Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Historie podílových fondů

Přestože myšlenka společného investování není nikterak nová, první instituce kolektivního investování se objevují až ve druhé polovině 19. století v Anglii. Roku 1868 je v Británii založena investiční společnost Foreign and Colonial Government Trust, obdoba dnešních uzavřených podílových fondů, která slibuje "investorům se skromnými prostředky stejné výhody jakým se těší velcí kapitalisté rozdělením investice mezi různé akcie". Spolu s dalšími britskými a skotskými trusty později pomáhá financovat ekonomický rozvoj Spojených států, kde investuje zejména do hypoték, železnic a průmyslových společností. Roku 1893 potom vzniká první uzavřený fond i v USA, kde financuje působení profesorů na Harvardově univerzitě.

V roce 1924 je v americkém Bostonu založen první otevřený podílový fond s názvem Massachusetts Investors Trust, který nelimituje počet podílníků, vydává novým zájemcům další akcie a na požádání odkupuje své podílové listy zpět. Do roka získává majetek ve výši 392 000 dolarů od 200 podílníků. Celé fondové odvětví, kde je převážná většina uzavřených podílových fondů, v té době spravuje zhruba 10 milionů dolarů. Otevřené podílové fondy si získávají oblibu pomaleji oproti fondům uzavřeným, které zaznamenávají díky rostoucímu akciovému trhu rozmach, protože používají při svých obchodech techniky spekulace jako jsou obchody s vypůjčenými cennými papíry a obchody s využitím úvěrů. Díky tomu se i v říjnu 1929 krach newyorské burzy vážně podepisuje na osudu mnoha těchto uzavřených fondů.

V reakci na říjnový krach jsou v letech 1933 a 1934 schváleny americký Zákon o cenných papírech a Zákon o burze cenných papírů. Nově je vyžadována registrace fondu u americké Komise pro cenné papíry a každý fond musí mít též svůj prospekt, který popisuje investiční politiku a strategii fondu. V roce 1940 doplňuje legislativu Spojených států i Zákon o investičních společnostech, který zakotvuje povinnost fondů oceňovat podílové listy aktuální tržní cenou aktiv a na požádání podílníků odkupovat podílové listy za podíl na čistých aktivech s výplatou peněz do sedmi dnů! Manažerům fondů je současně zakázáno provádět jakékoliv transakce mezi vlastním majetkem a majetkem fondu. Ve 40. letech je rovněž představen první zahraniční akciový fond (1940), zavedeno automatické reinvestování dividend umožňující zvýšení výnosu investice (1946) a zřízen první hedgový fond, který je zaměřen výhradně na spekulaci (1949).

V 50. a 60. letech nastává v USA boom podílových fondů a objem spravovaných aktiv roste meziročně i o 600 %. Objevují se první "technologické fondy" investující do akcií firem vyvíjejících moderní technologie jako je jaderná energetika, chemický a elektronický průmysl nebo výroba proudových motorů. Zároveň vznikají první fondy orientované na investice do státních dluhopisů (1969).

V sedmdesátých letech se objevuje několik novinek - jsou představeny první podílové fondy peněžního trhu (1972), první vysoce výnosové dluhopisové fondy, které investují do spekulativních dluhopisů ("high-yield bond funds"), dále indexové fondy (1976) a fondy municipálních dluhopisů. Atraktivitu investic do podílových fondů pouze snižuje dlouhotrvající pokles akciového trhu.

Osmdesátá léta charakterizuje opětovný rozmach podílových fondů zejména v souvislosti se schválením programu individuálního penzijního spoření (IRA), který dovoluje jednotlivcům přispívat určitou částkou na svůj penzijní účet prostřednictvím podílových fondů. Fondy také začínají využívat distribuční sítě finančních zprostředkovatelů a zavádějí výstupní poplatky. V roce 1984 je rovněž zavedeno hodnocení podílových fondů (též "rating") nově založenou firmou Morningstar.

Pro devadesátá léta je potom typický vznik prvních finančních supermarketů jako OneSource makléřské firmy Charles Schwab umožňující prostřednictvím jednoho distributora investovat do širokého spektra podílových fondů. Rozvoj nových technologií dává také vzniku novým agresivním růstovým fondům zaměřeným na progresivní technologie. Současně roste obliba fondů, které neúčtují vstupní poplatky ("no-load funds"). Vlivem dlouhotrvajícího růstu akciového trhu přesunují domácnosti do podílových fondů značnou část svého bohatství, takže ve Spojených státech je na přelomu tisíciletí 60 % všech finančních aktiv uloženo právě v podílových fondech. Na celém světě v té době existuje zhruba 53 tisíc otevřených podílových fondů s celkovými aktivy ve výši téměř 11 biliónů amerických dolarů.

Vytisknout

Líbil se vám článek?

0
Ano
Ne

Diskuze

Žádný komentář nebyl vložen.

Partners Financial Services
 
 

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK