Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Koho mají na mušce zahraniční firmy

| rubrika: Kariéra | 4. 9. 2007 | 12 komentářů
Koho mají na mušce zahraniční firmy
Česko se zatím pyšní dostatkem specialistů v oboru informačních technologií. Jenže spousta z nich odchází pracovat do zahraničí. Cizina láká i lékaře, designéry či mladé vědce. Máte na to jít v jejich stopách?

Počet zahraničních firem v Česku roste a vyjet za prací do zahraničí je čím dál snazší. Chcete vědět, jestli máte šanci najít zaměstnání u zahraniční firmy? Zkuste si nejdříve odpovědět na následující otázky:

  • Máte vysokoškolské vzdělání v některém z následujících oborů: lékařská fakulta (stomatologie, anesteziologie, chirurgie, rentgenologie), fakulta elektrotechnická a strojírenská?
  • Nebo máte střední odborné vzdělání v oboru zdravotní sestra?
  • Nebo máte střední nebo vysokoškolské vzdělání v oboru informačních technologií?
  • Nebo máte střední odborné vzdělání s výučním listem (nebo alespoň výuční list) v následujících oborech: topenář, opravář plynových zařízení, elektrotechnik, frézař, nebo jste řidičem nákladních automobilů včetně kamionů? 
  • Máte minimálně 3 roky praxe?
  • Mluvíte výborně anglicky nebo německy a máte komunikativní znalost dalšího světového jazyka?
  • Nebo jste z dělnické profese a máte základní znalost jednoho cizího jazyka?
  • Umíte velmi dobře pracovat s PC?
  • Máte mezinárodní řidičský průkaz?
  • Umíte pracovat v týmu?
  • Máte potvrzení o bezúhonnosti (výpis z trestního rejstříku)?
  • Máte dobrý zdravotní stav – (u některých profesí vyžaduje zaměstnavatel lékařské vyšetření)?

Pokud jste aspoň u pěti otázek odpověděli kladně, můžete to s klidem u nějaké zahraniční firmy zkusit. V případě některých profesí se dokonce můžete rovnou vydat přímo do zahraničí.

To je třeba případ lékařů. V posledním srpnovém týdnu zveřejnilo kuvajtské velvyslanectví v českých denících inzerát, že hledá anesteziology, rentgenology a chirurgy. Kromě vysokého platu na ně bude na březích Perského zálivu čekat třicet pět dní dovolené ročně či zaplacení letenky domů. Není známo, kolik českých lékařů Kuvajťané zatím ulovili. Jisté je, že problémy s hledáním práce nemá v podstatě žádná lékařská odbornost, bariérou bývá jen znalost jazyka, potvrzuje předseda Lékařského odborového klubu (LOK)  Martin Engel.

Za lepšími platovými i pracovními podmínkami už do ciziny odešly údajně stovky až tisíce lékařů a zdravotnického personálu. Přesná čísla nezná ani Ministerstvo zdravotnictví, ani úřady práce, protože neexistuje povinnost hlásit, že dotyčný má práci v jiné zemi. Podle Engela se to dá pouze odhadnout podle počtu potvrzení o bezúhonnosti, který LOK vydává, a bez nějž by lékař nemohl v zahraničí legálně pracovat.

U lékařů ovšem výčet profesí, které opouští českou kotlinu, zdaleka nekončí. Česko přichází třeba o návrháře obuvi, které si domácí podniky nemohou z finančních důvodů dovolit. "Kvůli nepříznivé situaci v oboru nemá řada firem na design prostředky, a kvalitní česká designérská škola tak nachází uplatnění hlavně u velkých módních domů v Evropě i v zámoří, " stěžují si představitelé firmy Baťa ze Zlína.

Do zahraničí jsou přetahováni i mladí vědci. Míří nejčastěji do Spojených států, Kanady, Velké Británie a Irska. Důvodem je špatné platové ohodnocení a nedostatečně vybavená výzkumná pracoviště v tuzemsku.

Doktorand Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Alois Típek, kterého vybrala Grantová agentura a Fullbrightova komise jako jednoho z dvaceti mladých vědců mezi nejnadanějšími českými talenty si postěžoval: "Po dokončení doktorandského studia jsem měl nástupní plat zhruba 10 tisíc korun. Na malý byt v Praze za 2 miliony bych si nikdy nevydělal. Přijal jsem proto nabídku na výzkumné pracoviště v Irsku a do Čech se zatím nehodlám vrátit."
Ani odchod vědeckých pracovníků není v Česku statisticky sledován.
Podle odhadů Evropské komise může chybět po roce 2010 v celé Evropě až milion pracovníků ve výzkumné a vývojové základně. Kolik to bude u nás, nikdo neumí vyčíslit.

Peníze jsou základ šťastného života

Peníze mají v současné době větší důležitost v životě lidí než dříve. Na základě průzkumu agentury Median je o tom určitě přesvědčeno 36 % Čechů, k postoji „spíše ano“ se kloní 39 % lidí. Pouhých pět procent si myslí, že nikoliv. Dostatek peněz, jako jeden z nejzákladnějších předpokladů šťastného života, považuje bez výhrad 22 % lidí, k postoji „spíše ano“ se kloní 41 % dotázaných.

Platy IT odborníků a bankovních manažerů se pohybují v Česku vysoko nad celostátním průměrem, přesto nedosahují úrovně ve vybraných zemích EU. Podle údajů mezinárodní společnosti v oblasti náboru specialistů Hays Czech Republic například manažer v oboru bankovnictví (risk manager) si vydělá po 5 letech praxe 40 až 100 000 Kč a IT Project Manager po minimálně 3 letech praxe 50 až 140 000 Kč. Na horní hranici dosáhne zhruba 10 procent lidí, většina (cca 50 %) se pohybuje ve středním pásmu.
Hůře jsou na tom elektroinženýři a stavební inženýři. Ti si přijdou na 30 až 60 tisíc korun hrubého. Ve starých unijních zemích mohou být příjmy až o třetinu vyšší.

Česko má zatím z nových členských států EU nejvíce odborníků v oblasti informačních technologií (IT). Podle údajů Českého statistického úřadu jejich počet tvořil v loňském roce 1,8 procenta  z celkové zaměstnané populace. To je blízko vyspělým zemím, jakými jsou Švédsko, Norsko nebo Nizozemsko. Tato dobrá čísla ovšem nemusí trvat věčně. Nejen IT a telekomunikační firmy se už několik let potýkají s častými příchody a odchody specialistů. Ti se často po škole v některé z místních firem nastartují, získají zkušenosti a nakonec odcházejí na Západ.

Důvodem jsou kromě vyšších příjmů a dalších zaměstnaneckých výhod také širší možnosti dalšího vzdělávání a seberealizace. Tahákem je i snazší zužitkování vlastních nápadů. Když dotyčný specialista na volné noze vymyslí něco nového, nemá problém to patentovat a najít partnery pro uvedení do komerční praxe.

V poslední době lze pozorovat ještě jeden jev, který pohyb pracovníků za prací provází. I nadnárodní firmy už mají co dělat, aby si udržely špičkové mozky, a snaží se je královsky motivovat. Vedoucí představitelé amerických technologických firem hovoří dokonce vážně o tom, že se stávají rukojmími špičkových specialistů. Nesvazují je totiž geografické hranice, tradiční hodnoty jako rodina, přátelé, kultura země, kde se narodili. Jdou tam, kde dostanou více, a své požadavky stupňují.

Symbolem globalizace tak už zdaleka nejsou jen velké nadnárodní koncerny. Globálními se  stávají také schopní jedinci.

Jste prototypem globálního pracovníka, nebo byste jim chtěli být?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+4
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

4. 9. 2007 12:53, Pavel

Jsem instalatér a pracoval jsem rok v Anglii. i když mě tady neplatili špatně, v Anglii to bylo super. Moh jsem splatit hypotéku na byt, naučil jsem se slušně anglicky a už jsem umluvil manželku, že zase vyrazím. Zkušenejm a pracovitejm řemeslnikum vřele doporučuju.

Reagovat

 

+82
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

4. 9. 2007 9:47, jezevec

Být špičkovým specialistou, který nemá rodinu, přátele, kulturu země kde se narodili, furt se stěhuje jen za prachama a zelenější trávou, a svým zaměstnavatelem je vnímán jako terorista . . . . to musí být skutečně super život. Ještě infarkt ve dvvačtyřiceti a je mi jasný co přesně bych nechtěl.

Reagovat

 

-2
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (12 komentářů)

9. 9. 2007 | 18:04 | korektor

Článek by měl být označen "PR masáž pro (jednu konkrétní) pracovní agenturu". více

4. 9. 2007 | 23:01

:)))) více

4. 9. 2007 | 22:20 | dzekyl

Mytus o chudych vedcich: Uplne s tim nesouhlasim, v cesku existuje nekolik pracovist, na kterych jsou vedci a to i ti mladi, velmi slusne ohodnoceni (nasobky v clanku zminench 10.000Kc) a to casto i predtim, nez dokonci PhD....více

4. 9. 2007 | 17:50 | Gabriel

Po přečtení tohoto článku jsem si teprve uvědomil,o co jsem přišel za 8 let práce u společnosti s.r.o.. Po absolvování fakulty IT s červeným diplomem,vrátil jsem se do své rodné obce,kde výběr zaměstnání byl omezen.Přijal...více

4. 9. 2007 | 13:07 | Martin z České hlavy

vůbec se nedivím, že nám utíkají mladí nadaní vědci. Peníze na granty si rozeberou staří matadoři, kteří už toho moc nevymyslí. Vysoké školy jsou podfinancovány a jen skutečné štiky si najdou sponzory pro vědu a výzkum. ...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Přijetí přidělení a zřeknutí se úvěru, Směrodatná odchylka, Garantovaný certifikát, t-mobile, neveřejná nabídka, daň z příjmů, operátoři, česká spořitelna, platba u obchodníka, budovy, thu nga haškovcová, občanské sdružená majitelů domů a bytů v ČR, unipertrol, nákladovost fondu, účast, česká daňová správa, cectování, acta non verba

3AB5362, 5B09320, 5P69026, 6B86826, 7T62189

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK