Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Pavel Kohout: Čtvrteční řešení-neřešení řeckého dluhu

Pavel Kohout: Čtvrteční řešení-neřešení řeckého dluhu
Evropští lídři schválili ve čtvrtek další definitivní záchranu Řecka. Během posledních osmnácti měsíců již šestou v pořadí. Bude tento pokus účinnější než pět předchozích?

Nejprve konstatujme zásadní rozdíl od dřívějších pokusů o záchranu. Poprvé Evropská unie konstatovala, že částečný bankrot je nutný. Se zpožděním roku a půl tedy evropským politickým elitám došlo, že nejde o krizi likvidity, ale o krizi solventnosti.

Pozoruhodné a velmi složité jsou ovšem podmínky částečného bankrotu. Na rozdíl od normálních bankrotů nejsou vyhlášeny podmínky paušálně platné pro všechny investory (tj. prodloužení doby splatnosti a snížení kuponových sazeb.) Namísto toho si investoři mohou vybrat ze tří možností:

  • vyměnit dosavadní řecké dluhopisy za jiné ve stejné nominální hodnotě se splatností 30 let a kuponem v hodnotě 4 až 5 procent ročně,
  • vyměnit je za jiné v hodnotě 80 procent nominálu, s třicetiletou dobou splatnosti a sazbou 6 až 6,8 procenta,
  • vyměnit je za ještě jiné dluhopisy v hodnotě 80 procent nominálu, s patnáctiletou dobou splatnosti a sazbou 5,9 procenta.

Všechny tyto varianty odpovídají poklesu čisté současné hodnoty majetku investorů o 21 procent. Řecku by se tedy mohlo touto formou částečného bankrotu ulevit asi o pětinu.

Pavel Kohout je autorem knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Publikuje v řadě českých a zahraničních médií. Byl členem Poradního expertního sboru (PES) a je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners For Life Planning, v níž působí jako ředitel pro strategii.

Pavel Kohout na Peníze.cz

Je bankrot oficiální?

Ovšem – podobně jako tři mušketýři byli vlastně čtyři, existuje i zde čtvrtá možnost: dluhopisy nevyměnit. Pokud by o výměnu v rámci tří uvedených možností nebyl mezi investory zájem, přiblížil by se skutečný, nefalšovaný neřízený bankrot.

Výměna podle výš uvedených bodů není povinná, což je pozoruhodný manévr EU, díky kterému se nyní ani autority v oboru nemohou shodnout, zda program výměny dluhopisů představuje formální platební neschopnost z právního hlediska nebo nikoli. Agentura Fitch tvrdí, že již jde o omezený bankrot (restricted default), zatímco ISDA (Mezinárodní asociace pro swapy a deriváty) je toho názoru, že nikoli.

Zdánlivě nevýznamná právnická otázka je ve skutečnosti tuze důležitá, neboť právně uznávaná kreditní událost (= oficiálně vyhlášený bankrot) by spustila platnost pojistných smluv CDS (Credit-Default Swaps). Připomeňme, že to byla právě vlna aktivací kontraktů CDS, která v roce 2008 po krachu Lehman Brothers smetla prakticky celou Wall Street v její původní podobě. Jde tedy o hodně!

Bomba tiká v dalších ekonomikách

Dluhy

Anketa

Dluhy nejdou nafukovat věčně. Kde to praskne po Řecku?

Ekonomové se shodují, že jednadvacetiprocentní úleva pro Řecko nestačí. Kalkulace výše dluhové zátěže a pravděpodobné výkonnosti řecké ekonomiky ukazují, že by bylo třeba nejméně dvojnásobné úlevy, aby měla skutečný smysl. Existují ale i odhady, že Řecko by potřebovalo odepsat až 90 procent dluhu, aby bylo schopno dostat se z neřešitelné situace.

Je tedy vysoce pravděpodobné, že během nějaké doby – půl roku, rok, dva roky – bude Evropa řešit znovu stejný problém.

A nejde jen o Řecko. Mimochodem, zde je největší slabina čtvrtečního plánu. Předpokládá se, že stačí vyřešit nejproblémovější zemi a okamžitě ustane nebezpečí nákazy. Politici se totiž domnívají, že stačí ztlumit paniku kapitálových trhů a situace se rázem vrátí k normálu. To je mimochodem myšlenkový pokrok: ještě před rokem věřila Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy na teorii konspirace. Nicméně nákaza panikou není problém; tím je ponurá skutečnost, že Portugalsko, Irsko, Itálie a Španělsko jsou skutečně přetíženy dluhy.

Portugalsku a Irsku sice čtvrteční dohoda ulevuje na úrocích nezanedbatelnou měrou, ale i tak jejich zátěž zůstává extrémně těžká.

Euro jako přitěžující okolnost

Bývalý argentinský ministr financí Domingo Cavallo píše o analogiích s Argentinou. Situace je podobná létu 2001. Tehdy Argentina zmeškala příležitost provést částečný bankrot řízenou cestou, tj. restrukturalizovat jej systematicky a bez paniky. Následovala divoká verze bankrotu charakterizovaná velmi hlubokým haircutem (investoři získali jen asi 20 procent hodnoty dluhopisů) a těžkou hospodářskou krizí.

„Dodatečná finanční pomoc od EU bude pravděpodobně promrhána na ztracený případ,“ tvrdí Cavallo. „Udržitelnost veřejných financí zůstává pochybná, o čemž svědčí stále široké úrokové marže, které jsou širší než argentinské v době před krachem, a pokračující výběry bankovních vkladů.“

Úroková marže Řecka, Irska, Portugalska, Španělska a Itálie

Úroková marže Řecka, Irska, Portugalska, Španělska a Itálie

Zdroj: Bloomberg.com

Co z toho všeho vyplývá pro českou ekonomiku? Česká republika je stále chápána jako bezpečný přístav a toto vnímání nabývá na intenzitě! Je to zřejmé z výnosů státních dluhopisů. Češi platí menší úrokové sazby než vlády Slovenska, Slovinska nebo Itálie. Ještě nedávno česká vláda musela platit vyšší sazby než vlády těchto zemí. Euro již není chápáno jako výhoda, nýbrž jako přitěžující okolnost.

Úrokové sazby státních dluhopisů

Zdroj: Evropská centrální banka

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-10
Ano
Ne

Diskuze

28. 7. 2011 | 12:12 | Karel

Nevím kolik procent ekonomiky tvoří v Řecku turistika, ale ono posuzovat jen podle dojmu z dovolené není zrovna objektivní. Jaký dojem si o nás udělá třeba turista japonec při návštěvě Prahy ? Asi nic moc. To spíš je problém...více

27. 7. 2011 | 11:51 | Nespící na vavřínech a stále ve střehu

Pana Kohouta považuji za celkem seriozního člověka, který se členem NERVu stal jakýmsi nedopatřením. Celkem by mne tedy zajímalo, proč nezmínil i nebezpečí (o kterém předpokládám ví) pro náš "český bezpečný přístav", které...více

26. 7. 2011 | 18:54 | Rada

Zvláštní zajímavostí je, že skoro každý Čech dostane v Egyptě ukrutný průjem a to i když dodržuje všechna doporučení. Nás tato záležitost potkala uprostřed pobytu. Nevím, co bychom dělali, kdyby to bylo těsně před odletem...Pobyty...více

26. 7. 2011 | 18:33 | Rada

Z Egypta jsme byli velmi zklamáni a pravděpodobně už tam nikdy nepojedeme. Hotelový komplex uprostřed pouště zkrátka není to, co by se nám líbilo. Zvlášť nečekaným zklamáním byl výlet do Káhiry. Tolik špíny a hnusu jsem nikde...více

26. 7. 2011 | 16:11 | d@n

Před měsícem jsem se vrátil z Rhodosu a musím konstatovat, že Řekové jsou prostě líný prasata, kteří si nějak zvykli, že když jsou v eurozoně, tak můžou být v klidu. Však oni to v Bruselu nějak vymyslí. Řekové podle mě nesmírně...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Tržní nabídka, Vklad s výpovědní lhůtou, Syntetická evidence, t-mobile, restaurace, mobilní operátoři, telefónica, nemovitosti, start-up, marek orawski, Saldo státního rozpočtu, slabý dolar, depozitní sazby, přesčas, dopravní infrastruktura, EQUAL, Marcus Evans, kurzy měn

4AH6555, 4AH6565, 4AH6555, 1SU0048, 1SU0045

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK