzdělání je to, co mi změnilo život, a to, co mě nejvíc posunulo. PORG vidím jako naprostou špičku u nás. Ne každá rodina si ale může dovolit tak kvalitní vzdělání svým dětem zaplatit, přestože mohou mít správné předpoklady jej úspěšně absolvovat. Právě tyto děti chceme podpořit a pomoci jim plnit si své sny. Přispět k růstu a rozvoji šikovných a nadaných jedinců.

Jaká je tedy vaše role, koho podporujete a proč?

LF: V rámci sociálního stipendia rozdělí PORG ročně 10 milionů korun mezi 220 dětí. Naše nadace do projektu aktuálně přispívá jedním milionem korun. V budoucnu bychom svůj podíl ale rádi navýšili a sociální stipendia si vzali kompletně na starost.

LZ: Dále podporujeme také talentované dětské sportovce, zejména v hokeji, fotbalu a tenisu. Nechceme, aby někdo přišel o příležitost vyniknout ve sportu jen proto, že se mu například rozvedli rodiče.

Jaké máte v rámci filantropických aktivit mety, kam směřujete?

LZ: Chtěli bychom se přiblížit modelu Avastu. Naším vzorem jsou manželé Vlčkovi. Jak víte Nadace rodiny Vlčkových loni zcela nabourala stávající filantropické zvyklosti, když darovala 1,5 miliardy korun. Bylo to o tři řády víc, než bylo filantropickým standardem do té doby. Takoví lidé jsou ve společnosti potřeba a dávají skvělý příklad dalším filantropům. A právě díky nim se naše země stává součástí západoevropské kultury.

FINMARKET je rubrika zasvěcená obsahu, který připravujeme ve spolupráci s obchodními partnery na míru společnostem, které chtějí seznámit čtenáře se svými produkty nebo službami.

Sdílejte článek, než ho smažem