Jak v krizi platit zdravotní pojištění

Přijít o práci a nenajít si hned novou automaticky znamená konec zdravotního pojištění. Zdravotní pojištění ale musí platit všichni. Za nezaměstnané hradí pojistné stát. Proto je třeba se po ztrátě zaměstnání co nejdříve registrovat na úřadu práce.

Řešením chybějícího zdravotního pojištění nemusí být ani dohody o pracovní činnosti, kterými někteří nezaměstnaní nahrazují ztracené místo. Zatímco dříve odváděli zaměstnavatelé u těchto smluv odvody na zdravotní pojištění u příjmů od 400 korun, nyní je to až od měsíčního výdělku dva tisíce korun hrubého. Kdo si na dohodu o pracovní činnosti vydělává měsíčně třeba 1900 korun u jednoho nebo několika zaměstnavatelů, není automaticky zdravotně pojištěný. Musí se proto pojišťovně přihlásit jako samoplátce a začít odvádět na veřejné zdravotní pojištění měsíčně 1080 korun.

Jako samoplátci se musí přihlásit zdravotní pojišťovně i lidé, kteří si po ztrátě pracovního místa vydělávají jen na brigádách, tedy na dohodu o provedení práce. Jestliže se nepřihlásí na úřad práce, ani v tomto případě nemají s pojišťovnou vyřešený pojistný vztah a musejí jako takzvaná osoba bez zdanitelných příjmů pojišťovně platit měsíčně 1080 korun. „Za každého pojištěnce musí být vždy zdravotní pojištění placeno. Plátcem musí být buď pojištěnec sám, nebo jeho zaměstnavatel, nebo stát,“ vysvětluje Jiří Rod, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Nezaměstnaní, kteří se rozhodnout řešit ztrátu místa podnikáním na živnostenský list, platí zdravotní pojišťovně v prvním roce podnikání minimální pojistné, letos ve výši 1590 korun. „Start živnosti je potřeba ohlásit zdravotní pojišťovně do osmi dnů od zahájení činnosti,“ upozorňuje Jiří Rod. Pojistné podle skutečně dosažených příjmů se pak doplácí až po skončení prvního roku podnikání po podání Přehledu o příjmech a výdajích, tedy až v roce 2010. Nové zálohy se platí až od druhého a dalšího roku podnikání.

Zálohy na pojistné nemusí ze samostatné výdělečné činnosti odvádět lidé, kteří si podnikáním jen přivydělávají k platu, kdy je živnost vedlejším zdrojem příjmu. Zaměstnaný živnostník to ale musí pojišťovně ohlásit nejpozději s podáním Přehledu a zároveň pojišťovně doručit také potvrzení o zaměstnání a o výši vyměřovacích základů pro výpočet odvodů. Jinak je živnost automaticky považována za hlavní, což znamená za každý měsíc podnikání zaplatit minimálně 1590 korun.

Živnostníci, kteří již podnikají několik let a kvůli recesi se jim nyní výrazně propadly příjmy, mohou zdravotní pojišťovnu požádat o snížení letošní vypočtené zálohy. Podmínkou je, že příjem po odpočtu výdajů je v posledních třech měsících alespoň o třetinu nižší než loňský měsíční příjem. O snížení záloh se žádá písemně a zdravotní pojišťovna může snížit zálohy nejdéle na tři měsíce. „Pokud po uplynutí tří měsíců trvají důvody pro snížení zálohy, musí OSVČ znovu o snížení zálohy požádat,“ poznamenává mluvčí VZP. Na záloze letos platí OSVČ zdravotní pojišťovně nejméně 1590 korun bez ohledu na to, zda dosahují zisku či ztráty.

Pokud má v rodině větší šanci udržet si pracovní místo a vydělávat čerstvá matka, která je s dítětem na mateřské dovolené, je možné, aby jí vystřídal na mateřské otec dítěte. S manželem či partnerem musí ovšem uzavřít písemnou dohodu, že bude o dítě řádně pečovat. „Muž může ženu na mateřské vystřídat nejdříve od začátku sedmého týdne po porodu dítěte. V písemné dohodě musí být uvedený den, od kterého bude otec o dítě pečovat, den porodu a podpis matky, který je třeba úředně ověřit. Zároveň je potřeba předat tuto dohodu zdravotní pojišťovně a doložit tak, že po dobu mateřské bude za otce platit pojistné stát,“ přibližuje Jiří Rod.

Lidé, kteří se rozhodnou odjet za prací do ciziny, nemají povinnost platit v Česku pojištění na veřejné zdravotnictví, jestliže pobyt v zahraničí přesáhne půl roku. Před odjezdem do ciziny to ale musí pojišťovně písemně ohlásit a odevzdat jí průkaz pojištěnce . „Po návratu je třeba se znovu do systému přihlásit, jinak nevznikne nárok na úhradu zdravotní péče. Rovněž je potřeba doložit pojištění v cizině a nebo mít sjednáno cestovní pojištění do zahraničí. Kdo potvrzení nedoloží, musí pojistné na veřejné zdravotní pojištění doplatit,“ uzavírá mluvčí Jiří Rod.

Jsou odvody na zdravotní pojištění v Česku příliš vysoké? Podělte se o názor.