Kurz VI – co jsou podílové fondy
Podílové fondy jsou subjekty zřizované investičními společnostmi za účelem shromažďování peněžních vkladů, které jsou následně investovány do akcií, dluhopisů, bankovních vkladů nebo podílových listů jiných fondů. Jelikož sdružují velké množství investorů-podílníků, mluví se o nich jako o subjektech kolektivního investování. Investor po vložení peněz do fondu obdrží podílový list otevřeného podílového fondu nebo akcii uzavřeného investičního fondu, což jsou cenné papíry dokládající podíl na majetku fondu.
Každý podílový fond musí mít ze zákona svůj statut, též zvaný prospekt. Ten obsahuje údaje o investiční politice fondu, o způsobu nakládání s výnosy z majetku fondu, údaje o tom, zda je fond zřizován jako otevřený nebo uzavřený, údaje o veřejné obchodovatelnosti podílových listů otevřeného fondu či akcií uzavřeného fondu,údaje o výši úplaty za obhospodařování fondu, o způsobu výplaty výnosu a konečně i údaje o bance, která bude pro investiční společnost nebo investiční fond vykonávat funkci depozitáře.
Investice do podílových fondů mají řadu výhod. Investor jednak nemusí sám pracně analyzovat vývoj akciového či dluhopisového trhu, ale provádějí to za něj profesionální analytici a portfolio manažeři. Dále díky velkým objemům vkladů mohou fondy široce diverzifikovat své portfolio, což omezuje riziko. Fondy také mají vysokou likviditu - investor v případě potřeby získá své peníze zpět během jednoho či dvou týdnů. Navíc v případě prodeje podílových fondů déle jak po 6 měsících jsou výnosy z prodeje osvobozeny od daně z příjmů. Výhodou investic do fondů jsou také nízké počáteční investice, které se pohybují od několika tisíc korun.
Podílové listy otevřených podílových fondů může investor nakoupit nebo zpětně odprodat za kurz, který se propočítává každý obchodní den jako podíl na čistém obchodním jmění fondu připadajícím na podílový list. Čisté obchodní jmění (ČOJ, angl. Net Asset Value-NAV) je majetek fondu upravený o hodnotu závazků, nesplacených poplatků a potenciálních ztrát.
Výkonnost podílových fondů je možné porovnávat mezi fondy stejné kategorie, s výkonností historickou a nebo se srovnávacím indexem zvaným "benchmark". Mezi nejčastější srovnávací indexy akciových fondů patří index S&P 500 pro porovnání výkonnosti fondu, který se specializuje na americké akcie, a index Dow Jones Euro Stoxx 50 pro hodnocení výkonnosti akciového fondu v rámci evropského trhu.
S investicemi do podílových fondů jsou také spojeny poplatky. Těch existují čtyři druhy: vstupní, výstupní, správcovský a poplatek za přestup. Vstupní poplatek (též zvaný "prodejní") je účtován při nákupu podílového listu. O jeho výši se snižuje podíl investora na čistém obchodním jmění fondu. Pokud například vkládáte částku 10 000 korun do fondu se vstupním poplatkem dvě procenta, potom fond z deseti tisíc korun odečte dvě procenta, tedy dvě stě korun, a za zbylých 9 800 korun nakoupí podílové listy za odpovídající kurz. Výstupní poplatek je zase účtován při zpětném odkupu podílových listů fondem. Jeho cílem je zpravidla přimět investory vytrvat po daný investiční horizont. Tento poplatek je proto často konstruován tak, že s počtem let, kdy investor ve fondu drží podíl, poplatek klesá. První rok tak například bude účtován výstupní poplatek 6 %, druhý rok 5 %, šestý rok 1 % a sedmý rok již bude nulový. Správcovský poplatek (též zvaný "obhospodařovatelský" či "manažerský") je účtován za každý započatý rok investování. Z něj jsou hrazeny náklady fondu jako reklama, marketing či mzdy. Poplatek za přestup je potom účtován tehdy, když se investor rozhodne přestoupit v rámci stejné investiční společnosti do jiného fondu.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
