Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Černé pondělí 19. října 1987

Černé pondělí 19. října 1987
Zeptáte-li se dnes burziánů na nejhorší akciový krach, budou kromě známého roku 1929 nejčastěji zmiňovat krach z 19. října 1987. Ostatně toho dne ztratil americký akciový index Dow Jones přes 500 bodů.

Stále užší propojení světových trhů a rozvíjející se elektronické obchodování vedlo k ohromnému propadu na všech významných akciových burzách. Zároveň byl tento krach první velkou zkouškou schopností nového šéfa Federálního rezervního systému, Alana Greenspana.

Hospodářský vzestup v osmdesátých letech se zrodil uprostřed politicky velmi napjaté situace. V prezidentských volbách roku 1980 přesvědčivě zvítězil republikánský kandidát Ronald Reagan. Nový prezident se snažil ze všech sil pozvednout americké sebevědomí, které nemálo utrpělo vietnamskou válkou a aférou Watergate. Pošramocená pozice světového lídra se měla obnovit především novými úspěchy na poli vojenském a hospodářském. Reagan nejprve výrazně snížil daně, čímž podpořil investice a podnikatelské klima a omezil federální výdaje, zejména v sociální oblasti. Současně enormně zvýšil výdaje na zbrojení a v roce 1983 vyhlásil program Strategické obranné iniciativy (SDI), který byl často nazýván programem „hvězdných válek“. Obranný systém vybavený nejmodernějšími technologiemi a umístěný v kosmu měl chránit Spojené státy před jaderným útokem.Tato Reaganova razantní a nekompromisní politika naplnila počátkem osmdesátých let světový tisk opět obavami z atomové války, ale v konečném důsledku urychlila rozpad sovětského impéria.

V roce 1982 měl americký akciový trh za sebou dlouholetý půst. Index Dow Jones Industrial, který se 14. listopadu 1972 poprvé přehoupl přes laťku 1000 bodů (1003,2 bodů), nyní po více než deseti letech, po mnoha propadech a vzestupech, konečně doklopýtal k hodnotě 1100 bodů, kterou poprvé zdolal 24. února 1983 (1121,8 bodů). Nálada na evropských trzích také nebyla příliš optimistická a nic neukazovalo na brzký obrat. Ale právě v této době se zrodil jeden z nejdelších býčích trhů v historii. Na začátku tohoto boomu stál, jako už tolikrát předtím, americký akciový trh. Reaganův hospodářský stimul začal přinášet své první ovoce. Třetí srpnový týden přinesl na Wall Street vyloženou euforii, která se posléze rozšířila do celého světa. Tak se zrodila "superhaussa" - nevídaný akciový boom, který s kratšími přestávkami trval vlastně až do jara roku 2000. Dow Jones přidal do roku 1986 téměř tisíc bodů. Také DAX - německý akciový barometr, se v následujících letech neměl za co stydět:

Akciový index        DAX          Performance
Prosinec 1982        552,8         -
Prosinec 1983        774,0        40,01%
Prosinec 1984        820,9        6,06%
Prosinec 1985      1366,2        66,43%
Prosinec 1986      1432,3        4,84%

Mezi roky 1981 a 1987 se hospodářství vyspělých států vyvíjelo neobvykle protichůdně. Zatímco Spojené státy zápasily s každoročními deficity, vykazovaly Japonsko a západní Německo přebytky. Když nastoupil Ronald Reagan do úřadu, vzrostla po delším čase na trhu obliba amerického dolaru, které napomohla i restriktivní měnová politika tehdejšího šéfa FEDu, Paula Volkera. Do roku 1982 se americká měna několikrát zhodnotila. Když pak v únoru 1985 dolar přidal dalších 20 %, ozvaly se první hlasy, označující toto posilování dolaru jako nepřiměřené. Proto se státy G5 (USA, Japonsko, Velká Británie, Francie a Spolková republika Německo) téhož roku dohodly na devalvaci dolaru, což zpočátku přineslo pozitivní výsledky. Později však enormní americký deficit způsobil, že se dolar opět dostal pod velký tlak.

22. února 1987 se v Paříži dohodli ministři financí a šéfové centrálních bank nejvýznamnějších západních zemí na větší koordinaci svých hospodářských a měnových politik. Prvním cílem byla stabilizace měnových kurzů na současné úrovni. Na základě této tzv. :dohody z Louvru: se skutečně podařilo zafixovat směnný kurz dolaru k západoněmecké marce na hodnotě 1:1,8. Burzy reagovaly na dohodu dalším posilováním a 25. srpna uzavíral Dow Jones na hodnotě 2722, 42 bodů.

Již v červnu 1987 však varoval starý burzovní velmistr Kostolany, který sledoval přehřátou německou burzu, před hrozícím krachem: "V tomto okamžiku již nespekuluje na burze žádný z velkých hráčů a insiderů. Dnes již zde nelze vydělat žádné peníze. Všichni "silní" již dávno zinkasovali tučné zisky a trh opustili. Nyní patří burzy „roztřeseným“, kteří nedisponují ani penězi, ani trpělivostí, ale ani potřebnými schopnostmi, aby vyvodili ze všech souvislostí správné závěry."

Zanedlouho také došlo na akciových trzích k obratu. Nehledě na „dohodu z Louvru“, vyvolával rekordní americký rozpočtový deficit další tlak na americkou měnu. Tehdy se rozhodla americká centrální banka zvýšit krátkodobé úrokové míry, aby tak podpořila směnný kurz dolaru. Najednou přepadla trhy nejistota a Dow Jones se mezi srpnem a říjnem 1987 za velkých objemů obchodů postupně propadl o 475 bodů. Po zvýšení hlavních úrokových měr (diskontní a lombardní sazba) v západním Německu však opět došlo k posílení marky vůči dolaru. V reakci na tuto skutečnost překvapivě oznámil americký ministr financí James Baker další zvýšení amerických úroků.

To už bylo na nervózní akciový trh příliš a v pondělí 19. října 1987 se Wall Street hned na začátku obchodování dostal pod silný prodejní tlak. Poprvé v historii se na padajících kurzech podepsaly velkou měrou počítače. Nově zavedené elektronické obchodování umožňovalo již automatický prodej ohromného množství akcií, jakmile jejich kurz poklesl na předem daný limit. Tento limit je stanoven příkazem "Stop Loss Order" a při poklesu trhu slouží k omezení ztrát nebo k zajištění určitého zisku. Převaha prodejců tlačila trh dolů a padající kurzy automaticky iniciovaly "Stop Loss" příkazy, které pak vrhaly na prodej další a další cenné papíry. Takto vyvolaná lavina poslala index Dow Jones prudce dolů. Počítače, které byly dimenzované na 400 miliónů transakcí, se zahltily a udávaly falešné cenové údaje. K tomu se objevily první zvěsti o údajných potížích amerických podniků. Akciový trh doslova zkolaboval. Na konci obchodního dne uzavíral Dow jen na 1738 bodech a vytvořil dodnes platný procentuelní rekord v propadu. Dow Jones v to pondělí ztratil 22,61 %, což reprezentovalo absolutní pokles o 508 bodů (tento pokles byl téměř dvakrát větší než dosavadní rekordní pokles o 12,8 % z 28. října 1929). Během pondělní seance se na trhu otočilo 604 miliónů cenných papírů, což byl trojnásobek objemu běžného obchodního dne a celých 479 miliard dolarů tržní hodnoty zmizelo jak pára nad hrncem.

Vývoj akciového indexu DJIA v letech 1980-1989
 

Krach na Wall Street šokoval investory po celém světě a vzápětí vyvolal kolaps na ostatních mezinárodních kapitálových trzích. Mohutné akciové propady byly ihned srovnávány s krachem v říjnu 1929, po kterém následovala dlouholetá světová hospodářská krize. Situace byla kritická a hrozila katastrofou. Ihned po akciovém krachu se Spojené státy snažily omezit vzniklé škody. Ještě 19. října večer se sešli ministři financí USA a Spolkové republiky Německa a potvrdili společnou vůli dodržet „dohodu z Louvru“. Současně se pokusil prezident Reagan uklidnit hospodářství a finanční trhy prohlášením: „Není nic špatného v naší ekonomice.“ To se sice nápadně podobalo bezbřehému optimizmu prezidenta Hoovera z roku 1929, přesto však americkou společnost pomohlo uklidnit. Mnoho podniků začalo v následujících dnech demonstrativně nakupovat na burze vlastní akcie, čímž také vyslaly na trhy pozitivní signály. Nejdůležitější roli však v této době sehrála americká centrální banka (FED) pod svým novým šéfem. V srpnu 1987 převzal Alan Greenspan její vedení a již za dva měsíce musel čelit razantnímu burzovnímu krachu, který hrozil přerůst ve vážnou krizi. Hned ráno 20. října centrální banka veřejně deklarovala, že je připravena okamžitě poskytnout hospodářství a finančnímu trhu nezbytné peněžní prostředky. Aby dodala tomuto prohlášení na vážnosti, začala centrální banka své transakce na trhu denně zveřejňovat. Rovněž byly neprodleně sníženy hlavní úrokové sazby. Rozhodným a rychlým jednáním se tak Greenspanovi podařilo nakonec vrátit na trhy důvěru. Akciové indexy se brzy otřepaly a příští rok se vydaly opět na svou spanilou jízdu vzhůru.

Jaké byly příčiny velkého propadu na newyorské burze v říjnu 1987? Někteří se domnívali, že akciový boom osmdesátých let stál na hliněných nohou, živený spíše nadějemi a hrabivostí, než skutečnou hospodářskou situací. Krach byl podle nich jen ozdravným vypuštěním páry z přehřátého trhu. Jiní obviňovali nové počítačové obchodní programy, které deformovaly trh. Newyorská burza se z toho poučila a zavedla do elektronického obchodování záchrannou brzdu. Jestliže akciový index Dow Jones poklesne o více než 350 bodů, přeruší se obchodování na 30 minut, při poklesu větším než 550 bodů zavládne klid zbraní na celou hodinu. Většina ekonomů se však shodla v tom, že hlavním důvodem burzovního kolapsu byla americká zadluženost, její chronické deficity a z toho vyplývající slabost dolaru. Cizí investoři ztratili důvěru a nebyli již ochotni investovat do amerických dluhů. "Business Week" napsal: "Poselství krachu je jasné. Američané příliš mnoho vydávali, příliš mnoho si půjčovali a příliš mnoho dováželi. S tím se musí skoncovat."

Když Ronald Reagan odcházel koncem roku 1988 z úřadu, odcházel v jeho osobě jeden z nejvýznamnějších amerických prezidentů. Zvýšením zbrojních výdajů a snížením daní rozhýbal americké hospodářství. Za jeho vlády poklesla inflace i nezaměstnanost. Tyto nesporné úspěchy však byly financovány stále rostoucím rozpočtovým deficitem. Největších úspěchů však dosáhl "táta" Reagan na mezinárodním poli, když se mu podařilo obnovit vážnost a sílu Spojených států. Svým nekompromisním postojem donutil k realismu i představitele hospodářsky i politicky kolabující „říše zla“ a nakonec se mu podařilo podepsat s M. Gorbačovem přelomovou smlouvu o zákazu jaderných zbraní středního doletu.

Nastupující devadesátá léta se pak stala zlatým věkem akcií. Přesto se i tehdy objevily na jasném nebi občas černé mraky a první z nich vrhl již v roce 1990 stín na Japonské císařství.

Podělte se o své názory osmdesátá léta a černé pondělí.

Přeloženo a upraveno ze serveru www.boerse.de.


HSBC Zajištěné fondy

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+12
Ano
Ne

Diskuze

17. 11. 2002 | 17:44 | GEKKO 99

Velmi zajimavy clanek. Nicmene nevim jestli tentokrat mohou Spojene staty resp jejich centrani banka ocekavat nejakou podstatnou podporu ze strana Nemecka resp EU , natoz pak ze strany Japonska, ktere ma svych problemu vice...více

Čtenáři také navštívili

8. 11. 2002 |

Ropná krize v roce 1973

Počátkem sedmdesátých let došlo k nebezpečnému politickému vývoji na Blízkém východě, který zprostředkovaně vyvolal těžkou hospodářskou krizi v celém západním světě.

25. 10. 2002 |  | 1 komentář

Od první světové války ke světové hospodářské krizi

Burzovním krachem z října 1929 skončila éra „zlatých dvacátých let“. Prozatím však převládalo mínění, že jde jen o krátkodobou korekci trvalého růstu.

18. 10. 2002 |

Krach na newyorské burze v roce 1929

Když se světové hospodářství zotavilo z následků první světové války, otevřela se cesta pro "zlatá dvacátá léta", jak bylo toto období všeobecného rozmachu vzletně označováno.

11. 10. 2002 |

Hyperinflace v Německu 1923

Chcete-li vést válku, potřebujete kapitál, veliký kapitál. Většinou se proto válčící strany pořádně zadluží a doufají, že po vítězné (jak jinak!) válce to za ně zaplatí poražení.

4. 10. 2002 |

Světová válka a deprese v USA 1920/1921

Období mezi první a druhou světovou válkou bylo nejen politicky konfliktní a proměnlivé, ale rovněž světový hospodářský vývoj střídal krizové fáze s razantním růstem, což se odrazilo i v obchodování na...

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

zaručená mzda, minimální mzda, zaměstnání, Barnevernet, mzda, obyvatelé, Dluhové inkaso obyvatelstva, 2007, Ján Hájek, centrální banky, průvodce, top 3, Lidské zdroje a zaměstnanost, ubytovny, diety

8B37974, 1E43650, 2AA2655, 5U60609, 2SR1835

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK