Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Tomáš Prouza: Stát by měl víc podporovat start-upy

„Máme spoustu geniálních IT start-upů, které jsou ve světě úspěšné. Stát by je měl podpořit,“ tvrdí v rozhovoru nový vládní koordinátor pro digitální agendu Tomáš Prouza.
Tomáš Prouza: Stát by měl víc podporovat start-upy

Po odchodu z Partners [konec roku 2011 – pozn. red.] jste několik let pracoval pro Světovou banku, jaká byla vaše motivace vrátit se zpátky do Česka?

Dostal jsem velmi zajímavou pracovní nabídku. Jak v pozici státního tajemníka pro evropské záležitosti, tak i jako koordinátor digitální agendy se můžu podílet na důležitých věcech, ať už na úrovni Česka, nebo celé Evropské unie. Sleduju zblízka dění a debaty v Evropské unii, aktivně se jich účastním` a zároveň řeším, jak na chystané změny připravit Česko. To ostatně vidím jako velký problém minulých vlád – místo toho, aby se aktivně účastnily debat a podílely se na podobě nových pravidel, raději stály uraženě v koutě a potom byly hrozně překvapené, že ostatní nezohlednili naše zájmy.

Myslíte, že je dnes situace lepší?

Rozhodně. Jsme v centru a jsme vidět! Navíc jasně víme, co chceme, ať už jde o Českou republiku, nebo Visegrádskou skupinu.

Tomáš Prouza

Tomáš Prouza

Vystudoval ekonomii, diplomacii a žurnalistiku a každý z těchto oborů jej někdy živil. Jako novinář založil největší finanční server Peníze.cz, ekonomii a diplomacii se věnoval jako náměstek ministra financí zodpovědný za fiskální politiku, finanční služby, evropské a zahraniční vztahy. Spoluzakládal finančně-poradenskou firmu a v roce 2012 se přestěhoval do svého dalšího oblíbeného města, Washingtonu, a pracoval pro Světovou banku.

V lednu 2014 se vrátil do Prahy a od té doby se věnuje české evropské politice.

Rád čte (jen nemá kdy), rád poslouchá klasickou hudbu a chodí na operu a pokud chce opravdu relaxovat, stará se o růže na zahradě, což je rodinná tradice už ve třetí generaci.

Jak už jste zmínil, nedávno jste se stal koordinátorem pro digitální agendu. Co to obnáší?

Zabývám se několika oblastmi, ve výsledku bych je měl skloubit a stanovit priority, které Česko v oblasti digitálu má. Konkrétně jde o digitální schopnosti Čechů, o míru využití digitálních technologií ve státní správě, způsob, jakým by mohl stát pomoci českému IT byznysu, ale i sledování trendů a vývoje digitálních technologií v rámci celé Evropské unie.

Proč taková pozice vznikla až dnes? Internet a digitální technologie jsou přece v Česku řadu let…

Stát moc neumí koordinovat jednotlivé aktivity. Ve státní správě byli a stále jsou lidé, které digitál bavil a táhli ho dopředu, jenže je nikdo neuměl dát dohromady. Jednotlivá ministerstva řeší primárně svou agendu, a pokud narazí na nějaký problém, který jejich gesci přesahuje, neumějí si efektivně předat informace a spolupracovat. To nás velmi zpomaluje. Mým úkolem je stejně jako při koordinaci evropské politiky věci propojovat, dávat do souvislostí a podporovat ty, kteří si podporu zaslouží.

Říkáte, že se budete intenzivně věnovat podpoře IT byznysu. Jaké máte konkrétní plány?

V Česku máme spoustu geniálních IT start-upů, které jsou ve světě úspěšné, a stát by je měl podpořit. Cest, jak to udělat, je víc. Já vidím na straně státu dvě zásadní oblasti. Z dlouhodobého hlediska musíme směrovat náš vzdělávací systém k větší podpoře digitálních dovedností, takzvaných e-skills. Měli bychom zajistit, aby lidi, kteří budou za dvacet let vycházet ze škol, našli pracovní uplatnění, aby měli tu kvalifikaci, o kterou budou mít zaměstnavatelé v digitálním věku zájem. V krátkodobém horizontu bychom se pak měli daleko víc zaměřit na financování jednotlivých projektů. Několik bohatých Čechů sice zakládá fondy, které start-upy financují, to ale nestačí. Přitom máme k dispozici spoustu levných státních peněz.

Cesta časem

Tomáš Prouza býval jedním z našich nejčtenějších autorů. Zkuste se podívat, čím jsme žili před pár lety.

Komentáře Tomáše Prouzy

Jak je využít?

Klíčovou institucí by měla být Českomoravská záruční a rozvojová banka. Právě ona by se měla stát nástrojem, skrze který bude stát začínající podnikatele podporovat nebo se za ně zaručovat u komerčních bank. Velké a střední firmy dnes na peníze dosáhnou relativně snadno, problém mají právě menší hráči, kteří jsou z pohledu banky daleko rizikovější. Dobře fungující podpora začínajících firem od státu i soukromých investorů povede nejen k vytváření nových pracovních míst, ale především k podpoře inovací, technologických změn a zvyšování konkurenceschopnosti.

Máte představu, jak by to mohlo fungovat v praxi?

Jako jednu z možností vidím podporu skrze zmíněnou Českomoravskou záruční a rozvojovou banku a program záruk pro komerční úvěry. Další variantou by mohlo být zřízení dedikovaného investičního fondu na podporu start-upů. Speciální fond bude schopný unést riziko, které na sebe nemůže vzít státní rozpočet.

Jak zajistíte efektivní alokaci peněz?

Budeme muset najít experty, kteří už mají nějakou venture kapitálovou zkušenost a jsou zvyklí projekty posuzovat. Tito lidé musejí chápat specifika start-upů a pravidla, podle kterých se hraje v soukromém venture kapitálovém financování. Tedy že i když devět investic zkrachuje, desátá všechno zaplatí a vydělá na dalších dvacet nápadů. Změnit se každopádně bude muset i mentalita kontrolních orgánů.

Věříte si, že toho budou kontrolní instituce schopné?

Myslím, že ano, ale bude to znamenat spoustu práce i co se úpravy legislativy týče. Proto věci doteď nešly moc rychle.

Opět se musím zeptat, proč s podporou začínáte až dnes?

Stát bohužel nedokáže identifikovat přínos, který IT byznys pro naši zemi má. Zatímco v oblasti strojírenství nebo zemědělství lze všechno důležité vyčíst ze statistik a hned vidíte, jaký podíl mají na HDP nebo zaměstnanosti, o digitálním byznysu žádná podobná data nejsou. Velice těžko se pak hledá a hlavně obhajuje argument, proč digitál podporovat. Druhým problémem je rozdrobenost IT segmentu. Zatímco v ostatních oblastech jedná stát s jedním partnerem – profesní organizací, která celý segment zaštiťuje, v IT je takových organizací možná tak dvacet. To sektor poškozuje, debata je o dost složitější a stát je často spíš v roli arbitra a raději se věnuje jiným segmentům ekonomiky. Trh by se měl sjednotit a tlačit na stát podobně jako ostatní segmenty ekonomiky.

Nevystačí si trh sám? Proč podle vás potřebuje státní podporu?

Nejvíce potřebují podporu digitální start-upy se zajímavými nápady a šancí prorazit i v zahraničí. Na to jsme se soustředili i během našeho předsednictví ve Visegrádské skupině. Už nyní působí v Silicon Valley V4 inkubátor We4StartUps, jehož cílem je pomáhat regionálním start-upům prorazit na mezinárodních trzích. A pokud pomůžeme start-upu hned na počátku i se zajištěním financování, dáváme mu mnohem větší šanci rozjet se a soustředit se na vývoj, ne na hledání peněz.

Nejde ale jen o financování. Státní správa se musí také mnohem více zabývat nastavením přívětivých podmínek pro podniky působící v IT byznysu. Zatěžující legislativou ohrožujeme svou konkurenceschopnost. Musíme se toho vyvarovat.

Stát hledá nový Apple

Státní venture fond? Nebylo to tady už? Vlastně docela nedávno. Takhle začínal komentář Michala Kašpárka před čtyřmi lety:

„Začínající podnikatelé prý nemají koho poprosit o investici. Vláda jim tedy dá miliardu a půl. Znovu ale řeší důsledek místo příčiny. Vy byste do ‚debilů ze Dne D‘ svoje peníze vložili? Já ne.“

My ty peníze musíme vyčerpat!

Jak velké šance si dáváte, že se vám dotační fond podporující digitální start-upy podaří prosadit?

Už minulá vláda se o to pokoušela, jenže neúspěšně. Teď jednoduše budeme muset. S novým dotačním obdobím u evropských fondů přichází tlak z Evropské unie alokovat alespoň část peněz na takzvané finanční nástroje. Nejde o staré známé granty, ale o peníze, které se vrátí do státního rozpočtu a je možné je použít znovu – záruky pro bankovní úvěry nebo příspěvky na placení úroků. Takže peníze nejsou problém, půjde spíš o to, jak nastavit systém, aby vyhovoval potřebám start-upů.

Kdy by se plány, o kterých mluvíte, mohly stát realitou?

Investiční fond by měl začít fungovat začátkem příštího roku. Peníze jsou připravené. Nyní řešíme, jestli má oblast finančních nástrojů spravovat pouze jedna instituce, nebo by jich mělo být víc. Finanční nástroje totiž nemusejí využívat jen start-upy, měly by být k dispozici třeba i obcím a krajům připraveným digitální technologie implementovat.

Jaká z cest, které jste nastínil, je podle váš lepší – záruka pro komerční banky, nebo přímá podpora?

Když půjde o projekt obce, které jsou banky většinou ochotné úvěrovat, může být smysluplné dávat pouze záruky. Pro oblast start-upů bude zase lepší venture kapitálový směr, tedy nalít kapitál prostřednictvím fondu, schopného nést riziko, a nechat je fungovat. Ideální by pak samozřejmě bylo, mít venture kapitálovou investici zkombinovanou ze dvou zdrojů – státního a soukromého.

Funguje podobná podpora v zahraničí?

Ano, velmi úspěšně například ve Skandinávii nebo v Holandsku. Už i na Slovensku ale vznikl Slovenský investiční holding, který s těmito nástroji pracuje v rámci celé ekonomiky. Nemusíme tedy objevovat Ameriku. Stačí se podívat kolem sebe. A taky si udělat pořádek v domácí legislativě.

Jedním z velkých témat posledních měsíců je také sdílená ekonomika. Jak se k ní stavíte vy?

Sdílenou ekonomiku řeší celá Evropa. V některých zemích se na ni dívají jako na oblast, která bere byznys stávajícím podnikům, a proto je potřeba ji potlačovat. Další země kvitují, že jsou lidé aktivní a přivydělávají si, a chtějí to podporovat. Osobně je mi bližší druhý pohled. Myslím si, že pokud státu nevadí, když si někdo na vlastním záhonku vypěstuje zeleninu a pak ji prodá na trhu, nemělo by vadit ani to, když má někdo volný pokoj a pronajme ho.

Sdílí stejný názor i současná vláda?

Momentálně zpracováváme vstupní analýzu toho, co vlastně sdílená ekonomika znamená – každý si pod tím totiž představuje něco jiného. Na jedné straně je Uber, který nabourává dosud zavedený model klasických taxikářů, na druhé straně třeba úspěšná česká firma Liftago, která pouze zjednodušuje objednávání a vyúčtování za jízdu. Nejprve by tedy měla proběhnout debata, co z těchto služeb je opravdu ve veřejném zájmu, a co ne.

Jak chcete určit, co ve veřejném zájmu je, a co není?

Měli bychom si definovat, co je občasná činnost, kterou není potřeba danit – například vypěstovat maximálně x kilo rajčat nebo pronajmout pokoj maximálně xkrát za rok. Zkrátka stanovit nějakou základní měřitelnou hranici. Pokud jde ale o pravidelnou činnost, je ve veřejném zájmu, aby z ní člověk odváděl daně. Nadto se pak můžou v jednotlivých oblastech hodit ještě další regulace – třeba v oblasti převozu lidí je podle mě ve veřejném zájmu, aby měl člověk, který vozí cizí lidi, dostatečně kvalitní pojištění pro případ havárie, které bude krýt jak jeho, tak i jeho zákazníky.

Myslíte, že je možné najít v oblasti sdílené ekonomiky shodu na úrovni celé Evropské unie?

Minimálně se o to budeme snažit. Ostatně Evropská komise před pár dny vydala sdělení, ze kterého plyne, že se na sdílenou ekonomiku dívá velmi podobně – zákazy vidí až jako poslední řešení. Na sdílenou ekonomiku lze podle mě reagovat pouze nastavením minimálních pravidel a zároveň základních jistot pro lidi. Nejde ji zakázat, a už vůbec ne vymýtit – to by bylo stejně naivní jako snažit se v 19. století zakázat parní stroj.

Další z oblastí, které se věnujete, je e-government. Kde by se Česko mělo podle vás inspirovat?

Spoustu zajímavých věcí dělá Dánsko, navíc jde o podobně velkou ekonomiku, takže se od nich můžeme hodně naučit, nebo třeba Holandsko. Současně je ale důležité zdůraznit, že ani v Česku není vývoj tak pozadu, jak se často říká. Děláme spoustu zajímavých věcí.

Jaké?

Ukázkou jednoho z velmi úspěšných projektů e-governmentu je třeba využívání základních registrů, z nichž úřady čerpají platné údaje, aniž o ně opakovaně musely žádat své klienty. Začátkem června se přes tento systém uskutečnila už miliarda transakcí. Osobně za velmi zajímavou považuji také službu CzechPOINT@home, díky které se můžete dostat k výpisům z rejstříků veřejné správy, aniž jste trávili svůj čas na kamenné pobočce. A pro srovnání – výpis z rejstříku trestů na poště díky CzechPointu získáte za šest minut, v Německu musíte psát papírový doporučený dopis se žádostí o výpis na svou obec. A výpis vám opět přijde doporučenou poštou za pár týdnů. Za jednu z nejlepších aktivit států považuji open data, tedy zpřístupnění informací všem. Stát se tak jednak otevírá svým občanům – a zároveň dává prostor lidem být kreativní a nad open daty vytvářet řadu zajímavých aplikací.

Implementace nových, ale i zjednodušení stávajících systémů stojí hodně peněz. Projekty jako IZIP nebo Opencard jsou toho důkazem. Jak ale docílit, abychom podobným způsobem jen zbytečně neutratili další peníze?

Díky veřejnému registru smluv budou velké zakázky pod daleko větší kontrolou. Každý bude vědět, co a za jakých podmínek se objednává a kolik to bude stát. Myslím, že kdyby takový systém fungoval už před lety, nikdy nevznikne třeba taková sKarta. Důležitější ale je, že už není potřeba vytvářet velké systémy v pozadí, ty už fungují. Jde o to, zajistit jednoduchý přístup do systému, což v reálu vyžaduje buďto webové rozhraní nebo ještě lépe aplikaci do mobilu, kterou slušná firma napíše za sto až dvě stě tisíc.

Je stát vůbec schopný provádět takto jednoduchá a efektivní řešení?

Myslím, že ano. Ještě před pár lety byla například otevřená data sprosté slovo, a dnes v nich stát i obce publikují řadu věcí. Posouvá se to, děláme hodně zajímavého, ale často o tom nikdo neví. To je náš další úkol – dávat o těchto změnách vědět a snažit se zbavit českého prokletí, že se neumíme pochválit, zato ve shazování sami sebe jsme mistři. 

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-9
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

25. 6. 2016 8:36, Veterán

Ronald Reagan - Jedna z nejhorších vět co můžete slyšet je "Já jsem z vlády a přicházím vám pomoct".
Proboha, nepouštějte politiky s jejich papírovými bitvami do dalších a dalších oborů. Nechte lidi konečně na pokoji a neházejte jim klacky pod nohy. Oni si pak poradí i bez dotací na "FŠECHNO".

Reagovat

 

+8
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (9 komentářů)

27. 6. 2016 | 8:41 | josef

A mel by MPO do neceho kecat? více

26. 6. 2016 | 7:04 | blbec

stačí.když nám prozradíč, o kolik poklesly stavy českých úředníků za posledních 25 let.Vždyt přece probihá nejen IT revoluce, ale též stát privatizacemi přece přišel o spoustu pravomocí, např MPO již nemá prakticky do čeho...více

26. 6. 2016 | 5:26 | KarelB

Nejsem si jist, ale je to ten "osvícenec", co před několika týdny vykřikoval, že Česko může přijmout 50-100 tis. migrošů? Pokud ano, pak bych mu doporučil projektovat zakládání a další rozvoj velbloudích farem. více

25. 6. 2016 | 13:07 | kodiak medvěd

Mazánek nám to vysvětlil. Tak toto je EU v praxi. více

25. 6. 2016 | 12:26 | jezevec

bože! tady je asi milion privárních startupů, který crowdfundují miliardy dolarů - a tenhle pablb chce budovat státní tunel na totéž. redaktor serveru má dovolenou? více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Kreditní karta, Komise pro cenné papíry, Bezhotovostní platební styk, diners club pure, česká spořitelna, zuno, poplatek za vedení karty, bonusy, Hradčany, run na banky, klientský systém, akumulace kapitálu, distribuční společnost, WAP, směrnice ES, akcie spad, Minimální počáteční vklad, spojka group

5C73617, 3SJ0798, 4U68261, 3SJ0803, 4A81331

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK